PALBA.CZ

Veda na križovatke.

Pre tých, čo si kladú otazky.
http://blog.hasslberger.com/Dingle_SCIE ... sroads.pdf

oc-14-4a-01 píše:Veda na križovatke.

Pre tých, čo si kladú otazky.
http://blog.hasslberger.com/Dingle_SCIE ... sroads.pdf

O čem to je?

To je právě trošku problém, že se sem někdy hážou sice zajímavé odkazy, ale bez bližšího vysvětlení a navíc v ještě v cizím jazyce. Zpochybňování speciální teorie relativity? Osobně nemám náladu těžký text číst a pochybuji, že někdo jiný. Dokazování, že je něco empiricky špatně a nelogické?
OC má zřejmě rád vědce typu Michio Kaku, nebo Dingleho, aby se o tom šlo bavit na úrovni, k tomu ani já nemám znalosti, ale nějakého „popularizátora fyziky“ bych uvítal.

Neutrino je spis debil papouskujici bez znalosti zakladu fyziky a matematiky bularne vedeckokonspiracni picoviny.

Věda samozřejmě JE na rozcestí. Vždy byla. Vždy bude. Je to její nejlepší vlastnost. Na rozdíl od náboženství, věda vždy pracuje tak, že HLEDÁ v čem teorie neodpovídají praxi, aby mohly být změněny, upraveny, či nahrazeny.
Ve vědě se teorie vyvracejí.
Jen v náboženství se pochybovači upalují.
Problém je, že mnozí lidé (vč. oc-14-4a-01) od vědy chtějí, aby byla jako náboženství. Aby byla konečnou, neměnnou, dogmatickou.

Já si klidně přečtu, jak je věda na rozcestí, ale OC možná předpovídá, sorry že si tě beru furt do huby, osvícenost ostatních. Kdyby jsi sem nedával nic, tak možná lepší. Pro dobrotu na žebrotu, jak se říká. Jen když se má sekce fyzika rozvíjet, chce to napsat články, nebo své příspěvky na trošku jiný úrovni.
Třeba právě Michio Kaku, je dobrý popularizátor. Osobně jsem od něj nic nečetl, asi ani už na nic objevného nepřijde, ale kdyby chtěl někdo z jiného soudku.
http://www.argo.cz/autori/64363/kaku-michio/
http://www.kosmas.cz/autor/14176/michio-kaku/

Najděte tam otázky a odpovědi, na to co je hmota. Základní ideou teorie strun je že všechny částice, všichni nositelé sil a také nositel gravitace jsou v jistém smyslu excitacemi objektu podobného struně. Struna natřásající se jedním způsobem vypadá jako kvark, struna tancující jiný tanec vypadá jako foton, což je částice světla. Další vibrace vypadá jako elektron a jiná zase jako graviton. Při nízkých energiích, které můžeme dnes pozorovat, lze registrovat jen pár těchto částic. Ostatní jsou velmi těžké a je obtížné je produkovat, pokud nemáme velmi výkonné urychlovače.
Zdroj: http://www.kolej.mff.cuni.cz/~lmotm275/struny/

Chápete? Je to vůbec možný? Přečtěte si materiály a pak sem můžete přijít kibicovat

Kniha v odkaze oc je z roku 1972, teda prudko aktuálny materiál, skutočne osvetlujúci aktuálne problémy. Autor je emeritný historik vedy...
i tak še da...

"Při studiu kosmologie pak znalost historie a filozofie vědy není zbytečností ale nutností."
H. Dingle

Já už se začínám opičit Dogmatismus působí proti vědeckému pokroku. Abychom se mu vyhnuli, musí se změnit myšlení kosmologů.

Jestli to má být debata o tomhle nebo co chtěl básník říci

Alfik píše:Věda samozřejmě JE na rozcestí. Vždy byla. Vždy bude. Je to její nejlepší vlastnost. Na rozdíl od náboženství, věda vždy pracuje tak, že HLEDÁ v čem teorie neodpovídají praxi, aby mohly být změněny, upraveny, či nahrazeny.
Ve vědě se teorie vyvracejí.
Jen v náboženství se pochybovači upalují.
Problém je, že mnozí lidé (vč. oc-14-4a-01) od vědy chtějí, aby byla jako náboženství. Aby byla konečnou, neměnnou, dogmatickou.

No vono se náboženství od doby co existuje theologie docela měnilo a vyvíjelo, a k tomu hledání - přesně o tohle se snažila scholastika...

Bleu, já nemyslel jedno konkrétní náboženství, pokud tě to nakrklo tak se omlouvám, já tím myslel způsob myšlení, kterým náboženství vzniklo a který se u lidí objevuje opakovaně bez ohledu na to kdy, kde, a na co věří. Vč. skalních komančů a kapitalošů, to je taky náboženství.
Prostě náboženství (bez urážky - ať se to věřícím líbí nebo ne), vychází z víry, a snaží se kodifikovat svět, s tím, že požaduje v čase a místě stálou a neměnnou kodifikaci (a poud má někdo jiný názor, tak oheň a meč!). Víra je flexibilní, náboženství předpokládá opak. Lépe by ti to asi vysvětlil třináctý apoštol z filmu Dogma.
Ve vědě je samozřejmě mnoho víry. Ovšem nesmí tam být dogma. Nesmí tam být náboženství. Ani "TRismus", a "antiTRismus". Naopak mnoho vědců je a bylo věřících - ba dokonce kněží. Ovšem nebyli to zrovna dogmatici - a bylo jim to vyčítáno v rámci náboženské organizace.
Problém ovšem je, že ty "křižovatky", které se zde předkládají (leccos z toho jsem četl už před lety, oc... sem opravdu nedává nic nového), TR aj. nevyvracejí, naopak. Vymezují tyto, a požadují, aby byla nalezena teorie, která by byla popisná i pro to, co je ZA mezemi TR apod. To je v pořádku. Tak jako např. Newtonova fyzika není vyvrácena TR, je upřesněna, tak bude dříve či později TR upřesněna.
TR a jiné dávají stále nejpřesnější předpovědi, takže zatím nic lepšího publikováno nebylo. Může být klidně dnes, nebo zítra Už aby. Už bychom tady potřebovali nějakého toho Vulkánského velvyslance...

ne nejsem věřící - znova pro všechny co to ještě nečetli - nejsem věřící.

Jak vzniklo - jakékoliv náboženství? No nejspíš z důvodu potřeby výkladu světa. Jako věda řekl bych...
Mě jde jen o to, že jsi napsal faktickou hovadinu. Když to celé vztáhnu je na Evropu za vývoj věd ve středověku do značné míry může raná a vrcholná scholastika. Dogmata nedogmata. Když současná fyzika hledá propojení kvantové teorie a teorie relativity tj. "teorii všeho" (ano kupodivu jsem čet nějaké knížky od Hawkinga, a ještě někoho, jehož jméno jsem zapoměl) nemůžu pomoct já ten základní cíl vidím hrozně podobnej. Já si fakt nemyslim, že by třeba Ockham, Akvinský nebo Mikuláš Kusánsky byly proti vědě jako takové. Problém je, když se zakáže diskuze, ale za to nemůže náboženství ale lidi - a to dost konkrétní lidi. V tý vědě je to v jistém smyslu stejné - i vědec ať už fyzik nebo historik může fixlovat, viz. dnes již upadající mánie s globálnim oteplováním.

Doplním Bleu... Jak píše, bez scholastiky (ač do dneška mám trošku problém s překousnutím toho, že hlavním autorem tohoto období je Tomáš, ale prostě nejsem Platonik, co se dá dělat) by věda byla pěknej guláš... Je třeba si taky uvědomit, že všichni velcí pánové vědy před dvacátým stoletím (a jistě i ve dvacátém století) byli věřící a to silně věřící... A stejně tak se říká, že za rozvoj kapitalismu může protestanství jako takové...

Za rozvoj věd mnoho středověká scholastika nemůže. Spíš naopak. Brzdila co se dalo. Jak také jinak, když její hlavní náplní bylo jenom rozumově objasňovat vírou dané nezvratné pravdy. Tady moc prostoru k myšlení nebylo a všechno navíc nebo odklon od učení teologie se pokládalo za kacířské. Odtud pochází skvělá "vědecká" studie, kolik andělů se vejde na špičku jehly. A spousta jiných "vědeckých" nesmyslných blábolů. Naštěstí od 14.století došlo k její stagnaci, protože se našlo dost geniálních "scholastiků" v tom dobrém slova smyslu , kteří k jejímu pádu přispěli, vzali rozum do hrsti a teologii odsunuli konečně bokem.

Stuka: Jen částečně pravda, zapomínáš na obrovský rozmach logiky (považuji za důležité), na znovuobjevení antických myslitelů (opět považuji za důležité), kteří do té doby neprošli protože to byli kacíři apod. :-)

CAT píše:Stuka: Jen částečně pravda, zapomínáš na obrovský rozmach logiky (považuji za důležité), na znovuobjevení antických myslitelů (opět považuji za důležité), kteří do té doby neprošli protože to byli kacíři apod. :-)

dodal bych, že rozvoj logiky a - dialektiky...

Taky by stálo, za to dodat, že v téhle době vznikají první "encyklopedická" díla a také značná snaha dát vědě a vědění nějaký řád, ale to tu už napsal CAT...

Spíš bych si dovolil napsat, že tento rozvoj vědy umožnil odstup od dogmat monoteismu.

Spíš bych si dovolil napsat, že tento rozvoj vědy umožnil odstup od dogmat monoteismu.

Přesně.

Stuka píše:

Spíš bych si dovolil napsat, že tento rozvoj vědy umožnil odstup od dogmat monoteismu.

Přesně.

no a aby k něčemu takovému mohlo vůbec dojít, bylo za potřebí na té logice a dialektice vystavěné theologii/filosofii...
Ten odstup v praxi znamená až Descartese a karteziánský obrat - a i Descartes v Boha naprosto zjevně věřil.

Osobně považuji za největší objevy a důležitost pro rozmach vědy tyto osoby nebo vynálezy. Bleu s těmi kořeny může mít pravdu, ale to už je spíše filozofická otázka.

Johann Gutenberg – rok 1454 kniktisk bible, tiskařské technologie, výhoda hromadné výroby, dříve knihy psali ručně a tím i dostupnost.

Galileo Galilei – 1633 inkvizice, podle tehdejšího církevního práva ho chtěli dokonce popravit, ale rozsudek byl sporný. A hlavně symbol vzpoury proti dogmatismu a potlačování svobodného myšlení.

Aristotelés – největší filozof a vědec starověku. Idol, ale na konci středověku se stalo jeho učení jakousi svěrací kazajkou.

Isaac Newton (1643 – 1727) – génius, konečně přišel s novými teoriemi. Nebudu se přít, že ze scholastiky I. Newton něco málo převzal. Descartes určitě. Co je méně známé, že karteziánská koncepce zabránila ve zpečetění Galileova osudu. Jmenovat pouze Newtona, jako zakladatele moderní matematizace věd a neuvést třeba Galilea Galileiho, by bylo stejným opomenutím, jako uvést z filosofů jen R. Descarta a nezmínit například Francise Bacona nebo celou plejádu dalších osvícenců.