PALBA.CZ

Jak námořníci za Bonaparta na souši sloužili...
Už nějakou dobu jsem členem jednotky, která se zabývá reenactmentem napoleonských válek. Protože se však věnujeme poněkud exotické - námořní - jednotce, (která se však pravděpodobně podívala i na území Českých zemí) rozhodl jsem se napsat sérii článků. Jednak zcela sobecky o naší "předloze" a její účasti v bitvě u Wagramu, kampani ve Španělsku, ale také bych rád upozornil na jiné podobné jednotky, které válčili, ač námořní, tak pěšky doslova po celé Evropě.

Úvod
[/align]Po porážce u Trafalgaru francouzské námořnictvo definitivně ztratilo schopnost účinně konkurovat anglickému královskému námořnictvu a omezilo se jen na korzárskou válku. Prioritu dostala armáda. Myšlenky na invazi do Británie se odebraly hluboko do Napoleonova podvědomí. Otazníky byly také kolem exinvazní flotily v Boulogne. Ta byla povětšinou vyzbrojena dělovými čluny jako byl například člun No.88. Vyzbrojen byl čtyřmi dvanáctiliberními děly a třicetidvouliberní karonádou. Posádka čítala 60 námořníků a 15 vojáků detašovaných z řadového regimentu. Čluny jako tento se používaly na službu v pobřežních vodách. Případně sloužily jako eskorta obchodních lodí plavících se Kanálem, nemohly se však postavit britským plavidlům.
Napoleon si toto uvědomoval a zahájil program výstavby řadových lodí a modernizace vojenských přístavů. V roce 1811 už program běžel hladce a každý rok opouštělo loděnice 6 až 7 řadových lodí o 74 až 118 dělech. Když Napoleon v roce 1814 abdikoval mělo francouzské námořnictvo 81 řadových lodí a 18 dalších se stavělo, k tomu je potřeba připočítat 100 fregat, které byly buď spuštěny či se dostavovaly.
Napoleon tedy zdárně vyřešil problém počtu lodí. Druhý stejně zásadní – počet posádek – se jal řešit, v jistém smyslu se zpožděním, ale stejně energicky. Námořníků nebylo dost a podle Napoleonova názoru měly absolvovat vojenský výcvik. 2. března roku 1808 tedy vytvořil 50 Bataillons de la Marine Impériale. Každý batalion byl přiřazen ke konkrétní řadové lodi nebo dvěma fregatám. Každý námořník obdržel uniformu opatřenou egalizačními barvami jednotky ( uvážime-li, že oficiální výstrojní předpis získalo francouzské námořnictvo až v roce 1804 šlo o radikální řešení), pušku (většinou navalizovanou verzi modelu An IX nebo 1777 – později se k ní vrátím) doplněnou o bajonet a ostatní vybavení – stejné jako u pěchoty.
8. dubna byly reorganizovány i posádky dělových člunů a byly vytvořeny tzv. Bataillons de flottille. V roce 1810 byly oba druhy posádek opět reorganizovány což se projevilo i přejmnováním, které teď vypadalo poněkud „námořněji“. Z Bataillons de la Marine impériale se staly Equipages des Hautes-Board ( posádky řadových lodí) a z Bataillons de flottille se staly Equipages de Flottille (posádky flotily).
Roku 1811 přišla další reorganizace, v bylo ustanoveno 63 Equipages des Hautes-Board. 18 středomořských, z nichž 3 byly v Benátkách. 7 v Rocherfortu, 4 v Lorientu, 2 v Brestu, 3 Cherburgu, 22 v Antverpách a 7 v Texelu. K tomu je potřeba připočíst 22 Equipages de Flottille. Celkem tedy bylo 85 Equipages, v celkové síle 59 000 mužů.
V roce 1812 už existovalo 76 Equipages des Hautes-Board a 24 Equipages de Flottille, roku 1813 pak dosáhl počet posádek 110. Equipages měly většinou mezi 700 – 900 muži - čím později tím víc (Equipages flotily měly okolo 1100 mužů). To roku 1813 dávalo nějakých 100 až 110 tisíc mužů.
Napoleon nikdy námořnictvo po Traflagaru k velké akci nepustil, příliš se obával, že by neuspělo. Část námořních jednotek byla tedy nasazena v pěší službe s armádou.

Tolik úvod, další části se budou věnovat uniformologii, výzbroji a výstroji...


Obrazová rekonstrukce námořníka 44eme Bataillon de Flottille, 1808-10

Vývoj uniforem francouzských řadových námořníků...

Revoluce


Po roce 1800- do roku 1807/8

Zde je třeba dodat, že se jedná o poddůstojníka v hodnosti quartier-maitre charpentier.

Rok 1808, námořník, Bataillon de la marine impériale.

Na 22" taky :-) Ale juknu na to ještě na 40" a řeknu

Uniformologie fr. námořnictva. na příkladu na příkladu jednotky 44eme Bataillon de flottille, léta 1808-1813

Uniforma námořníků 44eme se skládala: z dvouřadého (2x9 knoflíků) tmavomodrého paleta (krátký soukenný kabátek bez šosů) s manžetami, nárameníky a límcem v egalizačních barvách jednotky (zelená se žlutým lemem); soukené dvouřadé (2x9 knoflíků) červené vesty bez límce a později soukenné modré jednořadé (1x9 knoflíků) vesty s 7cm vysokým límcem a falešnými kapsami, tyto byly doplněny o tři knoflíky; pantalónů (dlouhé pánské kalhoty ze začátku 19. století) - plátěných bílých pro letní měsíce a modrých soukenných pro zimní, doplněných o kamaše, (bílé plátěné pro letní měsíce a černé soukenné pro zimní), které kryjí černé střevíce s mosaznou přezkou; jako pokrývka hlavy sloužilo černé plstěné čáko M. 1806 se štítkem proti slunci (otázkou zůstává, zda čáka pro námořnictvo měla podbradníky, já se domnívám, že patrně ano, ale až od roku 1810). Čáko je zdobeno kosočtverečným štítkem z lisovaného mosazného plechu s motivem lodní kotvy, nad nímž je umístěna francouzská kokarda, bílými šňůrami a zeleným (barva se měnila podle kompanie) pomponem ve tvaru komolého kuželu.
Čákový štítek si zaslouží ještě pár vět. U 44e (ale i u jiných jednotek) byl klasický kosočtverečný štítěk zaveden až v roce 1810 ne 1811 do té doby jednotka používala jiný, dlužno dodat že výrazně zajímavější.

čákový štítek 44eme 1807-1810


Knoflík (replika) 44eme


a kresba téhož


Francouzské armádní boty M.1786 (replika) společné jak pro pěchotu tak námořnictvo, které tyto boty používalo, dle dostupných informací, do konce napoleonských válek. Jak bylo u vojenské obuvy zvykem jsou i tyto pravolevé.

Problémem francouzského námořnictva po revoluci a obzvláště po Trafalgaru nebyl ani tak nedostatek lidí jako takových ale nedostatek zkušených důstojníků. Zaučit a vycvičit posádku pro jednu řadovou loď bylo rozhodně jednodušší než pro tutéž loď sehnat schopný důstojnický sbor. Převážnou většinu těchto kádrů totiž původně tvořila šlechta a s tou se revolucionáři nemazlili. Když měl důstojník štěstí tak byl jen propuštěn a podařilo se mu zmizet v zahraničí, když měl smůlu skončil pod gilotinou. A těch pár kterým se podařilo zůstat u námořnictva situaci nevyřešilo.

Scrat

Jak se říká - voly najdeš všude, ale plemenného býka si musíš za nemalé peníze koupit.

Scrat píše:Problémem francouzského námořnictva po revoluci a obzvláště po Trafalgaru nebyl ani tak nedostatek lidí jako takových ale nedostatek zkušených důstojníků. Zaučit a vycvičit posádku pro jednu řadovou loď bylo rozhodně jednodušší než pro tutéž loď sehnat schopný důstojnický sbor. Převážnou většinu těchto kádrů totiž původně tvořila šlechta a s tou se revolucionáři nemazlili. Když měl důstojník štěstí tak byl jen propuštěn a podařilo se mu zmizet v zahraničí, když měl smůlu skončil pod gilotinou. A těch pár kterým se podařilo zůstat u námořnictva situaci nevyřešilo.

Scrat

Nedostatek lidí v námořnictvu za císařství, byl. konec konců se o tom zmiňují "zprávy o stavu císařství", řešilo se to prostě většíma konskripcema, z přímořských departmentů...
Ten nedostatek důstojníků byl problém hlavně u revolučního námořnictva, za Císařství už to extra zásadní problém nebyl.
Pokud jde o kvalitu mužstva tak za revoluce to byla dle všeho dost tragédie. Známa je třeba vzpoura tuším z Toulonu z roku 1793, kdy si posádka (tvořená pařížskými dobrovolníky) na nějaké řadové lodi odhlasovala, že nikam nejedou protože nepolezou na tak vysoké stěžně. Důstojnici se s lodí pokusili pohnout sami, ale kapitán byl zabit "záhadně" uvolněnou kladkou...
Taky je pravda, že námořnictvo dostávalo za revoluce výrazně méně peněz než za vlády Ludvíka XVI, který námořnictvu velmi přál. V podstatě měl připravený projekt, který měl vrátit Francii přavahu ztracenou po Sedmileté válce a částečně navrácenou během Americké války za nezávislost.

Na druhou stranu i taková katastrofa jako Trafalgar měla i jednu výhodu. Protože Francouzi začínali od nuly, mohli sjednotit a unifikovat dělovou výzbroj.
Což se jim nakonec i vyplatilo, když v roce 1830 na Francouze nebývale důsledně vypráskali alžírský piráty.

Jo je to tak - ona ta unifikace probíhala jak ve výzbroji lodí, tak i v samotných typech lodí - vyráběly především řadové lodě o 74 dělech - tomu odpovídala i velikost těch Equipages - 900 lidí. Samozřejmě i ve výzbroji a výstroji námořníků - v tomhle si myslím, že Napoleon předběhl svou dobu...

Docela zajímavá je věc která se týka uniforem mezi léty 1804-1808. Každý namořník - dělostřeleci, plachtaři, atd.. měli rozlišovací barvu. Dělostřelci červenej límec, plachtaři tuším zelenej atd. Trošku to připomíná ty barevné vesty na letadlovkách...

Puška 1777/AnIX, dragounská varianta - v zásadě identická s námořním modelem.

délka zbraně: 1417 mm (dragounská 1777 pak 1463mm)
délka hlavně: 1038 mm (u dragounské 1777 pak 1082)
ráže: 17.48 mm
průměr střely: 16.54 mm
hmotnost střely: 27.17g
hmotnost prachové náplně v patroně: 12.24g (zhruba gram se dává na pánvičku)
úsťová rychlost: okolo 400m/s
úsťová energie: 2216 J
Účinný dostřel 220m

Fusil de dragon M1777/An IX


Třetí, mosazná a prostřední železná, zdvojená objímka - charakteristický znak námořních a dragounských pušek.


Přední, mosazná objímka, ústí hlavně, dobře je také vidět kónický konec nabijáku a "čvoček" pro uchycení bajonetu.


Detail zámku, mosazná skloněná pánvička, zavedena právě s modelem 1777.


Mechanismus zámku, všimněte si jednotlivých značek a proč to neříct velmi kvalitní výroby. Konkrétně tato zbraň byla vyrobena v roce 1810.


Zakončení hlavně a dnový šroub.


To samé ze spoda, opět hromada značek.


Jedním z důkazů kvalitní výroby je vzájemná zaměnitelnost jednotlivých částí zbraně. Když vezmete zámek vyroben v St. Etienne bude vám pasovat v pušce vyrobené v Charleville.
foto via http://www.littlegun.info

Bleu, a ještě si zapomněl přidat fotku sebe v dobové uniformě. Rozumím tomu dobře, že patříš mezi nadšence, kteří v dobových uniformách válčí každý rok na Slavkově?

Anooo Blue, pošli sem nějakou svou fotografii, nebo ještě líp to video, jak na něm střílíš z tý oldschool pušky

Stuka - rozumíš naprosto správně

Fucoun - máš to mít.

V ševcovině jsem totální analfabet a tak si nedokážu představit, coto přesně znamená "pravolevé boty":-) Tvůj text: Francouzské armádní boty M.1786 (replika) společné jak pro pěchotu tak námořnictvo, které tyto boty používalo, dle dostupných informací, do konce napoleonských válek. Jak bylo u vojenské obuvy zvykem jsou i tyto pravolevé.

Mohl by jsi to trošku více rozebrat?
Díky

Univerzální bota. Na pravou i levou nohu na houby, ale aspoň nejsi bos Kdysi se tak snad armádní botky vyráběly..to víš, co největší jednoduchost předpokládám.

mno - já také neznám odborný výraz - ale obecně je jedno, kterou botu by sis dal na pravou nebo levou nohu. Obě boty jsou stejné a můžeš je mezi s sebou prohodit, byť se nosily přezkami k sobě. Z vlastní zkušenosti, ale můžu říct, že se bota po nějaké době přizpůsobí a pak tak zaměnitelnost né úplně funguje.

Dík za fotky, i když mohly být jasnější, takhle to vypadá jako když někdo stojí u okna a kouří cigáro . A pušky používáte jaké? Takové jak na fotkách? A zkoušel si je nabíjet a střílet z nich na ostro?

A jak se v tom šlape, když nemáš udělaný ten úkos? To se přeci do špičky boty opíráš jen palcem (tedy pokud nemáš delší ukazováček...tzv. Boticelliho symbol krásy:-) Nebo se to drží nártem? Nějak si to nedokážu představit, jak se v tom muselo chodit:-))))

tak já mám boty, které se drží nártem.. si nějak nedokážu představit, že bych neměl volný prostor před prsty.. brr

No jak se v tom chodí - boty jsou z poměrně silný kůže, podrážka taky - moc se neohejbá. Boty z počátku - po delší chůzi - tlačej všude možně. Vlastně můžu říct že jsem si je doopravdy rozšlápl až po pochodu Mikulov-Znojmo (Dobšice), to jsem v nich před tím na pár akcích byl, pravda taky je, že jsem po tom pochodu měl puchejře jak holubí vejce .
Boty se smekaj na dlažbě, a pekelně se smekaj na asfaltu.

edit:
Stuka - já mám M.1766 pro pěšáky - víme, že se během revolučních a napoleonských válek používala. jináč používáme různé variatny 1777 a AnIX.

Ta fotka je z ostrýho střílení...
Kule 17.14mm a 29.16g, a 8gramu navážka prachu .

Ty boty se možná dají něčím vystlat, aby netlačily. Nějakou onucí, slámou. Jinak si to teda nevím představit - šlapat v takových botách dlouhou cestu.