PALBA.CZ

Lehký kulomet Madsen
Pokud se řekne lehký kulomet, většině lidí se vybaví BREN, BAR a u nás ( nejen ) LK.vz.26... Občas si někdo vzpomene na některý z novějších kulometů, ale jen málokdo si vybaví Dánský lehký kulomet Madsen.



Přitom jde o první lehký kulomet zavedený do výzbroje a také ( svého času ) nejrozšířenější. A podle všeho jde o jednu z nejdéle sloužících palných zbraní. Dnes už sice není zaveden v žádné pravidelné armádě ( většinou byly vyřazeny někdy v v sedmdesátých letech ), ale ještě v průběhu minulého roku je bylo možné zahlédnout v rukou Brazilských policistů. A to nešlo o nějaké předvádění, ale o bojové nasazení v přestřelkách s narkomafií. Snad nejzajímavější na to je ta skutečnost, že tito policisté měli na výběr z řady moderních zbraní, ale přesto si zvolili právě tento kulomet.

Historie
Kulomet Madsen vznikl stejně jako jeho skoro " současník "FM CSRG Mle15 "Chauchat" vývojem ze samonabíjecí pušky. Jak se později ukázalo, šlo o mnohem lepší řešení, než odlehčování těžkých kulometů jak svého času, ke své smůle zjistilo několik armád ( např. Německá, Americká ) a samonabíjecí pušky těsně před přelomem století řešila spousta vynálezců a konstruktérů.
Jedním z nich byl i poručík Jens Theodor Schouboe, který se ovšem při konstrukci zbraně pustil poměrně zajímavým směrem. Jeho zbraň sice k pohonu mechanizmu používala krátký pohyb hlavně ( tj. na kratší trase než délka náboje ) jak bylo tehdy poměrně běžné, ale samotný závěr je místo odsuvného ( blokového ), sklopný blokový. Jen pro připomenutí, je to stejný typ jako závěr starší jednoranné pušky Peabody-Martini.



Byl to sice na kulomet velmi neobvyklý závěr, ale vzhledem k velmi dobré kvalitě výroby spolehlivý a ač se to nezdá, jeho použití mělo i několik výhod. Ta hlavní byla poměrně malá síla nutná ke spolehlivému otevření ( a zavření ) závěru, protože k úplnému otevření stačí jen velmi malý pokles ( přsněji řečeno zvednutí a pak pokles ) čela závěru. Oproti běžnému blokovému závěru je na to potřeba jen poměrně malá síla, sice je třeba počítat ještě s energií pro zasouvač, ale ten je poměrně lehký ( oproti celému závěru, jehož funkci při zasouvání náboje do hlavně plní ) a navíc nevyplňuje většinu pouzdra závěru.



Vývoj pušky začal v průběhu roku 1890 a skončil zdárně zavedením zbraně do výzbroje Dánské námořní pěchoty. Kvůli výrobě byla založena firma Compagnie Madsen ( později Danish Recoil Rifle Syndicate ) a v ní samozřejmě pokračoval další vývoj. Na něm se podílel jak Schouboe, tak výrobní řiditel firmy Julius Rasmussen. Jméno firmy ( i zbraně ) bylo vybráno na počest Dánskému ministru války Vilhelmu Madsenovi, který výrazně podporoval vývoj domácích automatických zbraní.



První verze kulometu byla patentována v roce 1899, ale do výroby a prodeje se dostaly až následující,vylepšené modely M1902 a M1903. Kulomet měl úspěch a do výzbroje ho přijaly, nebo alespoň zakoupily všechny významné evropské mocnost i když většinou jen v menších počtech. K prvnímu bojovému nasazení došlo poměrně brzy, už v průběhu Rusko-Japonské války kde byly použity Madseny v ráží 7,62 x 54R. Osvědčily se, ale Rusům vadily nevýhody lehkého kulometu ( tedy obecně nižší přesnost a rychlejší zahřívání proti těžkým kulometům ) a také marné hledání vhodného použití a případně taktiky nasazení pro tyto zbraně. Tohle ovšem nebyl jen Ruský problém, Madseny byly většinou kupovány více méně na zkoušku a někdy ke smůle možných uživatelů porovnávány s těžkými kulomety. Tato situace trvala až do vypuknutí Velké války kdy najednou většina armád zjistila naléhavou potřebu podobné zbraně, ať už pro výzbroj pěchoty, jízdy nebo i letectva. Ale s nákupem Madsenů byl " trochu " problém, protože Dánsko zůstalo neutrální a tak dost velká část válečné výroby posloužila k vyzbrojení dalších neutrálních států, případně států které se první světové války neúčastnily.



Zatímco vyzbrojení armád těžkými kulomety bylo na postupu ( většina armád jim dala přednost, hlavně pro větší přesnost a odolnost ), lehké kulomety byli k dispozici jen v malém množství. Anglie a Rusko dokonce začalo uvažovat o licenční výrobě, ale v Anglii nakonec zvítězil kulomet Lewis ( a nedostatek kulometů byl řešen nákupem 80 tisíc kulometů FM CSRG Mle15 "Chauchat" ). V Rusku šly přípravy o kus dál, byla postavena továrna ve městě Kovrov, ale před rozběhnutím série vypukla revoluce a továrna nakonec vyráběla " automaty " Fedorov v ráži 6,5 x 50R mm.

Po ukončení války se Madseny přes útlum zbrojní výroby pořád poměrně slušně prodávaly, ale už jim narůstala zdatná konkurence. Trochu extrémním případem může být Československo, kde při zkouškách v roce 1923 ještě vyhrál Madsen, ale nakonec byl poražen budoucím 7,92mm kulometem vz.26 . Ale ještě před zavedením LK vz.26 bylo menší množství Madsenů stejně koupeno.



Celkem rád bych vyvrátil názor o zastaralosti lehkých kulometů Madsen v meziválečném období, už jen to, že sériová výroba pokračovala minimálně do roku 1950 naznačuje něco jiného. Pravda, konstrukční řešení vypadá jako z minulého století ( vlastně už předminulého ), ale zbraň se v mnoha ohledech vyrovná mnohem modernějším lehkým kulometům a některé ( především díky vyměnitelné hlavni ) dokonce překonává. Madseny patřily do výzbroje více než 36 států ve dvanácti rážích ( od 6,5 až po 8 mm, poslední zavedená ráže byla 7,62 x 51 mm ) a sériová výroba pokračovala více jak 50 let...

Madsen - konstrukce

Madsen po celou dobu výroby neprodělal žádnou větší změnu, ale občas některé modely vybočily ze základního schématu. Na případy o kterých vím, upozorním v průběhu popisu. Madsen je lehký kulomet s hlavní chlazenou vzduchem, střílí z uzavřeného a uzamčeného závěru. Mechanizmus kulometu je poháněn krátkým pohybem hlavně ( tj. kratším než délka náboje ) a pohyb závěru samotného ovládá kulisa. Náboje jsou podávány ze shora nasazovaného schránkového zásobníku na 25 / 30 / 45 nábojů.



Hlaveň a závěr
Hlaveň kulometu Madsen je žebrovaná kvůli lepšímu chlazení a je upevněna k pouzdru závěru. Celý tento celek ( včetně zasouvače nábojů ) zaklouzává v těle zbraně a tento pohyb se využívá k ovládání bloku závěru, zasouvače a vyhazovače nábojnic a také napnutí bicího kladívka. Na pravé straně těla zbraně je upevněný blok s vyfrézovanou drážkou ve které se pohybuje ovládací výstupek závěru.


Legenda k obrázku:
a) závěr uzamčen, výstřel b) zákluz hlavně c) odemykání závěru d) vyhození nábojnice
e) závěr v nabíjecí poloze f) zasouvání náboje g) uzamčení závěru h) rozborka


Legenda k obrázku:
1) zasouvač náboje 2) ovládací výstupek zasouvače 3) závěr 4) kladívko



Výměna hlavně a rozborka
Postup obou těchto činností je v podstatě stejný, ale při rozborce se pažba odděluje od těla zbraně.



Výměna hlavně: přepínač režimu střelby přepneme do polohy rozborka ( spoušťové ústrojí je při této poloze zajištěno ), vyjmeme horní čep pažby ( k vytlačení lze použít ostrý náboj, atd. ) a na zbývajícím čepu " zlomíme " zbraň. Pomocí napínací páky přesuneme pouzdro závěru vzad a spolu s hlavní vyjmeme z těla zbraně. Poté je možné oddělit hlaveň a nasadit novou. Nasazení provedeme opačným způsobem a pokud byl při výměně nasazen naplněný zásobník, sebereme vyhozený náboj. Zbraň je po odjištění schopna okamžité PALBY.

Zásobník
Tohle bude trochu extrém, protože jestli je Madsen tak " trochu " jiný kulomet, tak u zásobníku to platí totálně. Zásobníky starších typů jsou jednořadé, vycházejí z původního puškového, dvouřadé byly použity u pozdějších modelů.



Zásobník je zajímavý už tím, že nemá vývodky, které přidržují náboj v zásobníku, jejich funkci zastupuje tvarovaná pružina na boku zásobníku, která zasahuje do vyústění zásobníku a udržuje náboje na místě. Při nasazení zásobníku do kulometu se pružina opře o hranu šachty zásobníku a uvolní náboje.



Ale to není všechno, zásobník je posunutý na levou stranu těla zbraně ( díky tomu má Madsen úplně běžná mířidla na rozdíl od ostatních kulometů se zásobníkem nahoře ) a náboje odebírá zasouvač výstupkem na levé straně.
Při popisu zbraně mi tak trochu vypadl vytahovač, ten má podobu páky, je umístěn pod hlavní a po odemčení je pohybem hlavně sklopen do zadu, při tom vysune z hlavně nábojnici. Nábojnice zbraň opouští otvorem na spodní straně těla zbraně, před střelbou je nutné uvolnit a odklopit krytku na tomto otvoru, která zbraň chrání před nečistotami.

Lehký kulomet Madsen byl obvykle vybaven dřevěnou pažbou bez pistolové rukojeti a dvojnožkou. Na základní pažbu bylo možné připojit pomocnou třetí nožku a většinu verzí šlo upevnit na trojnožku případně k různým druhům lafet.





TTD lehkého kulometu Madsen
model Madsen 1950 LMG v r. 7,62 x 51 mm
Hmotnost---------------------10 kg
Celková délka-----------------1165 mm
Délka hlavně------------------477 mm
Zásobník----------------------30 nábojů
Rychlost střelby/teoretická-350 - 400 r/min.
Tyto údaje je nutné brát s rezervou, kulomet existuje v mnoha variantách a rážích.
Extrémní je to u modelu M1950 který často vznikal přerážováním starších zbraní.



Hodnocení
Už vzhledem k době vzniku byl kulomet Madsen velice podařenou zbraní a vlastně až do poloviny 20 let neměl odpovídající konkurenci. Kulomety vznikající před tímto obdobím postrádaly některé znaky lehkého kulometu a nebo dokonce vznikly odlehčením těžkých kulometů. Podle pozdějších měřítek jde o složitou zbraň s nákladnou výrobou, ale toto je asi důvodem tak velké výdrže.
Kulomet samotný nebyl příliš odolný proti znečištění a měl problémy s fukcí při nižších teplotách, nejvíce tyto problémy postihovaly zbraně na náboj s okrajem.

Pokud jde o nasazení v Brazílii, jedná se zbraně po Brazilské armádě která je vyřadila v roce 1996 a část předala polici v Rio de Janeiru. Policie je oficiálně používala do roku 2008, ale zdá se, že jednotlivé kusy se aspoň občas používají nadále.
Fotky jsou údajně z 19. října 2009



Videjka:
BOPE - Tiroteio no morro dos macacos no RJ.
http://www.youtube.com/watch?v=OHDtUNr4 ... -main-area
Shooting a Madsen LMG
http://www.youtube.com/watch?v=UvIufBx24Lo
Carro Veloce CV 33
http://www.youtube.com/watch?v=8dKE8SZXthQ
Madsen 7.65 mm kulomet M1923
http://www.youtube.com/watch?v=juvqDvOCgus


Zdroje:
http://www.palba.cz
http://www.wikipedia.org
http://www.suite101.com/
http://www.militaryphotos.net/
http://www.world.guns.ru/main-e.htm
ww1.milua.org
http://www.prexis.com/

Uživatelé
Zde budu postupně doplňovat známé uživatele, ale vzhledem k rozšíření ten seznam asi nikdy nebude kompletní...
Seznam je řazen podle abeced a není konečný.

Anglie 1915 7.69 mm
Anglie 1919 7.69 mm
Anglie 1929 7.69 mm
Anglie 1931 7.69 mm
Anglie 1939 7.69 mm
Brazílie 1928 7.00 mm
Brazílie 1932 7.00 mm
Brazílie 1934 7.00 mm
Brazílie 1935 7.00 mm
Brazílie 1936 7.00 mm
Brazílie 1946 7.62 mm
Bulharsko 1915 8.00 mm
Bulharsko 1927 8.00 mm
Chile 1923 7.00 mm
Chile 1925 7.00 mm
Chile 1926 7.00 mm
Chile 1928 7.00 mm
Chile 1940 7.00 mm
Chile 1946 7.62 mm
Čína 1916 7.92 mm
Čína 1930 7.92 mm
Čína 1937 7.92 mm
Československo 1922 7.92 mm
Československo 1923 7.92 mm
Dánsko 1904 8.00 mm
Dánsko 1916 8.00 mm
Dánsko 1919 8.00 mm
Dánsko 1924 8.00 mm
Dánsko 1939 8.00 mm
Dánsko 1946 7.62 mm
Estonsko 1925 7.69 mm
Estonsko 1937 7.69 mm
Etiopie 1907 7.92 mm
Etiopie 1910 7.92 mm
Etiopie 1934 7.92 mm
Etiopie 1935 7.92 mm
Finsko 1919 7.62 mm
Finsko 1920 7.62 mm
Finsko 1921 7.62 mm
Finsko 1923 7.62 mm
Francie 1915 8.00 mm
Francie 1919 8.00mm
Francie 1922 8.00 mm
Francie 1924 8.00 mm
Holandsko 1919 6.5 mm
Holandsko 1923 6.5 mm
Holandsko 1926 6.5 mm
Holandsko 1927 6.5 mm
Holandsko 1934 6.5 mm
Holandsko 1938 6.5 mm
Holandsko 1939 6.5 mm
Honduras 1937 7.00 mm
Honduras 1939 7.00 mm
Maďarsko 1925 7.92 mm
Maďarsko 1943 7.92 mm
Itálie 1908 6.5 mm
Itálie 1910 6.5 mm
Itálie 1925 6.5 mm
Itálie 1930 6.5 mm
Itálie 1931 6.5 mm
Japonsko ???? 6.5 mm
Litva 1923 7.92 mm
Mexiko 1911 7.00 mm
Mexiko 1934 7.00 mm
Německo 1914 7.92 mm
Norsko 1914 6.5 mm
Norsko 1918 6.5 mm
Pákistán 1947 7.69 mm
Paraguay 1926 7.65 mm
Peru 1929 7.65 mm
Portugalsko 1930 7.69 mm
Portugalsko 1936 7.69 mm
Portugalsko 1942 7.69 mm
Portugalsko 1936 7.92 mm
Portugalsko 1940 7.92 mm
Portugalsko 1947 7.92 mm
Rakousko-Uhersko 1917 7.92 mm
Rusko 1904 7.62 mm
Rusko 1915 7.62 mm
El Salvador 1934 7.00 mm
Španělsko 1907 7.00 mm
Španělsko 1922 7.00 mm
Švédsko 1906 6.5 mm
Švédsko 1914 6.5 mm
Švédsko 1921 6.5 mm
Turecko 1925 7.92 mm
Turecko 1926 7.92 mm
Turecko 1935 7.92 mm
Turecko 1937 7.92 mm
Thajsko 1925 8.00 mm
Thajsko 1930 8.00 mm
Thajsko 1934 8.00 mm
Thajsko 1939 8.00 mm
Thajsko 1947 8.00 mm
Thajsko 1949 8.00 mm
Uruguay 1937 7.00 mm

Ještě bych dodal, že někteří s těchto uživatelů zakoupili jen jednotlivé kusy ( nebo malou sérii ) ke zkouškám, ale v seznamu by se měli nacházet jen pokud pro ně byla zbraň vyráběna u firmy Madsen.
A není tady uveden ani jeden uživatel letecké varianty v ráži 11.35...

Jako stará konzerva jsem zrušil formátování, font Comic Sans MS je pěkný a sám jsem ho dříve dost používal, ale časem by se to na mohlo na Palbě zvrhnout na nekontrolované formátovací orgie

To video z Brazilie je docela zajímavé, asi si tam zrovna nehrají na unifikaci výzbroje. Mimo M-16 a Madsena tam snad byla FN-FAL.

Tak dobře, já ho totiž používám při psaní a tak sem to hodil i do článku.
Ale na pořádné orgie tu těch fontů zase tak moc není...

Madsen je zajímavý kulomet. Jak správně naznačil autor, je to, zhruba vyjádřeno, zautomatizovaná puška systému Peabody-Martini s kývavým závěrem. Měl jsem před asi dvěma lety možnost prostudovat kinematická schemata tohoto systému. Na Madsenu není nejzajímavější to, jak dobře funguje, nýbrž to, že vůbec funguje. Náboj se při nabíjení pohybuje po křivce, která je teoretickým výpočtem v podstatě vyloučená

Martin Hessler píše:Náboj se při nabíjení pohybuje po křivce, která je teoretickým výpočtem v podstatě vyloučená.

Volná parafráze:
V jedné letecké konstrukční kanceláři měli na stěně obrázek čmeláka a u něj nápis: "Čmelák by podle zákonů aerodynamiky vůbec neměl létat.On to naštěstí neví a proto létá."

Martin Hessler píše:Madsen je zajímavý kulomet. Jak správně naznačil autor, je to, zhruba vyjádřeno, zautomatizovaná puška systému Peabody-Martini s kývavým závěrem. Měl jsem před asi dvěma lety možnost prostudovat kinematická schemata tohoto systému. Na Madsenu není nejzajímavější to, jak dobře funguje, nýbrž to, že vůbec funguje. Náboj se při nabíjení pohybuje po křivce, která je teoretickým výpočtem v podstatě vyloučená

No nevím, já bych to zas tak černě neviděl.
Ale možná, že sem něco přehlédl.
Můžeš to trochu víc rozebrat?
Pokud totiž vezmeš kterýkoli kulomet s pásovým podávání a náboji s okrajem ( mimo našeho UK.vz.59 ), tak tam ty náboje " skáčou " mnohem víc. A to už vůbec nemluvím o kulometech zásobovaných z nábojových pásků, které vrací náboj zpátky do pásku...

Pokud se mám vrátit zpátky k Madsenu, tak sice byl poměrně spolehlivý, ale jen pokud nešlo o verzi na náboje z okrajem. Ovšem extrém znamenaly Norské kulomety na náboj 6,5 mm Krag-Jörgensen,, ty byly natolik spolehlivé, že se jim údajně přezdívalo panna Madsen

Pokud jde o konstrukci Madsenu, tak prostě patří do 19. století, kdy podobně řešené mechanizmy patřily k moderní technice.
Mě osobně se ten mechanizmus velice líbí i když by šel ( na stejném principu závěru ) řešit moderněji a mnohem jednodušeji.

vodouch píše:V jedné letecké konstrukční kanceláři měli na stěně obrázek čmeláka a u něj nápis: "Čmelák by podle zákonů aerodynamiky vůbec neměl létat.On to naštěstí neví a proto létá."

Tohle už bohužel není pravda....
Zas nějací vědci neměli co dělat a přišli nato:

Všichni slyšeli, že prý čmelák nemá podle zákonů aerodynamiky co létat. Ve skutečnosti to vlastně platí pro veškerý hmyz. Vztlak křídla hmyzu je daleko větší, než jaký má vytvářet jeho profil při obtékání. Jenže hmyz létá jinak. Roztáčí si kolem křídla dost stabilní víry a plave v interakci s cíleně vytvořenými víry.

No aspoň už nehrozí, že by sme potkávali nasr... čmeláky kteří se naučili číst.

Ale možná, že sem něco přehlédl.
Můžeš to trochu víc rozebrat?

Samozřejmě že Madsen BYL spolehlivý. A to je oprávě ono. Když se totiž podíváme na jeho mechanismus, tak zjistíme na první pohled, že lineární pohyby kulisového mechanismu jsou pomocí zakřivených pák převáděny na pohyby po různých křivkách - ve skutečnosti dost komplikovaných. U většiny ostatních samočinných zbraní jsou pohyby klíčových částí zpětnorázového celku víceméně pouze lineární nebo rotační. Nejde o to, jak moc náboje při nabíjení (nebo nábojnice při vyhazování) "skáčou", ale jakým způsobem a do jaké míry jsou v každé fázi nabíjecího procesu ustaveny v předem dané poloze a posunovány po přesně stanovených drahách. U Madsenů je toho dosaženo z konstrukčního a výrobního hlediska nesmírně náročným způsobem, závislým na přesnosti tvarů zakřivených ploch a kvalitě jejich obrobení (plus samozřejmě odolnosti materiálu vůči opotřebení). Když technici britské Royal Small Arms Factory zkoumali systém závěru Madsenu pomocí moderní výpočetní techniky, vyšlo jim, že nemůže fungovat (což je samozřejmě nesmysl, protože funguje). Jde o to, že software došel "k závěru", že součásti závěrového a podávacího mechanismu by musely být vyrobeny s tak značnými a komplikovanými tolerancemi, že by je nebylo možno vůbec sestavit do funkčního celku. Software byl samozřejmě navržen pro konstruování moderních ručních zbraní, určených pro velkosériovou výrobu a s požadavkem na plnou zaměnitelnost součástek.
Konstruktér kulometu Madsen, který nic podobného nemohl mít k dispozici, tedy musel být buď nesmírně nadaný matematik, nebo mít fantastickou prostorovou představivost a cit pro kulisové převody, nebo neuvěřitelnou kliku. A nejspíš to všechno dohromady. A Madseny musely být pochopitelně kompletovány puškařským způsobem, kdy jsou jednotlivé součásti během montáže vzájemně dopasovávány tak, aby bylo docíleno žádoucí funkce mechanismu. Což je ze zcela pochopitelných důvodů noční můra každého útvarového zbrojíře - součástky závěrových mechanismů jednotlivých zbraní jsou totiž vzájemně naprosto nezaměnitelné a každý náhradní díl je nutno pečlivě připasovat na konkrétní exemplář zbraně. Ovšem na přelomu 19. a 20. století to bylo zcela běžné. Podobný fenomén je známý u sériově vyráběných pistolí systému Parabellum.

Tyto bezesporu zajímavé kulomety zavedla v roce 1943 i maďarská armáda pro své jezdecké jednotky. Bylo jich výzbroje zavedno celkově 2000 kusů a byly mezi maďarskými vojáky vylmi oblíbené.



Na obrázku je jeden z těchto kulometů od výše zobrazeného se liší kratším zásobníkem. Označení maďarské armády - tedy Honvédségu - bylo 24/43 golyószóró.

Jeho oblibu prý podtrhovalo i to, že měl regulovatelnou rychlost střelby.

Zdroj:
Charles K. Klement a Dénes Bernád, Maďarská armáda 1919 - 1945, Naše vojsko, Praha 2007

Pátrač:
pořád přemýšlím, jestli tu dát seznam států které ho používaly nebo těch které ho nepoužívaly...
No, stejně by to bylo nekompletní, tak asi nic...

Martin Hessler píše: Samozřejmě že Madsen BYL spolehlivý. A to je oprávě ono. Když se totiž podíváme na jeho mechanismus, tak zjistíme na první pohled, že lineární pohyby kulisového mechanismu jsou pomocí zakřivených pák převáděny na pohyby po různých křivkách - ve skutečnosti dost komplikovaných. U většiny ostatních samočinných zbraní jsou pohyby klíčových částí zpětnorázového celku víceméně pouze lineární nebo rotační. Nejde o to, jak moc náboje při nabíjení (nebo nábojnice při vyhazování) "skáčou", ale jakým způsobem a do jaké míry jsou v každé fázi nabíjecího procesu ustaveny v předem dané poloze a posunovány po přesně stanovených drahách. U Madsenů je toho dosaženo z konstrukčního a výrobního hlediska nesmírně náročným způsobem, závislým na přesnosti tvarů zakřivených ploch a kvalitě jejich obrobení (plus samozřejmě odolnosti materiálu vůči opotřebení). Když technici britské Royal Small Arms Factory zkoumali systém závěru Madsenu pomocí moderní výpočetní techniky, vyšlo jim, že nemůže fungovat (což je samozřejmě nesmysl, protože funguje). Jde o to, že software došel "k závěru", že součásti závěrového a podávacího mechanismu by musely být vyrobeny s tak značnými a komplikovanými tolerancemi, že by je nebylo možno vůbec sestavit do funkčního celku. Software byl samozřejmě navržen pro konstruování moderních ručních zbraní, určených pro velkosériovou výrobu a s požadavkem na plnou zaměnitelnost součástek.
Konstruktér kulometu Madsen, který nic podobného nemohl mít k dispozici, tedy musel být buď nesmírně nadaný matematik, nebo mít fantastickou prostorovou představivost a cit pro kulisové převody, nebo neuvěřitelnou kliku. A nejspíš to všechno dohromady. A Madseny musely být pochopitelně kompletovány puškařským způsobem, kdy jsou jednotlivé součásti během montáže vzájemně dopasovávány tak, aby bylo docíleno žádoucí funkce mechanismu. Což je ze zcela pochopitelných důvodů noční můra každého útvarového zbrojíře - součástky závěrových mechanismů jednotlivých zbraní jsou totiž vzájemně naprosto nezaměnitelné a každý náhradní díl je nutno pečlivě připasovat na konkrétní exemplář zbraně. Ovšem na přelomu 19. a 20. století to bylo zcela běžné. Podobný fenomén je známý u sériově vyráběných pistolí systému Parabellum.

Á tak takhle si to myslel...
Tak nezaměnitelnost dílů sem ani neuváděl, tak nějak sem to bral jako samozřejmost. Tehdy to zvládal snad jen Colt a na 100% to snad musely být zbraně z jedné série.

Techniky z Royal Small Arms Factory nebudu komentovat...
Aspoň pokud měli něco společného se SA80...

Madsen byl bezesporu velmi nadaný konstruktér. Ale pokud se nad tím zamyslíš, tak konstrukce Madsenu jen využívá tedy běžně využívané prvky složitějších strojů.
Pokud jde funkční cykly, na Madsenu je zajímavé naprosté oddělení jednotlivých cyklů. Myslím tím například samostatnou polohu závěru pro vyhození nábojnice. To sice způsobuje složitější konstrukci, ale konstruktérovi to pravděpodobně umožnilo vypilovat dokonalou funkci jednotlivých cyklů.
Ale tak mě napadá, třeba samostatný zasouvač a závěr s ( více méně ) vertikálním pohybem se dá najít na několika moderních vysokokadenčních zbraních...

A malá poznámka: zdá se, že Madsen ještě pořád JE spolehlivý...

A malá poznámka: zdá se, že Madsen ještě pořád JE spolehlivý...

Och, pardon... Cizinec promine...?

Techniky z Royal Small Arms Factory nebudu komentovat...
Aspoň pokud měli něco společného se SA80...

Což o to. Ona ta SA-80 je z konstrukčního hlediska dost v pořádku, i když žádný zázrak to není. Většina jejích potíží byla původu technologického - nekvalitní materiál, mizerné zpracování atd. Má pár opravdových špíčků, které umějí vojákovi otrávit život, ale samotný mechanismus je víceméně okopírovaný z AR-18, a ta platila za spolehlivou zbraň.

Kopapaka - a proč ne? Dej jen to co je prokazatelné a třeba se diskusí dopracujeme k dalším číslům. Bylo by to vhodné dolnění prvotního článku.

Martin Hessler: promine a SA80 komentovat nebude...

Pátrač: mrknu po tom a postupně to nahážu pod článek...
Pár uživatelů je poměrně jistých a proto jsou uváděni úplně všude a furt dokola.... Horší jsou ti menší, kteří měli Madsenů pár a bůhví odkud... No uvidíme co najdu.
To tak probrat u kafe... Tak se třeba někdy stav.

Takže výzva pro všechny: pokud máte nebo narazíte na nějaké info o Madsenech v jakékoli armádě, tak se ozvěte. Případné novinky pak doplním do článku. Ale nechte mi pár dní, než se tam ukáží moje výsledky...

kopapaka - dobře ale kam se mám dostavit.

Podívám se do podpisu či vlastně profilu jestli je tam odkud jsi. A i já se pokusím propátrat své zdroje abych zjistil zda dokážu přispět.

Když se podíváš pod tank, tak zjistíš že je to jen " kósek "

Tak si mě k tomu doplňování přiměl tím Maďarskem a já ho tam nenapíšu...


EDIT: tak už sem tam to Maďarsko přidal...

Takže sem " trochu " upravil seznam států, pro které byly vyráběny kulomety Madsen, je řazen jen podle abecedy. Jen bych ještě dodal, že se nemuselo jednat o nějaké závratné počty

A tak to mi udělalo radost- ale že jich bylo.

Madsen v Brazílii pořád ve službě...

Fotky pocházejí z 23.11.-30.11.2010
Opět Rio...









Tenhle je dokonce " modernizovaný " ...

Čechoslováci?