(Torpedo-rammkreuzer)
Rakousko - Uhersko
rok 1885
SMS PantherLodě ve třídě:
- SMS Panther - (1884 – 1885 - 1885)
- SMS Leopard – (1885 – 1885 – 1886)
* Poznámka: první datum je datum zahájená stavby, dále je datum spuštění na vodu a poslední je datum zařazení do stavu námořnictva.
V roce 1866 svedlo Rakousko-Uhersko, v těžké době pozemních bojů s Pruskem u Hradce Králové, vítěznou bitvu na kolbišti, které nebylo vždy jeho doménou a to na moři. Sokem se stalo Italské království, které využilo svízelné situace a neúspěchů podunajské monarchie na severním bojišti a na popud Pruska zahájilo válečné operace v prostoru Benátska. Rakousko-Uherské námořnictvo složené především z dřevěných plavidel se ale úspěšně postavilo silnému italskému svazu v bitvě i Visu (Lissy) a způsobilo soupeři těžkou porážku. Do budoucna se tak muselo začít s R-U Marínou počítat. Dominantním prostorem pak mělo být Jaderské moře a to právě na úkor sebevědomé Itálie. K zajištění tohoto prostoru bylo ale potřeba vybudovat moderní námořnictvo podle vzoru těch nejlepších včetně těch nejmodernějších technických a technologických novinek. V průběhu následujících dvou desetiletí se tak stejně jako u většiny námořních velmocí, přeměnila dřevěná plavidla na pancéřová, celokovová.
V roce 1879 se sice z Itálie stal Rakousko-Uherský spojenec v rámci tzv. Trojspolku do kterého kromě těchto dvou zemí patřilo ještě Německo. Nicméně rivalita obou monarchií s přístupem na Jadran byla všeobecně známá. V době vstupu Itálie do Dvojspolku, ze kterého se tedy stal Trojspolek, již světová moře nějaký čas brázdila nová plavidla, která používala poslední výkřik námořní technologie a to torpéda. Aby Rakousko-Uhersko nezaspalo dobu, rozhodlo se také do svého stavu zařadit plavidla, která by v sobě snoubila kombinaci chráněného křižníku a torpédového plavidla. Tak vznikla třída Panther pro Rakousko-Uhersko složena ze dvou jednotek SMS Panther a SMS Leopard.
KONSTRUKCE
Ve svém memorandu ze dne 8.září 1884 vznesl „Marinekommandant“ viceadmirál Maxmilián Doudlebsky von Sterneck požadavek na pořízení rychlého chráněného křižníků s torpédovou výzbrojí, kterým by bylo možno útočit na větší válečná nepřátelská plavidla, a který by se i díky vysoké rychlosti hodil na hlídkovací službu. Krátce poté byl tento požadavek na pořízení dvou plavidel schválen rakouským parlamentem.
Jelikož Rakousko-Uherské loděnice neměli zatím zkušenosti se stavbou tohoto typu plavidel, rozhodla se monarchie zadat stavbu do zahraničí a kam jinam, než k největší námořní velmoci světa, do Velké Británie. Stavbou tedy byla pověřena loděnice WG Armstrong, Mitchell & Co. Elswick Shipyard Newcastle upon Tyne, která získala zakázku na obě plavidla ve třídě. Cena za SMS Panther byla nasmlouvána na 1.983.730 rakouských korun. Pořizovací cena druhé jednotky SMS Leopard pak byla 1.897.730 rakouských korun. Plavidla navrhoval pozdější britský ředitel námořní konstrukce (1885 – 1902) William Henry White (*1845 - + 1913).
Na SMS Panther se začalo pracovat 29.října 1884, spuštěn na vodu byl 13.června 1885 a dokončen byl 31.12.1885. Sesterská loď se stavěla také rovněž rychle. Stavba SMS Leopardu byla zahájena v lednu 1885, spuštěn na vodu byl 10.září 1885 a dokončen 31.března 1886. Jednalo se o plavidla s konstrukčním výtlakem 1.582 t a plným 1.919 t (SMS Leopard jen 1.720 t). Maximální délka lodi byla 73,19 m (na úrovni vodní hladiny 71,38 m), šířka 10,39 m a ponor 4,74 m. Během své cesty z Anglie byla loď asi o něco více naložena a tak její ponor při přesunu k majitelům byl 4,88 m. Na stavbu Pantheru od léta 1885 dohlížel i rakousko-uherský námořní architekt Siegried Popper, který zjistil nesrovnalost v zadní části lodi (problémy s ponorem), která se od projektu lišila o 4 stopy a 11 palců (téměř 1,5 m !). Konstruktér White i loděnice musela uznat své pochybení způsobené z části během kopírování výkresů. Chybu se podařilo z části opravit, takže rozdíl oproti původním návrhům byl v délce již „jen“ 2 stopy a 5 palců (cca 65 cm).
O pohon se starali dva expanzní trojčité vertikální parní stroje a čtyři bubnové parní kotle pracující s tlakem 9 atmosfér. Výkon pohonné jednotky o 6.195 koňských silách byl přenášel na dva lodní hřídele a dva lodní šrouby (každý o třech listech) o průměru 3,81 m. Vezená zásoba 308 tun uhlí umožňovala při ekonomické 10 uzlové rychlosti (cca 18 km/h) akční rádius 2.800 námořních mil (cca 5.150 km). Pro zvýšení akčního rádiusu a pro snížení spotřeby paliva byla loď vybavena dvěmi stěžni s plachtovým o celkové ploše 263 m2. Pro zakotvení se používali čtyři kotvy tzv. typu Rodger-Admiralty o těchto hmotnostech: 1.924 kg (řetěz o průměru 38 mm), 1.943 kg, 497 kg a 306 kg. Pro plavbu na pevninu ze zakotvené lodi sloužila řada menších člunů a kutrů (3x kutr + 4 další menší čluny různých typů).
Maximální rychlost byla 19,4 uzlů (téměř 36 km/h) při 129 otáčkách lodního šroubu za minutu. V roce 1896 byla posádka tvořena 17 důstojníky (včetně 6 poddůstojníků) a 165 námořníků. V roce 1907 byla posádka tvořena 10 důstojníky a poddůstojníky a 188 námořníky.
Pořizovací náklady:
SMS Panther – 1.983.730 K
SMS Leopard – 1.897.730 K
SMS PantherVÝZBROJ
Hlavní výzbroj představovala dvě děla ráže 120 mm umístěna ve sponsonech (boční vyčnívající plošina lodi). Ty byly umístěny přibližně v polovině lodi v prostoru mezi prvním a druhým komínem. Díky tomuto umístění tak mohla děla střílet jak na bok, tak i v podélné ose lodi. Dopředu i vzad tak mohla za ideálních podmínek střílet obě děla, do boku už jen po jedno z děl. Děla ale neměla podle všeho pancéřové štíty a tak obsluha byla vystavena přívalu střepin z blízkých dopadů granátů. Podle dostupných informací se jednalo o německá Kruppova děla ráže 120mm. Bohužel k nim se mi nepodařilo nic dohledat a tak jsem si vypomohl s konkurenční britskou zbraní dělem 4.7"/40 (12 cm) Elswick, které bylo zkonstruováno v roce 1885, ale na Anglických lodích bylo použito až v roce 1887. Hmotnost této zbraně při délce 4,93 m byla 2,1 t. Kadence střelby byla ovlivněna sehraností obsluhy a tak se nejčastěji uvádí 5-6 ran za minutu. Hmotnost projektilu byla 20,4 kg a úsťová rychlost střely byla podle výmetné složky od 544 do 675 m/s. V případě rakousko-uherských plavidel byl předpokládal spíše nižší úsťovou rychlost. Dostřel při 20° elevaci byl 9.050 metrů. Průraznost při nulové vzdálenosti byla 297 mm Logicky na tuto vzdálenost boj ale veden nebyl. Na hlaveň pak byla vezená zásoba 6 výbušných, 30 zápalných, 12 šrapnelů a 12 cvičných střel.
Sekundární výzbroj představovala čtyři rychlopalná děla ráže 47 mm (pravděpodobně typu Hotchkiss) s celkovou zásobou 1.832 střel (602 ks výbušných, 682 ks zápalných, 380 ks cvičných střel) a dalších šest děl stejné ráže 47 mm (revolverové) se zásobou 1.832 kusů munice.
Torpédová výzbroj byla v podobě čtyř nadhladinových torpédometů ráže 350 mm umístěných po jednom na každém boku a po jednom na přídi a zádi lodi.
Hmotnost salvy:
boční 1 x 120 mm = 20,4 kg
v ose 2 x 120 mm = 40,8 kg
PANCÉŘOVÁNÍ
Pancéřová ochrana odpovídala i u takto malého plavidla chráněnému křižníku. Skládala se z pancéřové paluby o síle 12 mm, které spíše chránila jen proti střepinám. Stropy strojovny, tedy jedné z nejdůležitějších části lodi, kryl již 50 mm pancéř, který mohl poskytovat dostatečnou ochranu proti proniknutí střel menší a z části i střední ráže do nitra lodi.
TTD - Chráněné (torpédové) křižníky třídy PANTHER
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
* Země původu: Rakousko – Uhersko
* Délka (max): 73,19 m
* Šířka: 10,39 m
* Ponor: 4,74 m
* Výtlak (standardní): 1.582 t
* Výtlak (plný): 1.919 t (1.720 t u SMS Leopard)
* Výzbroj: 2 x 120 mm (2xI), 4 x 47 mm (rychlopalný), 6 x 47 mm (revolverový), 4 x Torpédomet (nadhladinový) ráže 350 mm
* Pancéř paluba: 12 mm + 50 mm nad strojovnou
* Výkon strojů: 6.195 k
* Dojezd: 2.800 nm (5.185 km) při 10 uzlové rychlosti
* Vezená zásoba paliva: 308 t uhlí
* Rychlost: 19,4 uzlů (35,9 km/h)
* Posádka: 17 důstojníků + 165 členů posádky
BOJOVÁ KARIÉRA
SMS Panther
Na nové lodi pro R-U námořnictvo se začalo pracovat 29.10.1884. Dne 4.června 1885 potvrdil císař František Josef I. jméno lodi. První námořní testy plavidla proběhli 20.října 1885 a loď během nich dosáhla rychlosti 17,54 uzlů. Konstruktéři se během těchto testů pokoušeli dosáhnout požadovaných 19 uzlů, ale i díky chybě v konstrukci zádi a tím pádem vyššímu ponoru toho nebylo možno dosáhnout. Dne 31.prosince 1885 po nutných úpravách v konstrukci byl SMS Panther převzat R-U zástupci v North Shields. Po vystrojení loď dne 15.ledna 1886 opustila Nort Shields a přes Portsmouth a Lisabon zakotvila dne 6.února v Terstu. Po svém dohotovení v prosinci roku 1885 se SMS Panther stal největším vojenským plavidlem Rakousko-Uherského námořnictva. Stal se velitelskou lodí flotily torpédových člunů. V roce 1888 se spolu se sesterským Leopardem zúčastnil světové výstavy ve španělské Barceloně, kde reprezentoval podunajskou monarchii. Na jeho palubu zavítala mimo jiné i španělská královna. V roce 1891 se dočkala loď první modifikace a to ve výzbroji, kdy byla různá děla ráže 47 mm nahrazena jednotným typem stejné ráže (47/L44). Další změna ve výzbroji proběhla v roce 1894, kdy byla stávající děla ráže 120 nahrazena modernějšími 12 cm/L35 firmy Krupp. V roce 1896 podnikl Leopard cestu do Asie (Indie, Sri Lanka, Singapůr, Vietnam, Hong Kong, Čína, Korea, Vladivostok, Port Arthur, Japonsko, Filipíny, Thajsko atd.). Tuto asijskou cestu Panther podnikl v době od 29.dubna 1896 do 26.února 1898. V roce 1903 byl Panther překlasifikován na križník 3.třídy, a v roce 1909 na malý křižník (Kleiner Kreuzer). Během své další asijské cesty konané v době od 10.ledna 1905 do 20.prosince 1906 se Panther setkal s ruskou vojenskou eskadrou vice-admirála Rožestvenského plující vstříc své zkáze v bitvě u Cušimi proti Japonscům. V roce 1909 se také opět změnila výzbroj lodi, kdy byl odstraněn jeden (záďový) torpédomet a na palubu přibyli čtyři děla ráže 66 mm (někdy jsou též značená jako 7 cm), dále pak byla sejmuta hlavní děla ráže 120 mm a uzavřeny sponsony. V roce 1907 pak byla posádka tvořena 10 důstojníky a poddůstojníky a 188 členy posádky. Do První světové války (WW1) podnikl Panther ještě celou řadu dalších plaveb včetně další na vzdálený východ. V době vypuknutí WW1 v srpnu 1914 byl Panther součástí 2.divize pobřežní obrany. Během roku 1915 byla zakotvená v Boce Kotorské, kam se přesunul z Terstu, stejně tak i počátkem roku následujícího, kdy ve dnech 8-9.ledna 1916 odstřelovala nepřátelské pozice na hoře Lovčen. Den předtím bylo z lodi sejmuto jedno z jejich 7cm děl a nahraženo dělem stejné ráže, ale upraveným jako protiletadlové. V květnu 1917 byl odvolen do Pulu, kde byl dále využíván jako cvičná loď pro velitele ponorek. Po ukončení bojů WW1 se Panther nalézal opět v Boce Kotorské, kde byl zabaven vítězi a v listopadu 1918 odeslán do Fiume (dnešní Rijeka), kde byl zabaven. V roce 1920 jej jako válečnou kořist obdržela Velká Británie, která jej ale prodala Itálii na šrot. SMS Panther tak zakončil svou dlouhou kariéru v Messině, kde byl rozebrán.
SMS LeopardSMS Leopard
Na sesterském Leopardu se začalo pracovat v lednu 1885. Císař František Josef I. pak potvrdil jméno lodi 8.září 1885. O den později byl Leopard spuštěn na vodu. První zkoušky lodi proběhli 8.března 1886 a byli úspěšné. Loď tak mohla být předána R-U námořnictvu již 31.března. Dne 2.dubna opustila loděnici, zamířila do North Shiledsu, odkud pak pokračovala přes Le Havre do Lisabonu, na Korfu a dne 2.května 1886 zakotvila v Pule. Zde pak byl Leopard zařazen do 2.výcvikové letní divize. V roce 1888 se spolu se sesterským Pantherem účastnil světové výstavy v Barceloně. V roce 1891 doznala loď prvních změn, kdy rychlopalná 47mm děla byla nahrazena děly stejné ráže 4,7 cm/L44. Dne 26.června 1891 navštívil palubu Leopardu císař František Josef I. v přístavu Trogír. V roce 1895 byla opět modifikována výzbroj, kdy děla ráže 120 mm byla nahrazena německýmu Kruppovými děly 12 cm/L35. Dne 9.dubna 1897 vyrazil Leopard na velkou okružní cestu po Středozemním moři. Během této plavby zachránil Leopard posádku řecké brigy Taxiarchis, které se poškodila kotva a tak volně driftoval po moři. Do Puly se Leopard vrátil 31.března 1899. V září 1899 byl součástí výcvikové divize. Dne 23.září měl během cvičných plaveb kolizi s řadovou pobřežní bitevní lodí SMS Wien. Dne 1.října 1900 vyplul Leopard na svou plavbu do Austrálie spolu s kadety námořní školy na jeho palubě. Během této plavby posádka vztyčila 3 metry vysoký s sebou vezený kříž na místě úmrtí posádky rakousko-uherské lodi SMS Albatros na Šalamounových ostrovech. Po splnění úkolů v Austrálii se Leopard přes Japonsko, Indii a Suez vrátil dne 1.10.1901 do Puly. V roce 1907 až 1909 podnikl Leopard asijskou misi, přes Indii, Japonsko, Čínu, Koreu, Hong Kong, Singapur, Vietnam, Sri Lanku. Po svém návratu do domovské Puly byla sejmuta děla ráže 120mm a boční sponsony, ve kterých byla umístěna byly uzavřeny. Tato děla nahradila čtyři děla ráže 7 cm/L45. Od února do května 1914 byl Leopard zařazen jako výcviková loď torpédové školy v Pule kde sloužil až do listopadu 1918. Spolu se sesterským Pantherem byl zabaven a přiklepnut jako válečná reparace Velké Británii. Ta jej ale v roce 1920 prodala Itálie na šrot. Kariéru SMS Leopard zakončil v Messině, kde byl rozebrán.
Pohled z paluby Leopardu s datem 2.června 1915Na palubách SMS Pantheru i SMS Leopardu sloužil i rakousko-uherský důstojník českého původu Václav Leopold Woseček (z Hořicka v Podkrkonoší), velitel rakousko-uherského námořního letectva / Kommandant des k.u.k. Seeflugwesen (4. 9. 1914 - 28. 5. 1915), zástupce velitele námořního leteckého sboru / Kommando des k.u.k. Seefliegerkorps (1917 - 1918).
Zdroje:
Válečné lodě (2) – Vladimír Hynek a Petr Klučina – 1986
Rakousko-Uherské křižníky – András Veperdi
http://horice.safarikovi.org/wosecek.html
www.avalanchepress.com
www.kuk-kriegsmarine.at
www.warshipsww2.eu
www.navweaps.com
www.wikipedia.org
www.mateinfo.hu
