Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Zajímavosti, papírové modely, stavby replik, oznámení a další témata mající alespoń příchuť modelařiny

Moderátor: jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Příspěvek od kacermiroslav »

Hned na úvod se musím k něčemu přiznat. V době, kdy jsem měl tento článek z velké části rozpracovaný, jsem si myslel, že podklady, z kterých vycházím, jsou reálné historické. Jak jsem je ale studoval dál, tak jsem zjistil, že se s největší pravděpodobností jedná o fikci jednoho nadšeného modeláře. Nicméně je mi líto to, co jsem již napsal hodit do koše a zároveň si říkám, že ten modelář pod nickem JEFGTE z Francie se daným projektům Panzerschiffe věnoval na dosti vysoké úrovni. Takže tímto prosím za prominutí, pokud zde znovu vytvářím nějakou alternativní historii, ale prostě mi to nedá a rád bych se s vámi o jeho zajímavé projekty podělil.

Takže ještě jednou. CELÝ ČLÁNEK JE FIKCE, stejně jako projekty nadšeného modeláře. Text jsem ale nechal v podobě, v jaké jsem je začal psát, tedy v domnění, že se jedná o skutečné projekty.



Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“
Německo
1928-1938

U tématu německého námořního plánu Z jsme se otřeli o dva návrhy. Ten druhý je právě výše zmíněným plánem Z, který se snažil o vybudování vyváženého loďstva. To mělo podle Admirálů být schopno nejen boje proti obchodním námořním trasám, ale i proti britskému válečnému loďstvu. Ovšem již období před První světovou válkou ukázalo, že se Německo nemůže průmyslově britskému impériu ve stavbě lodí vyrovnat. Celý program Z tak byl sice velice ambiciózní, ale zároveň velice nereálný. A pokud by jej Německo dokázalo ufinancovat, tak jen na úkor dalších ozbrojených složek branné moci (letectvo, pozemní armáda, tankové divize atd.). Otázkou ovšem zůstává, jak by se zachovala Británie, když by vedle ní Německo tak dramaticky začala zbrojit. Odpověď je ale poměrně jednoduchá. Krásným příkladem je stavba velkých bitevních lodí třídy LION, která se rozběhla těsně před vypuknutím války a která měla být počtem i kvalitou připravovaným německým bitevním lodím třídy „H“. Samozřejmě válka všechny tyto práce jak v Německu, tak i Anglii přerušila. Ale to je jiná věc. Když se pak vrátím k původní koncepci plánu Z, tak vedle „vyváženého“ loďstva existovala ještě verze preferována pozdějším admirálem Dönitzem, která počítala se stavbou ponorek a obrněných lodí tzv. Panzerschiffe. Tato koncepce byla primárně zaměřená na obchodní válku.

Nechci se tady pouštět do diskusí na téma, jestli bylo lepší zvolit jednu, či druhou variantu, nebo přijít s jinou verzí. Stejně tak bych byl nerad, kdyby diskuse opět sklouzla k tématu invaze invaze na Britské ostrovy. Jediným smyslem tohoto článku je představit vám celou řadu německých projektů týkajících se Panzerschiffe, bez ohledu na smysluplnost a bojovou hodnotu samotných lodí. Tak doufám, že se případná diskuse zase nezvrhne a nepovede to k zaplevení diskuse a její následné uzamčení.

VON DER TANN
1928

Obrázek

Jedním z projektů obrněných lodí, v literatuře posměšně nazývané „kapesní bitevní lodě“, které se mi podařilo najít, je projekt z roku 1928 „Von der Tann“. V té době se Německo ještě muselo držet versaillské mírové smlouvy, která zakazovala stavět lodě s výtlakem větším než 10.000 tun. Tento limit byl v mnoha směrech limitující a němečtí konstruktéři se snažili o celou řadu kompromisů, aby se jim do povolené tonáže podařilo vměstnat jak uspokojivou výzbroj, tak pancéřování, i pohonnou jednotku. Úkol to nebyl vůbec jednoduchý a tak právě vznikla tato neobvyklá třída obrněných lodí, neboli kapesních bitevních. Projekt VON DER TANN počítal s lodí o rozměrech 169 x 23,6 metrů a ponoru 6,18 m. Standardní výtlak měl být 12.245 tun a plný 13.274 t. Pohonná jednotka o výkonu 35.000 koňských sil složená z parních turbín, by měla lodi zajišťovat rychlost 24 uzlů. S ní by Panzreschiff rozhodně nijak nevynikal. Podle malého rozdílu ve standardním a plném výtlaku soudím, že ani dojezd by nebyl nic moc. S touto koncepcí se tak zřejmě spíše počítalo pro pobřežní obranu. Tomu také odpovídalo poměrně silné pancéřování. Hlavní boční pancéřový pás dosahoval síly až 280mm. Stejně měla být chráněná i velitelská věž. K tomu měla mít loď 30mm protitorpédové přepážky a 100mm pancéřovou palubu. Výzbroj se pak měla skládat ze dvou tříhlavňových věží s děly ráže 280mm. Zřejmě by se jednalo o stejný typ zbraně, jako u později použité třídy DEUTSCHLAND. Tedy s projektilem o hmotnosti 300 kg a kadencí palby 2,5 rány za minutu. Rozložení věží bylo klasické v ose s jednou věží na přídi a druhou na zádi. Sekundární výzbroj v podobě dvou třídělových věží ráže 150mm byla rozložená šachovnicově. V ideálním případě tak mohla být boční palba vedená v plném počtu hlavní a stejně tak i v ose lodi. Již malá odchylka ale stačila k tomu, aby jedna z dělových věží s omezeným stranovým odměrem byla vyřazená z boje. Hlavní a sekundární výzbroj byla doplněná o čtyři 88m děla (2xII) v protiletadlové úpravě. Protiletadlové zbraně dále zastupovalo 6x37 (3xII) a 8x20mm (8xI). Na palubě mělo být rovněž přítomno šest torpédometů. Zřejmě ve tříhlavňovém provedení.

Když se podívám na to, co tento projekt představuje, tak se ani nedivím, že nedospěl do dalšího stádia. Rychlost 24uzlů byla prostě příliš málo a loď tak mohla být dostižená i starými bitevními loděmi s 381mm děly, proti kterým by nic nezmohla. Pancéřová ochrana tak pak teoreticky chránila proti dělům do ráže 305mm, kdyby je ale Britové vůbec měli ve výzbroji. Děla ráže 305 měl ve výzbroji Sovětský svaz (lodě třídy GANGUT u baltského loďstva), ale pro změnu již v počtu dvanácti hlavní. V pancéřové ochraně a rychlosti pak ex carské lodě odpovídali tomuto německému projektu. Tudíž by Panzerschiffe neměla příliš velké šance ani proti nim. Rozhodnut lodě nestavět tak bylo rozhodně na správném místě.


KOSTENKO DESIGN
1931

Obrázek

O něco mladším projektem je Panzerschiffe tzv. Kostenko design. Zde se podařilo sladit poměrně silně vyzbrojenou a rychlou loď. Ovšem na úkor střední výzbroje a pancéřové ochrany. Podle projektu se mělo jednat o loď s výzbrojí v podobě devíti děl ráže 280mm soustředěných do tří dělových věží. Všechny věže se nacházely v ose na hlavní palubě. Přední dvě věže stály za sebou a palba vpřed tak mohla být vedena jen z první věže. Druhá věž mohla svá děla použít jedině při vyšší elevací. Boční salva v podobě devíti hlavní již odpovídala později stavěným bitevním křižníkům třídy SCHARNHORST. Po této stránce se konstruktérům podařilo do malého trupu o rozměrech 187 x 21,3 metrů (ponor 6,99m) vměstnat silnou hlavní baterii. Dokonce i předpokládaná rychlost 28 uzlů, za použití dieselového pohonu o výkonu 60.000 koňských sil, byla na třicátá léta velice slušná. Akční rádius 12.500 námořních mil (více jak 23.000 km) pak měl umožnit dlouhé působení na oceánu v rámci korzárské „křižníkové“ války. Jenomže za vše se musí platit, pokud se snaží konstruktéři takové plavidlo vměstnat do výtlaku 12.245 tun standard (plný 14.670t). Jedním z kompromisů tohoto projektu, je absence středního dělostřelectva, což osobně považuju za poměrně velký handicap. Výzbroj v podobě 12 hlavní ráže 88mm (6xII) se tak maximálně hodí na torpédovky a torpédové čluny. K odrážení torpédoborců a křižníků je to už malá ráže a kadence hlavního dělostřelectva je zase malá. Protiletadlové zbraně jsou opět klasicky zastoupeny 8 hlavněmi ráže 37mm (4xII) a stejným počtem děl ráže 20mm (8xI). Velký počet je pak torpédometů (8x) v provedení dvou čtyřhlavňových kompletů umístěných na snížené zádi. Toto uložení bylo vypůjčeno z tehdy stavěných Panzerschiffe třídy DEUTSCHLAND. Když se pak vrátím zpět k rychlosti a všem dalším parametrům, tak se mi při té výzbroji, pancéřování, výtlaku atd. zdá nereálné dosáhnout u tohoto projektu rychlosti 28 uzlů. Pokud by to bylo reálné, tak se mi zase jinak ten projekt docela zamlouvá. Především silná výzbroj by se mohla v případě střetnutí s uskupením britských lehkých a těžkých křižníků, hodit (viz. Bitva u La Platy a potopení Graf Spee). Pancéřová ochrana o síle 120mm (max) na bocích a pancéřové 57mm palubě také nebyla špatná. Proti střednímu dělostřelectvu a do jisté míry i proti dělům těžkých křižníků by stačila. Jen bych snad osobně navrhoval nahradit 88mm děla alespoň 105mm. Na rychlost a další hodnoty již to snad takový dopad mít nemohlo.


STUDIE 2
1931

Obrázek

Dalším projektem z roku 1931 je „STUDIE 2“, která opět vychází z povoleného limitu tonáže 12.245 tun standard. Nicméně je tu jedna zásadní změna oproti jiným Panzerschiffe a to ve skladbě výzbroje. Ostatní verze počítali s výzbrojí uloženou do třídělových věží, ale v tomto případě konstruktéři umístili děla do dvoudělových věží. Rozmístění bylo klasické, vše v ose lodi, dvě věže na přídi, dvě na zádi. Vnější vzhled lodi mi dost připomíná bitevní křižníky třídy DERFFLINGER z První světové války, které osobně považuju za velice krásné a zdařilé. Při rozměrech 180 x 22,17 m a ponoru 7,15 metrů měla mít „Studie 2“ plný výtlak 16.154 tun. Výzbroj se tedy skládala z osmi děl ráže 280mm, dalších 12 děl ráže 105mm umístěných ve dvouhlavňových kompletech. Tři na každém boku. Tato děla šlo rovněž použít i jako protiletadlové. Menší ráže zastupovalo osm hlavní ráže 37mm (4xII) a osm hlavní ráže 20mm (8xI). Doplňkovou výzbrojí byly dva čtyřhlavňové torpédomety. Každý na jednom boku ve výřezu pod člunovou palubou. Pohonná jednotka sestávala z tak pro Němce oblíbených dieslových motorů. V tomto případě v počtu čtyř motorů o celkovém výkonu 57.600 koňských sil. To mělo umožnit maximální rychlost 27,2 uzlů (50 km/h) a dojezd 14.000 námořních mil (téměř 26.000 km). Pancéřová ochrana odpovídala tehdy stavěným těžkým křižníkům. Boční pancéřový pás dosahoval síly 40-85-40mm, protitorpédové přepážky chránilo 40mm ocele, dělostřelecké věže krylo z čelní strany 170mm, z boků a zřejmě i strop chránilo 70mm materiálu. Barbety měly sílu 125mm a pancéřovovou palubu chránilo 57 mm ocele.

Osobně tento projekt řadím vysoko. Řekl bych, že bojová hodnota mohla být poměrně vysoká. Osm děl hlavní ráže rozložených do čtyř věží eliminovalo riziko jejich vyřazení v případě zásahů. Bylo k tomu potřeba prostě více zásahů. Pancéřová ochrana byla také poměrně dobrá a stejně tak i rychlost. Když to zjednoduším, „Studie 2“ byla výkonnějším a elegantním těžkým křižníkem s poměrně dobrou rychlostí a velkým dojezdem. Vše bylo poměrně rozumně vyváženo. Kdybych mohl hlasovat, tak bych hlasoval za jeho stavbu.


STUDIE 5

Obrázek

Tato se opět vrací k verzi hlavní baterie soustředěné do třídělových věží po jedné na přídi a zádi. V čem je však velice zajímá, je rozmístění středního dělostřelectva ráže 203mm (Model 1931 s projektilem o hmotnosti 115,77 kg). To mělo být na palubě zastoupeno celkem čtyřmi věžemi ve dvouhlavňovém provedení. Na každém boku se nacházely dvě věže, ale umístěné tak, že boční salva mohla být za ideálních podmínek vedena ze tří věží zároveň. To mělo být umožněno díky rozdílné výšce paluby na jedné i druhé straně. Lehké dělostřelectvo bylo doplněno o čtyři děla ráže 88mm (2xII), osm děl ráže 37mm (4xII) a osm děl ráže 20mm (8xI). Při délce 179 x 25 metrů (ponor 7,16m) měl být plný výtlak 15.085 tun. Pancéřování bočního pásu mělo být silné až 100mm, dělostřelecké baterie chránilo 140mm na čele, 100m na bocích a 50-40 na stropě a zadní části. Barbety mělo chránit 100 až 140mm ocele. Pancéřová paluba byla navržená dvojitá o síle 17mm a 40mm. Protitorpédové přepážky měly sílu 40mm a chránily loď v délce 127m a výšce (hloubce) 6,15m). Velitelská věž 120mm. Pohonná jednotka měla být složená z dieslových motorů o celkovém výkonu 54.000 koňských sil. Maximální rychlost byla vypočtena na 27 uzlů a dojezd při 15 uzlové rychlosti měl činit slušných 12.000 námořních mil (zásoba pohonných hmot 3.315 tun). Osádku mělo tvořit v míru 646, ve válečném stavu 840 mužů. Pořizovací náklady autor projektu odhadl na tehdejších 5,596 milionů Liber (22,379 miliónů USD).

Osobně mi tato skladba výzbroje přijde přehnaná. Nejsem si jist, jestli by tak malá loď dokázala takovou výzbroj unést při zachování konstrukční rychlosti 27 uzlů. Navíc proti lehkým plavidlům byla výzbroj ve složení pouhých čtyř 88mm hlavní příliš málo.


STUDIE 6
1931

Obrázek

Studie 6 se dále drží použití 280mm děl, ale ve velice zvláštním provedení. Standardní uložení po jedné třídělové věži na přídi a zádi mělo být doplněno o další dvoudělovou věž stejné ráže na zádi. Celkový počet hlavní v boční salvě mohl dosáhnout osmi. Střední dělostřelectvo bylo zastoupeno víceúčelovými 105mm děly v celkovém počtu 12 hlavní (6xII), po šesti na každém boku. AA zbraňový systém byl znovu stejný v počtu 8 hlavní ráže 37mm a stejného počtu děl ráže 20mm doplněný o osm torpédometů ráže 533mm (4xII). Osobně se divím, jak by se tak početnou výzbroj podařilo „nacpat“ do lodě o rozměrech pouhých 169 x 21,6 metrů (ponor 7,18 m) a plném výtlaku 16.170 tun. A vedle toho ještě 4 dieslové motory o výkonu 60.000 koňských sil s maximální rychlostí 27,15 uzlů. Rovněž dojezd 14.000 námořních mil a tomu odpovídající zásoba paliva, mi přijde přehnaný. Vše to asi bylo vykompenzováno sníženou hodnotou pancéřování. Boční pancíř měl mít sílu 40-80-40mm, protitorpédové přepážky 40mm, paluba 60mm, dělové věže 70 až 170mm, barbety hlavních děl 125mm.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5849
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Příspěvek od Polarfox »

kacermiroslav píše:Jinak jak jsem psal v úvodu. Já fakt na 100% nevím, jestli jsou to od A do Z vymyšlené projekty. Třeba zrovna ty by jsi s tím mohl pomoct to rozklíčovat. Máš tušení o nějakých skicách, návrzích, z kterých by ten modelář mohl vycházet, nebo je to jen pustá fantazie?
Podle mě čirá fantazie. Nepřipomíná mi to ani žádný projekt z 20tých let (Zenkerova dítka a spol.), kde by se mohl teoreticky inspirovat. Pouze ta "studie 2" trošku připomíná projekt "zabijáka křižníků" z roku 1928, ale toť vše.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
skelet
4. Brigádní generál
4. Brigádní generál
Příspěvky: 17710
Registrován: 26/1/2008, 15:48

Re: Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Příspěvek od skelet »

diskuze promazána
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
jarl
3. Generálmajor
3. Generálmajor
Příspěvky: 4077
Registrován: 19/2/2009, 15:45
Bydliště: Jakubov u Moravských Budějovic

Re: Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Příspěvek od jarl »

Kde najdu ten původní článek toho francouzského modeláře? Rád bych se podíval jak jej zpracoval on.
ObrázekObrázek

Strýček Vova slíbil národu Ukrajinu a dal mu Afghánistán!
Uživatelský avatar
Lord
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 10860
Registrován: 24/8/2004, 02:48

Re: Projekty obrněných lodí „PANZERSCHIFFE“

Příspěvek od Lord »

Pokud můžu, tak studie 5 je opravdu přeplácaná ... studie 6 mi přijde nepraktická ... nejlepší je KOSTENKO DESIGN :), jenže to už není PANZERSCHIFF jako spíše bitevní křižník Scharnhorst, i když se to snaží nacpat do kratší délky.
A Jarle odkaz ... myslím, že míra to zpracoval relativně perfektně.
Možná tento http://www.shipmodels.info/mws_forum/vi ... 38#p160238

Nebo další rádoby studie "Coastal Battleship", ty lodě nemohly mít asi velkou rychlost ...

A zde najdete dokonce studii s výkresy vnitřního uspořádání, kdyby měl někdo pochybnosti, jestli se to tam vejde 8-)
http://www.forum-marinearchiv.de/smf/in ... ic=3039.15
ObrázekObrázekObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Modelařina, to ostatní...“