T-72B versus M1A1HA Abrams
Napsal: 1/2/2012, 06:47
M1A1HA versus T-72B
Úvod
Od dob nasazení Abramse v perském zálivu se často spekuluje o tom jak by dopal střet , kdyby Iráčané měli modernější výzbroj, zejména tanky. Pokud budu vycházet z povrchních ůdajů, pak i když budu brát potaz jen souboj tank vs tank, zdánlivě by se toho moc nezměnilo. Abrams byl čelně neprůstřelný i pro tehdy nejnovější ruské APFSDS projektily (BM-32"Vant",BM-42 "Mango" měli průbojnost max. 500mm, čelo Abramse verze HA mělo Rha ekvivalent mezi 600-800mm) , stejně tak pro PTŘS Svir jež s průbojností 750mm dosahovala něco přes polovinu RHA ekvivalentu čela věže Amerického stroje. Naopak munice M829A1 s přehledem byla, alespoň podle všeobecně udávané odolnosti T-72b 550mm z čelní sféry, schopna probít jeho čelní pancíř i přes 2km. Dále byl americký stroj narozdíl od ruského rivala vybaven termovizí a v neposlední řadě byl schopen obstát průnik střely do prostoru pro osádku, aniž by explodovala munice. Celkově vzato podle těchto údajů umožňoval tank Abrams svým osádkám dříve detekovat, zasáhnout, probít a zničit T-72B, tedy tehdy nejmodernější verzi T-72, než osádky tohoto stroje jeho.
V tomto článku ukážu, že ne vše ja takové, jak se na první pohled jeví, přitom se zaměřím na dvě zásadní věci-na pancéřování tanku T-72B a jeho schopnost vyřadit Abramse z boje.
Pancéřová ochrana T-72B
V této stati řeším zejména otázku pancéřování T-72B, neboť to bývá ve většině zdrojů dost podceňované. Snažil jsem se o co nejexaktnější přístup, nicméně předem musím říci, že si nejsem jist správností všech výchozích údajů a tudíž i závěrů.
Pokud jsou vstupní údaje (hmotnost výplní, udávaná hmotnostní výhodnost, přesnost průřezů) správné, měla by odolnost jednotlivých partií vůči HEAT přibližně odpovídat hodnotám na obrázku:
Jak jsem k těmto hodnotám došel?
Nejdříve vysvětlím dva pojmy- hmotnostní výhodnost udává, kolikrát je odolnější vrstvený pancíř než by byl stejně těžký ocelový pancíř.
Tloušťkový ekvivalet (TE) vyjadřuje jak silnému ocelovému pancíři odpovídá jednotková síla vrstveného pancíře.
Vycházel jsem z úvahy, že pokud by hmotnostní výhoda vrstveného pancíře byla nulová, pak by tloušťkový ekvivalent pancíře byl v poměru hustoty vrstveného pancíře /hustota ocele. Příklad-kdyby hliníkový pancíř nebyl nijak hmotnostně výhodný oproti ocelovému, jeho tloušťkový ekvivalent by byl 2,66(hustota hliníku)/7,86 (hust.ocele)=0,35. Metr hliníku by tedy odpovídal 35cm ocelového pancíře . Pokud znám hodnotu hmotnostní výhodnosti pancíře, stačí tento poměr vynásobit tuto hodnotou a získám tloušťkový ekvivalent. U hliníku se tedy TE vypočítá, jelikož jeho hmotnostní výhoda je (alespoň dle tohoto zdroje) 1,8 , takto: 2,66/7,86*1,8 = 0,6.
Ve skutečnosti tedy 1 metr hliníku (možná má o tom jisté pochybnosti je to ale jen příklad) klade odpor jako 60cm ocelového pancíře (TE 0,6), ale váží jen jako 35cm ocele což je ona hmotnostní výhoda.
Jelikož hustota ocele je mi známa a hmotnostní výhodnost pancéřování T-72B též, ta by měla být 1,4, stačilo mi vypočítat jeho hustotu . Tu jsem (přibližně) zjistil ze známé hmotnosti výplní pancíře, která se na http://www.btvt.narod.ru udává 781 kg pro obě výplně, a z jejich objemu, jež jsem, opět přibližně, vypočítal z průřezů(rozměry viz obrázek).
No hustota výplní mi vyšla cca. 3900 kg na metr krychlový, průměrnou hustotu pancíře - i se započítáním předního a zadního ocelového plátu- jsem pak spočítal opět z průřezů a ta mi vyšla přibližně 5100kg/m krychl. Takže tloušťkový ekvivalent je 5100/7850*1,4= 0,97. Tlouťkový ekvivalent mi tedy vyšel 0,97, což přeloženo z technického jazyka do češtiny znamená, že např. 500mm vrstveného pancíře odpovídá cca. 490 milimetrům ocelového pancíře. Zdůrazňuji, že to je hodnota TE pro HEAT střely. Vůči APFSDS je pravděpodobně nižší.
To v čem si nejsem jistý je to, že mi průměrná hustota výplní vyšla 3900 kg/m krychl, ačkoli se převážně skládají z hliníku o hustotě 2,66 kg a navíc vzduchových mezer, tudíž by hustota měla být nižšší než 2,66. Nicméně zde bude podle mne možná hrát roli zadní ocelový 45 cm plát, jež je též součástí výplní, a celkové zastoupení ocele v pancíři.
Odolnost tanku T-72b tedy sice (čelně bez dynamické ochrany) nedosahuje úrovně Abramse(M1A1HA)(tedy přesněji řečeno nedosahuje nejvyšších hodnot odolnosti jež jsou Abramsu přisuzovány), to co jsem tu chtěl ukázat však není ani tak nepřemožitelnost T-72b, ani jeho nadřazenost Abramsu, spíše mi šlo o to poukázat na přikladu odolnosti vůči Heat projektilům na fakt (resp. mnou získaný poznatek jež nemusí být přesný, to uznávám) , že pancéřová ochrana T-72b byla a je poměrně solidní a že neodpovídá (kolmo čelně) běžně udávaným hodnotám kolem 540mm. A že vzhledem k tomu pravděpodobně T-72B nepředstavoval a nepředstavuje cvičný cíl (i bez ERA) ani pro relativně (i na dnešní poměry) výkonné APFSDS střely (M829A1,DM43).
Dalším aspektem pancéřování je pro ruské věže typický zádní úkos pancíře, jenž zaručuje nezranitelnost bočního pancíře do 30° od podélné osy, při větších úhlech pak minimalizuje jeho plochu. Boky věže tak představují velmi malý cíl. Při úhlech do cca. 50° od podélné osy navíc hraje roli i navýšení efektivní síly boků, kdy při např. dopadu projektilu 45° od podélné osy je jejich ochrana ekvivalentní 80mm pancíře skloněnému 75° = cca.320mm *1). Boky tak mohou být relativně slabě pancéřované, čímž je zaručena oproti západním tankům výrazně (velmi výrazně) nižšší hmotnost celé věže.
*1) Abrams M1A1HA má při tomto úhlu dopadu ochranu rovnající se 250/cos(45°)=353mm. Při vyšších úhlech od podélné osy věže začíná mít Abrams navrch, je však nutné si uvědomit a) menší pravděpodobnost odrazu střely (např. při dopadu střely 50°od podélné osy má pancíř Abramse sklon 40° versus 70° u T-72B) b) už zmíněná několikanásobně větší plocha boků věže Abramse
zvyšující pravděpodobnost zásahu
Palebná síla versus pancéřování-neobvyklý pohled
Jak se říká hlavou zeď neprorazíš, takže určitě tu neobhájím průbojnost střely BM-32 "Vant" či BM 42 "mango" vůči M829A1, taktéž, jak vyplynulo z předchozí statě, pancíř měl, alespoň čelně vůči APFSDS, silnější Americký stroj. Já na to půjdu jinak-využiju všechny přednosti Abramse a obrátím je proti němu. (resp. ve prospěch T-72B)
Zde na palbě bylo řečeno, že termovize, optika a počítač atd. "kapituluje po pár zásazích" mám li citovat Covera72, na tuto myšlenku navážu. Jádro obratu spočívá v tom, že tank T-72B by měl (podle mých vědomostí a úvah) šanci vyřadit protivníkovu optiku dříve, než by přišel o tu svou. A to i za předpokladu nemožnosti použít PTŘS "Svir" (Předpokladem ale je, že by americké osádky upřednostnily munici M829A1). Proč by T-72 měl mít v tomto ohledu navrch? Jednoduše díky většímu průřezu a vyšší rychlosti předávala střela BM32 "Vant" větší energii celé konstrukci tanku(respektive věži)než střela M829A1, tedy to co ruská sřela ztratila na průbojnosti získala na razanci.
Jednoduchá matematika (a fyzika) totiž říká : rychlost BM 32 "Vant" v 2km = 1550mps *2), hmotnost střely 4,85 kg, průbojnost 500mm , což odpovídá kinetické energii 5,9 mj uvolněné na dráze O,5 metru, což se zase rovná průměrné působící síle cca. 1200 tun.*3)
M829A1 měla v 2km rychlost 1472mps, což při hmotnosti 4,9kg, předpokládané průbojnosti 650mm a při stejném postupu výpočtu odpovídá průměrné síle 833 tun. Odpovídá to tedy (přibližně) tomu, jako kdyby na čelo věže abramse spadlo 12 tunové kladivo z výšky 10 metrů, věž T-72B by musela obstát náraz "pouze" cca. 8,33 tunového kladiva ze stejné výšky.
(Pokud vyřazení optiky chápu dobře, je způsobeno převážně torzním namáháním věže, kdy náraz celou věž mírně zkroutí.)
*2)vypočítáno v balistickém programu,nemusí to být úplně přesné pro daný účel však postačující.
*3)výpočet 0,5*hmtonost_střely*kvadrát_rychlosti/průbojnost(v metrech), poté převedeno z Newtonů na tuny .
Další aspekt-"měkčí" pancíř T-72b. Jednoduše tím, že má pancíř věže Abramse větší zastavovací schopnost (tloušťkový ekvivalent), respektive aby nedošlo k probití, můsí zastavit střelu na kratší dráze *4), musí celá věž být schopna obstát tento náraz, tzn. ještě více to umocňuje ničivý účinek střely BM-32 "Vant".
*4)menší fyzická síla pancíře Abramse a jeho vysoký ekvivalent RHA poukazuje na to že je "tvrdší" či "hustší", tedy že by zastavil(stejnou) střelu na kratší dráze než pancíř T-72B.
Jednodušeji řečeno střela M829A1 by se v pancíři věže T-72B zastavila např. v 750mm hloubce (TE věže T-72b je vůči APFSDS menší než 1), o to víc by se rozmělnila její kinetická energie (místo 650mm se do výše uvedeného vzorce dosadí 750mm), náraz který by musela absorbovat celá koncstrukce věže T-72B by byl o to menší.
Naopak u věže Abramse by se nezastavila střela "Vant" po 500mm, ale vlivem jeho vysoké hustoty např. v hloubce 400mm, o to větší (větší než oněch 1200 tun) by tedy byl náraz, jež by musela konstrukce věže Abramse obstát.
Podobná úvaha platí pro PTŘS "SVir", čím větší tloušťkový ekvivalent čelo Abramse (vůči HEAT) má, tím větší energii by musela absorbovat celá věž, takže je možné, že by podstatná část Abramsů přišla o 80% (stačí si uvědomit že M1A1 měla jen střelcův zaměřovač jehož výstup sdílel i velitel) svojí bojeschopnosti dříve než by mohla zahájit palbu.
V tomto smyslu se tedy nejeví omezená délka APFSDS projektilů a menší TE pancíře jako až taková nevýhoda. Menší průbojnost vyvažoval vyšší ničivý účinek střel , to platilo pro rusy už za dob WW 2 a platí to i (byť možná nechtěně) dnes. Nicméně u dnešních ruských konstrukcí je tato orientace na ničivý účinek střel podpořena velmi výhodným tvarováním věže, kdy ta je do cca.50° od podélné osy chráněna převážně čelním pancířem a má díky tomu extrémně redukovanou hmotnosti i rozměry, a velkou rychlostí palby za jakýchkoli podmínek.
Vysoká kinetická energie a velký čelní průřez střely BM-32 "Vant", pancíř s vysokou hustotou a pouze jeden zaměřovač na straně Abramsu,dávalo T-72B, i při použití pouze APFSDS munice, slušnou šanci výrazně snížit schopnost bojovat tanků Abrams i přesto, že nedokázal probít jejich čelní pancíř. Je otázkou jak efektivně by byly osádky Abramsů bojovat při vyřazení hlavního zaměřovače či počítače, další otázkou je, jak moc by vyvážila větší schopnost ruských tanků poškodit zaměřovače Abramse (mnou předpokládanou) vyšší šanci probití jejich pancíře palbou amerických tanků. To nedokážu (zatím) posoudit a nechávám to na diskuzi.
Přečti si, pokud tě to zajímá, ještě jednou toto: 
