PALBA.CZ

Tak to jsi napsal opravdu moc dobře! Naprosto souhlasím...
Také rybníkům nepřikládal jinou váhu, než-li tu, že se jedná o hospodářské stavby. Ten obrázek jak zde přikládáš dokazuje, že pro obránce města by protržení hráze bylo spíš pohromou a nepřineslo by vůbec žádný efekt. Maximálně ten, když by město bylo úplně v koncích, tak by se dala uplatnit taktika SPÁLENÉ ZEMĚ. Hráze protrhnou a nechat vlastní město zaplavit. Tak, aby nepřítel neměl z jeho obsazení vůbec žádný užitek. To je také značně dvousečné. Nikdo by jistě nepočítal, že město bude v nepřátelském držení stále. Šlo o to ho jen vyrabovat. Po nějaké době by se zcela určitě dostalo zpět do rukou původních majitelů. A co by je čekalo? Naprosto zničené město...

Původně jsem svůj článek bral pouze obecně a Rožmberk jsem si vybral proto, že je prostě největší. Samozřejmě že primární role je hospodářská. S jeho zapojením do obrany Třeboně se skutečně příliš epočítalo. Jeho vojenský význam jsem tak nastíl již v úvodu, tedy že by jej šlo teoreticky vypustit nablížící se vojska. Jak velkou plochu by jeho voda dokázala zaplavit ale nedokážu přesněji určit. Nicméně i tak si myslím, že by byla značná. Svým způsobem tak proč ne. S minimální námahou mohlo za optimálních podmínek dojít k vyřazení nepřítele, což dokazuje jeden ze zamýšlených záměrů jej vojensky skutečně v historii využít. Co se rybníku Svět a dalších týče, ano, jejich případné použití se prostě liší kus od kusu. Případ Světu je pak dobře popsán v předchozím příspěvku. Jeho role v obraně Třebeně tak byla spíše v eliminaci útoku nepřátelského vojska z této strany. Případné protržení hráze by pak bylo pro nepřítele vcelu riziko, protože by se ocitl pod palbou z městských hradeb. A překopat hráz (nebo ji vyhodit do povětří), zase nemusí být tak jednoduché.

Nepřítel kopající hráz by rozhodně pod palbou nebyl, vzhledem k tomu že hráz je vyšší než hradby, naopak obránci jsou pod palbou z hráze. Navíc je samozřejmě logické prokopávat hráz ze strany rybníka, takže by se obránci o takovém kopání dověděli až když by jim teklo do škorní :-) Prokopat hráz mi naopak přijde docela jednoduché, stačí to prostě dostatečně narušit tu sypanou hráz, na to ani nemusí být nic speciálního, stačí několik chlapů s lopatama.

Ta strana hráze směrem k městu byla v dostřelu z hradeb. Výpady zpoza hradeb také nejsou ničím novým, stejně jako palné zbraně s dostatečným dostřelem.

No zkus vyběhnout proti někomu kdo je na vyšší poloze (hráz je výš než hradby) a před tím můžeš zkusit střílet na ty co kopou z druhé strany hráze. Ty zbraně s dostatečným dostřelem měli už v 15. století, tedy před stavbou rybníka, hráz je od hradeb asi 30 - 50 metrů. To že je něco v dostřelu znamená že i obránci jsou v dostřelu těch útočníků. Problém, který si možná neuvědomuješ je, že hráz je vyšší než hradby, takže z ní se dá střílet přímo na hradby, což je pro obránce dost nepříjemné. Po pravdě, právě ten úsek hradeb proti hrázi je v Třeboni docela nesmyslně umístěný, když nepřítel projde mimo dohled z hradeb, tedy po vnitřní straně hráze, tam se seřadí a pak vyjde nahoru a vystřelí (typická linie mušketýrů) tak na hradbách moc obránců nezbude. To že na hrázi lze postavit třeba polní opevnění, násyp a postavit děla je už jen třešnička na dortu. Rozhodně bych na hradbách být nechtěl. A pokud se nepřítel rozhodne prokopat hráz není na něj vidět vůbec o tom že by se na něj dalo střílet ani nemluvě. Tenhle rybník je po pravdě k obraně opravdu na houby

OK...v případě Světu to uznávám, že jeho vyvýšená hladina jaksi mohla spíše městu uškodit, než jej ochránit. Jiným případem je třeba Vajgar v Jindřichově Hradci:-)

Vajgar určitě byl překážkou (spolu s malým Vajgarem pod zámkem a řekou) která hodně zlepšila schopnost obrany města. Tam je ale město na kopečku nad vodou a tedy prostor mezi hradbou a vodou je pod palbou, takže tam nepřítel nemá moc šanci. Stejně je to v Telči, podobně jistě i v dalších městech. Vajgar je navíc hodně starý první zmínky už ze 14. století a navíc nad jeho výpustí do malého Vajgaru byl i padací most. Nějaké hradby byly i přímo na jeho břehu (našly se tam základy z gotické doby), město navíc obtéká i nežárka, do které ústí Hamerský potok který Vajgar napájí, takže tam opravdu rybník a řeka město výrazně chránily.

kacermiroslav píše:OK...v případě Světu to uznávám, že jeho vyvýšená hladina jaksi mohla spíše městu uškodit, než jej ochránit. Jiným případem je třeba Vajgar v Jindřichově Hradci:-)

S tímhle názorem naprosto souhlasím! Nechápu, kdo tam mohl opevnění takhle nesmyslně plánovat. Já osobně bych na místě projektanta hráz využil a opevnění vedl po ní... Nebo bych na ní alespon umístil dělové věže, které by zamezili palbou obsazení hráze či její případné prokopání

To že na hrázi nejsou stopy po kamenných hradbách ale nemusí nutně znamenat, že tam nějaké dřevěné obranné prvky nebyly. Ale to fakt už jen tak vařím z vody. Osobně bych tehdejšího stavitele za úplného diletanta nepovažoval. Snad to měl nějak jinak "ošéfované":-)

Zkusím se tam podívat až tam někdy pojedu, na hrázi nic nebylo, ale možná že příkop před hradbami odváděl vodu a záplava by tedy byla jen krátkodobá, zkusím se tam podívat, jak to je co se výšek týče. Hradba je shora zasažitelná, ale třeba by voda nedošla do města nebo jen na krátko.

Nic proti pánové ale jak efektivní byla opevnění tohoto typu a tohoto měřítka proti armádě připravené na oblehnutí města? Myslím u takto malých měst s omezenými zdroji. Když si projdu články popisující třicetiletou válku tak v letech 1642 - 43 prošla Torstensonova armáda přes celou Moravu a zasekla se až u Brna. Přitom většinu měst obsadila prakticky z chodu nebo po velmi krátkém obléhání, například Olomouc padla po pouhých čtyřech dnech.

Tu chybu s blízkostí hráze jejíž koruna převyšuje hradby bych nepřičítal staviteli opevnění. On v tom byl opravdu nevinně a navíc byl už nějaký ten pátek po smrti.
A podle Wiki už k protržení hráze došlo. V roce 1890 došlo k poškození hráze jiného rybníka a jeho voda hrkla do Světa jehož hráz také nevydržela a došlo k protržení. Ovšem nikde jsem nenašel rozsáhlejší popis způsobených škod, ani oficiální stránky Třeboně se o ní nezmiňují.

Scrat

Otázkou je na které straně se hráz protrhla, ona je u Třeboně do pravého úhlu, jedna strana je proti městu, druhá míří na stranu ke Zlaté stoce, pokud se protrhla hráz na straně co není k městu nemělo by zaplavení hrozit, navíc je samozřejmě otázka jak moc se "protrhla" jestli byla poškozena jen horní část, pak vzniknul vlastně přepad a vytekla jen část vody.

To je právě problém, podrobnosti jsem nikde nenašel. Jediné co jsem zjistil bylo že došlo ke zničení mostu u Novohradské brány.

Scrat

Most u Novohradské brány (za ní je ještě druhá brána Svinenská), je výstupní brána na silnici která vede pod hrází směrem od města. Druhá cesta vede vlastně po hrázi podél hradeb (tenkrát tam nejspíš nebyla) a ta je výš. Pokud byl zničen most (otázkou je i jaký most to tehdy byl, dnes je cihlový zděný) spíš to byla ta část dál od města, odpovídalo by to i tomu že voda tekla po cestě a pak příkopem (podél dnešního pivovaru Regent) a tudy do Zlaté stoky a hradební stoky. Ale je to jen odhad, voda mohla téci i příkopem podél hradeb a most strhnout pokud byl třeba dřevěný.