Ano...vcelku logická úvaha, ale pouze za předpokldau, že by R-U marina měla zájem vyrážet na jih od Otranské úžiny. To málo, co o tom vím tak spíše hovoří pro to, že R-U stačilo více méně ovládat Jadran. Především v první polovině války bylo potřeba co nejvíce ztížit dodávky Dohody přes území Černé Hory do Srbska. Černohorské přístavy pak leželi dost blízko dobře chráněné Boce Kotorské. Takže jakákoliv dostatečně rychlá a silná jednotka mohla transporty rozmetat dříve, než se na místo střetnutí dostaví Italové, Francouzi a Britové. Ostatně sám průběh války na Jandranu plně ukázal potřebu lehkých křižníků a torpédoborců. Tedy plavidel dostatečně rychlých na to, aby přepluli Jadran, podnikli výpad na italské pobřeží a zase se rychle vrátili zpět. Jediné, čeho se tak museli obávat je, že je cestou někde zastihnou nepočetné britské bitevní křižníky, nebo početné pancéřové a lehké francouzské a italské křižníky. R-U bohužel těchto rychlých jednotek vlastnilo příliš málo na to, aby podnikalo akce častěji a ve větší míře. Přítomnost pár bitevních křižníků by pak výrazně zasáhlo do poměru sil v tomto typu bojů a to i přes obrovskou Dohodovou přesilu (Britové pak od poloviny války trpěli velkým nedostatkem BK poté, co jim tři z nich Němci v bitvě u Jutska potopili - květen/1916). To mě přivádí na myšlenku, že již materiál shromážděný pro třídu RADETZKY by se dal použít jinak. Bitevní křižník i s děly ráže 240mm (sekundární výzbroj třídy Radetzky) by dokázal v řadách Dohody nadělat slušnou paseku, kor když jeho soupeřem by byly lehké a pancéřové křižníky. Ovšem to je jen úvaha a ani netuším, jak to přesně se stavbou bylo. Tedy šéfkonstruktér ing. Popper navrhoval nahradit 240mm děly, děly jednotné ráže 305mm (dvoudělové věže na přídi a zádi, jednodělové na bocích), ale nevím, jestli to bylo zamítnuto z důvodu, že se již 240mm děla a věže vyráběly, nebo z jiných důvodů. Nicméně ta myšlenka, že by R-U stavělo z mat. určeného pro RADETZKY jak bitevní lodě, tak bitevní křižníky (s 240mm děly), se mi prostě líbí:-) tak mi prosím odpustě tuto slabost:-)jarl píše:Přesně tak. To je další argument proč by žádný rakousko-uherský bitevní křižník nemohl úspěšně operovat ve Středozemním moři. Pokud by Rakousko-Uhersko nějakým zázrakem dokázalo postavit některou z těchto lodí, tak by nepřátelské státy musely reagovat a své loďstvo náležitě posílit a vzhledem k jejich lepšímu hospodářskému zázemí by tak učinili dříve nežli Rakušané. Posílená loďstva Francie, Itálie a Británie by měla své hlavní síly na Korfu a v Tarentu a ve chvíli kdy by některé nepřátelské plavidlo proniklo Otrantskou úžinou by byla uvedena do pohotovosti a znemožnila by mu návrat. Proto by byl každý výpad rakousko-uherských bitevních křižníků předem odsouzen k neúspěchu. Nepřátelská lehčí plavidla jako jsou lehké křižníky a torpédoborce by hlídkovala v Jónském moři a včas by varovala hlavní síly, které by snadno zablokovaly Otrantskou úžinu a díky své přesile by nad vracejícím se soupeřem musely zvítězit.
Takže nakonec tedy musím konstatovat, že R-U admiralita se prostě rozhodla BK nestavět s argumentem, že ani proti strana tato plavidla nemá. Bohužel k vývoji válečných operací na Jadranu se tento argument ukázal jako krátkozraký.
