Sci-fi

[misojogi]

v poslednej dobe zacali byt hitom tzv LitRPG
co su knihy - literarne verzie RPG hier kde za zabitie prisery clovek dostane body a leveluju sa jeho zrucnosti - pati to tiez medzi scifi
rozsiahla diskusia na tuto temu je napriklad tu
https://ebookforum.sk/viewtopic.php?f=27&t=12656
(dufam ze su povolene odkazy na ine fora, ak nie rad si prispevok opravim, pozeral som aj pravidla a snad je to OK nenasiel som nic proti)

[misojogi]

ad Enderova hra
znamy ma upozornil ze principy treningu ktore tam autor popisuje sa teraz vyuzivaju pri vycviku americkych marinakov
zaujimave ze ?
.
Bol tu spomenuty Lukjanenko, skoda ze len okrajovo lebo je to vynikajuci autor ktory ma kvantum knih prelozenych do cestiny
aj Roger Zelazny a jeho Amber by si zasluzil viac pozornosti

[Dzin]

ad Enderova hra
znamy ma upozornil ze principy treningu ktore tam autor popisuje sa teraz vyuzivaju pri vycviku americkych marinakov
zaujimave ze ?

Ano to se říká, ale nějak jsme na to nikde nenarazil, resp. nedokázal jsem najít nějaký odkaz v rámci amerických ozbrojených sil, který by toto dokladoval. Tedy, že USMC převzal z Enderovy hry nějaké výcvikové postupy. Ale to neznamená, že to nemůže být pravda. Kdyby k tomu někdo něco měl, bylo by to super.

[Vigilant]

Tohle mi tak hrozné nepřišlo. Naopak Weber myslím celkem pečlivě celou dobu trousí náznaky o tom, že RMN topí spoustu peněz do výzkumu gravitačních technologií a že to nese nějaké ovoce. Vlastně všechny "velké průlomy" celé série jsou na tom postavené.

Jasně, to by mi nevadilo, ale zde konkrétně, alespoň co si pamatuji, šlo o to, že měl přímo napsáno, že je fyzikálně nemožné nějak přehradit štítem klín. Později to sice vysvětluje, právě tím, že pak loď ztratí možnost manévrování, jenže před tím je to právě podáno stylem, že to vůbec nejde. Alespoň si to tak vybavuji, protože už když jsem četl 2. díl, tak jsem si říkal, že je to škoda, že nemohou vůbec použít nic, co by vzdáleně připomínalo letadlové lodě.

Ono to ale do sebe i zapadá, když psal první díly, bylo to vlastně takové bitvy bitevních lodí v kosmu a proto nějak musel vysvětlit, proč tomu tak je. Proč tam funguje "příčka na té", proč se dělá boční palba atd. ikdyž je to ve vesmíru. Později samozřejmě potřeboval rozvinout a tak přišel s vylepšením, přičemž holt muselo jít to co dříve napsal stranou.

Spíš mi právě vadilo, že se Weber později až moc rozepsal. Ty jednotlivé knihy jsou napsané dobře, ale celkový děj se hodně zadřel a nic se nikam neposouvalo.

Já se dostal do doby, když Honor utíká z Pekla (jestli si to dobře pamatuji). Tam prý měla podle původního autorova záměru zemřít, ale nakonec vyměknul. Dál jsme se nedostal, a už tehdy mi to přišlo tak na hraně. Kamarád ale tvrdil, že když se spolu spojí a začnou válčit proti Slunečnímu Svazu (nebo jak se jmenuje), tak to začne být zase lepší.

Tak určitě to celé bylo motivované tím, že potřeboval "vynalézt" letadlové lodě - protože přesně to udělají Asi bych rozlišoval mezi "postava v knize tvrdí že něco je nějak" a "Weber to napsal do nějakého sourcebooku". Ale už si opravdu přesně nepamatuji kde a jak to tvrdí. Navíc to píše jak dlouho? 30 let? Věci se změní a chyby se vloudí. Myslím že jedna kniha o tom měla i celkem dlouhou předmluvu - Weber chtěl aby státní rozpočet schvalovala horní komora parlamentu, v tom díle to bylo důležité atd. A samozřejmě o dvě knihy dřív přes něj a jeho korektory propadlo přesně opačné tvrzení...

Zase Weber je v tomhle hodně poctivý spisovatel a snaží se nevytahovat králíky z klobouku jen tak - V pozdějších knihách hraje dost důležitou roli určitá biotechnologie (nechci spoilovat) a čirou náhodou jsou náznaky v knihách dávno předtím, než se to opravdu dostane ven. A zrovna u lodí si myslím, že základní myšlenku "od plachetnic po letadlovky" měl rámcově připravenou už na začátku - touhle inspirací se nijak netají.

Útěk z Pekla je opravdu asi nejslabší kniha celé série. IMHO hlavně proto, že je postavená jen na tom že Honor má strašné štěstí. Oproti zbytku, kde to je o tom, že Honor je nechutně schopná (zvlášť když se aspoň nakonec vysvětlí proč to tak je :-) ).
Další knihy jsou určitě lepší, pro mě se to začalo zadírat až v pozdějších fázích druhé války s Havenem (asi spoiler :-) ). Weber udělal chybu když co se děje doopravdy a proč vykecal strašně brzo a pak se pustil do psaní různých podpříběhů a spinoffů. I to asi celkem dávalo smysl - s vévodkyní velkoadmirálem Harrington-Alexanderovou, seznam řádů a vyznamenání delší než měl Žukov, jako postavou už se toho dál moc dělat nedalo. Když se ale ten velký příběh rozpliznul do pitvání asi dvou let děje po půl ročních kusech pokaždé ve 4 dlouhých knihách na 4 různých místech a od začátku je naprosto jasné, jak to dopadne, tak to začalo být nudné. A nakonec se dostal do stavu, kdy udělal všechny tyhle velké přípravy, rozehrál postavy a pak si (celkem pochopitelně) řekl že už nechce psát dalších 20 knih a vše rychle uzavřel a zalepil. Ale zase, tak mě to otrávilo v době, kdy to psal. Dneska kdy už je vše vydané to může být mnohem lepší.

Honor měla umřít v poslední bitvě druhé války s Havenem - tam kde umře McKeon. Příběh se pak měl posunout o 20+ let a měl pokračovat s jejím synem. Právě ne úplně samovolným rozpadem Solárního Svazu a válek kolem toho.

[Dzin]

Jj, on to tu a tam různě mění. Na tohle si pamatuji taky a to mi přišlo v pohodě, protože to naspal na férovku. Připomnělo mi to knihu Rambo, která končí tak jak končí a autor následně napíše, že kvůli filmu konec změnil, protože mu zaplatili hodně peněz a tak tedy máme brát konec jiný a napíše jaký.
Jinak ano, rozlišovat mezi tím co je a co vědí postavy je nutno, ale já myslím, ž to tam je v textu a ne, co se mezi sebou baví postavy. Každopádně jsem z toho měl nic moc pocit znásobený tím, že jsem si připadal podvedený, protože jsem nemohl přemýšlet o nasazení "letadlových lodí" dopředu.

Já už si to moc nepamatuji, ta druhá válka s Havenem, to je jak zajme celou flotilu s tím super admirálem? To je poslední kniha, co jsem četl, ale vážně nevím, jak se jmenovala.

[Vigilant]

Jj, on to tu a tam různě mění. Na tohle si pamatuji taky a to mi přišlo v pohodě, protože to naspal na férovku. Připomnělo mi to knihu Rambo, která končí tak jak končí a autor následně napíše, že kvůli filmu konec změnil, protože mu zaplatili hodně peněz a tak tedy máme brát konec jiný a napíše jaký.
Jinak ano, rozlišovat mezi tím co je a co vědí postavy je nutno, ale já myslím, ž to tam je v textu a ne, co se mezi sebou baví postavy. Každopádně jsem z toho měl nic moc pocit znásobený tím, že jsem si připadal podvedený, protože jsem nemohl přemýšlet o nasazení "letadlových lodí" dopředu.

Tak to úplně chápu. Zrovna Weber bohužel postup "Nejlepším řešením problému je nějaká nová wunderwaffe o které jsem se dřív nezmínil" vyloženě miluje.

Já už si to moc nepamatuji, ta druhá válka s Havenem, to je jak zajme celou flotilu s tím super admirálem? To je poslední kniha, co jsem četl, ale vážně nevím, jak se jmenovala.

V podstatě ano. Alespoň tak prakticky zkončí. V Havenu už vědí, že mírová jednání po minulé válce někdo třetí pečlivě sabotoval. Netuší ale kdo a proč, tak zkusí znovu vyjednávat, to ale opět "nedopadne". Tedy se rozhodnou, že jediné řešení je rychle vynutit mír útokem na Mantichoru. To se jim úplně nepovede a místo toho vyvolají generální bitvu s něčím jako dvěma miliony mrtvých za jedno odpoledne. Kniha je myslím At All Cost (tedy česky asi Za každou cenu). Teda alespoň podle toho, že další po ní je Mission of Honor, která je o vyjednání míru právě po tady té bitvě.

[Dzin]

místo toho vyvolají generální bitvu s něčím jako dvěma miliony mrtvých za jedno odpoledne.

Aha a kdo vyhraje? Nebo to bude plichta? Já totiž postupně začal fandit Havenu, protože po odstranění Roba S. Piera mi jeho postavy (jejichž jména si nepamatuji, ale ženská, a dva admirálové z nichž jeden je ten co ho zajali) mi v porovnání s tím, co vyprodukovala Mantichora (bohužel včetně Honor) přišli o 105% zajímavější.

[Vigilant]

místo toho vyvolají generální bitvu s něčím jako dvěma miliony mrtvých za jedno odpoledne.

Aha a kdo vyhraje? Nebo to bude plichta? Já totiž postupně začal fandit Havenu, protože po odstranění Roba S. Piera mi jeho postavy (jejichž jména si nepamatuji, ale ženská, a dva admirálové z nichž jeden je ten co ho zajali) mi v porovnání s tím, co vyprodukovala Mantichora (bohužel včetně Honor) přišli o 105% zajímavější.

Technicky vyhraje Mantichora. Teda ve smyslu Tourville (myslim?) se nakonec vzdá Honor. Ale prakticky to je plichta a ani jedna strana potom nemá sebemenší chuť pokračovat. Už předtím hodně lidí na obou stranách buď vědělo a nebo mělo podezření, že celou situaci někdo třetí manipuluje a tohle jim dá páku umlčet vlastní jestřáby a začít konečně vyjednávat.
Mezitím (jako knihy mimo hlavní sérii) se vesele zhoršují (opět bez jakékoliv cizí pomoci..) vztahy mezi Mantichorou a Solárním Svazem. To poskytuje další motivaci jednu válku ukončit, než začne další.
Celá další hlavní kniha (Mission of Honor) je pak právě o mírových jednáních. Vypadá to docela dobře, dohoda je na spadnutí a pak Mantíci jednání přeruší, protože jim někdo rozbombarduje většinu orbitální infrastruktury. Tím se zpět na stůl dostane myšlenka raději Haven teď hned rychle zničit (loděnice na moderní lodě a pod. průmysl), než riskovat jak se rozhoupou. Naštěstí na to ale nedojde, protože na na Haven se konečně vrátí partička špiónů, co měla najít opravdové důkazy těch manipulací. A bez nějakého velkého spoilování to je tak špatné, že to Pritchardovou přesvědčí sebrat zbytek flotily a vyrazit na Mantichoru Alžbětu donutit nejen podepsat mír ihned, ale rovnou ho i spojeneckou smlouvou. Samotné je (zmanipulovaní) Soláři umláti čepicema, dohromady možná ne.

Ohledně postav je určitě vidět, že Havenské mají konečně víc prostoru a jsou zajímavější. Vlastně si ani nevzpomínám, že by se na druhé straně odehrávalo něco jiného než různé variace na "Honor se hádá s Alžbetou o tom, že konečné řešení Havenské otázky není moc dobrý nápad."..

[mikhail]

Spíš mi právě vadilo, že se Weber později až moc rozepsal. Ty jednotlivé knihy jsou napsané dobře, ale celkový děj se hodně zadřel a nic se nikam neposouvalo.

Áno, toto mi na posledných knihách série o Honor vadilo najviac. Strašne veľa balastu a na konci jeden odfláknutý boj.
Posledná kniha série (tuším 14 v sérii) ani nebola preložená do češtiny však?

[kozlustechnykus]

Zatim nebyla, asi se nenasel grafoman, co by do toho sel.

Ta serie se dostala do stadia, ze se nepopisuje boj jedne/nekolika lodi, ale stovek SD, desetisice "letadel" a stovky tisic raket vypalene z kazde strany. Tam je pak problem vymyslet nejaky zajimavy boj, aby to ctenar nepresel s povzdechnutim, ze se vlaste nic nedeje. Proto ocenuji obsazovani krizovatek lehkymi silami, kdyz Cisarstvi skocilo po krku Svazu a zaroven, ze tam nebylo par desitek stejnych udalosti. Proste prokleti druheho dilu - vse musi byt vetsi a bombastictejsi.

Autor mi trochu pripomina Terry Goodkinda https://www.legie.info/serie/4-mec-pravdy - to je silenej grafoman a dlouho mu to perfektne funguvalo. I zdanlive trivialni popisy kazdodeni reality nejakeho lidskeho spolecenstvi jsem hltal stranku po strance a vse melo svuj smysl a dokonale to zapadalo do dalsiho deje. Taky rozsahlost jeho serie Mec pravdy je obrovska. Kdysi jsem tu serii precetl celou a nektere dily vicekrat - jak to vychazelo s odstupem, tak jsem to vzdycky vzal od prvniho dilu ) Ale ty vylozene posledni dily mi uz tenkrat prisli nic moc. Ted s odstupem 10+ let, si pamatuju vrchol v Richardove kamenicke praci a nasledne rozbiti sochy, pak matne oblehani cisarskeho palace v Dhare, otevreni skrinek,... Ale ty dalsi knizky jsme nejak ignoroval. Koupil jsme prvni navazujici a dalsi uz jen stahoval a nakonce vlastne ani necetl... A to jsem mel vsechny predchozi dvojdily. Pro prababicku: Je to nasilne, narazove je tam muceni i sexualni sceny, obcas vse dohromady:))

Sci-fi:
Z W40k doporucuju serii Hvezdny vlk https://www.legie.info/serie/348-warham ... 000-ragnar Autor napsal i 7 knih ciste fantasy ze sveta Warhammer, zacatek super, ale postupne se z hrdinu stavaji supermani.
A od ceskych si ted vzpomenu na tohle https://www.legie.info/kniha/8196-tomas-bartos-zoldneri

[Rase]

Z W40k doporucuju serii Hvezdny vlk https://www.legie.info/serie/348-warham ... 000-ragnar Autor napsal i 7 knih ciste fantasy ze sveta Warhammer, zacatek super, ale postupne se z hrdinu stavaji supermani.

Já si poslední roky hodně užívám sérii Horovo kacířství, česky zatím vyšlo 9 knih (anglicky 60). Ostatním sériím se raději vyhýbám. Hvězdný vlk byla první moje knížka ze světa WH40K a hodně mě vtáhla do celého univerza (dokoupil jsem si pak všechny knihy série).

[kozlustechnykus]

Horovo kacirstvi jsem ted nedavno precetl po Sestup andelu a dalsi jsme ke stazeni nenasel. Prvni 3 knihy super, ale pak to nejak upadlo a Andele jsou vylozene o jejich vzniku, ale s dejem okolo Hora to nema nic spolecneho. Zajimave a ctive, ale v serii to nema co delat. Fulgrim me taky moc nebral, takze jsem po dalsich patral asi minutu.

[Rase]

První tři knihy jsou rozhodně nejlepší, další se spíš věnují jednotlivým tématům (kapitulám) a spíš rozšiřují ten svět. Ve smyslu, proč se jednotlivé frakce chovají tak jak se chovají atd. Já mám dost rád Mars, tak jsem si užil i tu poslední knihu Mechanicum, ale docela mi trvalo než jsem se v tom ději zorientoval (jedu podruhé).

[kozlustechnykus]

Ano, doufal jsem, ze se doctu o vyvoji, proc se jednotlivy primarchove pridalik Horovi a hlavne cekam na pribeh, jak meli Vlci privest Magnuse pred Cisare.

[sahidko]

Tak tak, rozhodne netreba čítať všetkých 50+ kníh, ktoré v rámci tejto série vyšli. Prvé tri-štyri stačia pre prehľad o tom čo sa vlastne stalo (aj keď Let Eisensteinu prakticky rozpráva príbeh predchádzajúceho dielu len z pohľadu iných postáv ak si správne pamätám) a potom si viac menej treba vyberať podľa toho čo človeka zaujalo (príbeh konkrétnej légie a podobne).

Z tých cca 15 kníh, ktoré som ja zatiaľ prečítal ma bavili najviac tie, ktoré odporúča väčšina čitateľov: Prvé 4 knihy, potom The First Heretic, Know no fear, Betrayer, Legion a potom knihy venujúce sa Imperium Secundus.

Z počiatku ma zaujímala aj najnovšia séria Siege of Terra ale od Saturninu to podľa mňa ide dolu vodou (z Mortis som preskakoval celé kapitoly, Warhawk ma tiež nejak nenadchol aj keď zlepšenie oproti Mortis to bolo).

[jarl]

Vypadá to, že František Kotleta se po polském trhu pokouší prorazit i na obrovském trhu anglickém. Underground je podle mého názoru dobrá volba, protože se jedná o jeden z jeho nejlepších románů, a třebaže se odehrává v Praze, vtipu typu "jak Řekové nazývají turecké záchody" jsou univerzálně srozumitelné. To se už nedá říci o druhém dílu, protože narážky na Duhovou vílu od Hany Zagorové poberou leda Češi a Slováci.

[Dzin]

To se už nedá říci o druhém dílu, protože narážky na Duhovou vílu od Hany Zagorové poberou leda Češi a Slováci.

Tohle by měl zvládnou překladatel. Obecně se to dělá, že se použijí narážky na třeba americkou popkulturu, které budou mít podobný smysl resp. u kterých bude mít Američan podobné pocity, jako Čech při Zagorce. Samozřejmě ale záleží na kvalitě překladu a schopnostech překladatele. Co takhle amatérsky překládám komiksy, tak někdy je to docela velké intelektuální cvičení něco vymyslet.
V tomhle je, nedostižný vzor Kantůrek, který vlastně převyprávěl Zeměplochu tak, že měnil někdy celé pasáže a výsledek byl tak skvělý, že se líbil samotnému Prachetovi.

[Dzin]

Před časem jsem palbákům doporučoval knihu Problém tří těles od Liou Cch´-sina a ke svému překvapení jsem zjistil, že druhý díl nazvaný Temný les je ještě lepší. A to jsem si ještě nedávno myslel, že se jedná jenom o reklamní bublinu, a že největší autorovou předností je miliardový čínský trh, ale on opravdu umí a musím říct, že už dlouho na mě žádná sci-fi kniha neudělala takový dojem. Její základní myšlenka, že ve vesmíru je nejdůležitější mlčet a každá civilizace, která se prozradí pokusem o kontakt, je mrtvá civilizace, je ovšem dost mrazivá.

Zatím jsem přečetl první knihu a doufám, že platí podtržené. Mě první kniha vůbec nechytla, první 4/5 byly dost o ničem. Teprve v poslední 1/5 mě to začalo bavit. Přišlo mi, jako by se teprve v průběhu psaní knihy rozhodl, kam to má směřovat a ke konci změnil zcela duch knihy. Ta "realistická" rovina mu vůbec nešla, na rozdíl od "fantastické" kdy se konečně objeví mimozemšťané na scéně. Jinak mi to přišlo právě dost jako psané vyloženě pro čínský trh, byť to bylo podáno dost "západním" stylem. Jenže u toho mi to zase přišlo, jako bych četl "naivní" americkou fantastiku z 30. - 50. let, něco jako ranného Asimova.

Druhou knihu už mám a jsem zvědaví, jestli se to zlepší resp. jestli naváže na ten konec, který mě bavil. Možná jsme ale jen naladěn moc "kriticky", protože jsem zrovna dočetl dalšího Anthony Ryana, který mi vyloženě padl do noty, byť jeho poslední duologie už je přeci jen mírně slabší, než Stín Krkavce nebo Draconis Memoria.

[jarl]

Tak to tě i v Temném lese asi bude vic bavit až druhá akčnější část ze vzdálenější budoucnosti. A Ryanův Stín krkavce mně také padl do noty.

[Dzin]

Tak to tě i v Temném lese asi bude vic bavit až druhá akčnější část ze vzdálenější budoucnosti.

Obecně mě moc baví číst o kontaktu civilizací a nemusí to být ani moc akční, takže jestli se to více rozebere způsobem, který mě zaujme, tak je šance, že mě bude bavit i první polovina. U tří těles jsem měl ve většině knihy problém s celkovou koncepcí podání, kdy mi to přišlo jako neodpovídající tomu, o co se snažil. Tedy podat kontakt s mimozemšťany v "reálném světe". Mě to ale přišlo jako hodně nereálné a spíše mi to přišlo, jako ve světě, kde je existence mimozemšťanů běžná. Tedy zcela proti celému konceptu knihy.

A Ryanův Stín krkavce mně také padl do noty.

A co si říkal poslední duologii Volání vlka? Jestli si jí četl.