RMS Carpathia

[pospec]

RMS Carpathia


Carpathia v americkém New Yorku


RMS Carpathia byla postavena firmou Swan Hunter & Wigham Richardson v loděnicích Newcastle upon Tyne v Británii. Přestože je přirovnávána k Titanicu, jednalo se ve skutečnsoti o velmi skrvnou loď, nejednalo se o žádný luxusní parník, v podstatě šlo o loď běžné třídy určenou pro střední vrstvu. Začátky stavby lodě se datují k 10.září 1901, oficiální spuštění na vodu proběhlo 6.srpna 1902. Loď dosahovala výtlaku 8600 tun.

Plavební zkoušky ma širém moři proběhly mezi 22. a 25.dubnem 1903. Na svou první plavbu se vydala 5.května 1903, přičemž směřovala z anglického Liverpoolu do amerického Bostonu. Poté běžně provozovala plavby s civilními cestujícími a nákladem mezi New York City, Trieste, Fiume a různými středomořskými přístavy.
V noci na 14.dubna 1912 byla RMS Carpathia na cestě z New Yorku do rakousko-uherského Fiume, dnes chorvatské Rijeka. Podobně jako na Titanicu, tak i na této lodi se v té době nacházelo mnoho významných představitelů, jako malířů apod. např., novinář Lewis P. Skidmore, fotograf Dr. Francis H. Blackmarr a Charles H. Marshall.
Zajímavostí je, že tři neteře Charlese H. Marshalla naopak směřiovaly opačným směrem na palubě lodi Titanic.

V té době byl lodní radista Harold Cottam, kdy byly z Titanicu volány nouzové signály SOS, na lodním můstku, kde se zřejmě kochal okolním prostředím. Poté přijal zpětné volání z Newfoundland o nouzovém vysílání Titanicu. Tuto zprávu obdržel 11 minut po půlnoci 15.dubna. Kapitán Arthur Henry Rostron nařídil plný výkon směrem k místu srážky. Maximální výkon lodě byl v té době 17 uzlů , ovšem není pravda, že jel k místu havárie i touto rychlostí, jeho skutečná rychlost se pohabovala kolem 14 až 15 uzlů, tj. asi rychlost kolem 30km/hod. V té době byl vzdálen od msíta katastrofy asi 90km. Pro zvýšení rychlosti muselo být zapotřebí více páry, proto kapitán vydal rozkaz o oddělení horké vody a jejím chlazení.

15.dubna v 4 hodiny nad ránem se loď přece jenom dostala na místo katastrofy, kde kličkovala mezi kusy ledu. V té době byla z Carpathie spatřena signální raketa z jednoho ze záchranných člunů Titanicu, přibližně 400 metrů daleko. Osádka lodi začala se záchrannými pracemi. Celkem bylo na palubu vytaženo 705 cestujících z Titanicu, kteří byli v záchranných člunech. Přesto se ve vodě kolem lodi nacházelo přes 1500 mrtvých těl pasažérů a posádky z potopeného Titanicu, jež umrzli v ledové lodě.

Pro svou odvahu při záchranných pracích získala posádka lodi Carpathia jednotlivá vyznamenání za zásluhy:
-nižší personál a náořníci lodě Bronzovou medaili
-důtojníci stříbrné medaile
-kapitán Arthur Henry Rostron stříbrnou a zlatou medaili (poté obdržel od prezidenta USA William Howard Tafta nejvyšší vyznamenání USA - Zlatou medaili Kongresu)

Za projevenou odvahu byl mnohými novinami a oficálními místy pochvalován a dáván za příklad, rovněž se ale objevovaly i negativní ohlasy, které mu dávaly za vinu vplutí do míst s ledovci a tím ohrožení samotné vlastní lodi i s pasažéry.


Po vypuknutí Velké války v roce 1914 loď sloužila nadále jako pasažérská, ovšem převážela už i munici, výzbroj a po vstupu USA do války i americké vojáky na everopské válčiště, čímž se stávala po právní stránce oprávněným cílem možného německého námořního útoku. Proto nepřekvapí, že roku 1916 tak tak unikla německé ponorce U-16.

15.července 1918 opustila loď Liverpool. Ale 17.července ji kolem 9 ranní objevila další německá ponorka, tentokráte U-55, která ji objevila ve vodách Keltského moře poblíž irského pobřeží. Kapitán německé ponorky Wilhelm Werner vydává rozkaz k torpédovému útoku. Z ponorky jsou vypuštěna tři torpéda - jedno mine, další dvě zasahují prostory strojovny (překlad o zásazích je poněkud zmatený, omlouvám se).
V tu chvíli se na scéně objevuje šalupa HMS SnowDrop (Sněženka), která ohlašuje pozici střetu i kurs ponorky, proto německý kapitán vydává rozkaz k ponoření a opuštění místa. Kapitán William Prothero vydává rozkaz k opuštění lodi. Všech 57 cestujících a 218 členů posádky v pořádku opouští loď.

Carpathia klesla ke dnu 17.července 1918 v 11:00 hod.

Kapacita:
před rokem 1905:
1.704 osob

po roce 1905:
2550
1. třída: 100
2. třída: 200
3. třída: 2250

Technické údaje:
Pohon: 2 osmiválcové parní motory Wallsend Slipway, 2 šrouby
Rychlost: 17,5 kN (20,1 mph; 32.4 km/h) maximální
Délka: 165 m
Výška: 19.66 m
Ponor: 10.54 m




Zdroje:
en.wikipedia.org
maritimequest.com
greatships.net
titanichistoricalsociety.net

ohledně konce této lodi jsem měl s překladem velké zmatky, takže nepřesnosti prosím omluvte

[Pátrač]

Co se týká kapitána Arthura Henryho Rostrona a lodi Carpathia , plně platí že loď a její posádka je taková, jaká je její kapitán. Četl jsem přesný popis toho co tento muž vykonal při záchraně trosečníků z Titaniku. Udělalo to na mě velký dojem.

Proto by se na něj nemělo zapomínat. Zde tedy je:


Během pěti minut od přijetí tísňového volání už Carpathia plula na pomoc. Oficiálně měla rychlost čtrnáct uzlů, tu noc však po tři a půl hodiny dosahovala až sedmnácti uzlů.

Od okamžiku, kdy se kapitán Rostron dozvěděl o volání Titaniku, začalo pro něj mnoho hodin nepřetržité činnosti a velkého napětí. Ještě když stál v mapovně a určoval pozici lodi, zahlédl, jak přichází bocmanův pomocník se skupinou námořníků umývat paluby. Zavolal ho a přikázal mu, aby běžnou práci odložil a bez hluku připravil ke spuštění všechny záchranné čluny. V námořníkových očích se objevilo překvapení a znepokojení. "To je v pořádku," ujistil jej kapitán, "plujeme k jiné lodi, která je v nebezpečí." Bylo třeba zařídit tisíc a jednu věc a Rostron začal hned.
Na můstek povolal vrchního strojníka Johnstona, stručně mu vysvětlil, co se stalo, a připomenul, že rozhoduje každá minuta. Přikázal mu povolat do strojovny zvláštní směnu, vymáčknout z kotlů každý gram síly, každý ždibec páry využít pro stroje a všechny dodávky jinam přerušit, vypnout i topení.

Když vrchní strojník odešel shromáždit svoje muže - jakmile uslyšeli, co se od nich žádá a proč, okamžitě, se pustili do práce, mnozí v takovém spěchu, že se ani nestačili pořádně obléct - kapitán zavolal prvního důstojníka Deana, lodního lékaře dr. Franka McGheea, hospodáře E. G. F. Browna a vrchního stevarda Harryho Hughese. Vrchnímu důstojníkovi dal rozkaz vyklonit a připravit ke spuštění záchranné čluny, otevřít všechny dveře v boku lodi - šlo o dveře, ke kterým se v přístavu připojují lodní můstky - a připravit k nim světla, kladky a lana, připravit závěsné sedačky pro vyzvednutí zraněných a nemocných a plátěné vaky pro přenášení dětí, ze všech bočních dveří spustit provazové žebříky a použít i sítí sloužících k naloďování nákladu. Lodní lékař přichystá zásoby posilujících prostředků a potřeb první pomoci, z každé jídelny zřídí ošetřovnu, sám si vezme na starost jídelnu I. třídy, italský lékař cestující na lodi jídelnu II. třídy a maďarský lékař jídelnu III. třídy. Hospodář s vrchním stevardem a jeho pomocníkem budou přijímat trosečníky a posílat je na ošetření, k občerstvení a postarají se o jejich ubytování. Podle možnosti zaznamenají také jejich jména, aby mohla být co nejrychleji ohlášena bezdrátovým telegrafem. Vrchní stevard shromáždí všechny své lidi včetně personálu kuchyně a bude mít připraven dostatek horké kávy pro pracující posádku Carpathie a polévku, kávu, čaj, alkohol a další občerstvení pro trosečníky. U bočních dveří, v salónech a ve společenských místnostech budou přichystány přikrývky. Stevardi dohlédnou, aby cestující třetí třídy zbytečně nevycházeli na paluby a do jídelen, a soustředí je tak, aby bylo uvolněno co nejvíc lůžek pro trosečníky ze třetí třídy Titaniku. K uložení dalších poslouží kuřácký salón, hala a knihovna. První důstojník přichystá na pravoboku i levoboku barely s olejem pro případ, že by bylo třeba zklidnit mořskou hladinu při naloďování trosečníků. Kapitán Rostron upozorňoval, že budou muset možná převzít více než dva tisíce lidí. Současně vydal celé posádce příkaz provádět všechny práce pokud možno tiše a udržovat naprostou kázeň.

Naštěstí byla noc a všichni cestující Carpathie byli v kabinách, Rostron však přesto nařídil, aby pokud některý z nich vyjde a začne se vyptávat, byl zdvořile, ale rozhodně požádán, aby se vrátil do kabiny a zůstal tam.
Posádku Carpathie čekala obrovská práce, kterou musela zvládnout v co nejkratším čase. Důstojníci a vedoucí jednotlivých lodních oddělení se proto okamžitě odebrali ke svým lidem a začali plnit kapitánovy rozkazy.
Přes všechna opatření se přece jen nepodařilo před některými cestujícími utajit dramatickou změnu v dosud naprosto klidném průběhu plavby.
Kapitán Rostron zatím učinil všechna potřebná organizační opatření k přijetí - jak předpokládal - více než dvou tisíc trosečníků a mohl se vrátit na můstek a soustředit se na své povinnosti navigátora. Loď stále zvyšovala rychlost, ze čtrnácti to bylo patnáct, zakrátko šestnáct, šestnáct a půl a nakonec sedmnáct uzlů.

Uznejte sami, že je to kus skvělé práce vynikajícího profesionála.

Co se týká článku, na Tvém blogu zde:

http://pospec-blog.blogspot.com/

je ten čánek tak nějak lepší, je tam dokonce o jeden obrázek více.

[Lord]

Ano, tato loď a její kapitán se hlavně proslavil záchranou trosečníků z Titaniku. Paradoxně "průsery" jsou vždy možností pro metály
Jen kapitán Concordie - Francesco Schettino bude asi odsouzen na 2500 let.
Zajímavé, že ani taková loď neustála velkou trhlinu podobně jako Titanic. Nefungovaly čerpadla, vodotěsné přepážky? Vím je to trochu OT, ale v této souvislosti se nabízí trochu porovnání, pak tento příběh vynikne o něco více.

[El Diablo]

Viděl jsi ty plechy co si Concordia vytrhla? Bohužel ty fotky teď nemůžu najít...

[Lord]

El Diablo, fotky jsem viděl. Ale ono to ta loď koupila zřejmě 2x. Poprve blízko ostrova o jakési nečekané skalisko a podruhé, když kapitán udělal manévr a najel na mělčinu u ostrova, aby nebyli pasažéry toliko na volném moři. Nevím tudíž zda ona viditelná trhlina byla způsobena prvním nebo až druhým nájezdem.
I odborníci se o to přou, že u takové lodi to je s podivem, a mluví se o tom, že nefungovala ani čerpadla pro vyrovnávání a loď se mohla převrhnout na bok, a jiné.

[jarl]

Tady je Carpathia přivážející do New Yorku trosečníky z Titanicu. Je vidět, že to nebyl žádný superluxusní parník, ale přesto to byla docela elegantní loď.
http://www.youtube.com/watch?v=i-dVIlTs ... re=related

Když už sem dal Pátrač nějaké informace o přípravách posádky Carpathie k záchraně trosečníků z Titanicu, tak snad nebude od věci připomenout, že jim po jejich nalodění na palubu poskytli významnou pomoc i cestující na Carpathii. Ti např. uvolnili mnoho kajut pro obytování zachráněných, rozdali jim spoustu vlastního oblečení a zorganizovali mezi s sebou i finanční sbírku na pomoc obětem této nezapomenutelné tragedie. V podstatě každý udělal, co bylo v jeho silách a přitom je třeba zdůraznit, že se jednalo o soukromé osoby, pro které jistě mnohdy neplánovaný návrat do New Yorku představoval značnou komplikaci a klidně mohly požadovat, aby zachráněné převzal Olympic a Carpathia pokračovala v plavbě podle původního plánu.

[Lord]

Ještě bych dodal, že Carpathia patřila ke konkurenční stáji Cunard line. Zatímco Olympic byl White Star Line.
Jarl nedovedu si sice představit „překladku trosečníků“ do Olympiku, sic obě lodě směřovaly k místu neštěstí, ale Carpathia tam byla dříve. Ale chápu, že tyto věci šly tehdy stranou. Možná později došlo k nějakému aspoň finančnímu odškodnění.
Mluví se ještě o jedné tajemné lodi, která byla nedaleko Titanicu, ale nereagovala na záchranné signály, nevíte o tom něco?

[kacermiroslav]

Za pár týdnů to už bude 100 let, kdy došlo k té tragické událostí ohledně potopení Titanicu, ve kterém si svou roli zahrála i Carpathia. Nicméně na military serveru mě hlavně zajímá její vojenská služba. Byl jsem docela překvapen, že takto velká loď před Velkou válkou nebyla u britského námořnictva zahrnuta do programu pomocných křižníků, jak tomu bylo v případě i mnohdy větších parníků. Nicméně pání z Admirality jistě věděli co dělají. V každém případě plány jsou věc jedná a realita věc druhá. RMS Carpathia tak byla nakonec využívaná k vojenským účelům a jako taková byla nakonec německou ponorkou potopená. Pro nás je pak zajímavé, že její palubě byl přepravován nejstarší Americký účastník Velké války pan Frank W.Buckles (*1.2.1901 - +27.2.2011), který zemřel před rokem ve věku 110 let a 26 dní.

[Destroyman]

Mluví se ještě o jedné tajemné lodi, která byla nedaleko Titanicu, ale nereagovala na záchranné signály, nevíte o tom něco?

To byl parník Californian. A teď se podrž, jeho kapitán se jmenoval Stanley Lord!

[Pozorovatel-signalista]

Jak povídá Destroyman - většinou se uvádí Californian - nicméně kapitán Lord, pokud mě paměť neplete (přece jenom, Hubáčkův Titanik jsem četla před několika lety a ne před týdnem), spatření raket vysílaných Titanicem popřel, stejně jako jakékoliv jiné vysílání z Titanicu. A i ostaní výpovědi byly takové rozporuplné - takže kdoví, kdo si takhle kryl záda. Ale dost konspirací, na to jsou tu jiní lidé

[Lord]

Jsem si naběhnul na vidle Kapitán nese odpovědnost jako obětní beránek. Možná v té době už spal a loď měli na starosti důstojníci. Rovněž radiostanice byla vypnutá a operátor šel spát. Loď snad čekala na denní světlo, aby mohla plout a vyhnula se ledovému poli.
Dodnes ovšem není jisté, zda tam nebyla ještě nějaká jiná loď. Mezi Californianem a Titanicem. Myslím, že už o tom psal i Hubáček.

… kolem 0.45 zahlédl službu konající důstojník Stone nad palubou oné lodi záblesk světla. Původně se domníval, že se jedná o padající hvězdu, ale když za chvíli uviděl další světlo, došlo mu, že jde o rakety. Nic však nenasvědčovalo tomu, že jsou stříleny z oné neznámé lodi, naopak Stone měl pocit, že vyletují značný kus za parníkem …
Zdroj: zkazatitaniku

[jarl]

Jarl nedovedu si sice představit „překladku trosečníků“ do Olympiku, sic obě lodě směřovaly k místu neštěstí, ale Carpathia tam byla dříve. Ale chápu, že tyto věci šly tehdy stranou. Možná později došlo k nějakému aspoň finančnímu odškodnění.

Ale o tom přelodění se opravdu uvažovalo, protože Olympic měl stejného majitele jako potopený Titanic, zatímco Carpathia patřila Cunardu. Proto musela White Star Line podle tehdejších zákonů uhradit Cunardu všechny náklady vynaložené na záchranu trosečníků a odškodnění za úšlý zisk. Z tohoto důvodu by bylo mnohem ekonomičtější trosečníky přemístit na Olympic, ale sám ředitel White Star Line, který sám patřil mezi zachráněné, to zamítl s ohledem na psychiku trosečníků, kteří by přemístění na sesterskou loď Titanicu asi špatně snášeli.

[pospec]

Pátrač - děkuji za pochvalu, ono to dělá snad i to, že je článek na šířku asi poloviční, čili přijde více obsáhlý (podle délky) a nepřijde tolik entrovaný. Čili jsem si mohl dovolit přidat obrázek navíc. Jedná se o kosmetické drobné vady, které se mi nepodařilo vyřešit

Jinak děkuji za ohlasy...

[Stuka]

Možná to tu ještě není: takový malý průvodce zkázou Titanicu:
http://data.newslab.cz/2012/2012_03_Tit ... r_MRZ.html

[Lord]

CARPATIA, N.Y. THURDAY 18 APRIL 1912
http://www.youtube.com/watch?v=OehosrPeFHw

[jarl]

Zajímavě se o způsobu přípravy kapitánů lodí společnosti Cunard Line vyjádřil Mark Twain:

„Ti lidé v Cunardu by nepřijali biblického Noa za prvního důstojníka, dokud by ho neprotáhli nižšími stupni a nevyzkoušeli si ho deset let nebo tak nějak (...) Vyrobit kapitána jim trvá deset nebo patnáct let; ale když si ho konečně zpracují podle svého, tak mu plně důvěřují. Jediný příkaz jaký kapitánovi dávají, je takovýhle, stručný a k věci: „Vaše loď je naložená, převezměte si jí; rychlost nic neznamená; plujte si podle svého, dopravte jí bezpečně do daného přístavu a zpátky - všechno, co se od vás vyžaduje je bezpečí."

[El Diablo]

Soutěž: Navštivte velkolepou výstavu Titanic v Praze!

Od 10.2. 2016 se v pražských Letňanech otevřou brány výstavy Titanic. Světově úspěšná expozice mapuje kompletní osud slavné lodi od úplného začátku až po její zánik a potopení na dno oceánu. V rámci výstavy si návštěvníci mohou projít autentické kajuty všech tříd, strojovny, jidelní části a další zajímavá místa. Zajímavé jsou také artefakty pocházející přímo z vraku Titanicu, které byly přímo pro výstavu vyzvednuty ze dna Atlantiku. Výstavu již ve světě vidělo přes deset milionů návštěvníků.

http://www.national-geographic.cz/soute ... pZaHlKS9NA