@Skeptik
1. moc děkuji za upozornění na můj omyl. Ano, naprostá pravda - Walter Merkur byl použit v A-300, nikoliv v A-304.
2. Nicméně z tohoto upozornění vyplynula další nejasnost (ohledně výškovosti obou letadel A-300 vs. A-304, ale o tom někdy napíšu rovnou do
existujícího diskusního vlákna o A-304, které existuje - zatímco o A-100/-101,Ab-101 na Palbě není samostatně popsán).
3. Nerozumím, proč by armáda ČSR v polovině 30. let potřebovala bombardéry optimalizované na lety ve výšce 4 km nad zemí. Skoro nic nevím o úrovni zaměřování při horizontálním resp. klesajícím letu, ale - trefil by bombardér ze čtyřkilometrové výšky svůj cíl (=řekněme velké nádraží, kasárna, silnice (těsně) okolo mostu)?
Akce typu nemířeného bombardování s cílem trefit cokoliv v nějaké městě (např.
Guernika), předpokládám, armáda ČSR neplánovala. Doufám správně?
4. Ohledně praktické volby bombardovacího nákladu (=ve vztahu k zaměřování a taktice nasazení) u Ab-101 by snad šlo vyjít ze zkušeností při používání předchozí generace A-101 ve Španělské občanské válce. Zejména by bylo zajímavé jak málo/moc byla využívána teoretická nosnost bomb.
http://www.vinar.cz/mitte/a101sp.htm
http://www.vhu.cz/jak-spanele-obchodova ... i-letadly/
https://www.flickriver.com/photos/jylas ... 936347603/ (str. 18 - to by mohly být 100 kg, popř. 50 kg bomby)
https://www.modelforum.cz/viewtopic.php ... 1#p2148542 - umístění zaměřovače
+ info o článcích, které v češtině snad nějak podrobněji řešení nasazení A-101 ve Španělsku - Revi 115, Revi 116
pozn. ten názor, že protivník zaměňoval A-101 s Polikarpovy R-5 a R-Z by znamenal, že reálně A-101 létala spíše lety s cca 250 kg, tj. nevyužívala teoretickou nosnost 600 kg ... ale ta autorova úvaha je nekonkrétní a neozdrojovaná, tj. IMHO je tahle má hypotéza velmi na vodě).
5. Ohledně mé nejasnosti, jestli armáda ČSR potřebovala bombardovat z výšky 4 km viz výše samostatný diskusní bod.
Ohledně "výškovosti jednotlivých verzí Walter Pegas vyráběných v období výroby Šmolíka:
[quote="Skeptik"](...) Což zároveň odpovídá na otázku, proč mimo jiné nemohl Š-328 s motorem Pegas II-M2 s maximálním výkonem ve výšce 1.900 m nahradit Ab-101 s motorem Avia H.S. 12 Ydrs s nominálním výkonem ve výšce 4.000 metrů.
V operační výšce bombardérů by byl Š-328 s pumovým nákladem poněkud "
dýchavičný".
Upozorňuji na existenci vhodnější pozdější verze Pegasu pro zvýšení výkonů Šmolíka, která prý byla reálně vyráběna v ČSR a to Pegas XX, který dle wiki měl výkony měřeny v "výška pro max. výkon" 2700 m. Pro srovnání: první verze Šmolíka byly s motorem Pegas II s (výškou pro max. výkon) výškou 1900 m
Nicméně je otázkou zda-li MNO poptávala Šmolíka s motorem optimalizovaným na lety cca 2,5 km nad zemí. Bo reálně použitá vylepšená varianta Pegasu (v dalších sériích Šmolíka), tj. Pegas III byl zdá se vyráběn ve dvojím provedením, tj. (i) s "výškou pro max. výkon" 2550 m a (ii) druhé provedení bylo s "výškou pro max. výkon" 1750 m ... nenešel jsem, že by ve Šmolíkovi byl Pegas pro vyšší výšku, ale myslím, že
při vylepšování Šmolíka byl použit Pegas pro nižší výšku, tj. pro lety necelé 2 km nad zemí ... Pletu se?
Z pohledu ověření diskutované hypotézy, tj. že by pokročilejší verze stejného motoru, tj. Walter Pegas, mohla vylepšit výkony (např. max. rychlost) Šmolíku, tak
- aby Šmolík obstál proti stíhačkám obou nepřátel (tj. maďarským Fiatům a těm třem různým nacistickým dvouplošníkům resp.
- jestli by Šmolík dokázal zahnat improvizované bombardéry jako Ju-52, pokud by je Šmolík (v noci/v šeru nějak našel))
... se zkusím zamyslet nad rozdíly mezi Fairey Swordfish Mk. I a Mk. II (bohužel srovnání bude komplikovat, že Bristol Pegasus použitý v Mk. II byl Pegasus XXX, který patrně nebyl k dispozici v ČSR). A
- zkusím zjistit jestli výkony letounu byly důvodem proč se sériově stavěné letadlo s Pegasus XX moc nerozšířilo, resp. proč bylo hodně brzo odsunuto (viz
Vickers Wellesey)
R.I.P.