Legio VI. Ferrata
Napsal: 13/11/2009, 00:26
Legio VI. Ferrata:
jedna z římských legií. Její jméno znamená „ obrněná/ pancéřová“, je pravděpodobně zřejmým odkazem na zbroj legionářů. Jedním z možných výkladů je i "železná"
Gaius Iulius Caesar
Tato legie byla založena v r.52 př.n.l. Juliem Caesarem v Galii Cisalpina, a svůj bojový křest prodělala během kampaně proti galskému vůdci Vercingetorixovi, obleženému v Alesii.
Zimu přečkala legie v Châlons - sur – Saône, nebo v Mâconu. Vr. 51 př.n.l., Ferrata bojovala proti Carnutům na Loiře,a poté byla vyslána do Orléansu.
Během občanské války mezi Caesarem a jeho spolu-triumvirem Pompeyem Magnem, fungovala Šestá jako mobilní záloha říše. Bojovalo v Hispanii v bitvě u Ilerdy (rok 49 př.n.l.), pak se vrátila na východ a sloužila v Dyrrhachiu v prvních měsících z r.48 př.n.l. Zúčastnila se i bitvy u Farsálu 9. srpna r.48 př.n.l. a doprovázela Caesara do Alexandrie (r.48/47př.n.l.). Rozhodla také bitvu u Zely 2. srpna r.47 př.n.l. Po těchto kampaních, ve kterých Šestá hodně utrpěla, byla diktátorem stažena zpět do Itálie, kde byli veteráni propuštěni v Arelatu/Arles. Arelatum bylo díky tomu nazýváno „Colonia Iulia Paterna Arelatensium Sextanorum, " dědičná Juliova kolonie Arles z vojáků Šesté". Poté co byl Caesar zavražděn, byla legie reorganizována Markem Aemiliem Lepidem, který ji následně předal Marku Antoniovi (r.43 př.n.l.). VI. Legio Ferrata si zabojovala proti Caesarovým vrahům Brutovi a Cassiovi v bitvě u Philippi r.42 př.n.l., nová kolonie pro veterány kteří chtěli odejít na odpočinek, byla vytvořena v Beneventu v Itálii. Náhrada za veterány byla rekrutována na východě Markem Antoniem a legie byla umístěna v Judei poté, co pomohla Herodovi Velkému získat jeho trůn (r.37př.n.l.).
Během příštího roku, se šestá legie zúčastnila Antoniovi kampaně proti Parthskému impériu, která nebyla úspěšná. Římané se štěstím ustoupili do spojenecké Armenie. Když se Markus Antonius angažoval v občanské válce proti Caesarovu dědici Octavianovi, VI. Legio Ferrata byla nasměrovaná do Řecka. Válka byla nakonec rozhodnuta na moři v námořní bitvě u Actia a Octavian se stal jediným vládcem Říma. Přijal jméno Augustus a vstoupil do dějin jako moudrý a silný vládce .Na období jeho vlády je vzpomínáno jako na „pax Romana“. Šestá, byla poslána zpět na východě do Sýrii, kde zůstala až do konce. Další legie v jejím operačním prostoru byly III. Legio Gallica, X. Legio Fretensis a XII. Legio Fulminata. V r.20 př.n.l, Augustův nevlastní syn (a pozdější následník) vyslal tento svaz „poškádlit“ Parthiy. Výsledek byl nad očekávání.Parthové s úctou vrátili sedm orlů, které získali u Carrhae v r.53 př.n.l, kde porazili triumvira Marka Licinia Crassa.
Guvernér Sýrie, Publius Quinctilius Varus použil tři z těchto legií k tomu, aby potlačily povstání židovského mesiáše Šimona po smrti krále Heroda v r. 4 př.n.l. Není jasné, kde byla legie byla umístěna, ale je pravděpodobné, že to bylo v Raphanaei blízko Emesy. Další možnost je Cyrrhus. Veteráni byli pozdější propuštěni v Ptolemaidě (Acco).
V r.58 n.l., římský velitel Gnaeus Domitius Corbulo vedl velmi úspěšnou kampaň v Armenii, vedenou III. Legio Gallica, VI.Legio Ferrata a X. Legio Fretensis. Hlavní města Artaxata (moderní Jerevan) a Tigranocerta byly dobyty v r.58 a 59 a na arménský trůn dosadil prořímského krále Tigrana ( pravnuk krále Heroda Velikého).
Corbulo
Parthům se tento stav nezamlouval a na arménský trůn dosadili Tiridata, bratra jejich krále Vologasa I. Odvetná kampaň byla organizována Luciem Caesenniem Paetem, guvernérem Kapadokie v r.62 nl. Kampaň byla vedena XII. Legio Fulminata a IIII. Legio Scythica. Bohužel nedopadla pro Římany dobře. Parthové je porazili u Rhandeii v zimě r.62/63 nl. Později Corbulo a jeho tři legie vrátili Římu čest a dosadili zpět na trůn Tiridata, který přijmul svou korunu podruhé,tentokrát z rukou Římského císaře Nero. Ačkoli VI. Legio Ferrata po nějakou dobu zůstala v Armenii, nakonec se vrátila do Sýrie.
Během občanské války roku 69 nl., šestá legie sympatizovala s Vespasianem, ale do boje se příliš nehrnula. Jen tři roky před tím, byli vojáci VI. Legio Ferrata a IIII. Legio Scythica poraženi společně s XII. Legio Fulminata, při pokusu potlačit židovskou vzpouru. Vespasian možná pohrdal bojovými kvalitami Šesté. Nicméně byla částí armády Vespasian ova spojence Muciana, která pochodovala do Itálie. Šestá bojovala proti Dacianům na Dunajském limesu, který byl teď když veškeré římské legie pochodovaly na Římě vystaven nepřátelským útokům. Je známo, že jedna dílčí jednotka Šesté dosáhla Itálie.
Po jejím návratu, byla VI. Legio Ferrata umístěna v Commagene, království na řece Eufrat. Její základnou se stala Samosata (Samsat). Šestá se zúčastnila arménské kampaně císaře Trajana r.114 nl., která vyvrcholila dobytím tohoto království. Během dalších dvou let, Trajan zkusil dobít Mezopotámii a Babylon, které ovšem nebyl schopen udržet. Jeho následník Hadrian, všechny teritoria na východ od Eufratu opustil r.117/118 nl.
Vespasian
Před r.119, byla VI. Legio Ferrata přesunuta do Arábie do míst, kde povstala Judaea během vzpoury Šimona bar Kochby r.132-136 nl. Po této válce, zůstala Šestá v Caparcotně v Galilei, díky tomu později nazývané Legio. VI. Legio Ferrata krátce sloužila v Africe pod císařem Antoninem Piem r.138-161 nl. Později, když vypukla nová válka mezi Římem a Parthy, císař Lucius Verus přemístil Šestou do Mezopotámie ( r.162-165 nl.) kde se pravděpodobně zúčastnila bitvy u Ktésifónu, hlavního města Parthského impéria.Během občanské války r.193 po vraždě císaře Publia Helvia Pertinaxe, šestá legie stranila Luciovi Septimiovi Severovi, který se chopil zbraně proti Pescenniu Nigerovi. Za tento odvážný akt byla odměněna s titulem „ Fidelis Constans, „ loajální a stálá“ . Legie byla v Palestině ještě v r.215 nl. Není vyloučeno, že Severus Alexander ( r.222-235) převelel legii z Galiley do Fénicie. Jisté je, že VI. Legio Ferrata ještě existovala během vlády Philippuse Arabuse ( r.244-249). Z této doby je nalezeno mnoho ražených mincí se jménem této jednotky. Její pozdější historie není známa, ale zdá se pravděpodobné že Šestá zmizela během Valerianovi porážky utrpěné od Sasanianských Peršanů roku 260 nl. Zajatí římští vojáci vybudovali most v dnešním Šúštaru.
Trosky mostu v Šúštaru
Symbolem této legie mohla být římská vlčice s Romulem a Remem.
Alesia 1
Alesia 2
Vercigentorix se vzdává Caesarovi.
jedna z římských legií. Její jméno znamená „ obrněná/ pancéřová“, je pravděpodobně zřejmým odkazem na zbroj legionářů. Jedním z možných výkladů je i "železná"
Gaius Iulius Caesar
Tato legie byla založena v r.52 př.n.l. Juliem Caesarem v Galii Cisalpina, a svůj bojový křest prodělala během kampaně proti galskému vůdci Vercingetorixovi, obleženému v Alesii.
Zimu přečkala legie v Châlons - sur – Saône, nebo v Mâconu. Vr. 51 př.n.l., Ferrata bojovala proti Carnutům na Loiře,a poté byla vyslána do Orléansu.
Během občanské války mezi Caesarem a jeho spolu-triumvirem Pompeyem Magnem, fungovala Šestá jako mobilní záloha říše. Bojovalo v Hispanii v bitvě u Ilerdy (rok 49 př.n.l.), pak se vrátila na východ a sloužila v Dyrrhachiu v prvních měsících z r.48 př.n.l. Zúčastnila se i bitvy u Farsálu 9. srpna r.48 př.n.l. a doprovázela Caesara do Alexandrie (r.48/47př.n.l.). Rozhodla také bitvu u Zely 2. srpna r.47 př.n.l. Po těchto kampaních, ve kterých Šestá hodně utrpěla, byla diktátorem stažena zpět do Itálie, kde byli veteráni propuštěni v Arelatu/Arles. Arelatum bylo díky tomu nazýváno „Colonia Iulia Paterna Arelatensium Sextanorum, " dědičná Juliova kolonie Arles z vojáků Šesté". Poté co byl Caesar zavražděn, byla legie reorganizována Markem Aemiliem Lepidem, který ji následně předal Marku Antoniovi (r.43 př.n.l.). VI. Legio Ferrata si zabojovala proti Caesarovým vrahům Brutovi a Cassiovi v bitvě u Philippi r.42 př.n.l., nová kolonie pro veterány kteří chtěli odejít na odpočinek, byla vytvořena v Beneventu v Itálii. Náhrada za veterány byla rekrutována na východě Markem Antoniem a legie byla umístěna v Judei poté, co pomohla Herodovi Velkému získat jeho trůn (r.37př.n.l.).
Během příštího roku, se šestá legie zúčastnila Antoniovi kampaně proti Parthskému impériu, která nebyla úspěšná. Římané se štěstím ustoupili do spojenecké Armenie. Když se Markus Antonius angažoval v občanské válce proti Caesarovu dědici Octavianovi, VI. Legio Ferrata byla nasměrovaná do Řecka. Válka byla nakonec rozhodnuta na moři v námořní bitvě u Actia a Octavian se stal jediným vládcem Říma. Přijal jméno Augustus a vstoupil do dějin jako moudrý a silný vládce .Na období jeho vlády je vzpomínáno jako na „pax Romana“. Šestá, byla poslána zpět na východě do Sýrii, kde zůstala až do konce. Další legie v jejím operačním prostoru byly III. Legio Gallica, X. Legio Fretensis a XII. Legio Fulminata. V r.20 př.n.l, Augustův nevlastní syn (a pozdější následník) vyslal tento svaz „poškádlit“ Parthiy. Výsledek byl nad očekávání.Parthové s úctou vrátili sedm orlů, které získali u Carrhae v r.53 př.n.l, kde porazili triumvira Marka Licinia Crassa.
Guvernér Sýrie, Publius Quinctilius Varus použil tři z těchto legií k tomu, aby potlačily povstání židovského mesiáše Šimona po smrti krále Heroda v r. 4 př.n.l. Není jasné, kde byla legie byla umístěna, ale je pravděpodobné, že to bylo v Raphanaei blízko Emesy. Další možnost je Cyrrhus. Veteráni byli pozdější propuštěni v Ptolemaidě (Acco).
V r.58 n.l., římský velitel Gnaeus Domitius Corbulo vedl velmi úspěšnou kampaň v Armenii, vedenou III. Legio Gallica, VI.Legio Ferrata a X. Legio Fretensis. Hlavní města Artaxata (moderní Jerevan) a Tigranocerta byly dobyty v r.58 a 59 a na arménský trůn dosadil prořímského krále Tigrana ( pravnuk krále Heroda Velikého).
Corbulo
Parthům se tento stav nezamlouval a na arménský trůn dosadili Tiridata, bratra jejich krále Vologasa I. Odvetná kampaň byla organizována Luciem Caesenniem Paetem, guvernérem Kapadokie v r.62 nl. Kampaň byla vedena XII. Legio Fulminata a IIII. Legio Scythica. Bohužel nedopadla pro Římany dobře. Parthové je porazili u Rhandeii v zimě r.62/63 nl. Později Corbulo a jeho tři legie vrátili Římu čest a dosadili zpět na trůn Tiridata, který přijmul svou korunu podruhé,tentokrát z rukou Římského císaře Nero. Ačkoli VI. Legio Ferrata po nějakou dobu zůstala v Armenii, nakonec se vrátila do Sýrie.
Během občanské války roku 69 nl., šestá legie sympatizovala s Vespasianem, ale do boje se příliš nehrnula. Jen tři roky před tím, byli vojáci VI. Legio Ferrata a IIII. Legio Scythica poraženi společně s XII. Legio Fulminata, při pokusu potlačit židovskou vzpouru. Vespasian možná pohrdal bojovými kvalitami Šesté. Nicméně byla částí armády Vespasian ova spojence Muciana, která pochodovala do Itálie. Šestá bojovala proti Dacianům na Dunajském limesu, který byl teď když veškeré římské legie pochodovaly na Římě vystaven nepřátelským útokům. Je známo, že jedna dílčí jednotka Šesté dosáhla Itálie.
Po jejím návratu, byla VI. Legio Ferrata umístěna v Commagene, království na řece Eufrat. Její základnou se stala Samosata (Samsat). Šestá se zúčastnila arménské kampaně císaře Trajana r.114 nl., která vyvrcholila dobytím tohoto království. Během dalších dvou let, Trajan zkusil dobít Mezopotámii a Babylon, které ovšem nebyl schopen udržet. Jeho následník Hadrian, všechny teritoria na východ od Eufratu opustil r.117/118 nl.
Vespasian
Před r.119, byla VI. Legio Ferrata přesunuta do Arábie do míst, kde povstala Judaea během vzpoury Šimona bar Kochby r.132-136 nl. Po této válce, zůstala Šestá v Caparcotně v Galilei, díky tomu později nazývané Legio. VI. Legio Ferrata krátce sloužila v Africe pod císařem Antoninem Piem r.138-161 nl. Později, když vypukla nová válka mezi Římem a Parthy, císař Lucius Verus přemístil Šestou do Mezopotámie ( r.162-165 nl.) kde se pravděpodobně zúčastnila bitvy u Ktésifónu, hlavního města Parthského impéria.Během občanské války r.193 po vraždě císaře Publia Helvia Pertinaxe, šestá legie stranila Luciovi Septimiovi Severovi, který se chopil zbraně proti Pescenniu Nigerovi. Za tento odvážný akt byla odměněna s titulem „ Fidelis Constans, „ loajální a stálá“ . Legie byla v Palestině ještě v r.215 nl. Není vyloučeno, že Severus Alexander ( r.222-235) převelel legii z Galiley do Fénicie. Jisté je, že VI. Legio Ferrata ještě existovala během vlády Philippuse Arabuse ( r.244-249). Z této doby je nalezeno mnoho ražených mincí se jménem této jednotky. Její pozdější historie není známa, ale zdá se pravděpodobné že Šestá zmizela během Valerianovi porážky utrpěné od Sasanianských Peršanů roku 260 nl. Zajatí římští vojáci vybudovali most v dnešním Šúštaru.
Trosky mostu v Šúštaru
Symbolem této legie mohla být římská vlčice s Romulem a Remem.
Alesia 1
Alesia 2
Vercigentorix se vzdává Caesarovi.
