PANCÉŘOVÁNÍ
Na první pohled je jasno, čelní pancíř korby Pantheru je silný 80 mm, T-34/85 jen 45 mm, při podobných sklonech. Nebylo to ale zase tak jednoduché. Především se dá obecně říct, že kvalita německé pancéřové oceli měla sestupnou tendenci. Se zvyšováním výroby a zároveň ztrátami zdroju legovacích kovů bylo nutno použít jiné, méně vhodné. Ke konci války byl pro legování oceli Němci používán i hliník! Výsledná ocel byla sice tvrddá, zároveň však velice křehká. Ani kvalita práce, např. svárů, nebyla ke konci války nejlepší. Obecně se dá řict, že čím později vyrobený Panther, tím horší kvalita pancéře (pozn.3). Zato v SSSR k výraznému nedostatku legovacích kovů nikdy nedošlo. Sověti možná až do konce války nebyli schopni vyrábět skutečně kvalitní optiku či elektroniku, o kvalitách jejich pancéřové oceli však není pochyb. Dále se také experimentovalo s jejím složením, takže její kvalita se zvyšovala. U T-34/85, vyráběného od roku 1944, byla již i kvalita práce na dost solidní úrovni, na rozdíl od značné části produkce T-34/76. Z toho všeho vyplývá, že rozdíl v pancéřování nabyl zase až tak veliký. Velkou vadou všech T-34 byl ovšem vstupní poklop do korby, umístěný na čelním pancíři. Ten byl nejen dosti zranitelným místem, ale celkově dost zeslaboval strukturu pancíře. Čelní pancíř věže byl u Pantheru 100 mm, u T-34/85 90 mm, tedy srovnatelný. Nevhodné však bylo umístění věže u T-34 příliš vepředu, způsobené řešením motopřevodového prostoru, z toho důvodu byl velmi zranitelný její věnec. Tímto způsobený posun těžiště dopředu pak zároveň znemožnil zesílení čelního pancéřování korby. Pancéřování boků atd. bylo také vcelku podobné úrovně.
PODVOZEK, MOTOR
Odpružení Pantheru pomocí torzních tyčí bylo určitě lepší než systém Christii u T-34. Rozsah vertikálního pohybu kola byl u Pantheru 510 mm, u T-34 pouze 240. Jenže podvozek Pantheru byl zároveň složitý, výrobně náročný, naopak T-34 měl podvozek velice jednoduchý. Pak je otázkou, zda byla výhoda lepších jízdních vlastností Pantheru až zas takovou výhodou za tuto cenu. Na druhou stranu podstatně komfortnější jízdní vlastnosti umožňovali delší bojové nasazení bez přehnané únavy. Měrný tlak pásů na půdu byl u Pantheru 0,88 kg/cm2, u T-34/85 0,83 kg/cm2, tedy malý rozdíl. Motor Pantheru Ausf. G, Maybach HL 230 P30, měl maximální výkon 440 kW (při 2500 otáčkách za minutu, viz. pozn.4), což dávalo měrný výkon 9,8 kW/t. Motor V-2-34 tanků T-34 měl maximální výkon 367 kW, měrný výkon byl u T-34/85 byl 11,4 kW/t, čili ne zas tak velký, ale přeci jen významný rozdíl. Co do rychlosti byl lepší T-34/85 s max. 55 km na silnici a cca 30 km/h v terénu, panther měl maximální rychlost cca 50 km/h, spíše však méně (pozn.4). Výhodou T-34 byl naftový, méně nebezpečný pohon. Naopak záporem byla značná hlučnost. Dojezd T-34 byl cca 350 km oproti 250 km u Pantheru.
VÝZBROJ
Obecně jsou uváděny hodnoty tak, že kanon KwK 42 ráže 75 mm tanku Panther vychází ze srovnání s ZiS-S-53 ráže 85 mm tanků T-34/85 model 44/45 jako výrazně lepší. Problém je v tom, že Sověti měli jinou normu pro průraznost pancíře, požadavek byl přísnější co do množství střepin proniknuvších zkrz pancíř, takže prosté srovnání uváděných průrazností je zavádějící. S podkaliberní municí BR-365P byl schopen T-34/85 zničit na kratší vzdálenosti i tanky Tiger II (pozn.5). Je pravdou, že KwK 42 měl lepší účinnost na vyšší vzdálenosti a díky delší hlavni lepší balistické vlastnostu. Nepříliš vhodné bylo umístění části kanonové munice v zadní části věže T-34/85. Ostatní výzbroj, kulomety a ruční zbraně osádek, nebyly svou kvalitou příliš odlišné.
VYBAVENÍ
V naprosté převaze byl Panther co se týče vybavení rádioelektronikou. Ještě lepší pak byly velitelské stroje. V případě T-34/85 již ovšem nebyl rozdíl takový, jako při srovnání s velkou části T-34/76, která nebyla rádii vůbec vybavena. Také kvalita zaměřovačů a optiky všeobecně byla u Pantheru výrazně vyšší. Použití automatického hasicího systému v prostoru motoru bylo velice novátorské (pozn.6). Výborná byla vnitřní komunikace a celkově lepší ergonomika interiéru.
REZUMÉ
Z výše napsaného vyplývá, že sice Panther byl v některých ohledech lepším tankem než T-34/85, avšak že tyto rozdíly nebyly až zase tak radikální. Na straně T-34/85 pak stojí výrazně jednodušší konstrukce, umožňující ho vyrábět v obrovských množstvích a vyšší spolehlivost. Také je nutno si uvědomit, že Panther byl zaveden o cca dva a půl roku později než T-34 a že jeho konstrukce byla tímto strojem přímo ovlivněna. T-34/85 byl do určité míry improvizací, kdy prakticky nezměněná korba T-34/76 byla vybavena novou třímístnou věží s 85 mm kanonem. Zároveň byl vyvíjen nový střední tank T-44, který se dostal do výzbroje na samém konci války a odstraňoval většinu nedostatků T-34.
POZNÁMKY
Pozn.1: Často je Panther srovnáván s těžkým tankem IS-2. Ačkoliv hmotnostně jsou si blízké, tak co do pojetí a použití jsou to odlišné stroje. Pravda, Panther byl netypicky těžký na střední tank ve srovnání s T-34, M4 Sherman či Cromwell. V jistém ohledu se dá považovat za první MBT.
Pozn.2: Srovnávány budou pouze objektivní technické parametry, nikoli taktika nasazení, kvalita posádek a pod.
Pozn.3: Zajímavé byly zkoušky Britů po válce. Střílelo se na několik Pantherů 17pdr PT kanonem (ráže 76,2 mm, např ve výzbroji M4 Firefly). Výsledky byly překvapivé, některé Panthery byly velice obtížně prostřelitelné, jen na malou vzdálenost, jiné naopak prostřelili velmi snadno i na značné vzdálenosti. Kvalita pancíře hrála skutečně velkou roli. O nízké kvalitě pancíře německých tanků z konce války svědší i sovětské poválečné zkoušky, kdy byl ukořistěný tank Tiger II ostřelován kanonem D-25 T ráže 122 mm z tanku IS-2. Ačkoliv je většinou uváděno, že jej čelně tento kanon byl schopen prostřelit jen na minimální vzdálenost, zde došlo k průrazu čela korby i věže na vzdálenost přes 1500 m! Těžká protipancéřová munice BR-471 o váze cca 25 kg měla na křehký pancíř zničující účinnek.
Pozn.4: V praxi však Panther dosahoval maximální rychlosti cca 40 km/h. Při otáčkách motoru vyšších než 2500 ot./min hrozila akutně porucha motoru, ač oficiálně bylo udáváno až 3000 ot./min. Viz také příručka osádek, kde je k 3000 ot./min uvedeno: "Halt! Wenn dain Pantherleben lieb ist!"
Pozn.5: Např. 12.8.1944 u Sandoměře, kde T-34/85 velitele A.P.Oskina z 53. gardové tankové brigády zničil tři Tigry II z sPzAbt 501
Pozn.6: Ovšem taky velice nutné, zvláště u starších versí, kde motor hořel dost "rád".
