Pokusná balistická raketa EA1941
Napsal: 13/3/2011, 03:32
Pokusná balistická raketa EA1941
aneb utajený Francouzský raketový výzkum
Na konci Druhé světové války se i Francie zapojila do sběru technologií Německého ( nejen ) raketového průmyslu. Z všeobecně známých důvodů na Francouze zbyly víceméně " zbytky ", nicméně i tyto zbytky dokázaly raketový výzkum ve Francii postrčit o pěkný kus dopředu.
Ovšem nedá se říct, že by výzkum závisel jen na zbytcích po Němcích, ač to dnes není příliš známo, počátek třicátých let byl po skoro celém světě " věkem " raket. Tento zárodek byl až na pár vyjímek rázně utlumen s nástupem krize, takže výzkum pokračoval jen velmi pomalu. Přímo ve Francii navrhl letecký konstruktér ( mimochodem vynalezl joystick, tedy knipl a vyhrál soud o patentová práva... ) Robert Esnault-Pelterie ( *1881+1957 ) v roce 1928 " balistickou bombardovací střelu " která měla dosahovat doletu několik set kilometrů a o rok později se mu podařilo prosadit její financování armádou.
Toto financování bylo nakonec ukončeno kvůli krizi, ale i tak se podařilo uvést do chodu několik pokusných motorů, neslibnější z nich fungoval na kapalná paliva ( benzín - kapalný kyslík o tahu 3 kN po dobu 55 s ) a při explozi jiného přišel konstruktér o tři prsty.
Dalším konstruktérem byl Louis Damblanc ( *1889+1969 ) který se od roku 1932 zaměřoval jen na pokusy s motory na tuhé pohonné hmoty ( dále TPH ). Na rozdíl od většiny tehdejších konstruktérů a vynálezců postupoval velice systematicky, pro tyto pokusy zkonstruoval několik zkušebních zařízení, nejdokonalejší z nich zaznamenávalo celý průběh tahu motoru, při tom filmoval spaliny vytékající z trysky vysokorychlostní kamerou i se zvukovým záznamem. Zkonstruoval velké množství raket, v letech 1935 - 39 vypustil na 360 raket nejrůznějších typů. Zkoušel poštovní a signální rakety, raketu pro vynášení drátěné protiletadlové zábrany a pro ministerstvo letectví vyvíjel pomocný raketový urychlovací motor.
Omezený výzkum pokračoval dokonce i za války a po okupaci, v okolí Lyonu došlo během roku 1941 k sedmi statickým zkouškám kapalinové raketového motoru pro raket EA41 ( kapalný kyslík - benzín / éter ), letové zkoušky byly naplánovány na rok 1942 do Alžíru. Tohoto výzkumu se kromě výše jmenovaných zúčastnili i plukovníci Jean-Jacques Barre a Josef Dubouloz, ale letové testy musely být odloženy kvůli vylodění v Alžíru a pokračovaly až po osvobození Francie, první start proběhl až v březnu 1945 v La Renardiéne poblíž Lyonu.
Ovšem první pokusy nedopadly nejlíp, raketa prostě nechtěla fungovat ( výbuchy a nedostatečný tah motoru ). Zadařilo se až 6. července 1945, raketa i přes poruchu motoru po 7,5 s letu dopadla do moře ve vzdálenosti 60 km od místa startu. Je celkem ironické, že poslední start této raketu uskutečněný v roce 1946 v podstatě jen pro vystřelení posledního kusu dopadl na výbornou a raketa konečně dosáhla plného doletu...
Tento poslední let sice obnovil naději na využití rakety alespoň jako sondážní, ale nakonec stejně došlo k ukončení výzkumu.
TTD rakety EA1941
Délka-----------------------313 cm
Průměr----------------------26 cm
Vzletová hmotnost---------100 kg
Užitečná hmotnost---------25 kg
Tah motoru-----------------10 kN
Doba chodu motoru---------13 s
Max. dostřel----------------100 km
Max. dostup-----------------32 km
Max. rychlost----------------1400 m/s
Technologie použité při stavbě raket byly následně použity u rakety EA1946 Éole.
TTD rakety EA1946/1951 Éole
Délka-----------------------800 cm
Průměr----------------------80 cm
Vzletová hmotnost---------3420 kg
Užitečná hmotnost---------275 kg
Tah motoru-----------------100 kN
Doba chodu motoru---------20 s ( plánováno 50 s )
Max. dostřel----------------800 km ( vypočítaný )
Raketa se ovšem potýkala s problémy ( např. původní stabilizátory vydržely jen do 300 m/s ) a tak byl projekt roku 1952 zrušen. Je ovšem možné, že technologii a plány byly využity v Egyptě při konstrukci rakety Al Kaher-1...
Zdroje:
VOJENSKÉ RAKETY, J. Kroulík, B. Růžička, Naše vojsko, 1985
http://www.astronautix.com
http://www.ladepeche.fr/
http://www.capcomespace.net
http://www.avas.free.fr
http://www.forum-conquete-spatiale.fr
http://www.skyrocket.de/
http://www.b14643.de/Spacerockets_2
http://fuseurop.univ-perp.fr
Ještě malá poznámka, tenhle článeček měl být původně jen úvodem k článku o Francouzských protitankových raketách první ( a možná i pár z druhé ) generace, ale nějak se to zvrhlo...
aneb utajený Francouzský raketový výzkum
Na konci Druhé světové války se i Francie zapojila do sběru technologií Německého ( nejen ) raketového průmyslu. Z všeobecně známých důvodů na Francouze zbyly víceméně " zbytky ", nicméně i tyto zbytky dokázaly raketový výzkum ve Francii postrčit o pěkný kus dopředu.
Ovšem nedá se říct, že by výzkum závisel jen na zbytcích po Němcích, ač to dnes není příliš známo, počátek třicátých let byl po skoro celém světě " věkem " raket. Tento zárodek byl až na pár vyjímek rázně utlumen s nástupem krize, takže výzkum pokračoval jen velmi pomalu. Přímo ve Francii navrhl letecký konstruktér ( mimochodem vynalezl joystick, tedy knipl a vyhrál soud o patentová práva... ) Robert Esnault-Pelterie ( *1881+1957 ) v roce 1928 " balistickou bombardovací střelu " která měla dosahovat doletu několik set kilometrů a o rok později se mu podařilo prosadit její financování armádou.
Toto financování bylo nakonec ukončeno kvůli krizi, ale i tak se podařilo uvést do chodu několik pokusných motorů, neslibnější z nich fungoval na kapalná paliva ( benzín - kapalný kyslík o tahu 3 kN po dobu 55 s ) a při explozi jiného přišel konstruktér o tři prsty.
Dalším konstruktérem byl Louis Damblanc ( *1889+1969 ) který se od roku 1932 zaměřoval jen na pokusy s motory na tuhé pohonné hmoty ( dále TPH ). Na rozdíl od většiny tehdejších konstruktérů a vynálezců postupoval velice systematicky, pro tyto pokusy zkonstruoval několik zkušebních zařízení, nejdokonalejší z nich zaznamenávalo celý průběh tahu motoru, při tom filmoval spaliny vytékající z trysky vysokorychlostní kamerou i se zvukovým záznamem. Zkonstruoval velké množství raket, v letech 1935 - 39 vypustil na 360 raket nejrůznějších typů. Zkoušel poštovní a signální rakety, raketu pro vynášení drátěné protiletadlové zábrany a pro ministerstvo letectví vyvíjel pomocný raketový urychlovací motor.
Omezený výzkum pokračoval dokonce i za války a po okupaci, v okolí Lyonu došlo během roku 1941 k sedmi statickým zkouškám kapalinové raketového motoru pro raket EA41 ( kapalný kyslík - benzín / éter ), letové zkoušky byly naplánovány na rok 1942 do Alžíru. Tohoto výzkumu se kromě výše jmenovaných zúčastnili i plukovníci Jean-Jacques Barre a Josef Dubouloz, ale letové testy musely být odloženy kvůli vylodění v Alžíru a pokračovaly až po osvobození Francie, první start proběhl až v březnu 1945 v La Renardiéne poblíž Lyonu.
Ovšem první pokusy nedopadly nejlíp, raketa prostě nechtěla fungovat ( výbuchy a nedostatečný tah motoru ). Zadařilo se až 6. července 1945, raketa i přes poruchu motoru po 7,5 s letu dopadla do moře ve vzdálenosti 60 km od místa startu. Je celkem ironické, že poslední start této raketu uskutečněný v roce 1946 v podstatě jen pro vystřelení posledního kusu dopadl na výbornou a raketa konečně dosáhla plného doletu...
Tento poslední let sice obnovil naději na využití rakety alespoň jako sondážní, ale nakonec stejně došlo k ukončení výzkumu.
TTD rakety EA1941
Délka-----------------------313 cm
Průměr----------------------26 cm
Vzletová hmotnost---------100 kg
Užitečná hmotnost---------25 kg
Tah motoru-----------------10 kN
Doba chodu motoru---------13 s
Max. dostřel----------------100 km
Max. dostup-----------------32 km
Max. rychlost----------------1400 m/s
Technologie použité při stavbě raket byly následně použity u rakety EA1946 Éole.
TTD rakety EA1946/1951 Éole
Délka-----------------------800 cm
Průměr----------------------80 cm
Vzletová hmotnost---------3420 kg
Užitečná hmotnost---------275 kg
Tah motoru-----------------100 kN
Doba chodu motoru---------20 s ( plánováno 50 s )
Max. dostřel----------------800 km ( vypočítaný )
Raketa se ovšem potýkala s problémy ( např. původní stabilizátory vydržely jen do 300 m/s ) a tak byl projekt roku 1952 zrušen. Je ovšem možné, že technologii a plány byly využity v Egyptě při konstrukci rakety Al Kaher-1...
Zdroje:
VOJENSKÉ RAKETY, J. Kroulík, B. Růžička, Naše vojsko, 1985
http://www.astronautix.com
http://www.ladepeche.fr/
http://www.capcomespace.net
http://www.avas.free.fr
http://www.forum-conquete-spatiale.fr
http://www.skyrocket.de/
http://www.b14643.de/Spacerockets_2
http://fuseurop.univ-perp.fr
Ještě malá poznámka, tenhle článeček měl být původně jen úvodem k článku o Francouzských protitankových raketách první ( a možná i pár z druhé ) generace, ale nějak se to zvrhlo...
" zív ".