Siegfriedova linie
Napsal: 7/11/2012, 20:50
Německé opevnění


Co se týče německých Panzerwerk, B-Werk byly skutečně odolné? Ale kdeže, sice vynikají velkými zvony a střílnami na všechny strany, ale není to tak horké. Naopak zvony jsou díky tomu poměrně zranitelné, ukázka Panzerwerk Scharnhorst, proti Polákům to mohlo stačit.

Tento pěchotní srub patří mezi relativně lepší opevnění, ovšem vidíte žádná sláva. Chybí diamantový příkop, jen jedna střílna. Ve stěně kruhové zřejmě větrací otvory zranitelné postřelováním. I tak jich nebylo postaveno mnoho, asi jen čtyři desítky.
Německé opevnění tedy není možné považovat za špičku, ale pouze průměr. Bylo svým způsobem zastaralé už v době svého vzniku. Z počátku neexistovala ani žádná ochrana proti plynu. Minimum pancéřových prvků, apod. Prostoru pro vojáky v nich bylo málo, nízká výška, síla stěn betonu leckdy slabá.
Westwall posloužil spíše německé propagandě, navíc do dneška se dochovalo jen málo objektů, dost jich bylo zničeno boji a značná část demolována po válce, aby se nestaly památníky nacismu.

Bylo postaveno sice množství Regelbautyp, menších objektů, které do určité míry dokázaly znásobit obranu, ale některé pevnůstky neměly ani ochranu vstupu a vlastní zbraně, byly to spíše takové úsporné kryty pro vojáky.
Ke konci války dokázala linie jen o něco málo prodloužit agónii třetí říše, hlavně v oblasti Hürtgenwaldu a Eifel, 20 km jihovýchodně od Cách (Aachen). Poslední boje pak na jaře 1945 v Sársku. Výhodu poskytoval terén, les, kopce, nebo řeka Rýn a v nesposlední řadě stále ještě odhodlaná vojska bránit svoji domovinu.

Typickým a viditelným znakem Westwallu zůstaly někde protitankové překážky, tzv. dračí zuby v předním pásmu, dále ...

Legenda:
(1) povrchový východ z typického úkrytu,
(2) výklenek bunkru pro kulomet a pozorování,
(3) ostění s ocelovým štítem pro kanón,
(4) garáž pro dělo přesunutá do obranného stanoviště pro boj,
(5) kulometná posádka opouští bunkr pro boj z polních opevnění, zákopů,
(6) protiletadlová a pozorovací věž,
(7) voják vycházející z B-werku
Siegfriedova linie podle německé doktríny měla tvořit odrazový můstek, ze kterého se mohly německé armády vrhnout do Francie, či reagovat protiútokem ze zálohy. Zatímco Wehmarcht se mohl angažovat v Rakousku, Československu a Polsku. Strategicky je princip Westwallu zcela odlišný od francouzské Maginotovy linie.
Siegfriedova linie byla v podstatě opevněná zóna asi 400 km dlouhá a 8 max. 20 mil hluboká, pracovalo se s přírodním terénem. Tisíce betonových pevnůstek pečlivě maskované také jako usedlosti, stodoly. apod., pokryté dalekonosnými kanóny. Po pádu Francie, byly některé záterasy rozebrány a dopraveny na Atlantický val.
Alchymista: Väčšina riešení československého opevnenia pritom nie je nejak inovatívna alebo prevratná, jednotlivé prvky sú známe aj z iných pevnostných systémov a pásiem, novinkou však bolo ich dôsledné uplatňovanie.
To souhlas! Pro srovnání naše opevnění ...


Např. Opevnění Darkovičky - MO-S 19 Alej. Oboustranný dvoupodlažní pěchotní srub na pravém křídle projektované tvrze Orel. Jeden z ucelené skupiny srubů postavený ve III. stupni odolnosti. V okolí srubu je instalován překážkový systém, až přehnaně zahuštěný.
Vedle výkres pěchotního srubu tvrze Jírová hora. Dělostřelecký srub pevnosti měl směřovat houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze Dobrošov.


Co se týče německých Panzerwerk, B-Werk byly skutečně odolné? Ale kdeže, sice vynikají velkými zvony a střílnami na všechny strany, ale není to tak horké. Naopak zvony jsou díky tomu poměrně zranitelné, ukázka Panzerwerk Scharnhorst, proti Polákům to mohlo stačit.

Tento pěchotní srub patří mezi relativně lepší opevnění, ovšem vidíte žádná sláva. Chybí diamantový příkop, jen jedna střílna. Ve stěně kruhové zřejmě větrací otvory zranitelné postřelováním. I tak jich nebylo postaveno mnoho, asi jen čtyři desítky.
Německé opevnění tedy není možné považovat za špičku, ale pouze průměr. Bylo svým způsobem zastaralé už v době svého vzniku. Z počátku neexistovala ani žádná ochrana proti plynu. Minimum pancéřových prvků, apod. Prostoru pro vojáky v nich bylo málo, nízká výška, síla stěn betonu leckdy slabá.
Westwall posloužil spíše německé propagandě, navíc do dneška se dochovalo jen málo objektů, dost jich bylo zničeno boji a značná část demolována po válce, aby se nestaly památníky nacismu.

Bylo postaveno sice množství Regelbautyp, menších objektů, které do určité míry dokázaly znásobit obranu, ale některé pevnůstky neměly ani ochranu vstupu a vlastní zbraně, byly to spíše takové úsporné kryty pro vojáky.
Ke konci války dokázala linie jen o něco málo prodloužit agónii třetí říše, hlavně v oblasti Hürtgenwaldu a Eifel, 20 km jihovýchodně od Cách (Aachen). Poslední boje pak na jaře 1945 v Sársku. Výhodu poskytoval terén, les, kopce, nebo řeka Rýn a v nesposlední řadě stále ještě odhodlaná vojska bránit svoji domovinu.

Typickým a viditelným znakem Westwallu zůstaly někde protitankové překážky, tzv. dračí zuby v předním pásmu, dále ...

Legenda:
(1) povrchový východ z typického úkrytu,
(2) výklenek bunkru pro kulomet a pozorování,
(3) ostění s ocelovým štítem pro kanón,
(4) garáž pro dělo přesunutá do obranného stanoviště pro boj,
(5) kulometná posádka opouští bunkr pro boj z polních opevnění, zákopů,
(6) protiletadlová a pozorovací věž,
(7) voják vycházející z B-werku
Siegfriedova linie podle německé doktríny měla tvořit odrazový můstek, ze kterého se mohly německé armády vrhnout do Francie, či reagovat protiútokem ze zálohy. Zatímco Wehmarcht se mohl angažovat v Rakousku, Československu a Polsku. Strategicky je princip Westwallu zcela odlišný od francouzské Maginotovy linie.
Siegfriedova linie byla v podstatě opevněná zóna asi 400 km dlouhá a 8 max. 20 mil hluboká, pracovalo se s přírodním terénem. Tisíce betonových pevnůstek pečlivě maskované také jako usedlosti, stodoly. apod., pokryté dalekonosnými kanóny. Po pádu Francie, byly některé záterasy rozebrány a dopraveny na Atlantický val.
Alchymista: Väčšina riešení československého opevnenia pritom nie je nejak inovatívna alebo prevratná, jednotlivé prvky sú známe aj z iných pevnostných systémov a pásiem, novinkou však bolo ich dôsledné uplatňovanie.
To souhlas! Pro srovnání naše opevnění ...


Např. Opevnění Darkovičky - MO-S 19 Alej. Oboustranný dvoupodlažní pěchotní srub na pravém křídle projektované tvrze Orel. Jeden z ucelené skupiny srubů postavený ve III. stupni odolnosti. V okolí srubu je instalován překážkový systém, až přehnaně zahuštěný.
Vedle výkres pěchotního srubu tvrze Jírová hora. Dělostřelecký srub pevnosti měl směřovat houfnicemi ve prospěch dělostřelecké tvrze Dobrošov.