PALBA.CZ

Navíc uvědom si nosnost. Němci nad Albion posílali svoje dvoumotorové He-111, Do-17 a Ju-88 plus naprosto nesmyslně Štuky (co se týče Blitzu u velkých měst), které mohly nést tak každý 2tuny bomb.
To znamená jeden nálet o 600 strojích...cca 1200 tun-maximálně.
Naopak pokud Britové vypustily svých 700 Lancasterů nebo Halifaů, každý tak s 5 tunami, tak to za noc dělalo bratru 3x tolik. Navíc u nově vyvinutých fosforových bomb teprve začínala ta pravá sranda-Hamburg byl více než jasnjým ukazatelem. Navíc u Anglie a Londýna nikdy během náletů nedošlo k totálnému ochromení infrastruktury a záchranných jednotek.

karaya1: Můžeš to porovnávat. Podstatné je, že přes veškeré Spojenecké snahy Němci měli dostatek výzbroje do konce války. Sice můžeme diskutovat o její kvalitě, ale ve výsledku je to jedno. Kdyby strategické bombardování dokázalo ve všem stejnou efektivitu, jako v rámci vyřazení železniční infrastruktury před dnem D a nebo při omezení zavedení ponorek typu XXI a XVIII do služby, bylo by to něco jiného a dalo by se naprosto jednoznačně říci, že bylo velmi úspěšné. Jenže ono to bohužel nedokázalo.

YAMATO: Využití težkého flaku k PT boji je víceméně jen teoretická možnost. Prakticky k tomu chybělo jejich logistické zabezpečení (jak píše karaya1), hlavně možnosti přepravy. Tahačů (ale i koní apod.) německo nemělo nikdy nazbyt, dá se říci, že vždy mělo spíše nedostatek. Takové detaily, jako třeba (ne)dostatek vhodné munice nebudeme rozebírat.


Můj osobní názor na SB je, že dosáhlo sice určitých úspěchů, ale ty neodpovídali úsilí do něj vloženému.

To je velice sporné: co je dostatek? Co palivo? Co roztříštění výroby a následné potíže s logistikou? Co sražení výroby o až několik desítek %, dle různých odhadů? Co zničení nejmodernější části Luftwaffe (na západ šla převážná část nejmodernějších typů)? ...

O tom by se dalo velmi polemizovat, 8,8 cm Flak 18/36/43 byly jako protitankové používány velice často.

V zásadě jde asi o to, že válečná výroba běžela dál, co že zrovna není to nebo ono, bude to později, zatím my vyrábíme to a budeme to vyrábět třeba na sklad dokud nebude ono aby to bylo kompletní. V zásadě tedy vznikaly komplikace než nějaké totální zhroucení. Můj závěr je vyrábělo se pomaleji, zavádění inovací bylo pomalejší než za normálních okolností.

Atlantis píše:Navíc uvědom si nosnost. Němci nad Albion posílali svoje dvoumotorové He-111, Do-17 a Ju-88 plus naprosto nesmyslně Štuky (co se týče Blitzu u velkých měst), které mohly nést tak každý 2tuny bomb.
To znamená jeden nálet o 600 strojích...cca 1200 tun-maximálně.
Naopak pokud Britové vypustily svých 700 Lancasterů nebo Halifaů, každý tak s 5 tunami, tak to za noc dělalo bratru 3x tolik. Navíc u nově vyvinutých fosforových bomb teprve začínala ta pravá sranda-Hamburg byl více než jasnjým ukazatelem. Navíc u Anglie a Londýna nikdy během náletů nedošlo k totálnému ochromení infrastruktury a záchranných jednotek.

To že Němci posílali Štuky nad Anglii byla ubohost. Beru ještě jejich nasazení na přístavní zařízení a doky v kanálu La-Manche nebo ničení letišť, ale nasazovat je na bombardování měst? Zoufalost. Němci jak známo nedávali prioritu strategickému bombardování, ani žádný velký bombardér neměli. To co posílali nad Anglii byly taktické bombardéry pro podporu fronty. Co se týče Coventry jsou spekulace, že Churchill to dovolil záměrně. To co Němci svrhli na Anglii je zanedbatelné množství toho co svrhli západní spojenci na Německo. Hitler si také dobře uvědomoval, že takhle Anglii neporazí, šlo spíše o psychologickou válku, Britové měli být vláčnější k vyjednávání. Lepší by bylo kdyby Luftwaffe spíše než s nákladem bomb létala nad Londýn s letáky. Dle mně se měla vést bitva zcela jinak a to sice získat nadvládu nad kanálem La-Manche. Provést vylodění na úzké frontě. Bušit koncentrovaně na jednou místě. Štuky nalétávají na britské lodě, které se snaží zamezit německému výsadku, taktické bombardéry nalétávají na lodě s podvěšenými torpédy atd. Mezci zajišťují s převahou vzdušný prostor nad kanálem.

Pokud se mluví o jasné převaze Luftwaffe na počátku bitvy, tak důvody proč byla oslabena byly následující: neohrabané štuky jsou posílány tam, kde není možné zajistit jejich ochranu, Me-110 mají velkou dopřednou palebnou sílu, ale jsou posílány do nitra Anglie a je na ně útočenou zezadu, Me-109 jsou lepší stroje než mají Britové, ale deklasuje je malý akční rádius. Některé taktické bombardéry nemají ideálně rozmístěné obranné kulomety. Luftwaffe si prostě pouštěla anglány za záda.

Bitvu o Británii skutečně Němci dost zvrtali, přičemž vina nebyla zdaleka jen na Hermanovi. Např. Udet dělal velké chyby. Německo nemělo moc těžkých bombardérů, snad jen He 111 spadal do této kategorie (pouze na začátku války). Přitom byl před válkou vyvinut čtyřmotorový Ju 89 s velmi dobrými parametry, ovšem nebyl dán do výroby.

More information??? Please

Ju 89? Vývoj těžkého bombardéru zadal General der Flieger Walther Wever, který považoval těžký bombardér za nezbytný. Zadán byl firmám Dornier a Junkers. U Dorniera vznikl jeden nepříliš povedený prototyp Do 19, u Junkerse tři Ju 89. První Ju 89 V1 vzlétl v prosinci 1936, poháněn byl čtyřmi motory Jumo 211 A (790 kW), druhý V2 začátkem roku 1937 s čtyřmi DB 600 A (706 kW). Počítalo se s devítičlennou posádkou, výzbrojí dvou MG 15 ráže 7,92 mm a dvou MG FF ráže 20 mm. Bylo použito ocasní střeliště. Nosnost měla být v praxi až několik tisíc kg dle doletu, při maximálním doletu 3000 km mělo být neseno 1600 kg. Při zkouškách V2 byl nesen náklad až 10000 kg!

Poté, co v červnu 1936 Wever zahynul v He 70 (sám, ač původně voják pozemní armády, se naučil pilotovat!) se objevila opozice proti těžkým bombardérům (Göering, Milch a další). Argumentem bylo, že je lepší stavět více menších strojů. 29. dubna 1937 byl další vývoj zastaven. V3 byl dokončen již jako jako dopravní Ju 90 V1. V Bitvě o Británii proto Německo nemělo bombardér s kombinací velké nosnosti, velkého doletu a silné obranné výzbroje.

Mimochodem, jedna legenda, označení "Ural Bomber": nové prameny toto popírají, o těchto strojích se mluvilo jako o bombardéru, kteý má s tunou pum obletět Británii...

Ju 89...

Ju 89

Ju 89 V

Ju 89 v1

Móóóć pěknej hoch. Toho mít v srpnu 1940...
Měl bz šance stát se i transatlantickým???

Tak to asi ne, ale nad Británií se mohl předvést dobře.

Jj, to mohlo být pak opravdu SB i Londýna.

Snížení výroby v důsledku SB není v desítkách procent, je výrazně nižší, záleží navíc, jak čeho. JDe ale o to, že na SB bylo nasazeno asi 1/3 průmyslové a vědecké základny Západních spojenců, ovšem ztráty a jejich likvidace u Němců nebyla ona 1/3 jejich celkového průmyslu. Leda až v posledních měsících války a to už nebylo tak podstatné.
SB rozhodně prolémy Němcům způsobovalo, ale nebylo to adekvátní úsilí na ně vynaložené.

K 88mm Flakům, oni se samozřejmě jako PT používali, ale jde o to, zdy by se flaky nasazené k obraně Říše takto daly efektivně použít, protože pro ně v tomto použití chyběla logistická podpora.

BoB byla hlavně chyba celého Luftwaffe v tom, že RAF podcenila. Dá se říci, že se jednalo o klasickou nemoc z vítězství. BoB bylo první varování, které ale nebylo vyslyšeno a proto se muselo počkat až na Východní frontu, kdy už k nápravě bylo pozdě.

Prosim tě, nedělej z osmaosmdesátky takové monstrum, byly mnohem horší věci z pohledu logistiky a po naprostou většinu války se zvládaly.

S tím poměrem 1/3 ku řekněme 1-2/10...ano, ale co oslabení ostatních front a z toho vyplývající vyšší ztráty tam?

Luftwaffe také podcenila vývoj, proto do konce války sloužili v převážné většině typy, zavedené již před válkou nebo na jejím začátku (He 111, Ju 52, Ju 87, Ju 88, Bf 109, Bf 110, FW 190, Do 217...).

Já z ní monstrum nedělá. Ale je rozdíl mezi jejím nasazením na frontě jako univerzální dělo a mezi jejím nasazením v Říši jako těžký flak. To první je daleko náročnější na logistiku. Proto je otázkou, jestli by mohli být nasazeny místo flaku jako univerzál resp. zda by mohli být nasazeny efektivně. Stejně tak i ono oslabení ostatních front. Kdyby nebylo nutno bojovat s SB, není možno dokázat, že by potenciál nasazený proti němu byl využit na frontě. Dokonce lze úspěšněji dokazovat opak, protože Němci byli mistři v nezavedení válečného hospodářství.

No počkej...to není otázka, poněvadž byly tyto kanony stahovány koncem války z PVO na frontu, především východní a o jejich efektivitě se přesvědčili stovky tanků až příliš dobře...

Ovšem s poslední větou jde dost souhlasit...ostatně, ta Speerova genialita...

Tím víc je obdivuju. Jet tři roky války na civilní hospodářství je celkem výkon. Obzvláště těch generálů na frontě.
Co myslíte, mohlo dřívjší nasazení Me-262 a podobných hraček utlumit SB???

Pokud by byl Me 262 nasazen hromadně o rok dřív, tak mohlo Německo radikálně omezit denní SB...ovšem to by to jen prodloužilo válku s výhodou pro SSSR.

Mno-denní 100% Otázka je, jestli by pak Amíci do evropy nepovolaly B-29.
Každopádně mohlo něco omezit noční bombardování???

Ano, B-29 by byl těžký soupeř, byly dostatečné ještě v Korei v boji s MiG-15.

Noční by bylo horší, tady hrála již tehdy velkou roli elektronika a Němci neměli oproti Britům náskok jako např. v proudových motorech a pod. Např. masové nasazení He 219 by zvýšilo ztráty, ale asi ne nějak radikálně.