PALBA.CZ

Technické data Ar-234
Posádka 1
Pohon 2 turbínové motory
Motor Model Junkers Jumo 004B-1
Výkon motoru (každý) 8,8 kN 8,8 kN
Rychlost 743 km/h
Dostup 10.000 m
Rozsah 1.100 km
Prázdná hmotnost 5.200 kg
max.vzletová hmotnost 9.850 kg
Rozpětí křídel 14,10 m
Plocha křídla 26,4 m²
Délka 12,64 m
Výška 4,30 m
První let 30.07.1943




Firma Arado dodala Luftwaffe první stíhací letadla Ar 65 a Ar 68. Po vypuknutí války firma dodávala z této řady cviční letadlo Ar 96. Nejznámějším letadlem této firmy je však první proudový bombardér na světě Ar 234B. Vznikli i jiné návrhy, které většinou nebyli realizovány - ze řady Ar E.560. Např. poslední verze Ar E.560/11 měli pohánět 4 motory BMW 018 a nesl by 4.000 kg bomb. Firma dále vypracovala návrhy a projekty pro stíhačky s křídly deltového tvaru, pro proudové noční stíhačky a návrhy víceúčelových letadel řady Ar TEW.

Letadlo Ar 234 na vývoj války vliv neměl, ale na pozdější konstrukci letadel obrovský. Původně bylo vytvořeno v r.1941 technickým týmem pod vedením profesora Waltera Blumeho, ředitele společnosti, jako průzkumní letadlo. Byly vyrobeny 2 prototypy, ale muselo se čekat na vývoj motorů JUMO 004As, které byly dodány nejprve pro Me-262, takže první let se uskutečnil až 30.července 1943. Jeden z prototypů Ar-234 havaroval 2.října 1943 kvůli poruše motoru, avšak projekt dostal od nejvyššího velení nejvyšší prioritu. Byly vyrobeny další prototypy a motor typu JUMO byl nahrazen proudovým motorem BMW 003. Šestý a osmý prototyp letadla měli čtyři motory BMW, přičemž osmý prototyp, který měl motory spárované po dva pod každým křídlem se ukázal jako aerodynamicky vhodnější. Všechny prototypy kromě prvních dvou měly raketový pomocný pohon při startu.
Již před prvním letem prvního prototypu řady Ar 234 se zvážilo, že je potřeba vyrobit variant bombardéra s označením Ar-234B s názvem Blitz. Byl ním devátý prototyp a poprvé vzlétl 10.března 1944. Letadlo bylo příliš štíhlé, aby mohlo nést náklad bomb v interiéru, proto se museli přidat externí nosiče. Avšak výroba těchto nových typů letadel vázla, protože existující zdroje nestačili pokrýt výrobu starých typů. Pátý a sedmý prototyp letadla byl vybaven kamerami a sloužil jako průzkumní letadlo při shromažďování zpravodajských informací velmi úspěšně. Spojenci nemohli pro velkou rychlost letadla zachytit. V září 1944 nebyly už prototypy potřeba, protože je pro operační použití nahradili Ar-234B. Toto letadlo mohlo být použito buď jako bombardér nebo průzkumní letadlo. Maximální bombový náklad mohl být 1,5 tuny v externích nosičích. Když vykonávalo průzkum namísto bomb mělo přídavné nádrže. Vystřelovací sedačka pro pilota chyběla. Pohon zaobstarala dvojice proudových motorů Junkers JUMO 004B. Byly velmi nespolehlivé a vyžadovaly generální opravu nebo výměnu už po 10 hodin provozu. Brzdy také byly po třech přistátích opotřebované. Pilot byl v letadle sám a pokud se zaměřoval na cíl, mohl zapnout autopilota. Na ochranu ocasu měl dva kulomety, které také musel ovládat sám, tak pokud se k němu nepřítel přiblížil, raději využil svou rychlost. Devět Ar-234B vzlétli jako bombardéry na podporu ofenzívy Wehrmachtu v Ardenách. Jinak jich v provozu bylo jenom 17, i když do konce roku 1944 jich bylo dodáno pro Luftwaffe asi 148.
Letadlo bylo po prvé Spojenci zachyceno až 21.listopadu 1944 nad Holandskem a 24.února 1945 se jim po prvé dostalo skoro neporušené do rukou. Další variant letadla Ar-234C byl poháněn čtyřmi motory BMW 003s. Celkově bylo vyrobeno 210 ks Ar-234B a 14 ks Ar-234C, ale jenom málo jich bylo v provozu, přičemž byly neefektivně a chaoticky nasazeny, byly zničeny, nebo čekaly na opravu anebo palivo. Konec války přinesl i konec rozvoje tohoto letadla. Spojenci našli plány různých variant např. i kombinaci proudových a raketových motorů, nové designy, křídla v tvaru půlměsíce a některé návrhy použily při vývoji svých letadel. Zásoby letadel řady Ar-234 si po válce rozdělily a jediný exemplář, který si můžete dnes prohlédnou je v Národním leteckém a kosmickém muzeu ve Virginii.

Zdroj:
Web Page Name
Web Page Name
Web Page Name

Nechci být velký hnidopich, ale první sériově vyráběný bombardér s proudovým motorem by si zasloužil daleko obsáhlejší článek... Toto by se možná uchytilo v "pravěku" Palby, pro dnešní Palbu to je ale těžce nedostačující...

Když budu mít více času, určitě sem něco přihodím, ale jsem zde poprvé a nevím co dřív. Takže trochu trpělivosti. Jsem ráda, že jsem vůbec zjistila, že o prvním tryskovém letadle tu nic není - aspoň doufám, protože se tady ještě nevyznám.
Vidím, že je zájem, tak si nad tím sednu a možná už zítra článek doplním.

Není nezbytné, aby každý Palbák nutně psal články, nebo zakládal vlákna o letadlech. Když už něco píšeme, tak se snažíme produkovat články komplexnějšího charakteru, které mohou přinést minimálně v internetovém okruhu cenné informace. Podívej se třeba na TOHLE. Na tom článku jsem dělal několik měsíců..

Pěkná práce. Taky jsem napsala pár článkú, dokud jedno fórum fungovalo.
Jen jsem se chtéla zeptat: tady není zvykem napsat pod článkem "zdroje" z kterých jste čerpali? Marně jsem je pod tvým článkem hledala. Pokud to nemáte ve zvyku, potom je práce na článku trochu lehčí, nemyslíš?

Ve zvyku to tady je, ale já jsem lajdák

Zdroje jsem psal všehovšudy jednou a pak jsem zjistil, že mi jich v seznamu stejně většina chybí. Takže když si někdo něco konkrétního vyžádá, tak to sice podepřu zdrojema, ale obecně je moc neuvádím. Třeba se jednou polepším

Stuka píše:Pokud to nemáte ve zvyku, potom je práce na článku trochu lehčí, nemyslíš?

Ne, práce na článku je úplně stejná. Jen kopírovači a opisovači to v případě neuvedení zdrojů mají těžší. Pokud totiž někdo na autora článku vybafne "a to jsi sebral kde?", pravý autor článku přirozeně nemá s odpovědí absolutně žádný problém. Kdežto kopírovač je v naopak pr... a - dobře mu tak!

Mě tento článek zaujal - ta kresba je neuvěřitelně hezký obrázek. A snad jsem pochopil správně, že se nám sem přihlásila další dívka nebo žena. To je pro Palbu dobrá zpráva. Třeba trochu okřeše naše chování v některých situacích. Kdyby se tak ozvala Ljubov - hned by zde bylo veseleji.

Nováčku - zdravím a za sebe Tě mezi námi vítám. Ten článek zkus postupně dopracovat. Zdá se že s tím nebudeš mít až tak moc práce.

A co se týká zdrojů podívej, se jak jejich přesné vycitování pomohlo jarlovi zalepit hubu nějakému prudičovi. Kdo píše poctivě, má zdrojů hodně - pokud jsou a uvede je. Chrání tím sám sebe a také tím chrání práci autorů svých zdrojů. Což je navíc čestné. Destroyman má recht.

Díky Pátrači, za přivítání. No, nevím jestli ještě něco přidám k článku, protože zdroje jsou většinou jen v angličtině a v každém je trochu něco jiného. Také v tom mám sama zmatek, nevím proč letadlo někdy označují Ar-234B, někdy Ar-234Bs a někdy Ar-234 B-2.
Dostala jsem se k němu náhodou, ani jsem doteď nevěděla, že Němci vyrobili jako první tryskové letadlo. Jsem aspoň o něco moudřejší. Tady do Palby jsem ho dala jenom kvůli tomu, že tu nic o něm nebylo, což mi připadalo divné.
A taky se omlouvám za pravopis - dělám hrubky ale jenom proto, že jinak píšu slovensky.

No a ještě nevím - koho si myslel tím jarlem nebo prudičem...Myslíš toho zubatýho tmavší pleti?

Zdroje o letadlech jsou v mnoha jazycích, potíž je ta, že třeba já vládnu z těch cizích jen angličtinou a němčinou + ve chvíli absolutní nouze si přeložím něco z polštiny. Naštěstí polské zdroje jsou vesměs hrozné Je normální, že zdroje uvádějí něco jiného. Proto je důležité projít jich celou řadu a vše vyhodnocovat. Což tedy není úplně jednoduchá záležitost. Naštěstí často ale hodně pomůže obyčejný selský rozum, který odliší "opisovače" od těch, kteří nad tím přemýšlí. Nedocenitelnou pomoc představují původní dokumenty k danému letadlu - různé letové příručky či příručky k údržbě, dobové letové testy..apod.

Teď k názvosloví: správné označení je: Ar 234 B-2. Tedy - zkratka továrny, pod kterou byl letoun vyvíjen (Ar, Arado), pak následuje mezera (ne pomlčka), 234 je typové označení již v rámci Luftwaffe, ale v Třetí Říši se povětšinou shodovalo s označením výrobce již od raných fází vývoje. Následuje další mezera a označení verze (B). Většina typů se navíc dělila na subverze a subverze se píše číslem za pomlčku (-2). Najdeme i typy, které i v rámci subverzí byly dále děleny a to takto: Bf 109 G-6/R6 (stroj s Rüstsatz R6, v tomto případě dvojice 20 mm kanonů MG 151/20 v gondolách pod křídlem); Fw 190 A-5/U3 (v tomto případě demontované vnější kanony + instalace podtrupového a křídelních závěsníků).
Odpověď na tvůj dotaz tedy je velice jednoduchá, Ar 234 B-2 je označení subverze, Ar 234 B je označení verze a Ar 234 Bs bude nejspíše trochu zkomolený překlad z angličtiny znamenající více letounů Ar 234 B.

Ar 234 nebyl ani první proudový, ani první bojově nasazený proudový stroj. Prvním proudovým letounem byl Heinkel He 178, ale byl to čistě experimentální letoun, který se nehodil pro bojové použití (navíc dosahoval sotva takových výkonů, jako soudobé pístové stíhačky). Prvním bojově nasazeným proudovým letounem byl Me 262, který o několik dní předstihl anglický Gloster Meteor (TADY najdeš článek včetně peprvé diskuse mezi mnou a Yamatem, která srovnává Meteora s Me 262 )

Češtinu máš pěknou, extra hrubky mi oči neutrhly Vítej na Palbě

Stuka píše: A taky se omlouvám za pravopis - dělám hrubky ale jenom proto, že jinak píšu slovensky.

No a ještě nevím - koho si myslel tím jarlem nebo prudičem...Myslíš toho zubatýho tmavší pleti?

Takže pokud jsi Slovenka nedělej si násilí a piš v mateřském jazyce. Nebudeš sama - autorů kteří sem píšou tímto krásným jazykem je zde více.

Jarl je jeden z našich námořníků. Jedna jeho práce je zde:

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=4197

A ten prudič je benson, který ho otevřeně napadl za údajné opisování aby dopadl jako houbař v suchém lese. Přečti si to vlákno i s diskusí, stojí to za to.

Zubatý tmavší pleti je admin a prudit musí - má to v popisu práce. Když neprudí nemá splněno a je bez večeře.

Tak jsem si přečetla Pátrači co jsi doporučil a můžu jenom říct - chudák Jarl. Určitě po tomhle útoku pořádně nespal a člověka to opravdu hrozně mrzí, když si dá práci s nějakým článkem a potom ho někdo smete ze stolu obviňujícím - "opsal si to". Benson možná chtěl vyvolat divokou polemiku ale tohle se opravdu nedělá, pokud hned nedodá nějaký důkaz.
Ostatně já si osobně myslím, že každá solidní literatura uvádí zdroje hned - a ne až na požádání. Když jsem text zpracovala a neopsala, tak mohu s klidným svědomím základní zdroje uvést hned. Všechny uvést nemusím, kolikrát jen člověk hledá lepší výraz nebo nějakou kusou informaci - aby seznam zdrojů nebyl zavádějící a delší jako článek.
A díky Hansi S. za vysvětlení, vidím, že máš opravdu velký přehled v letectví. Kde se na tebe hrabu!

Stuka, tak ty máš zase výhodu, že z tebe přímo sálá elán do psaní a tvorby To je základ toho být skvělou autorkou. No a navíc jsi děvče, takže v místním testosteronem zaplaveným prostředí něco zajímavého - jen málo holek se zajímá o letadla

Hans S - letadla nejsou moje specialita. Zajímám se všeobecně o WW2, ale když na to přijde i WW1, napoleonské a jiné války zpět do historie nebo dnešní konflikty. Hlavně WW2 - zajímá mě každá oblast, takže i letadla. Jsem vlastně na začátku procesu učení, protože i když jsem si myslela, že o WW2 vím hodně - ano, v porovnání s mnoha ženami a některými muži určitě - mezi odborníky jací jsou např. zde zjišťuji, že nevím skoro nic. Ale o tom to je. Přijít někam, kde vědí, snažit se, pracovat na sebe a néco nového se naučit. To mě baví. "Učit se, učit se, učit se" - jak kdysi řekl jeden zrzavý pán.