Pokus o nástin vývoje lineární taktiky

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Pokus o nástin vývoje lineární taktiky

Příspěvek od Bleu »

Berte to prosím jako pokus o můj první pokus o kloudnej článek sem na palbu, když to dobře pujde tak to dodělám až do konce Napoleonských válek (to bude jistě rozsáhlejší), doufám, že se vám to snad bude líbit a třeba vám to i k něčemu bude...

1630 až 1680
Lineární taktika se jako art de guerre zrodila z prachu a dýmu končící Třicetileté války, a právě za Třicetileté války se s konečnou platností projevila větší efektivita boje palnou oproti boji zbraní chladnou. Zřejmě hlavním důvodem byl technologický pokrok ve výrobě právě palných zbraní – jestliže běžná mušketa okolo roku 1610 váží okolo 6 až 7 kg tak mušketa okolo roku 1640 potom 4.5 až 5 kg, díky snížení hmotnosti se už nemusela používat furketa (např. Francouzská armáda ruší furkety už v roce 1635) celý postup nabíjení je díky tomu jednodužší a co je hlavní tak i rychlejší (cca 2 rány za minutu oproti jedné).

Jak už bylo napsáno výše muškety z počátku Třicetileté války jsou poněkud težké a jejich nabíjení trvá dlouho, aby mohlo být tedy dosaženo co nejlepší plynulosti palby musí být tyto realizovany protipochodem, který funguje následujícím způsobem. První řada vojáků vypálí a je odvedena (buď řada jenž má být odvedena udělá vlevo nebo vpravobok a je bočním pochodem odvedena dozadu, a nebo vojáci projdou mezerami v zástupech) podůstojníkem na místo poslední řady, druhá řada je potom odvedena na místo první a připraví se k palbě. Identickým způsobem potom pokračují i ostatní řady. Podobným způsobem je prováděna palba ústupová a či postupová. Právě z tohoto důvodu jsou bitevní sestavy této doby hluboké.

S tím jak se zrychrylo nabíjení mohly být zavedeny i užší (a delší formace). Takovýto vývoj je především u armád Francie, Holandska a Švédska. Rakousko a hlavně Španělsko lpí na hlubokých formacích poměrně dlouho – Španělé ho definitivně opustí až po porážce u Rocroi. Veškerá snaha velitelů pak směřuje k maximálnímu oslabení nepřítele palbou tak aby mohla kvalerie podniknout rozhodující útok, bitvy jsou proto vskutku barokně rozvláčné a zdlouhavé - navíc s velkými ztrátami na obou stranách. Svým způsobem to působí jako kdyby s novou taktikou neuměli velitelé ještě zacházet, nebo si spíš neuvědomovali její možnosti.

Asi s nejzásadnější změnou ve sledovaném období je zavedení tzv. švédského systému palby ve kterém batalion nastupoval v hloubce 6 řad a pálil buď po dvou řadech, trojřadu, a nebo salvou všech 6 řad. Veškeré přesuny jednotlivých vojáků respektive řad nutných pro realizaci palby byly opět realizovány pomocí protipochodů. V této době se již stává prioritní délka (počet zastupů) a nikoli hloubka (počet řad) bitevní sestavy batalionu. Pokud tedy ten v bitvě utrpí ztráty které přerostou určitou mez zmenšuje se počet řad při snaze sachovat stejnou dělku a tím i stějně dlouhou palebnou linii.

Ke konci Třicetileté války se pojí ještě jedna důležíta věc, která znamená definitivní konec pikenyrů (byť se ještě tu a tam na bojišti objevují skoro do začatku 18.stol). Roku 1642 je u francouzské armády dislokované ve Flandrech zaveden zátkový bajonet, který přez výrazné omezení – nemožnost střelby při nasazeném bajonetu – znamená poměrně velký evoluční skok kupředu. Od této chvíle jsou mušketyři schopni nejen boje palbou ale i učinného střetného boje, použitím muškety jako krátkého kopí, se kterým lze jak bodat tak i sekat (čepel bajonetu kromě bodných zranění je schopna způsobit i velice nepříjemné tržné rány).

V bitvách na konci 17. století se pěchota díky lineární taktice stává onou přislovečnou královnou bitev (a dělostřelectvo řezníkem bitev) a je to ona která diky své palebné síle připravuje podmínky pro hlavní útok a většinou je to ona která ho i vykoná. Lineární taktika svými tenkými a dlouhými fromacemi pěchoty se pak stane nedílnou součastí bitev po více než jedno století. K tomuto si dovolím ještě malou kunsthistorickou vložku, ač se pikenýři a čtvercové formace od konce třicetileté války přiliš nevyskytovali, přesto nám je malíří, či rytci předkladají ve svých dílech prakticky až do 30. let 18.století.

Použitá literatura:
BELHOMME, Historie de L'Infaterie en France, Tome I.
COLIN Jean, Transformation of war
VLNAS Vít, Princ Evžen Savojský
Naposledy upravil(a) Bleu dne 16/7/2010, 00:12, celkem upraveno 4 x.
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Příspěvek od 950 »

A k největší dokonalosti díky drilu ji přivedl pruský král Friedrich II "Der Große" který své jednotky posílal proti nepříteli poněkud kose, ze šikma.
Ale to už je poněkud jiná doba než o jaké píšeš.
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Ako úvod úvodu nie zlé. Ale chcelo by to asi rozviesť Holanďanov, Švédov - hlavne Gustáva Adolfa, ktorý je považovaný za otca lineárnej taktiky. Ale aj napr. Španielske tercio, ktoré malo tiež vplyv na vývoj.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

to jmodrak: máš asi pravdu nicméně základ onoho článku by měl ležet někde okolo slezkých válek a pak v Napoleonice. Abych mohl psát o Gustavu Adolfovi či o Španělích musel bych až někam ke koncí středověku což nechci protože o válčení v té době toho moc neznám...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Dám ti jeden link, článok ako odborný má chyby, ale na to, prečo je Gustav Adolf považovaný za otca lineárnej taktiky ti ako tak odpovie http://www.sekuritaci.cz/gustav-ii-adol ... i-cast/cs/
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

No já to nepopírám, pouze tvrdím, ža na o abych mohl napsat něco relevantního o Gustavu II. Adolfovi nebo o Mořici Oranžském (potažmo o jejich taktice) musel bych si nastudovat hromadu vecí co jim předcházeli a to bych už psal o něčem jiném než bych chtěl psát...
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

ještě doplním, značná část třicítkových pěchotních evolucí je založena na kontramarsích (jak je taky psáno v tom článku na který je tu odkazováno výše) po "demyfilech" nebo obecně po "filech" (to jest zastupech a to už tam neni) což znamená že, tam je naprosto absurdní množství variant a kombinaci těch variant ( z klasickou linnií resp části sestavy jako je sekce nebo peloton etc. se tam prakticky nepracuje), když jsem si projížděl klasické francouzské teoretické dílo "Marechal de Bataille" (impr v Paříži 1646), tak kontramarsema (nebo jinejma marsema :) ) je řešeno prakticky vše.
Nevím jak konkrétně prováděli evoluce Švédi ale troufam si tvrdit, že podobným způsobem tudíž zjednodušeně řečeno jedinej duvod proč považovat Gustava II. Adolfa za otce linearní taktiky je, že kladl důraz na boj palbou a požíval palbu trojřadu. Ostatní je do značné miry převzato od Holanďanů...

Klasická ukazka třicítkove evoluce:
povel: A gauche Dovblez vos Rangs (zdvojit řady navlevo)

provedeni: Takhle to vypada před porvedením (M berte třeba jako mušketýr)
MMMMMM



MMMMMM


a takhle po něm:
M M M

M M M

M M M

M M M
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Blue akosi tak ako v tvojom poslednom príspevku by to chcelo objasniť. Ber to tak, že laik nemá pochop, čo to vôbec taktika je. A v období, o ktorom chceš písať, bola už lineárna taktika dosť vypilovaná Francúzmi, starým Fricom, Suvorovom, Evženom. Takže niekto ani nemusí pochopiť o čom vlastne píšeš.
Uživatelský avatar
Tkuh
praporčík
praporčík
Příspěvky: 378
Registrován: 26/7/2009, 15:57

Příspěvek od Tkuh »

Je fajn Bleu, že se tady někdo zajímá také o nějaké jiné časové rozmezí než je 2. polovina 19.století až k současnosti. Ale to co jsi sem napsal by chtělo trochu rozvest, především souhlasím s posledním jmodrakovym komentářem, tvůj článek ve mě vyvolal mnohem víc otázek než odpovědí. Ale kdyby se to trochu poupravilo bylo by to...
Nechci nic slibovat, ale možná kdyby si se nějak opravdu pořádně rozepsal, nastudoval bych lineární taktiku na moři.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Úvod jsem malinko pouupravil, nicméně ja si to možná neuvědomuju ale kde konkrétně to vyvolává otázky? A hlavně jaké?
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Problem je, že sa akoby bojíš rozpisať. Kľudne tam hoď viacej informácii. Historických máš dosť, skôr taktických. Nemusí to byť nejaké podrobné. Skús si to prečítať štýlom nič nechápem, po každej vete si daj otázku, o čo vlastne ide. Aké hlboké sú rady v 30 ročnej vojne v štvorci, označovanom ako húf a aké v lineárnej a prečo. Prečo sa zrýchlilo nabíjanie. Prečo sa mohol roztiahnuť húf do línie atď. Skús dávať odpovede. V tejto časti, úvode, skús vysvetliť, prečo vôbec mohla vzniknúť. O lineárnej taktiky sú popísane celé stohy kníh. Takže kľudne znesie úvod stránku až 2, ušetrí ti ti potom dlhé vysvetľovanie v ďalších častiach. Kľudne nakresli obrázky, nemusíš kresliť armády, skôr tak menšie jednotky - názorne.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

ok, dobrá pokusím se...

http://www.youtube.com/watch?v=72EaVvk8P7c
Zde je v čase od 3.22 vídět palba s postupováním a to jak řad tak sekcí. rekonstrukce bitvy u Almansy 1707
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Aby si mal inšpiráciu, dám ti tu obrázok z príručky pre výcvik pechoty cisárskej armády z roku 1734, streľba salvami
Obrázek
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Ty ten reglement máš v nějaké podobě kompletní? Dost by mě to zajímalo...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

Blue, pletu se, nebo opravdu při zavedení těchto "liniových taktik" výrazně vzrostly ztráty bojujících stran řekněme v porovnání bojů středověkých rytířů?
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

Bohužiaľ nemám, celý originál je v uložený v Maďarskej krajinskej knižnici Budapešť.
Hans - v porovnaní s rytiermi áno, ale porovnaní s zbrojnými húfami až tak nie :D , predsa len masové armády sú nie čo iné ako rytierske skupiny.
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

Hans - pro středověk žádný konkretní srovnání z hlavy nevysypu nicméně z toho co vím tak průměrné ztráty v 18. jsou někde mezi 20 až 30%, v Napoleonských válkách potom klesají většinou pod 20%, ale pořád se objevují krvavé bitvy jako třeba Pruské Jílové (1807) kde jsou francouzské ztráty 35%. Čísla mám "Transformations of war". Zajímavé je taky údaj, že v Antice je hodně bitev kdy vítěz ma minimální ztráty a poražený třeba 80% ale jestl iby to šlo aplikovat na Středověk netuším...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
Uživatelský avatar
Hans S.
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 3767
Registrován: 22/2/2007, 04:34
Bydliště: Gartenzaun
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Hans S. »

A ty ztráty v těchto procentech jsou padlí, nebo i ranění (lehce/těžce)?
Uživatelský avatar
Bleu
7. Major
7. Major
Příspěvky: 1693
Registrován: 29/9/2009, 00:00
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bleu »

padlí + ranění...
Obrázek

"Slepému neukážeš, hluchému nepovíš, debilovi nedokážeš..."
- Anonym -

Historie bude mít právo nárokovat si místo mezi znalostmi opravdu hodnými úsilí pouze tehdy, pokud nám místo pouhého výčtu postrádajícího souvislosti a prakticky i omezení umožní racionální řazení a postupnou srozumitelnost.
Marc Bloch, 1942
jmodrak
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1376
Registrován: 20/1/2010, 20:53

Příspěvek od jmodrak »

straty väčšinou u rovnocenných súperov - nemyslím tým stret napr. černochov s kopijami proti rýchlopalným zbraniam - vznikajú až na konci boja, keď sa prelomí línia. Potom záleží na porazenom veliteľovi, ako schopný je usporiadať ústup. Ak sa mu to vymkne z rúk, sú veľké aj v dnešnej dobe. Platí to od antiky až po dnes. Príkladov je dosť. Ďalší faktor je stupeň lekárskej starostlivosti. Môžem umrieť aj na bodnutie - škrabnutie do ruky a môžem prežiť aj ťažké zranenie. Preto je ťažké povedať, že v tej či onej dobe boli veľké straty. Boli bitky, kde zmizli celé armády, pričom hlavný vinník nebol ani tak nepriateľ, ako sekundárne okolnosti.
Odpovědět

Zpět na „Armádní strategie a taktika“