Samohybná děla Ho-Ro, Ho-Ni I/II/III
Napsal: 1/5/2005, 20:08
Japonsko ve vývoji samohybných děl dosti zaspalo. Ačkoliv se jejich projekty objevovali již dříve, tak teprve v průběhu války začaly být oceňovány jejich výhody, např snažší výrobu nebo možnost montáže těžších zbraní než do věží tanků. V bojích s Angloameričany se ukázalo, že výzbroj japonských tanků není dostatečně účinná ani pro boj s pancéřovými cíly, ani pro palebnou podporu. Vývoj nových tanků se silnější výzbrojí byl dosti náročný a proto se začali stavět také SHD, jež šlo vyvinout na bázi existujících tankových podvozků dosti rychle.Na bázi středního tanku typ 97 Chi-Ha (viz.) vznikly stroje Ho-Ro, Ho-Ni I a Ho-Ni II, na bázi tanku typ 1 Chi-He (viz.) pak Ho-Ni III.
Ho-Ro
Jednalo se o samohybnou houfnici, svým řešením podobnou německým SHD Grille. Výzbroj tvořila polní houfnice typ 38 ráže 150 mm, umístěná v zezadu a seshora otevřené nástavbě. Osádku tvořilo pět mužů, velitel, střelec, řidič a dva nabíječi. Od roku 1942 bylo vyrobeno pouze 13 (25?) kusů.
Ho-Ni I
Jednalo se o stíhač tanků, řešení bylo podobné německým Marderům. Výzbroj, kanon typ 90 ráže 75 mm, byla umístěna v zezadu a shora otevřené nástavbě, jejíž čelní pancíř byl silný 51 mm. Kanon byl poměrně účinný, na vzdálenost 900 m prorážel až 75 mm silný pancíř. Posádku tvořil velitel, střelec, řidič a nabíječ. Od roku 1942 bylo vyrobeno cca 100 vozidel.
Ho-Ni II
Vozidlo vycházelo z Ho-Ni I, odlišovalo se výzbrojí, tu tvořila houfnice typ 91 ráže 105 mm. Stroj byl určen pro palebnou podporu, omezeně byl schopen působit i jako stíhač tanků. Od roku 1942 bylo vyrobeno 38 strojů.
Ho-Ni III
Jednalo se o dosti odlišné vozidlo. Výzbroj tvořil kanon typ 3 ráže 75 mm, který byl umístěn v plně uzavřené nástavbě. Stroj lze přirovnat k německému StuG 40. Od roku 1944 bylo vyrobeno 41 (42?) vozidel, ta však do bojů již nezasáhla.
TECHNICKÉ ÚDAJE (Ho-Ro/ Ho-Ni I/ Ho-Ni III)
ROZMĚRY
Délka: 5200 mm/ 5900 mm/ 5520 mm
Šířka: 2330 mm/ 2290 mm/ 2290 mm
Výška: 2360 mm/ 2390 mm/ 2390
mm
HMOTNOST
Bojová: 16300 kg/ 15400 kg/ 17000 kg
VÝKONY (stejné pro všechny)
Max. rychlost: 38 km/h
Max. dojezd: 200 km

Ho-Ro

Ho-Ni 1

Ho-Ni 2
Ho-Ro
Jednalo se o samohybnou houfnici, svým řešením podobnou německým SHD Grille. Výzbroj tvořila polní houfnice typ 38 ráže 150 mm, umístěná v zezadu a seshora otevřené nástavbě. Osádku tvořilo pět mužů, velitel, střelec, řidič a dva nabíječi. Od roku 1942 bylo vyrobeno pouze 13 (25?) kusů.
Ho-Ni I
Jednalo se o stíhač tanků, řešení bylo podobné německým Marderům. Výzbroj, kanon typ 90 ráže 75 mm, byla umístěna v zezadu a shora otevřené nástavbě, jejíž čelní pancíř byl silný 51 mm. Kanon byl poměrně účinný, na vzdálenost 900 m prorážel až 75 mm silný pancíř. Posádku tvořil velitel, střelec, řidič a nabíječ. Od roku 1942 bylo vyrobeno cca 100 vozidel.
Ho-Ni II
Vozidlo vycházelo z Ho-Ni I, odlišovalo se výzbrojí, tu tvořila houfnice typ 91 ráže 105 mm. Stroj byl určen pro palebnou podporu, omezeně byl schopen působit i jako stíhač tanků. Od roku 1942 bylo vyrobeno 38 strojů.
Ho-Ni III
Jednalo se o dosti odlišné vozidlo. Výzbroj tvořil kanon typ 3 ráže 75 mm, který byl umístěn v plně uzavřené nástavbě. Stroj lze přirovnat k německému StuG 40. Od roku 1944 bylo vyrobeno 41 (42?) vozidel, ta však do bojů již nezasáhla.
TECHNICKÉ ÚDAJE (Ho-Ro/ Ho-Ni I/ Ho-Ni III)
ROZMĚRY
Délka: 5200 mm/ 5900 mm/ 5520 mm
Šířka: 2330 mm/ 2290 mm/ 2290 mm
Výška: 2360 mm/ 2390 mm/ 2390
mm
HMOTNOST
Bojová: 16300 kg/ 15400 kg/ 17000 kg
VÝKONY (stejné pro všechny)
Max. rychlost: 38 km/h
Max. dojezd: 200 km

Ho-Ro

Ho-Ni 1

Ho-Ni 2