PALBA.CZ

Hiró Onoda: voják, který bojoval druhou světovou válku až do roku 1974

7. února 2012
Byl velkým vlastencem, ale též velmi paranoidní. Proto nevěřil příbuzným, novinám nebo rádiu.
Všechny zprávy o konci druhé světové války byly americkou lstí. Bojoval tedy skoro dalších třicet let. Nakonec ho vysvobodil knihkupec. Vlastenectví, věrnost císaři, stres a válka mu zatemnily úsudek. Japonec Hiro Onoda vedl druhou světovou válku až do roku 1974. Spoléhal na pušku, pět set nábojů, několik ručních granátů a dýku, kterou mu darovala matka.

| foto: imperialjapanesehistory.tumblr.com

Je to 40 let, co v roce 1972 našli dva rybáři japonského vojáka jménem Jokoi Šoiči, který nevěděl, že druhá světová válka už dávno skončila, a skrýval se v džungli na ostrově Guam, dozvěděli jsme se před nedávnem. Ale Šoiči nebyl Japoncem, který si válku protáhl nejdéle.
Nejznámějším vytrvalcem je asi Hiró Onoda, který po celou dobu opravdu bojoval.

Zdroj: http://xman.idnes.cz/hiro-onoda-vojak-k ... n-styl_fro

Existuje i kniha:
http://search.mlp.cz/?lang=cs&action=sTitul&key=2336406

Bez přečtení knihy je tenhle příběh nepochopitelný.

http://bushcraft.cz/ze-zivota/pribehy-o ... oma-valka/
a rozhovor:
http://bushcraft.cz/ze-zivota/pribehy-o ... -rozhovor/

Knihu jsem četl a dodnes si pamatuji, že na mě jeho příběh udělal dojem. Jeho kapitulaci přijímal přímo filipínský prezident. Je to příklad na jedné strany zaslepenosti ale na druhé strany neuvěřitelné věrnosti, vytrvalosti a nezlomné vůle. A také kázně jakou nelze neobdivovat. Když se objevil jeho velitel, ani nemrkl a složil zbraně.

Borec.

Patraci, snad poprve s Tebou nesouhlasim. Onoda je pro me priklad, kam az muze dojit vymivani mozku v totalitni spolecnosti. Pro me nikoliv borec, ale naprosty dement, neschopny vlastniho usudku. Pripoustim, ze byl obet doby a spolecnosti, ktera ho formovala.

Inu to se nedá nic dělat.

Velmi zajimave tema. Oduvodneni neustaleho boje ale je podle me jednoduche:

Zabijime vesnicany, protoze jsou to spioni a valka pokracuje. Co kdyz valka nepokracuje? Pak zabijime vesnicany bezduvodne, coz je pro vojaka neprijatelene - tedy to musi byt spioni a valka pokracuje, QED

Tohle z dnešního pohledu téměř ani chápat nelze. Mentalita Japonců je velmi vzdálená té naší, středoevropské. Kapitulace, která je pro Evropany přirozenou věcí (pro Francouze dokonce životním stylem), pro Japonce znamená hanbu uvalenou nejen na ně, ale i na jejich rodiny a ještě v dobách druhé světové války pro ně hanba byla často horším trestem, nežli smrt. Chápání cti bylo zcela tedy odlišné.
Věřím tomu, že v Japonsku na tohoto vojáka může být pohlíženo možná i jako na hrdinu. Pravda, tohle byl už úplný extrém, ale když si vezmeme, kolik jemu podobných po druhé světové válce bojovalo? Pro Evropu něco nepředstavitelného, ale Japonsko?

Hans S. píše:Tohle z dnešního pohledu téměř ani chápat nelze. Mentalita Japonců je velmi vzdálená té naší, středoevropské. Kapitulace, která je pro Evropany přirozenou věcí (pro Francouze dokonce životním stylem), pro Japonce znamená hanbu uvalenou nejen na ně, ale i na jejich rodiny a ještě v dobách druhé světové války pro ně hanba byla často horším trestem, nežli smrt. Chápání cti bylo zcela tedy odlišné.
Věřím tomu, že v Japonsku na tohoto vojáka může být pohlíženo možná i jako na hrdinu. Pravda, tohle byl už úplný extrém, ale když si vezmeme, kolik jemu podobných po druhé světové válce bojovalo? Pro Evropu něco nepředstavitelného, ale Japonsko?

No, ani by som nepovedal. Kapitulácia štátu a jednotlivca zároveň je skôr tradícia českej kotliny ako Európy. Balkánci, Ukrajinci, Poliaci atď . ale aj Charles de Gaulle by s tým nesúhlasili. Takýto ľudia sú považovaný buď za bláznov alebo hrdinov. Záleží, kto píše dejiny.

Jistě, ve slovenské kotlině pak v pravou chvíli přejdou na druhou stranu barikády, výhodou je, že pak mohou tvrdit že nemají v národě kolaboranty, jak by také mohli, když se se stali oficiálními spojenci...

To si Blue iba zle pochopil. My sme zbierali iba bojové skúsenosti na všetkých stranách.

Navrhuji si dělat prdel z Francouzů* a ne sami ze sebe Jestli tedy nikdo nic nenamítáte, tak bych nabídl ze své soukromé sbírky francouzskou pušku z druhé světové války. ZN: Nikdy nestřílená, 5x odhozená

*samozřejmě s výjimkou Napoleona, který si zřejmě za svého života neuvědomoval, jakou ostudu historii francouzských kapitulací dělá

Na tom nic není. Já svůj kulomet dokonce odhodil asi 30x a jednou jsem ho i utopil. Pokaždé, když už jsem tu mrchu těžkou nebyl ochotný dále tahat.

No jo Pátrači, jenže tvůj kulomet nebyl nestřílený...v podstatě jsi tu zbraň pro francouzskou sbírku měl střelbou zcela znehodnocenou

Hans S. píše:*samozřejmě s výjimkou Napoleona, který si zřejmě za svého života neuvědomoval, jakou ostudu historii francouzských kapitulací dělá

A jistěže i s vyjímkou Asterixe, tan dokázal porážet Římany kdykoliv U Napoleona nám to trochu kazí fakt, že byl Korsičan a ty jsou na to setsakramentsky hrdí. Ale já bych to s těma Frantíkama tak černě neviděl, ve středověku to občas třeba s Anglánama kouleli celkem dobře a za 1. světové si v příkopech odmakali taky svoje.

Hans S. píše:Navrhuji si dělat prdel z Francouzů* a ne sami ze sebe

Ty hele, pocem! Nešahejte mi na Frantíky, jo?

Kapitulace, která je pro Evropany přirozenou věcí (pro Francouze dokonce životním stylem), pro Japonce znamená hanbu uvalenou nejen na ně, ale i na jejich rodiny

Jojo, myslím, že u Japíků je to hlavně o tý rodině, víc, než o čemkoliv jiným Stačí si přečíst pár rozhovorů s veteránama, případně nějaký jejich knížky.

Hans S. píše:No jo Pátrači, jenže tvůj kulomet nebyl nestřílený...v podstatě jsi tu zbraň pro francouzskou sbírku měl střelbou zcela znehodnocenou

Ten měl nastříleno hodně. Byl to školní kulomet a skvěle nastřelený. Měl jsem ho velmi rád ale občas jsem s ním fakt práskl do křa jen to zalupalo. Asi ho to štvalo a tak mi po 2,5 letech koexistence zlomil nohu. Když jsem se uzdravil tak jsme uzavřeli dohodu, že mi nebude lámat kosti a já sním nebudu mlátit. Proto jsem ho hodil do vody - to v dohodě nebylo.

Vyhráli jsem spolu několik střeleckých soutěží a střílet jsem sním nejlépe uměl jen já a kamarád Mira Kyselů.

Já si dokážu myšlení toho Japonce představit. Na jedné straně je to tragédie lidské duše a na druhé je to příběh jakých je málo. U vojáka se věrnost, vytrvalosta nasazení musí ocenit. I když je to taková šílenost jako toto.

co kdyby to byl (čistě teoreticky) americký voják... který z nějakého důvodu zůstal kdesi a nepřestal bojovat? mluvilo by se o něm stejně?
dle mého názoru je onen japonský bojovník
za a) příkladem dokonalé demagogie (zneužitých etických kodexů)
za b) doknalým příkladem do extrému dovedené "asijské" mentality. kterou můžeme pouze nahlížet ne soudit.

rozvíjející se metnální onemocnění jaksi ubírá na zásluhách.

je ovšem otázkou, zda-li je možno vytrvale pokračovat a nevytvořit si svět všemu navzdory.

co se mne týče. tak pan Hiró Onoda má respekt a úctu.

Tu sa už jedná skoro o právnicke a filozofické téma.A to, kedy sa má alebo môže, vojak samostatne rozhodnúť a napriek svojej prísahe, ukončiť vojenskú činnosť,dezertovať,prebehnúť.Pokiaľ viem,tak v prípade, že štát zmenil politické smerovanie,tak vojak nemá možnosť sa z prísahy vykrútiť.Musí asi len skonštatovať, že bol v nesprávny čas na nesprávnom mieste.