PALBA.CZ

Franská říše vs. Slované v Čechách

Tažení Karla I. Velikého proti Čechům
někde v Čechách
roky 805 a 806



Franská říše za Karla Velikého
modrá – původní území
červená – územní zisky Karla Velikého
zelená – pohraniční marky
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Slované
Velitel: ??? Lech ???
Počty: ???

Franská říše
Velitel: Karel Veliký (*742 - +814), franský král, bavorský vévoda a císař římský
Počty: ? 30.000 mužů (v roce 805)
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Téma, které jsem se rozhodl zpracovat je poněkud mimo běžná témata, která jsou na Palbě zveřejňována a čtenáři hodně navštěvovaná. Mám na mysli pilíř Palby, což je období Druhé světové války. Přesto si ale myslím, že pár článků z naší dávné minulosti by nemuselo uškodit a naopak by mohli ukázat bohatou českou a moravskou historii a vazby i na ty největší evropské říše a nejslavnější velikány historie, jakým byl například obnovitel Svaté říše římsko, císař Karel I. Veliký.


První historické zprávy o Slovanech na území Českých zemí nám podává tzv. Fredegarova kronika ze 7.století, která se zmiňuje o bojích franské říše proti slovanské říši kupce Sáma, jejíž jádro leželo kdesi v Čechách. Od druhé poloviny 7.století pak na téměř 150 let jakékoliv zprávy o českých zemích mizí. To bylo zapříčiněno vnitřními boji ve Franské říši a pozornosti kronikářů, která se věnovala právě těmto vnitřním neshodám. Z propadliště dějin se pak první zmínky o našem území vynořují až k roku 788, i když nepřímo. Roku 788 totiž franský král a pozdější obnovitel Svaté Říše římské Karel Veliký zřizuje v severním Bavorsku tzv. „Českou marku“, tj. pohraniční oblast franské říše sousedící s územím obydleným českými kmeny.

Mezi léty 791 až 795 pak vedla Franská říše boje proti Avarům v rakouském a maďarském Podunají, kterých se na straně Franků kromě Bavorů, Sasů, Durynků zúčastnili i Slované. Část jedné výpravy při svém návratu prošla přes území českých Slovanů. Po těchto nájezdech byla Avarská říše rozvrácena a hlavní opevněná místa (tzv. hrinky) zničena. Frankové se svými spojenci se zmocnili mnoha pokladů. Avaři se poté Frankům poddali, uznali jejich nadvládu a začali od nich přijímat křesťanství. Jejich moc natolik upadla, že roku 805 si u císaře Karla Velikého stěžuji na příkoří, která jim údajně činili Slované.

Během tohoto pronikaní Franků do rakouského a maďarského Podunají a Panonie se šířilo ruku v ruce s vojenskou mocí i křesťanství. V létě roku 796 se konala na březích Dunaje biskupská synoda, která se zabývala otázkou christianizace tamějšího obyvatelstva. Dá se předpokládat, že v té době do Čech ze západu začali pronikat první křesťanské misie.




Tažení císaře Karla I. Velikého proti Čechům (Slovanům)
rok 805
Roku 805 se císař a obnovitel Svaté Říše římské Karel Veliký rozhodl uskutečnit své plány na ovládnutí české kotliny, které započal již roku 788 vytvořením nárazníkového území České marky. Kromě mocenských důvodů na ovládnutí Slovanů v české kotlině, měl Karel Veliký na své straně „právo“, jakožto nejvyšší světský představitel západních křesťanů (východní křesťané viz. Byzantská říše), který šíří křesťanství na úkor barbarů.

„Anno 805, indicta 12. Natio Sclavorum studio satis asperi bella, quos Beheimare vocitant, in se levitate procaci irritans Francos, Caroli commoverat iram“- Poeta Saxo (překlad: Roku 805, v indikci 12. Slovanský národ, jenž válkou je sdostatek divý, bývá nazýván Čechové, je drzý a nespolehlivý, pokouší se dráždit Franky a popudí na sebe hněv Karlův).

Za tímto účelem nechal Karel postavit vojsko, které mohlo čítat až 30.000 mužů. Hlavní vojenský proud vedl od Rýna po královské cestě od horního Mohanu, překračující Smrčany podél Ohře a velel mu nejstarší císařův syn Karel Mladší.

„Eodem anno misit exercitum suum cum filio su Karolo in teram Sclavorum, qui vocabantur Cinu“ [resp. Cihu] - Annales Tiliani. (překlad: Téhož roku vyslal [císař Karel] svého syna Karla se svým vojskem do země Slovanů, kteří se nazývají Češi).

Z jihu přicházeli Bavoři s Alamany a Burgundy, které vedli prefekt Audulf a prefekt Východní marky Werinharem (Verner) pravděpodobně tradiční zlatou stezkou přes Strakonice, nebo všerubský průsmyk k Plzni, dále podél Berounky nebo přes Rakovnicko. Poslední třetí vojenský proud pak vedl přes Krušné hory, byl sestaven ze Sasů a na české území se pravděpodobně dostal překročením přes Nakléřovický průsmyk a dále údolím Bíliny postupoval do oharské pánve. Někde na řece Ohří se tyto tři proudy po překonání pohraničních hvozdů setkaly. Cestou na místo setkání za sebou zanechávali jen zpustošenou a vypálenou zem.

„Et venerunt ad fluvium qui vocatur Agara illi tres hostes insimul, et inde venerunt ad Canburg, qui et illum obsiderunt, et vastaverunt regionem in circuitu, in ista parte Albiae et ultra Albim“ - Chronicon Moissacense, a.a. 805 (překlad: A ona tři vojska dorazila společně k řece, kterou nazývají Ohře, odtud táhla k Canburgu, onen oblehla a zpustošila krajinu vůkol na té straně Labe i za Labem).

Hlavním cílem franského vojska bylo v generální bitvě rozdrtit slabšího protivníka a připojit jeho území k říši. Nicméně české vojsko zvolilo taktiku vyhýbání se přímého střetu a doufalo, že velké vojsko bude mít problémy se zásobováním a vedlo proti nepříteli tzv. partyzánskou válku. Využívali znalosti místní krajiny, šikovně operovali s ústupem a v malých šarvátkách napadali franské vojsko. Vzor této taktiky se vzali od Sasů, kteří se takto Frankům bránili třicet let než byli poraženi, a se kterými dříve (791-796) spolupracovali v rámci Franské říše proti Avarům.

Franské vojsko alespoň oblehlo hrad Canburg, kdesi v Čechách (možná na Mělnicku, Litoměřicku nebo Kokořínsku) a dalo se do plenění širokého okolí. Hrad (nebo spíše hradiště) náporu útočníků odolal a franské vojsko mělo problémy ve spálené a vylidněné zemi najít dostatek zásob potravin. Proto nakonec muselo s nepořízenou po údajných 40 dnech obléhání odtáhnout. V odvetu aspoň Karel Veliký zakázal obchodníkům a kupcům Slovanům prodávat zbraně. V té době ještě Slované nebyli se zpracováním železa na takové kvalitativní a kvantitativní úrovni jako jejich západní nepřítel. Podle pozdní tradice prý v této bitvě u Canburgu padl kníže Čechů Lech (podle Fuldských análů „král“ Čechů), také jinak nazýván jako Lecho či Becho.


Lokalizace Canburgu
O lokalizaci hradiště Canburgu, které bylo v roce 805 obleženo velkým franským vojskem, se vedou již dlouhá léta sporů. Podle „Chronicon Moissiancense“ ležel hrad na levém břehu Labe (ale mohlo se jednat i o záměnu za Vltavu). Dle směrů útoků se dá vypustit horní tok Labe, přestože nepřátelské vojsko pobývalo v Čechách nějakých 6 týdnů a tak se mohlo v rámci české kotliny přesunovat i o desítky kilometrů denně. V úvahu tak hlavně zůstává místo kolem Prahy a Mělníka. Často je Canburg kladen do lokalizace Kanína u Libice. Proti tomu ale hovoří vzdálenost hradiště od Ohře a také to, že by se tu museli najít nějaké pozůstatky po pevnosti z 9.století, předchůdkyně Libice (místo vyvraždění Slavníkovců v roce 995). Naproti tomu na Hradsku u Mšena byly zbytky hradiště nalezeny, ale jeho existence v roce 805 zůstává otázkou. Canburg mohl být jakýmsi sídelním hradem některého z knížat (Lecha?) či hradem tzv. k l u č o v s k é h o horizontu (Klučov, Doubravčice, Tismice, Rubín, Kal...). Tyto hrady často zanechaly v terénu jen nepatrné stopy a nemusely být proto vůbec archeologicky zaznamenány. Oldřich Kotyza upozorňuje na hradiště na Tříkřížovém vrchu, pro které se nedochovalo jméno Kamýk, Mělník či na Lovosice. Dalším možným místem je šárecké hradiště (Praha), které zmiňuje Jiří Sláma. Toto hradiště by podle Slámy mnohem lépe odpovídalo mocenskému centru Čech a že pochod od Ohře, kde se franská vojska setkala by trval pouhý jeden den a v cestě nestála žádná významná řeka jako tomu je v případě Labe u Hradska nebo Tříkřížového vrchu.


Tažení císaře Karla I. Velikého proti Čechům (Slovanům)
rok 806
Po neúspěchu z předchozího roku o podmanění si Slovanů v české kotlině, se rozhodl císař Karel Veliký uskutečnit novou výpravu. Do jejího čela postavil svého druhorozeného syna, italského krále Pipina. O jeho průběhu se bohužel nedochovaly žádné historické zprávy. Z dochovaných pramenů (Ordinatio imperii, Einhardi Vita Caroli Magni) pouze víme, že se výprava vrátila zpět bez větších ztrát a lze z nich vysoudit, že se české kmeny poddaly franské moci. Je také možné, že nějaký čas české kmeny odváděly do franské říše (přesněji do Bavorské části říše) tribut. Lze tak usuzovat z toho, že další výprava proti Čechům již nebyla zorganizována. Z důvodu že by bylo franské vojsko to zřejmě nebylo, když se vrátilo bez větších zpráv. Spíše se dá předpokládat, že zpustošení české kotliny v roce 805 muselo na jaře roku 806 vyvolat hladomor, nebo se přední vladykové rozhodli již dále lid a zemi nevystavovat dalšímu plenění. Tak jim zřejmě nezbylo nic jiného než se poddat.



ZÁVĚR
Závěr k tomuto tématu se dělá těžko. O samotném průběhu a výsledcích vojenských výprav Karla I. Velikého toho víme příliš málo. Jasným faktem je vytvoření České marky a následná vojenská expanze na území Čech. Karel Veliký tak i za doby obnovení Svaté říše římské v roce 800 pokračoval ve své agresivní expanzi vůči sousedům. Jeho říše se tak pod jeho vládou zvětšila o značné územní zisky a zřejmě na pár let si podmanil i českou kotlinu s českými kmeny. Pro české země to pak představovalo, že se území kromě jiného stalo cílem křesťanských misií. Samotná podřízenost českých kmenů je však i nadále značně diskutabilní, protože již v roce 807 Karel Veliký ustanovil, že v bojích proti českým kmenům musí nastoupit každý třetí muž. V bojích proti Srbům pak každý (tento údaj se týkal pouze Saska). V roce 814, když Karel I. Veliký umírá, tak je nad jeho hrobem čten seznam zemí a kmenů, které dobyl a které si podrobil. Mezi nimi jsou pak zmiňované i české kmeny. Dá se tedy předpokládat, že minimálně do roku 814 Čechy formálně uznali Karla Velikého jako svého vládce a odváděli mu daň nebo jiný poplatek.



Zdroje:
http://student.maxwell.syr.edu/anderson ... empire.htm
Encyklopedie Slovanské archeologie – Michal Lutovský – 2001
Československé dějiny v datech – kolektiv -1986
Vznik Velké Moravy – Dušan Třeštík – 2001
http://royal-history.sweb.cz
www.moraviamagna.cz
www.wikipedia.org

"Slovanský národ, jenž válkou je sdostatek divý, bývá nazýván Čechové, je drzý a nespolehlivý, pokouší se dráždit Franky a popudí na sebe hněv Karlův. Proti nim byl vyslán s mnoha tisíci jeho syn, který s ním měl shodné jméno; ten ve své mužnosti lstivě započal válku a k rychlému konci ji vítězně dovedl."
(Život Karla Velikého od Einharda, k roku 805)

Tento zdroj, který vznikl někdy po roce 830 s poměrně krátkým odstupem času od popisovaných událostí, nám opět trošku více poodkrývá, jaký průběh mohlo mít franské tažení proti Čechům v roce 805. Z textu se dá soudit, že nějaké vojenské akce mezi Čechy a Franky již dříve proběhli a Čechové se zřejmě zavázali od dalších upustit. Jenomže Frankové asi do jejich území nějakým způsobem dále pronikali a zasahovali do místních poměrů, nebo naopak Čechové se snažili získat na franských obchodnících tehdy nedostatkové železné importy, především pak meče a tak se blýskalo na další vojenské střetnutí. Čechové zřejmě nedodrželi nějaký slib, který předtím Frankům dali, a tím císaře Karla rozhněvali tak, že se rozhodl vojensky zasáhnout. Za tím účelem postavil početné vojsko, které rozdělil do tří proudů, které se valili do středu země a zřejmě někde v pražské kotlině (in planicie Behaim). První část vojska vyrazila z Německa přes Hyrkánský les (Šumava), druhá pochodovala přes Sasko a do Čech vstoupila ze severu a poslední táhla z Bavorska. Na místě setkání se všechna tři vojska rozložila nedaleko od sebe a podle všechno každé z nich mohlo mít údajně k deseti tisícům mužů. Jenomže České vojsko se nepříteli nepostavilo přímo v boji a spíše vedlo partyzánskou válku. Frankové tak měli možnost české území po čtyřicet dní pustošit ohněm a mečem a při jednom z menších střetů dokonce zabili nějakého českého vévodu, který je v pramenech uváděn jako Lech (nomine Lechonem). Po tomto plenění ale nepříteli došli zásoby a tak se museli ze zpustošené země stáhnout zpět na své území. K těmto událostem asi muselo dojít v létě toho roku 805, protože tou dobou Karel Veliký pobýval lovem ve Vogézy a kolem Champu. V Champu se pak měl setkat se svým synem, který se právě vrátil z českého tažení. Takto podrobný popis vpádu do Čech jsem pak čerpal z Letopisů království Franků.

K roku 805 existuje i podrobnější popis událostí:

Anno 805. Karolus imperator misit filium sum Kareolum regem cum exercitu magno ad Cichu-Windones; et alium exercitum cum Adulfo et Werinario, id est cum Baioariis; tertium vero transmisit cum Saxonibus supoer Hwerenofelda et Semelchion. Et ibi pugnaverunt cotra regem eorum nomine Semela et vicerunt eum, et ille dedit duos filius eius pro fidelitate; et tunc perrexerunt super Fergunna. Et venerunt ad fluvium qui vocatur Agara illi tres hostes insimul, et inde venerunt ad Camburg, qui et illium obsiderunt, et vastaverunt regionem illam in circuitu, in ista parte Albiae et ultra Albiam. Et postea cum victoria reversus est Karolus rex ad patrem ssum in Francia. Quartus vero exercitus cum classe magna navium perrexit in Albia, et pervenit ad Magedoburg, ed ibi vastaverunt regionem Genewara, postea reversi sunt in patra suam.

Francké vojsko proniklo k Ohři a oblehlo Camburg. - O smrti "Lecha" nic. Zřejmě se jednalo o nic neřešící, neúspěšnou voj. výpravu do prostoru Lužiců, až k soutoku Labe s Ohří a končící neúspěšným bojem někde v prostoru Kadaně, nebo Pšova na Lounsku.
Čtvrtá část vojska pronikla s loděmi k Labi a na lodích pak do Magdeburku. - Lodě těžko přetahovali přes Kr. hory tak zřejmě je táhli po severní
(Saské) straně hor.

Mirku, záleží na tom, po jakém zdroji sáhneš. O Lechovi píší Letopisy království Franků (ducem eorum nomine Lechonem) a Metské letopisy starší (rovněž "ducem eorum nomine Lechorum"). O čtvrtém proudu, o kterém píšeš k roku 805, pak nějak moc nevím....

Zaujalo mě právě to podrobné zapsání dění oproti ostatním,nic neříkajícím.

Quartus vero exercitus cum classe magna navium perrexit in Albia, et pervenit ad Magedoburg, ed ibi vastaverunt regionem Genewara, postea reversi sunt in patra suam.

O čtvrtém oddílu se píše zde, tedy pokud jsem to správně přeložil.
A pro mne naprosto nový je i název pro Čechy -

Cichu-Windones

PS:
Prominte zdroj-

CHRONICO N MOISSIACENS E
MOISSACK Á KRONIK A

Mirku, na téma války Franské říši proti Čechům v letech 805 a 806 existuje hned celá řada zápisů. Záleží jen na tom, jestli chceš sáhnout po dobových zdrojích, nebo po zdrojích s odstupem 50 a více let. Pokud by jsi chtěl vypsat všechny zdroje, tak samozřejmě ti je můžu doložit a vypast konkrétní popis událostí, ale říkám si, bude to mít nějaký smysl? S odstupem času můžou být ty informace o akci zkreslené, stejně jako forma zápisu pro Čechy. Studování písemných zdrojů není žádná jednoduchá záležitost a musí se přihlédnout k celé řadě faktorů, aby se pochopila právě ta forma. Pro každoho z analistů byl totiž Slovanský svět přeci jenom trošku jinak "zkreslený". Proto i jiná forma zápisu.

Za tímto účelem nechal Karel postavit vojsko, které mohlo čítat až 30.000 mužů. Hlavní vojenský proud vedl od Rýna po královské cestě od horního Mohanu, překračující Smrčany podél Ohře a velel mu nejstarší císařův syn Karel Mladší.

Já bych se Kačmíro rád zeptal na ty Smrčany? Je známa jejich poloha? Jestli náhodou nejde o Smrčiny nebo německy Fichtelgebirge. Jestli ano, tak si to hlavní proud mohl klidně mašírovat podél řeky kolem budoucího Chebu .

Tak jak to píšeš. Jedná z poloh je spojovaná s Fichtelgebirge. Je tedy docela možné, že jeden ze směrů útoků skutečně vedl kolem budoucího Chebu:-) vojsko tedy zřejmě postupovalo proti proudu Mohanu, na jeho horním toku projít Smrčinami a tak se dostali k Ohři. Podél řeky pak vojsko táhlo dále do nitra Čech. Byla ta tradiční cesta mezi Pomohaním a severními Čechami. Tato cesta je později známá jako "královská", ale tehdy na počátku devátého věku asi obcházela soutěsku Ohře u Klášterce n.O. přes Doupovské vrchy (nedaleko u hradiště Rubín u Podbořan).

Česká část Smrčin - Hazlovská vysočina, podle dnešního českého výběžek Kr. hor, podle německého část Smrčin. Každý si může vybrat dle libosti.

Čo znamená nápis Slovakia na fialovej mape?

Samozřejmě Slovensko/Slováci:-) Asi tuším, kam míříš:-) je jasné, že předchůdci Slováků žili na území dnešního Slovenska i v době Velké Moravy. Jenomže nevíme, jaké správné jméno bychom pro ně měli k 9.-10.století mít, jestli Slověni/Slováci, nebo Moravané, či Nitravané atd. Pojmenování "Slováci" je totiž mladšího data, než byla existence Velké Moravy.

Co se obléhání Canburgu (rok 805) týče, tak si asi těžko umíme představit, že by se obránci drželi po dobu 40 dní striktně jen za hradbami a nechali by nepřítele, aby zcela beztrestně pustošil široké okolí. Spíše se dá předpokládat, že obránci občas podnikali výpady a při jednom z nich zemřel český vůdce Lech, o kterém se ostatně zmiňuje pozdní tradice. Ostatně obležení právě Canburgu mohlo být právě proto, že zde sídlil "vůdce" českých knížat. Doba trvání neúspěšného obléhání by pak asi měla svědčit pro jeho mimořádnou odolnost. I když je fakt, že tehdejší evropské válečnictví nebylo příliš důmyslné co se obléhání a schopnosti dobýt opevněného sídla týče. Kromě Lecha se pozdní tradice zmiňuje ještě o knížeti jménem Becho. Buď se zde jedná o jednu a tu samou osobu, jejíž jméno se opisem různě deformovalo, a nebo se mohlo jednat o dvě osoby. Je možné, že poté, když někde před Canburgem padl Lech, stal se jeho nástupcem Becho. Je pravděpodobné, že oba byli v nějakém příbuzenském poměru. A jelikož Frankové za pár týdnů od Canburgu odtáhli, tak se o jmenování Becha dozvěděli až s výrazným zpožděním a ještě v domnění, že Lech a Becho je jedna a táž osoba. Mno mám obavu, že pravdu se stejně nikdy nedozvíme.