Hawker Hurricane

Moderátoři: Hans S., Tempik

Uživatelský avatar
xradar
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 17/3/2005, 22:31
Bydliště: Litoměřice
Kontaktovat uživatele:

Hawker Hurricane

Příspěvek od xradar »

Prototyp Hurricanu s označením F.36/34 byl zalétán 6. listopadu 1935 (prototyp budoucího "Spitfira" startoval poprvé 5. března 1936 pod označením F.37/34). Letoun hned zpočátku prokázal vynikající obratnost a ovladatelnost a výtečnou strukturální pevnost při všech režimech letu. S motorem Rolls-Royce Merlin "C" o výkonu 754 kW (1.025 k) ve výši 3.353 m a dvoulistou dřevěnou vrtulí dosahoval ve výši cca 6.100 m max. rychlosti 502 km/h (při hladině moře 434,5 km/h a ve výši cca 3.050 m 483 km/h). To byl na svou dobu skutečně výkon obdivuhodný. Přitom měl letoun úctyhodnou výzbroj 8. kulometů Browning ráže 7,7 mm s 334 náboji na zbraň. Není proto divu, že byl tento na svou dobu výtečný a moderní stroj přijat bezprostředně po úspěšných zkouškách do výzbroje Britského královského letectva (RAF) a zadána výroba na první velkou sérii o počtu 600 kusů. Výkony zkaloval fakt, že používal plovákový karburátor, takže při obrátkách s – G měl motor snahu zhasnout pto nedostatek paliva. To se mnoha stíhačům stalo osudným nad kanálem, při soubojích s me-109 Již 12. října 1937 startoval první sériový Hurricane I. . Prvním útvarem RAF, který dostal nový stíhací stroj do výzbroje, byla 111. stíhací peruť v Northoltu Letouny měly celokovovou konstrukci (včetně příhradového trupu) potaženou plátnem. Přední část trupu až za kabinu byla zakryta od ní kryty z hliníkových slitin . Protože plátnem potažená křídla byla pro letoun s tak vysokou rychlostí technologicky nevhodná, byla v roce 1938 zkonstruována křídla celokovová. První Hurricane s celokovovým křídlem vzlétl 28. září 1939 a již 29. září byl předán RAF. Protože celokovová křídla byla pro další vývoj stroje nezbytná, přešla veškerá výroba na tuto konstrukci. Ke 3. září 1939, kdy vstoupila Velká Británie do války s Německem, měla RAF celkem 18 stíhacích perutí vyzbrojených "Hurricany" Mk.I. Dvě z nich (a později postupně ještě dalších deset) bylo odesláno do Francie s britským expedičním sborem. První střetnutí s nacistickou "Luftwaffe" nebylo příliš úspěšné a ztráta cca 195 Hurricanů (čtvrtina celkové síly) představovala v té době citelné oslabení britského stíhacího letectva. Své kvality prokázaly však Hurricany velmi brzy po pádu Francie - v bitvě o Anglii, kde zejména v prvním období nesly hlavní tíhu vzdušných bojů. Těmito stroji byla vyzbrojena i 310. a 312. čs. stíhací peruť (310. čs. stih. peruť od července 1940 do listopadu 1941 - verzemi Mk.I, Mk.IIA a Mk.IIB, 312. čs. stih. peruť od srpna 1940 do prosince 1941 - verzemi Mk.I a Mk.IIB). V té době však zasáhly do bojů i další - zdokonalené verze letounu. Původní Hurricane Mk.I měl motor Rolls-Royce Merlin II o výkonu 757 kW (1 030 k) a dvoulistou dřevěnou vrtuli. Pozdější verze Mk.I dostaly motor Merlin III. o přibližně stejném výkonu, ale s třílistou stavitelnou vrtulí De Havilland nebo Rotol. Zlepšila se i ochrana pilota zavedením pancéřového skla a pancéřového opěradla jeho sedačky. Dne 11. června 1942 startoval poprvé Hurricane Mk.ll s výkonnějším motorem Merlin XX. o výkonu 927 kW (1 260 k), třílistou automaticky stavitelnou vrtulí Rotol a zesílenými křídly pro instalaci účinnější výzbroje. Postupně tak vznikly verze II. A s 8 kulomety Browning ráže 7,7 mm (u útvarů RAF zavedena od 4. září 1940) a verze II.B s 12 kulomety stejného typu (zavedena od října 1940). Začátkem února 1941 byly ke zkouškám připraveny čtyři první Hurricany Mk.llC se čtyřmi kanóny Oerlikon (nebo Hispano) ráže 20 mm s celkem 364 náboji . První z nich letěl poprvé již 6. února 1941 a od konce května téhož roku byly Mk.llC dodávány let. jednotkám RAF. Tato verze patřila k nejúčinnější a bylo ji také ze všech Hurricanů vyrobeno nejvíce. V době jejího vzniku však význam Hurricanů jako stíhacích letounů rychle klesal a jejich roli přebíraly rychlejší a modernější Spitfiry. Tato skutečnost však rozhodně neznamenala konec jejich bojové činnosti - pouze její změnu do funkce především stíhacího bombardéru. Zejména verze Mk.II se zesílenými křídly, které umožňovaly montáž pumových závěsníků pro dvě pumy o váze 113 kg (250 lb) nebo 226 kg (500 lb) se pro tuto bojovou činnost výborně hodily. Nejúčinnější a nejobávanější v tomto směru byla právě verze Mk.IIC. Hurricany v roli stíhacích bombardéru si záhy vysloužily přiléhavý název "Hurribomber" a zahájily svou velmi účinnou bojovou činnost proti fašistické dopravě v okupovaných státech 30. října 1941.
Vývoj Hurricanů pokračoval dalšími obměnami. Především v severní Africe se osvědčila protitanková verze Mk.IID, která poprvé startovala 18. září 1941 a která byla vyzbrojena dvěma protitankovými kanóny Rolls-Royce B.F. ráže 40 mm s 12 náboji na zbraň (později se dvěma kanóny Vickers S s 15 náboji na zbraň). Poslední sériovou verzí Hurricana byla Mk.IIE, zalátána y roce 1943 a určena (podobně jako Mk.llD) výhradně k útokům na pozemní cíle. Byla vyzbrojena 8. neřízenými protizemními raketami o hmotnosti 27,2 kg (60 Ib). Po vyprodukování 270 strojů byla verze Mk.IIE přeznačena na Mk.4. Letoun měl univerzální křídlo s možností montáže dvou kanónů Vickers S ráže 40 mm, 8 raket (neřízených protizemních), závěsníků na 2 pumy 113 kg nebo 226 kg, nebo 2 přídavných nádrží. Sériové stroje měly motor Merlin 24 (nebo 27) o výkonu cca 1 192 kW (1 620 k). Hurricanů Mk.IV bylo vyrobeno 524 (mimo uvedených 270 strojů původní verze Mk.IIE). Poslední postavenou verzí Hurricana byla Mk.V, postavená jen ve dvou kusech, z nichž první byl zalétán 3. dubna 1943. Oba letouny odpovídaly v podstatě verzi Mk.IV., byly však vybaveny motory Merlin 32 o výkonu 1 202,5 kW (1 635 k) a čtyřlistou vrtulí.



Která verze Hurricanu vám připadá nejpovedenější??

Obrázek
Uživatelský avatar
xradar
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 17/3/2005, 22:31
Bydliště: Litoměřice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od xradar »

Ja osobne davam přednost Mk IIC
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Mě osobně se líbí pouštní bitevní verze.
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Ringhofer
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 128
Registrován: 8/3/2005, 17:23

Příspěvek od Ringhofer »

Xradare, děkuji za pěkný článek. Mám tyto stroje rád, byli to takový"dělníci" na nebi, odvedly plno dobré práce i když byly poněkud zastíněny slavnějšími Spitfiry.

K tvému výčtu bych doplnil ještě palubní verzi Sea Hurricane. Mk.IA , od verze pro RAF se lišila pouze instalací katapultovacích cívek, Mk.IB měla navíc katapultovací hák.
Výzbroj tvořilo 8 kulometů Browning. Jejich nasazení na palubách letadlových lodí bylo v podstatě nouzovým řešením. K tomuto rozhodnutí přispěly zkušenosti, které Britové získali při evakuaci Hurricanů z Norska v r. 1940, kdy byli piloti RAF nuceni přistávat na letových palubách. Sea Hurricane v některých vlastnostech zaostával za svým pozemním protějškem(rychlost, stoupavost....). Vyskytovaly se i další problémy, jako tvrdý a odskakující podvozek, při přistání, ne zrovna ideální dopředný výhled při přistávacím manévru. Mnoha pilotům se také stalo osudné, že v letounu nebyly instalovány žádné vzduchové vaky, které se u palubních letounů používaly, aby se stroj při přistání na vodu udržel na hladině. Sea Hurricane se v takové situaci choval spíše jako ponorka.
Nicméně Sea Hurricane odvedl spoustu tvrdé práce, zejména při ochraně konvojů a své služby jako v podstatě nouzový palubní letoun se zhostil dokonale.

Závěrem bych dodal, že Hurricany se objevily mimo jiné i v armádě Finska a pokud správně tuším, byly dodávány v rámci pomoci spojenců i do SSSR.

Ještě pár foteček....

Obrázek
Jako nouzové řešení před nasazením eskortních letadlových lodí, byly na obchodní lodě montovány katapulty ze kterých byly Hurricany vysílány jako stíhací ochrana v případě nebezpečí. Na obrázku jeden takový katapult i s letadlem je.

Obrázek
Sea Hurricane Mk.I.B . Všiměte se vysunutého přistávacího háku.

Obrázek
Trocha romantiky....
Stejně všichni umřeme....
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

Ringo jsi opravdový znalec letadel. Někoho na letadla jsme tady nutně potřebovali. Zajímavé proč se nechodil jako palubní letoun? Vždyť i třeba Němci plánovali námořní verzi Me-109. Kdyby se na to díval technik, tak by řekl: jsou nutné specifické vlastnosti pro vzlétávání a přistání na palubě ... zesílený drak kvůli zadržení hákem apod.

Píšeš, že jako nouzové řešení před nasazením eskortních letadlových lodí, byly na obchodní lodě montovány katapulty ze kterých byly Hurricany vysílány jako stíhací ochrana v případě nebezpečí.

Mě by jen zajímalo ... jak se takové letadlo vrácelo, evidentně nemá Hurricane plováky ... že by šlo o sebevražednou misi ... určitě mi to dokážeš osvětlit ... možná Britové měli pro tento případ v záloze jednu "přistávací doprovodnou lodičku" ?
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Skutečně, katapultované Sea Hurricany neměli možnost přistát, leda by se v blízkosti nacházela pevnina s letištěm (samozřejmě spojeneckým). Jinak pilot po odražení útoku vyskočil na padáku poblíž lodi a stroj byl ztracen. Jednalo se o přechodnou nouzovou záležitost, než byly k dispozici eskortní letadlové lodi.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Příspěvek od Lord »

A pak se lidi budou divit jakým způsobem mrhali technikou Rusové.
To ještě museli pilota vylovit, předpokládám, že musel vyskočit poblíž konvoje :) Pokud mezitím neumrznul ... či že by dopádloval s člunem až do Anglie :P
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Byla to nouzová reakce, hlavně proti FW200...
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
xradar
četař
četař
Příspěvky: 74
Registrován: 17/3/2005, 22:31
Bydliště: Litoměřice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od xradar »

Po první sv. válce se tehdejší RFC a námořní letectvo sloučili do jednotného celku - RAF. Pro letectvo to byl krok, který sice znamenal jednotnostvelení, ale pro námořní letectvo to byl čas zzáhuby. Dle všeobecného názoru se měly letouny na moři používat jen k průzkumu. Obrat začal v 1939, kdy byly konvoje sužovány kondory a, tak vznikly "nouzovky" v podobe sea hurricanu na katapultech. Později se potvrdila nutnost letadlových lodí a sea hurrican byl proto nejvhodnejší ( i kdyz to chtělo opravdu pevné nervy při provozu na letadlových lodích)
Uživatelský avatar
Ringhofer
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 128
Registrován: 8/3/2005, 17:23

Příspěvek od Ringhofer »

Ahoj Lorde,
jak už kluci zprávně napsali, katapulty na obchodních lodích byly opravdu nouzovým a přechodným řešením a tato letadla byla skutečně pouze na jedno použití. Jaká byla úmrtnost vyskočivších pilotů bohužel nevím, na rozbouřeném Atlantiku určitě nebylo snadné je lovit, na druhou stranu, pilot na padáku padal poměrně pomalu, navíc předpokládám, že o svém výskoku informoval i vysílačkou a tak měl teoreticky záchranný tým nějaký čas se dopravit do odhadovaného místa dopadu. V kůži pilota bych s těmito vyhlídkami ale rozhodně být nechtěl. Nasazení těchto strojů dokazuje, v jak prekérní situaci Britové byli před nasazením eskortních letadlových lodí. Klasické "velké" letadlové lodi se pro doprovod konvojů nehodily, nebyl jich pro to dostatek a hlavně jich bylo třeba pro operační činnost. První obchodní loď vybavená katapultem vyplula v květnu r. 1941. Nevím bohužel, do jaké míry je to číslo přesné, ale takovým katapultem mělo být vybaveno cca 35 nákladních parníků.
První eskortní letadlová loď v britských službách HMS Audacity vyplula v září 1941.Proti klasickým letadlovkám měly tyto lodě menší rozměry, rychlost i výzbroj, nesly také o dost méně letadel. Nicméně k doprovodu konvojů se hodily ideálně. Krom stíhačů byly na palubách i bombardéry (Swordfish, Albacore), které sloužily zejména k protiponorkovému průzkumu a obraně. Protože ani eskortních letadlových lodí nebyl dostatek, přišli Britové v r. 1943 s další inovací, kdy byla na obchodní lodi přes původní palubu instalována malá letová paluba, popřípadě i malý ostrov s kapitánským můstkem. u lodi však byl zachován její původní účel, tj. přeprava nákladu. Takto bylo upraveno 6 parníků na přepravu obilí(vybaveny i výtahem a malým hangárem) a 13 tankerů(parkování přímo na palubě. Standartně tyto MAC(jak byly označovány) nesly 4 Swordfishe, uvažovalo se i o nasazení Wildcatů, (dokonce v tomoto směru proběhly i nějaké zkoušky), ovšem vzhledem k tomu, že útoky ze strany Condorů už v té době nebyly tak aktuální.

Add palubní letouny: No nejsem technik, ale pravdou je, že letadla sloužící na letadlových lodích byly pro tento účel rovnou konstruovány. Němci konverzi stodevítek plánovali myslím hlavně i proto, že skutečně palubní letouny ani neměli a neměli s palubním letectvem ani žádné praktické zkušenosti. To jak by tyto stroje v praxi fungovaly se už asi nedozvíme. Nicméně, vzhledem k tomu, že se stodevítkou nebyl zrovna jednoduchý start, či přistání ani na pevnině, na moři by to určitě nebyl teprv žádný med. Krom tebou zmiňovaných úprav(zesílení konstrukce draku, atd. musely mít palubní letouny i další vlastnosti a propriety.Například přistávací hák, dostatečně robusní podvozek, schopný vydržet mnohem tvrdší nárazy při přistání, dobrá byla skládací křídla(prostoru na letadlových lodích nikdy nebylo dost), standartně byly například v letadlech instalovány i vzduchové vaky schopné udržet stroj nějaký čas na hladině, což bylo v případě nouzového přistání bez nadsázky životně důležité. Letadlo muselo být schopné vystartovat i z poměrně krátké startovací dráhy, nesmírně důležitý byl ale i třeba i dobrý výhled pilota z kabiny(například zachytit se při přistávacím manévru hákem za záchytné lano nebylo nic jednoduchého).
Pro zajímavost F4U-1 Corsair původně navrhovaný zejména jako palubní stíhač, nebyl na letadlových lodích spočátku požíván mimo jiné právě z důvodu špatného výhledu(i když tam těch problémů bylo víc).


X Radar: Jen bych tě trochu doplnil:To, co píšeš je pravda, ovšem již v roce vznikla v rámci RAF složka FAA(Fleet Air Arm- námořní letectvo). Tento stav trval až do roku 1937, kdy i díky přičinění Winstona Churchilla přešlo FAA pod velení admirality. Jako námořní stíhačku Britové postavili Fairley Fulmar. Byl to dvoumístný stroj(admiralita tehdy vyžadovala na palubních stíhačích navigátory), vybavený osmi kulomety v křídlech. Výzbroj to byla na palubního stíhače více než solidní, jako palubní stroj se letoun choval dobře, na stíhačku byl však velmi velký a těžkopádný. Pro nepřátelské bombardéry sice představoval nebezpečí, ve stíhacích soubojích se už ale tak neosvědčil. Navigátor v zadní kabině byl navíc totálně bezzbranný, což vedlo až k tomu, že navigátoři odráželi útočníky například palbou z osobních zbraní, signálních pistolí, ba dokonce odmotávali dlohé pruhy toaletního papíru ( z dálky to vypadalo jako proudy střel z kulometu).

Obrázek
Fairley fulmar

Obrázek
Swordfish, ve své době neskutečně zastaralý palubní bombardér. Během své válečné kariéry dosáhl však mnoha pozoruhodných úspěchů (mj. podíl na potopení Bismarcka, hlavní aktér náletu na Taranto,....)
Stejně všichni umřeme....
Algernon
svobodník
svobodník
Příspěvky: 36
Registrován: 8/7/2005, 13:54

Příspěvek od Algernon »

xradar píše:Po první sv. válce se tehdejší RFC a námořní letectvo sloučili do jednotného celku - RAF.
K sloučení RFC (Royal Flying Corps) a RNAS (Royal Naval Air Service) do Royal Air Force došlo k 1. dubnu 1918. Tzn. ještě v průběhu války, nikoliv až po ní…
Algernon
svobodník
svobodník
Příspěvky: 36
Registrován: 8/7/2005, 13:54

Příspěvek od Algernon »

xradar píše:Pro letectvo to byl krok, který sice znamenal jednotnostvelení, ale pro námořní letectvo to byl čas zzáhuby. Dle všeobecného názoru se měly letouny na moři používat jen k průzkumu. Obrat začal v 1939, kdy byly konvoje sužovány kondory a, tak vznikly "nouzovky" v podobe sea hurricanu na katapultech. Později se potvrdila nutnost letadlových lodí a sea hurrican byl proto nejvhodnejší (i kdyz to chtělo opravdu pevné nervy při provozu na letadlových lodích)
Myšlenka to je sice zajímavá (že by FAA sloužilo jen k průzkumu), nicméně zcela a naprosto mylná… V opačném případě nám může být docela záhadou, kde se v meziválečném období vzaly typy jako Fairey Flycatcher, Hawker Nimrod, Gloster Sea Gladiator či Fairey Fulmar.
Uživatelský avatar
Fatale
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 1383
Registrován: 18/8/2005, 14:43
Bydliště: ano

Příspěvek od Fatale »

par zajimavosti :wink:

-jako první je obdržela 111.peruť na Štědrý den 1937 a to 4 stroje

-v době Mnichova tvořily výzbroj pouze tří perutí RAF, 3.,56.,111.

-nahrazení dřevěné dvoulisté vrtule vrtulí třílistou kovovou přineslo zvýšení rychlosti o 27 km/h

-když vyhlásila Itálie VB v květnu 1940 válku, měly RAF ve Středomoří jedinou stíhačku Hurricane, na které se prováděly testy se vzduchovým filtrem Vokes

-první vítězství na Hurru zaznamenal 30.10.1939 P/O Mould, když sestřelil Do 17 nedalekou Toulu ve Francii

-v prvních 14ti dnech bitvy o Francii zaznamenala 1.peruť 114 sestřelů při ztrátě tří vlastních pilotů

-za celou francouzskou kampaň přišlo britské letectvo o 261 strojů Hurricane, což citelně oslabilo jeho obraný potenciál

-7.června 1940 poprvé vzlétl z letadlové lodě a to hned 10 dobrovolníků, kteří po vykonané misi v Norsku zase v pořádku na lodi Glorious přistáli. Neradovali se z úspěchu dlouho, vzápětí byla celá loď potopena po salvách Scharnhorstu a Gneisenau

-první verze měly nastavenou sbíhavost zbraní v 595 metrech

-na začátku BoBu měla VB 527 strojů Hurricane, bojově však mohlo vzlétnout pouze 400 kusů, Německo mělo 930 bombardérů, 230 střemhlavých bombardérů, 195 dvoumotorových a 670 jednomotorových stíhaček

-v srpnu a září 1940 bylo uskutečněno 331 soubojů mezi Hurricany a Bf 109E, Hurr vyhrál 124x, 109E 207x

-na začátku útoku na Maltu zde byly pouze 3 Sea Gladiatory a 4 Hurricany vyzbrojené 6 kulomety 0.303, na posily museli čekat 2 měsíce

-po přeletu 12 nových kusů Hurrů na Maltu se u všech musely kompletně vyměnit motory, neměly totiž vzduchové filtry

-vzduchový filtr Vokes, bez kterého se nedalo ve Středomoří a Africe létat, snižoval rychlost letounu o 40 km/h

-od října 1940 se začal Hurri umisťovat na katapulty obchodních lodí, přezdívalo se jim "Hurricat" (složenina Hurricane a catapult)

-první vítězství Hurricatu zaznamenal Lt.Everett dne 3.8.1941, sestřelil 4 motorový FW 200C Condor

-pro start z katapultu se používalo třípalcových raketových motorů, Hurr musel získat rychlost alespoň 120 km/h a to na 21 metrech
Uživatelský avatar
Haness
Důstojník v záloze
Důstojník v záloze
Příspěvky: 944
Registrován: 18/4/2005, 22:16
Bydliště: Brno

Příspěvek od Haness »

u 111. perutě byly myslím hnad jako první nahrazeny novým strojem - Spitfirem Mk.IA
ObrázekObrázek

Pouze zasáhnout nestačí.....
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

První sestřel FW-200C letounem Sea Hurricane Mk. IA, který startoval z katapultu HMS Maplin, docílil Lt. Everett dne 3. 8. 1941.

Pro tuto velice nebezpečnou službu byli vybíráni pouze dobrovolníci.
Na verzi Sea Hurricane Mk. IA, IB a IC: byly přestavovány stroje vyřazované z RAF. Ty byly za tímto účelem náležitě upraveny a v příslušných partiích zesíleny. Z novovýroby pocházely především Sea Hurricane verze Mk. II.

Je určitě zajímavé, že jedna z nejúspěšnějších ( jestli ne nejlepší ) perutí RAF v období bitvy o Británii 303. polská peruť létala na Hawker Hurricane Mk. I. . V jejích řadách působil také náš úspěšný stíhací pilot Josef František, který přišel o život při nezdařeném přistání.
Naposledy upravil(a) Pop dne 25/4/2009, 19:34, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Smrt Josefa Františka dodnes vyjasněna nebyla (a nejspíš už ani nikdy nebude). Ale častěji se uvádí letecká nekázeň, nežli nezdařené přistání.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Máš pravdu, není v tom případu vše úplně jasné. Někteří Františkovi kamarádi tvrdíli, že se s ním udála obrovská změna. Pravděpodobně potřeboval odpočinek, aby se duševně srovnal. Ale kdo by v tak vypjaté chvíli myslil na odpočinek?!
Dost mne zajímá jeho působení ve Francii na jaře 1940. Mnozí jsou přesvědčení, že tam J. František nelétal operačně, ale, na druhé straně, Františkův kamarád Josef Balejka vyprávěl, že mu ukázal ( František ) letový zápisník z té doby a měl v něm velitelem podepsané operační lety a asi 10 - 11 úspěchů.

Jak píšeš Hansi S., pravdu se již nedozvíme.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

A ještě nějaké technické údaje k tomuto dříči nebe.


H. Hurricane Mk. I, motor RR Merlin II, vrtule Watts.

Rozpětí .................................................................. 12,19 m
Délka .................................................................... 9,58 m
Výška .................................................................... 4,01 m
Nosná plocha ........................................................ 23,92 m2
Prázdná hmotnost ................................................ 2 148 kg
Vzletová hmotnost ............................................... 2 816 kg
Max. rychlost ....................................................... 515 km / h v H 6 080 m
Stoupavost ......................................................... 8,5 m / s
Operační dostup ................................................. 9 770 m
Dolet .................................................................. 840 km
Min. rychlost bez vztlak. klapek ......................... 96 km / h
Délka vzletu ...................................................... 340 m
Délka přistání při použití brzd .......................... 187 m


H. Hurricane Mk. I, motor RR Merlin III, vrtule Rotol


Výška ............................................................. 3,98 m
Prázdná hmotnost ........................................ 2 256 kg
Vzletová hmotnost ........................................ 2 920 kg
Max. rychlost ................................................. 524 km / h H= 6080 m
Stoupavost ................................................... 11 m / s
Operační dostup .......................................... 10 000 m
Dolet ........................................................... 808 km
Min. rychlost bez vztlak. klapek .................. 99 km / h
Délka vzletu ............................................... .. 320 m

Ostatní údaje jsou shodné s výše uvedeným výrobním blokem.
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Odkud jsou ty údaje? Z manuálu? U Hurricanu jsem viděl obrovský rozdíl v udávaných pádových rychlostech. Popravdě řečeno tahle čísla jsou docela nízká, tak si říkám, jestli u Hawkera nezafungoval stejný "problém", jako u jejich posledního válečného kousku - Tempestu. Jeho měřicí palubní přístroje vykazovaly při nízké rychlosti značné odchylky a rychloměr tak ukazoval výrazně nižší rychlost, než jakou letoun skutečně letěl. V manuálu se samozřejmě uvádí rychlost čtená z rychloměru.
Pop
poručík
poručík
Příspěvky: 777
Registrován: 1/2/2009, 22:56
Bydliště: ČR

Příspěvek od Pop »

Letečtí fandové!!!

Rád bych se dozvěděl Váš názor na tento stíhací letoun. Každý máme trochu jiný pohled na věc a také, někdy, jiné zdroje.

Zde je, pro začátek, můj názor.

Hawker Huricane byl solidní výrobek ,, staré" dobré britské firmy. Byl výrobně jednoduchý, s možností relativně snadných oprav bojových poškození nebo poškození po nouzových přistáních na břicho. Oproti modernějšímu Spitfiru měl snadnější pilotáž, především jí pilot nemusel věnovat tolik pozornosti - výjimkou byla vývrtka, ta byla se všemi verzemi Hurr. zakázána. Také, oproti Spitu a Bf-109, snesl mnohem větší bojové poškození, se kterým se dokázal vrátit na letiště. Další výhodu Hurr. vůči Spitu spatřuji ve volbě umístění kulometů. Vede mne k tomu skutečnost, že vnější kulomet Spitfiru byl již v té části křídla, která se dosti ohýbala a kroutila při manévrech a tudíš střelba s touto zbraní musela být neefektivní ( křídlo typu ,,E" toto respektovalo - kanon 20 mm + kulomet 12,7 mm střílející těsně kolem kruhu vrtule ).Baterie 4 kulometů těsně vedle napojení křídla na centroplán měla mnohem stabilnější pozici, a tedy umožňovala efektivnější využití palebného průměru.
Na straně druhé jsem si vědom, že tento stroj již nemohl plně konkurovat Bf-109 s motorem DB 601.
Avšak, pokud vedle Hurricana postavíme časově adekvátní verzi Bf-109 s motorem Jumo 210, vyjde Hurr. z tohoto srovnání výrazně lépe.
Také v souboji s Bf-110C byl pilot Hurricanu ve výhodě. I když max. rychlost 110-ky byla vyšší a výzbroj v přídi mohutnější, britský letoun vše nahrazoval svému pilotovi manévrovacími schopnostmi. Stoupavost obou strojů byla přibližně stejná.
Také proti italským stíhačkám měl, do příchodu MC-202 k perutím Reggia. Aironautica, výkonostní převahu.

Vzhledem ke snadnější výrobě letounu Hawker Hurricane a jeho užitným vlastnostem jsem zastáncem toho názoru, že Hurricane odrazil v r. 1940 Luftwaffe od Britských ostrovů.
Naposledy upravil(a) Pop dne 25/4/2009, 22:35, celkem upraveno 1 x.
Odpovědět

Zpět na „Stíhací letouny“