PALBA.CZ

Podnik PRAGA se zapsal i do historie letectví. V továrnách Breitfeld-Daněk a v Českomoravských strojírnách se už v době 1. světové války vyráběly motory do vojenských letadel. Od roku 1921 do začátku 2. světové války vyráběla PRAGA 17 typů různých konstrukcí o výkonu 34 kW (46 k) až 736 kW (1000 k), z čehož 4 byly licenční. V roce 1930 počalo letadlové oddělení PRAGA v Karlíně s vývojem a výrobou letadel, většinou konstrukce Beneš-Hajn. Do roku 1940 bylo postaveno 17 letounů, z čehož 10 bylo určeno pro armádu. Sériově byly vyráběny školní letouny E-44. Praga E-45 zůstal jako prototypová záloha Ministerstva národní obrany. Dále byl zkonstruován prototyp dvojtupého průzkumného letounu PRAGA E-51, který představoval nejmodernější řešení.

Letoun Praga E-51 patřil ke konstrukčně nejzajímavějším československým předválečným strojům. Vznikl z popudu nahradit letouny Š-328 a A-100. Konstrukce byla navržena tak, aby byla schopna nafilmovat při jednom letu trojitou řadu snímků, které se navzájem překrývaly. Pro spoustu problémů a také kvůli okupaci nedošlo ke plánované sériové výrobě, která byla plánována na konec roku 1939. Prototyp padl do rukou okupantům, kteří ho zkoušeli v německé firmě Klemm.

PRAGA E-51 byl dvoumotorový dvoutrupový samonosný jednoplošník pro tříčlennou posádku. Dřevěná kostra křídla byla potažena bakelizovanou překližkou. Překližkový potah měla i dřevěná kostra pevných ocasních ploch. Kostra pohyblivých ocasních ploch v kombinaci kovu a překližky, potah opět překližkový. Ze stejného materiálu zhotoveny trupové nosníky. Krycí plechy duralové. Řadové motory poháněly kovové třílisté vrtule. Podvozek byl pevný, kapotovaný. Výzbroj tvořil jeden kulomet v zádi trupové gondoly.

Technická data:

Rozpětí: 15,60 m
Délka: 11,70 m
Hmotnost: 3 102 kg
Motor: 2x Walter Sagitta I-MR, 412 kW
Max. rychlost: 380 km/h
Dostup: 7 000 m
Vytrvalost: 3 h 48 min

Svým řešením i uvažovaným použitím je hodně podobný FW 189. Asi by nebyl problém předělat podvozek na zatažitelný. Škoda...

Yamato: s tím se taky počítalo. Nejvážnější dětskou nemocí prototypu bylo třepetání výškovky. Ve VZLÚ si s tím už nedokázali poradit díky okupaci, němci na to přišli po dvou měsících zkoušek-mohla za to kapotovaná ostruha...

Moc hezký stroj. Škoda pro naší armádu, že nepřišel o nějaký ten pátek dříve. Mohl dost výrazně zlepšit výbavu našeho letectva stejně jako stíhačka Avia B-35 (B-135).

Ještě pár detailů ohledně Praga E-51.
Nový stroj byl vyvýjen od roku 1936 a to týmem pod vedým ing. Jaroslavem Šlechtou v ČKD-Praga v Praze. Práce pokračovaly až do roku 1938, kdy 26.května 1938 se uskutečnil první let prototypu. Tento prototyp ještě létal s třídílným křídlem a střeleckou věží na zádi trupu. Tato střelecká věž však působila velké problémy hlavně v oblasti ocasních ploch. Proto byla sejmuta a nahrazena aerodynamicky tvarovaným vřetenovým záďovým střelištěm (takové bylo potději použito u Fw-189. Další vzet upravéného prototypu se uskutečnil 11.února 1939, ale stále se objevovala řada větších či menších problémů, jako třepetání ocasních ploch, uvolňování motorových krytů a přehřívání motorů. Takže jak MNO počítalo s náběhem výroby na konec roku 1939, byl tento termín spíše jen vroucným přáním než možnou realitou. Němci pak ve zkouškách pokračovali v továrně Klemm. Zde stopy po tomto zajímavém čs.projektu končí.

V případě potřeby bylo E-51 možno použít i jako lehký bombardér s nosností 500 kg pumového nákladu.

* Posádka: 3 muži (pilot, pozorovatel, střelec)
* Plocha křídel: 35,44 m2
* Hmotnost prázdná: 3.102 Kg
* Vzletová hmotnost: 4.120 kg
* Stoupavost: 6 m / s
* Dolet: 900 km (3 hod 48 min)
* Výzbroj: 2x kulomet vz. 30 ráže 7,92 mm (1x v prosklené přídi, 1x v zadní části gondoly), 500 kg pumového nákladu