PALBA.CZ

Zdravím,

je to už nějaký čas, kdy jsem přečetl docela zajímavou knihu "Pod pirátskou vlajkou" (v originále: "V Indijkom okeaně") od I. V. Možejka. A teď o co mi jde: Autor tam líčí v jedné kapitole počínání "prvního bílého rádži"Jamese Brooka a jeho synovce Charlese Brooka, kteří vládli kraji Sarawak v Bruneji. Možejko je tam vykresluje hodně negativně, popisuje je jako bezostyšné vrahy domorodců, které vůbec nerozlišovali od pirátů, proti kterým také bojovali. O jejich přínosu pro domorodce, pokud nějaké byly, se autor nezmiňuje. (Možná to je tím, že je kniha poplatná době vzniku)

Naproti tomu v anglické wikipedii o nich není křivého slova. Článek je taky dost stručný. Chtěl bych tedy vědět alespoň částečně, jaká byla pravda, nebo doporučit nějakou nezaujatou literaturu, kde bych se o tom něco dozvěděl. Celá věc mě totiž dost zajímá.

Omlouvám se, jestli jsem téma založil ve špatné sekci.

Asi tě zklamu. V pirátech se vrtám už pěkných pár měsíců a o Brookovi jsem zatím nesehnal nic jiného, než právě Možejka. Většina knížek s touhle tématikou se babrá hlavně v pirátech karibských.
Ale myslím, žes na stejně kápnul sám - pravda bude někde mezi sovětským historikem a anglickou wikipedií. A kdyby ses nudil a chtěl se pobavit, v osmdesátých letech byl na tohle téma natočenej seriál jménem Sandokan a určitě se dá někde stáhnout. Brook je v něm vylíčen jako prvotřídní padouch, kostýmy jsou parádní, šavlovačky blbé, muzika zapamatovatelná, zkrátka něco mezi Šehrezádou a Pirátama z karibiku. Co víc si člověk může přát?
Ukázka tady: http://www.youtube.com/watch?v=_VBoD92ui70 aneb Sandokáán, Sandokáán, zabil tygra, mouchy se bál!

Díky aspoň za reakci. Mě jen vadí, že právě na té wikipedii je ten článek jakoby o ničem a prameny tam jsou zase jenom anglické, takže pochybuju, že budou nezaujaté.

Sandokan - viděl jsem kdysi dávno a stačilo

Ještě tě poprosím o názor na tu Možejkovu knihu, když jsi ji četl a vyznáš se v tom.

jíra píše:Ještě tě poprosím o názor na tu Možejkovu knihu, když jsi ji četl a vyznáš se v tom.

Tak jestli se v tom vyznám, to nevím, ale třeba Toužimský a Moravec se v knížce Nejslavnější piráti na Možejka odvolávají jako na velkého znalce.
Podle mě je to taky docela dobrý. Pravda, je tam sice trocha dobovýho ideologickýho balastu, ale není ho tolik, aby se nedal v pohodě vyfiltrovat. Za největší srandu však považuju to, že Možejko považuje Morice Beňovskýho za Maďara. Jo, to kdyby věděli chalani "Velkoslováci", určitě by ihned přestali skákat přes vatru a vyhlásili by Bělorusku válku a na Možejka a jeho příbuzenstvo fatvu!

Je mi líto. Zkusil jsem všechny svoje osvědčené weby, většina z nich je anglicky a všechny píšou jen to samé. Pak mě napdalo, že když sovětský historik píše něco jiného, tak ruská wikipedie by mohla být kritičtější. Není.
Jestli ale umíš dobře, ale hodně dobře anglicky, můžeš zkusit www.archive.org. Jsou tam o něm nějaké knihy, téměř dobové. S jejich obsahem ti ale nepomůžu, moje angličtina je na to příliš mizerná.
Jinak, když už jsi to tady nakousl Destroymane, jak ti jdou ti piráti?

Tkuh píše:Jinak, když už jsi to tady nakousl Destroymane, jak ti jdou ti piráti?

Chachacha, vydrž, momentálně jsem na slunném Balkáně. Tedy v myšlenkách, ne doslova, protože dodělávám jugoslávské ponorky.
Malá ukázka:
Defétistickou náladu nesdíleli především poručíci George Djordjević a Djordje Mitrović, kteří s tichým souhlasem velitele Javoršeka nechali 16. dubna celou posádku nastoupit do řady. Pak námořníkům vysvětlili situaci, navrhli útěk do zahraničí a vyzvali je, aby se přihlásili dobrovolníci . Vpřed vykročilo jen devatenáct mužů z padesáti čtyř a z toho byli jen tři strojníci. Kapitán Javoršek se chytil za hlavu a prohlásil, že to vzhledem k mizernému technickému stavu motorů bude sebevražda. Pak předal velení a opustil palubu, ale dobrovolníkům žádné problémy nedělal. Zpráva o chystaném útěku Nebojši se mezitím po Kotoru rozkřikla a na palubu se začali hlásit ponorkoví námořníci z řad mobilizovaných záložáků. Nakonec se na cestu vydalo šest důstojníků, devatenáct mužů posádky, dvacet devět záložáků a několik vyšších důstojníků a civilistů, kteří se nemínili vzdát Italům. Ráno 17. dubna se na kotorském molu shromáždil početný, leč mlčící dav. Podle vzpomínek navigačního důstojníka Ivana Miškoviće jen jedna dívka námořníkům pomohla s odvazováním lana, přitom vykřikla: „Ať žije Nebojša“, ale - nikdo se k ní nepřidal...
Původní nápad odplout se starou křápotou pamatující div ne první světovou válku na Maltu a připojit se k britským ponorkám, které tou dobou odtamtud sice poměrně úspěšně, leč s těžkými ztrátami napadaly zásobovací konvoje pro Rommleův Afrikakorps se nedá nazvat jinak než jako fantastický. „Naštěstí“ se na Nebojšovi doslova složilo kompletní navigační zařízení i s kompasem a s plavbou na Maltu byl tím pádem konec. Důstojníci se rozhodli odplout na Krétu, ale předtím se chtěli zastavit na ostrově Kefalonia v Jónském moři. To už bylo rozumější, zvlášť když se zanedlouho na obzoru objevily uprchlíky přecpané torpédové čluny Kajmakčalan a Durmitor se stejným cílem. Během zastávky na Kefalonii se však malá flotilka dozvěděla, že Němci patrně plánují invazi i na Krétu, a že lepší bude plout až do Alexandrie. Mezitím všechny tři lodě jen tak mimochodem bez jakýchkoli problémů ze strany Italů projely obávanou Otrantskou úžinu. Do Alexandrie se smutný zbyteček Jugoslávského královského námořnictva dostal 27. dubna a v případě Nebojši to bylo opravdu jen o fous. Obavy kapitána Javoršeka se potvrdily, u egyptského pobřeží začaly zlobit motory a než je strojníci aspoň na chvilku dali zase do kupy, byl Nebojša vlečen. Nakonec však 1. května mohla britská admiralita oficiálně oznámit světu a hlavně příbuzným námořníků stručnou zprávu: „Jugoslávská ponorka Nebojša a dva jugoslávské torpédové čluny dopluly na britskou námořní základnu a připojily se ke svazku britských lodí.“

Tak jo, díky oběma.

Podle mě je to taky docela dobrý.

Podle mě taky, hlavně ty portugalské cesty zpočátku se mi líbily, to si jen tak někde nepřečtu. Můžu se ještě nesměle zeptat, o jakých pirátech že to budeš psát?

Tož, bude asi hlavně Karibik - od 16. do začátku 19. století než s nimi zatočila mladá US Navy. A protože piráti v dané době operovali i mezi Karibikem a Indickým oceánem (někdy i ty samé osoby), půjde tam asi i Indický oceán. Nu a protože v Indickém oceánu je Madagaskar milovaný Beňovským, tak udělám i toho Beňovskýho - i když to až tak typický pirát nebyl. Ale ať maj kluci ze Slovenska radost. Nu a aby to nebylo klukům z Čech líto, pro zajímavost popíšu i českýho piráta, konkrétně Zikmunda z Vartenberka a na Blansku. To jsou sice husitský války, ale to už z toho bude takovej guláš, že to bude fuk.

to je krása, to je krása

Ono hodnotit nějakou historickou osobu je hodně složité. V ideálním případě si vytáhneš z toho všeho jen fakta, a ono to hodnocení nějak vyleze samo.
Já vím destroymane, že jsi na slunném Balkáně, já tě tam potkal u Jadranu, to moje Otranto...chtěl jsem to udělat netypické a zatím se topím v faktech
A tohle si zaregistroval http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/z-more-byla-vyzvednuta-kotva-lodi-pirata-cernovouse/643589?utm_source=mozilla_cz&utm_medium=rss?

Skelet: Já to tušil, že se ozveš!
Tkuh: Díky za odkaz. Že Amíci něco po Černovousovi loví, to jsem věděl, ale že našli kotvu - to ne. A už vůbec jsem netušil, že byla tak těžká! Tu velkou váhu kotev můžu použít u Jacka Rackhama a jeho dvou pirátek Anne Bonney a Mary Read. Když totiž jejich koráb u Kuby načapala v roce 1720 u Kuby anglická fregata, byla celá posádka ožralá tak, že se nemohla ani hýbat. Jen ty dvě ženský se ještě udržely na nohou a pokusily se utéct. Jenže se zmohly jen na to, že vytáhly kotvu. Nu, jestli měly kotvy tenkrát běžně kolem tuny a ty dámy to opravdu zvládly samy, pak bych od žádné pirátky facku dostat asi nechtěl.

Mary Read ukazuje přemoženému nepříteli kozu na znamení, že mu to nandala žena.



Jinak v tom článku jim o Černovousovi utekla docela zajímavá věc. Pravda je, že jeden čas se Černovous usadil, protože dostal od guvernéra milost. Jenže žádný řádný život nevedl. Pracoval jako "celník", což v jeho pojetí vypadlo tak, že úplně normálně loupil a guvernérovi posílal procenta ze zisku. Smůla byla, že procenta ze zisku neposílal guvernérovi sousednímu, zatímco jeho občany při řemesle nevynechával. Proto musel zase utéct na moře a tam bídně skončil.

No já nad váhou kotvy nikdy nepřemýšlel, ale teď mi to nedalo a našel jsem, že britské řadové trojpalubní lodě měly sedm kotev, z toho čtyři měly dokonce 4,5 tuny. Ale to je jiná kategorie, na jejich zvedání pracovalo dokonce až sto lidí.

Mary Read ukazuje přemoženému nepříteli kozu na znamení, že mu to nandala žena.

No nazdar, to musel být napůl chlap, jestli ji ukazovala aby to vůbec poznal