Pokud je letecká složka ozbrojených sil cvičena v působení z nestálých základen a příslušné oddělení logistiky je nuceno operativně přesouvat své síly a prostředky, potom má vše smysl.
Problém nesmí vzniknout ani mimo vlastní území. Co pamatuji, po celé Evropě se letsdla našeho vojenského letectva pohybovala zcela bez problému. A JAS-39 není jiný. Zřejmě se kdosi zbavil paliva nižší jakosti.
Několik Saabů J-29 bojovalo v Kongu v 60. letech pod praporem OSN.
Využití záložních ploch bojovými letouny
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2466
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Pokud vím problém tam byl ten, že bylo k dispozici palivo, které používá US Navy, myslím JP-5. Méně kvalitní není, ale je odolnější proti zapálení. Všechna americká letadla jsou pochopitelně certifikována pro jeho použití a technicky by Gripen s ním neměl mít problém, protože RM-12 je jen upravený F404, tedy americký motor. Spalovací komora ovšem není úplně stejná a má jiný systém řízení, takže to bylo lepší neriskovat. Oproti tomu po celé Evropě, i ve Švédsku, se létá běžně spíše s civilním palivem, protože je to levnější, případně se používá podobné palivo jako je dle americké terminologie vojenské palivo JP-8, které je blízké tomu civilnímu. No a Tunnany měly zase britské motory, tehdy ve světě značně rozšířené.
edit: Podle mě se to seběhlo tak, že tam švédi letěli jaksi narychlo a od američanům jen slyšeli, že paliva tam bude co budou chtít. No a je v nějakém zkratu nenapadlo že to může být zrovna palivo, na které není jejich motor certifikován. Ostatně nikdo jiný než námořnictvo toto palivo nepoužívá, takže jiná letectva neměla problém jedině díky tomu, že mají americká letadla.
edit: Podle mě se to seběhlo tak, že tam švédi letěli jaksi narychlo a od američanům jen slyšeli, že paliva tam bude co budou chtít. No a je v nějakém zkratu nenapadlo že to může být zrovna palivo, na které není jejich motor certifikován. Ostatně nikdo jiný než námořnictvo toto palivo nepoužívá, takže jiná letectva neměla problém jedině díky tomu, že mají americká letadla.
Naposledy upravil(a) jersey.se dne 3/2/2012, 14:29, celkem upraveno 1 x.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Automatika motoru sleduje teplotu a tlak v závislosti na zvoleném režimu motoru. Bylo-li palivo čisté, nemůže nastat problém, protože ve spalovací komoře jsou teploty přesahující 1 000 °C (nejvyšší teploty moderních lopatkových motorů dosahují ve spalovací komoře teplot okolo 2 800 °C). Ověm , pokud se palivo dobře rozprašuje.
-
jersey.se
- Kapitán
- Příspěvky: 2466
- Registrován: 20/1/2010, 21:16
- Bydliště: I'm living on an endless road
- Kontaktovat uživatele:
Nejkritičtější je asi teplota na turbíně, tam bývá strop z důvodu materiálu asi 1300 st. To si samozřejmě automatika hlídá, ale tady šlo spíš o čistě formální záležitost - letadlo neprošlo testy s tímto palivem. A vzhledem k tomu, že RM-12 nemá americkou komoru přídavného spalování, jediná obava mohla tedy ve vztahu k větší odolnosti paliva proti zapálení směřovat právě sem.
Smoke me a kipper, I'll be back for breakfast
Ne že bych tomu až tak moc rozuměl, ale snad mohu pár slov.
V první řadě jak psal kolega Flogger, veškerá letecká technika dodávaná našim ozbrojeným silám ze Sovětského svazu anebo u nás licenčně vyráběná mohla operovat ze záložních ploch. Doufám, že v tomto je jasno a není potřeba nad tím dál bádat. Tvrzení jiné je blbost a šmidra.
Záložní plochy. Ty opravdu IN pokud vím tak byly a jsou DVĚ. Obě jsou na dálnici.
Jedna je Měřín a druhá Vyškov na Moravě.
Dále pak po republice se nachází nevím kolik ploch takových, jako je třeba plocha Všechov u Tábora.
Ohledně Měřína.
Do převratu to byla pouze dálnice bez svodidel ve středu a po stranách a připojené stojánky o poměrně velké ploše. Myslím že po obou stranách tam byly vyvedené rozvaděče. Pro přívod elektrického proudu v případě potřeby.
Vyškov na Moravě
Velmi dobře koncipované letiště na dálnici bez jakýchkoliv svodidel, třemi velkými stojánkami . Navíc zde přímo s touto záložní plochou probíhá travnatá VPD místního aeroklubu. Takže od počátku zde byl k dispozici hangár, zdroje proudu a dokonce věž pro řízení letového provozu. A aby to nebylo vše, 6 kilometrů daleko v katastru obce Zelená Hora bylo vybudováno kombinované nadzemní a podzemní úložiště PHM. Bylo zde:
2 x 50 metů krychlových
8 x 30 metrů krychlových celková kapacita tedy 340 000 litrů
Dále zde bylo asi 25 až 30 nádrží nadzemních typu N- 20 a RGS 25.
Vím to, v 90 letech jsem ho likvidoval, bylo 3 roky po kompletní generální opravě nadzemních i podzemních částí. Stačilo aby dojela centrála, nahodila se a mohlo to fachat. Skončilo to jako mnoho věcí po armádě. TOHO ÚLOŽIŠTĚ JE ŠKODA. To jsem si posteskl jako bývalý příslušník služby PHM.
Měřín – co zde létalo? Pokud se zde létalo tak vrtulníky a také se zde létalo trubkama - tedy ne Franzem, ale trubkou myslím stíhačku nebo podobnou věc.
Vyškov- o létání trubkami nemám nejmenší povědomí¨, ale nevím všechno. Vím jistě, že zde několikrát létaly vrtulníky, hlavně v době kdy tato plocha nebyla propojena s dálnicí což bylo hodně roků.
Veškeré zabezpečení si sem musel cvičící nebo bojující dovézt sebou, což v ČSLA nebyl problém.
Každý pluk letecké techniky – stíhací, stíhacích bombardérů či dopravní měl jako sesterské či lépe doprovodné útvary tato vojenská tělesa:
- letištní prapor.
- prapor radiotechnického zabezpečení.
U menších nebo speciálních leteckých útvarů mohly být tyto součásti sloučeny do jednoho útvaru.
Třeba dopravní pluk Kbely to myslím měl, a potom armádní útvary vojskového letectva, tedy letky velení a průzkumu u 1. armády to byl Havlíčkův Brod, u 4. armády to byly Plzeň –Líně a 31. smíšená letka velení a průzkumu v Bechyni měly jako doprovod roty letištního a radiotechnického zabezpečení. Tedy třeba v Bechyni to byla 31. rlrtz. To vím také bezpečně, sloužil jsem u ní a bylo to super.
Letištní prapor měl několik takzvaných letištních rot.
Byla zde technika:
- cisternové automobily a přívěsy pro doplňování letecké a pozemní techniky
- pojízdné elektrické zdroje . Bylo to označeno jako SUEZ, bylo to na ZILech – jen málo a na PV3S – většina. Neslo to na zádech motor z Tatry, obrovský alternátor a vyrábělo to několik druhů proudu. Bylo to super zařízení. Přezkušovala se tím veškerá elektrika a sloužilo to na nahazování motorů
- stendy pro přezkušování hydraulických soustav, bylo to na ZIlech a PV3S mělo to označení UPG-250
- vozidla s ohřívacími agregáty označená jako PV3S TO-5
- vozidla pro dopravu veškerého materiálu
- pojízdné dílny
- pojízdné sklady s leteckým materiálem
- potřebný stavebně ubytovací materiál
- polní kuchyně
- polní obvaziště
- speciální technika pro dopravu munice a její laboraci a pojízdné muniční sklady
- polní sklady materiálu:
+ PHM
+ Proviantu
+ výstroje se vším co k tomu patří tedy praní a desinsekce
+ munice
+ sklady druhů vojsk a služeb – silniční, stavebně ubytovací ženijní, spojovací a automobilní a tak dále
Jedna rota byla označena jako letištní ženijní rota a tato měla ve výbavě:
- sekačky na trávu
- buldozery
- zemní stroje
- zametače
- elektrocentrály
- úpravny vody
- sněhové pluhy, sněhové frézy a turbínové odmetače sněhu
Prapor RTZ měl také několik rot a byl schopen:
- budovat kompletní denní a noční osvětlení celých letištních ploch a to včetně takových vychytávej jako byly soupravy KNS tedy koncový naváděcí světlomet, což byla P V3S na její korbě stálo zařízení se zářivkami či výbojkami a celé to poháněla 30kW centrála. Když se to rozehřálo, tak to svítilo, že to bylo vidět na 100 kilometrů. Na to osvětlování se používaly osvětlovací soupravy – kilometry kabeláže, stovky světel, centrály a když se to umělo, tak moje Světluška vybudovala osvětlení polního letiště pro naši letku za 4 hodiny.
- vybudovat místa pro řízení leteckého provozu a navádění letounů na cíle v boji
. vybudovat místa řízení pozemního zabezpečení
- vybudovat stanoviště – dálnou a bližnou pro přivedené letadel na mateřskou VPD v žádaném směru
- vybudovat potřebná pojítka mezi letkami štábem pozemním zabezpečením a také nadřízeným stupněm
Sám letecký pluk měl hromadu techniky a energetických zdrojů aby si svoje štábní a přímé technické zabezpečení zajistil. Tedy šlo o:
- štábní autobusy a štábní přívěsy či návěsy
- pojízdné meteorologické stanice
- pojízdná stanoviště letového provozu
- potřebné elektrocentrály
Jinak ohledně zajištění elektrického proudu. Každé zařízení bylo možno napojit na stálou energetickou síť pokud nebyla tak každé toto zařízení mělo vlastní zdroj proudu. Celkově u letištního praporu bylo asi 90 elektrocentrál různého výkonu.
Tohoto zdaleka ne úplného výčtu je jasné, že naše bývalá armáda v té době polní činnost zvládala bez nejmenších problémů. Prostě měla vše co bylo potřeba. Pokud by na to došlo, poradila by si. Jak by to bylo dnes netuším a je mi to jedno.
V první řadě jak psal kolega Flogger, veškerá letecká technika dodávaná našim ozbrojeným silám ze Sovětského svazu anebo u nás licenčně vyráběná mohla operovat ze záložních ploch. Doufám, že v tomto je jasno a není potřeba nad tím dál bádat. Tvrzení jiné je blbost a šmidra.
Záložní plochy. Ty opravdu IN pokud vím tak byly a jsou DVĚ. Obě jsou na dálnici.
Jedna je Měřín a druhá Vyškov na Moravě.
Dále pak po republice se nachází nevím kolik ploch takových, jako je třeba plocha Všechov u Tábora.
Ohledně Měřína.
Do převratu to byla pouze dálnice bez svodidel ve středu a po stranách a připojené stojánky o poměrně velké ploše. Myslím že po obou stranách tam byly vyvedené rozvaděče. Pro přívod elektrického proudu v případě potřeby.
Vyškov na Moravě
Velmi dobře koncipované letiště na dálnici bez jakýchkoliv svodidel, třemi velkými stojánkami . Navíc zde přímo s touto záložní plochou probíhá travnatá VPD místního aeroklubu. Takže od počátku zde byl k dispozici hangár, zdroje proudu a dokonce věž pro řízení letového provozu. A aby to nebylo vše, 6 kilometrů daleko v katastru obce Zelená Hora bylo vybudováno kombinované nadzemní a podzemní úložiště PHM. Bylo zde:
2 x 50 metů krychlových
8 x 30 metrů krychlových celková kapacita tedy 340 000 litrů
Dále zde bylo asi 25 až 30 nádrží nadzemních typu N- 20 a RGS 25.
Vím to, v 90 letech jsem ho likvidoval, bylo 3 roky po kompletní generální opravě nadzemních i podzemních částí. Stačilo aby dojela centrála, nahodila se a mohlo to fachat. Skončilo to jako mnoho věcí po armádě. TOHO ÚLOŽIŠTĚ JE ŠKODA. To jsem si posteskl jako bývalý příslušník služby PHM.
Měřín – co zde létalo? Pokud se zde létalo tak vrtulníky a také se zde létalo trubkama - tedy ne Franzem, ale trubkou myslím stíhačku nebo podobnou věc.
Vyškov- o létání trubkami nemám nejmenší povědomí¨, ale nevím všechno. Vím jistě, že zde několikrát létaly vrtulníky, hlavně v době kdy tato plocha nebyla propojena s dálnicí což bylo hodně roků.
Veškeré zabezpečení si sem musel cvičící nebo bojující dovézt sebou, což v ČSLA nebyl problém.
Každý pluk letecké techniky – stíhací, stíhacích bombardérů či dopravní měl jako sesterské či lépe doprovodné útvary tato vojenská tělesa:
- letištní prapor.
- prapor radiotechnického zabezpečení.
U menších nebo speciálních leteckých útvarů mohly být tyto součásti sloučeny do jednoho útvaru.
Třeba dopravní pluk Kbely to myslím měl, a potom armádní útvary vojskového letectva, tedy letky velení a průzkumu u 1. armády to byl Havlíčkův Brod, u 4. armády to byly Plzeň –Líně a 31. smíšená letka velení a průzkumu v Bechyni měly jako doprovod roty letištního a radiotechnického zabezpečení. Tedy třeba v Bechyni to byla 31. rlrtz. To vím také bezpečně, sloužil jsem u ní a bylo to super.
Letištní prapor měl několik takzvaných letištních rot.
Byla zde technika:
- cisternové automobily a přívěsy pro doplňování letecké a pozemní techniky
- pojízdné elektrické zdroje . Bylo to označeno jako SUEZ, bylo to na ZILech – jen málo a na PV3S – většina. Neslo to na zádech motor z Tatry, obrovský alternátor a vyrábělo to několik druhů proudu. Bylo to super zařízení. Přezkušovala se tím veškerá elektrika a sloužilo to na nahazování motorů
- stendy pro přezkušování hydraulických soustav, bylo to na ZIlech a PV3S mělo to označení UPG-250
- vozidla s ohřívacími agregáty označená jako PV3S TO-5
- vozidla pro dopravu veškerého materiálu
- pojízdné dílny
- pojízdné sklady s leteckým materiálem
- potřebný stavebně ubytovací materiál
- polní kuchyně
- polní obvaziště
- speciální technika pro dopravu munice a její laboraci a pojízdné muniční sklady
- polní sklady materiálu:
+ PHM
+ Proviantu
+ výstroje se vším co k tomu patří tedy praní a desinsekce
+ munice
+ sklady druhů vojsk a služeb – silniční, stavebně ubytovací ženijní, spojovací a automobilní a tak dále
Jedna rota byla označena jako letištní ženijní rota a tato měla ve výbavě:
- sekačky na trávu
- buldozery
- zemní stroje
- zametače
- elektrocentrály
- úpravny vody
- sněhové pluhy, sněhové frézy a turbínové odmetače sněhu
Prapor RTZ měl také několik rot a byl schopen:
- budovat kompletní denní a noční osvětlení celých letištních ploch a to včetně takových vychytávej jako byly soupravy KNS tedy koncový naváděcí světlomet, což byla P V3S na její korbě stálo zařízení se zářivkami či výbojkami a celé to poháněla 30kW centrála. Když se to rozehřálo, tak to svítilo, že to bylo vidět na 100 kilometrů. Na to osvětlování se používaly osvětlovací soupravy – kilometry kabeláže, stovky světel, centrály a když se to umělo, tak moje Světluška vybudovala osvětlení polního letiště pro naši letku za 4 hodiny.
- vybudovat místa pro řízení leteckého provozu a navádění letounů na cíle v boji
. vybudovat místa řízení pozemního zabezpečení
- vybudovat stanoviště – dálnou a bližnou pro přivedené letadel na mateřskou VPD v žádaném směru
- vybudovat potřebná pojítka mezi letkami štábem pozemním zabezpečením a také nadřízeným stupněm
Sám letecký pluk měl hromadu techniky a energetických zdrojů aby si svoje štábní a přímé technické zabezpečení zajistil. Tedy šlo o:
- štábní autobusy a štábní přívěsy či návěsy
- pojízdné meteorologické stanice
- pojízdná stanoviště letového provozu
- potřebné elektrocentrály
Jinak ohledně zajištění elektrického proudu. Každé zařízení bylo možno napojit na stálou energetickou síť pokud nebyla tak každé toto zařízení mělo vlastní zdroj proudu. Celkově u letištního praporu bylo asi 90 elektrocentrál různého výkonu.
Tohoto zdaleka ne úplného výčtu je jasné, že naše bývalá armáda v té době polní činnost zvládala bez nejmenších problémů. Prostě měla vše co bylo potřeba. Pokud by na to došlo, poradila by si. Jak by to bylo dnes netuším a je mi to jedno.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Když jsi zmínil vozidlo se "svíčkou", Pátrači ( tak jsme těm výbojkám říkali), vzpoměl jsem si na příběh,, popisovaný též v starším ročníku L+K, kdy pomocí tohoto zařízení navedli radiotechnici hotovostní Mig-17 PF na letiště. Tehdy musel pilot startovat z podminima - znalci vědí, pro ostatní jde o nižší dohlednost a výšku mraků než zaručuje navigační vybavení letounu pro bezpečné přistání letadla. Opravdu účinné světlo, které pilota navedlo nad letiště v Košicích, kde ještě byly podmínky pro přistání. V opačném případě by musel pilot použít systém nouzového opuštění letadla.
O podzemním letišti u nás jsem dosud neslyšel, ale Jugoši schovávali Migy v tunelech pod skalami, kde je i připravovali k letu.
Švýcaři mají určité tradice a do nich patří i to, že vojáci první a druhé výzvy mají výstroj a výzbroj neustále doma. Branný systém Švýcarska je diametrálně jiný než ve zbytku Evropy. Profesionálních vojáků je opravdu minimum.
Švýcaři mají určité tradice a do nich patří i to, že vojáci první a druhé výzvy mají výstroj a výzbroj neustále doma. Branný systém Švýcarska je diametrálně jiný než ve zbytku Evropy. Profesionálních vojáků je opravdu minimum.
-
El Diablo
- Kapitán
- Příspěvky: 1875
- Registrován: 21/11/2008, 14:11
- Bydliště: Xeenemünde
- Kontaktovat uživatele:
Zajímalo by mne zda by se daly ty plochy použít dnes, například ta u Vyškova připomíná spíš schodiště...
"Co cítíte, když střílíte teroristy?"
"Zpětný ráz."
Takže se sejdeme v Šestce na Šedesát šestce zejtra ráno v šest. Zapamatuješ si to?
Můžeš mi to ještě šestkrát zvopakovat?
I šestiletý dítě by si to pamatovalo.
V dnešní době letectvo AČR nevyužívá žádné záložní plochy a cvičí pouze přelety a činnost z cizích základen.
V první polovině 90. min. století byla provedena generální oprava jediné cvičné plochy poblíže městečka Blatná v Jihočeském kraji. Protože jde o plochu nedaleko obce Lnáře, kde je vládní zámeček, okamžitě někteří novináři spustili kampaň, ve které obviňovali tehdejší vládu z přípravy základny pro rychlé opuštění státu politickými špičkami. Nikdo z tehdy odpovědných politiků se nenamáhal informovat veřejnost o nutnosti takových ploch pro výcvik vzdušných sil země.
Žádnou další nouzovou plochu již armáda neopravila a u Blatné se nelétá. Dráhový systém chátrá.
Jak odchází příslušníci letectva mimo ozbrojené síly, postupně ztrácí letectvo schopnost takové plochy používat k vedení bojové činnosti. Nově příchozí odborníci již nemají nijaké návyky a odpovědní funkcionáři nečiní opatření k nápravě stavu. Zřekjmě již povedeme jen bojovou činnost koloniálního charakteru a tu lze provádět i z území mimo bojovou zónu.
V první polovině 90. min. století byla provedena generální oprava jediné cvičné plochy poblíže městečka Blatná v Jihočeském kraji. Protože jde o plochu nedaleko obce Lnáře, kde je vládní zámeček, okamžitě někteří novináři spustili kampaň, ve které obviňovali tehdejší vládu z přípravy základny pro rychlé opuštění státu politickými špičkami. Nikdo z tehdy odpovědných politiků se nenamáhal informovat veřejnost o nutnosti takových ploch pro výcvik vzdušných sil země.
Žádnou další nouzovou plochu již armáda neopravila a u Blatné se nelétá. Dráhový systém chátrá.
Jak odchází příslušníci letectva mimo ozbrojené síly, postupně ztrácí letectvo schopnost takové plochy používat k vedení bojové činnosti. Nově příchozí odborníci již nemají nijaké návyky a odpovědní funkcionáři nečiní opatření k nápravě stavu. Zřekjmě již povedeme jen bojovou činnost koloniálního charakteru a tu lze provádět i z území mimo bojovou zónu.
Ono ve své podstatě má-li naše armáda tolik letadel kolik má, tak záložní plochy nepotřebuje. A nevěřím tomu, že by měla uložený materiál a techniku a připravené lidi v aktivní službě nebo záložáky na to, aby dokázali jakoukoliv záložní plochu zprovoznit. Já věřím ledasčemu ale tomuto rozhodně ne.
V době kdy jsme sami měli letadel několik set a ještě z našeho území měla operovat letadla spojenecká, bylo pořád ploch málo. Nyní je spíš problém co s nima a tak se nechají chátrat.
Flogere, příteli doby které pamatujeme jsou nenávratně pryč....
V době kdy jsme sami měli letadel několik set a ještě z našeho území měla operovat letadla spojenecká, bylo pořád ploch málo. Nyní je spíš problém co s nima a tak se nechají chátrat.
Flogere, příteli doby které pamatujeme jsou nenávratně pryč....
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Jersey.se tu naťukl účel letectva ČSLA v plánech VS.
Ano, celá ČSLA spolu se střední skupinou vojsk SA tu byla jen na zadržení prvního náporu 2. as. tehdejšího Bundeswehru a části 7. as. US ARMY i s francouzským druhým sledem.
Za tímto účelem byly také budovány všechny nouzové plochy pro letectvo, jednoduché a bez stálého vybavení. To bylo kompletně mobilní, což kolega Pátrač pěkně rozvedl.
Kolik takových ploch existovalo nikdo nepoví. Ti, co to vědí nejsou zbaveni mlčenlivosti a většina má jen mlhavou představu.
Pro kolegu Franz Trubka
Letka sama měla materiál na deset dnů bojové činnosti. Služba PHM ČSLA měla přesně stanoveno kolik čeho má kam přesunout při válečném nebezpečí, na to normy existovaly a přesně kopírovaly operační plány. Bojová jednotka obsazovala polní letiště již předzásobené a těch deset dnů by tam vydržela bez dalších dodávek..
Po zahájení bojové činnosti však nikdo nepočítal s tím, že by se polní letiště užívalo tak dlouhou dobu a vše bylo připraveno k dalšímu přesunu.
Ano, celá ČSLA spolu se střední skupinou vojsk SA tu byla jen na zadržení prvního náporu 2. as. tehdejšího Bundeswehru a části 7. as. US ARMY i s francouzským druhým sledem.
Za tímto účelem byly také budovány všechny nouzové plochy pro letectvo, jednoduché a bez stálého vybavení. To bylo kompletně mobilní, což kolega Pátrač pěkně rozvedl.
Kolik takových ploch existovalo nikdo nepoví. Ti, co to vědí nejsou zbaveni mlčenlivosti a většina má jen mlhavou představu.
Pro kolegu Franz Trubka
Letka sama měla materiál na deset dnů bojové činnosti. Služba PHM ČSLA měla přesně stanoveno kolik čeho má kam přesunout při válečném nebezpečí, na to normy existovaly a přesně kopírovaly operační plány. Bojová jednotka obsazovala polní letiště již předzásobené a těch deset dnů by tam vydržela bez dalších dodávek..
Po zahájení bojové činnosti však nikdo nepočítal s tím, že by se polní letiště užívalo tak dlouhou dobu a vše bylo připraveno k dalšímu přesunu.
Floger G - a zde je moment kdy by ses mohl stát terčem sporné diskuse. Jsou lidé kteří budou na základě jednoho rukou psaného dokumetu tvrdit, že naše armáda měla sama zaútočit a útokem zničit citovaný 2. AS, pocuchat Američany a nakonec porazit Francouze a zastavit ve Francii u Dijonu.
Ostatní je OK, jako vojenský palivář, poddruh letecký to mohu potvrdit.
Ostatní je OK, jako vojenský palivář, poddruh letecký to mohu potvrdit.
Pes(ticid) - nejlepší přítel člověka! Nechápete? Nevadí. Hlavní je, že víte že:
JDE O TO, ŽE KDYBY O NĚCO ŠLO, BYLO BY DOBRÉ VĚDĚT, O CO VLASTNĚ JDE.
Dijonskou hořčici nemusím a žáby s ústřicema také ne.
Osobně bych končil v Bavorsku a dal bych si s místními pivo. Oni by zkusili to naše a bylo by po boji.
Na úvahy strategicko - operačního rázu tu mám kamaráda Popa. Mně stačí, když mi přistane tolik letadel, kolik odstartovalo a potom bude něco dobrého k jídlu.
Osobně bych končil v Bavorsku a dal bych si s místními pivo. Oni by zkusili to naše a bylo by po boji.
Na úvahy strategicko - operačního rázu tu mám kamaráda Popa. Mně stačí, když mi přistane tolik letadel, kolik odstartovalo a potom bude něco dobrého k jídlu.
