Bublifuk píše:Tak pár poznámek "do pranice":
a) Později tolik kritizovaný Benedek byl ve skutečnosti jedním z mála rakouských velitelů, který si uvědomoval přednosti i nedostatky pruských jehlovek ve srovnání s rakouskou výzbrojí. Vydal dokonce dva rozkazy, které zapovídaly užití Stosstaktik (útoky sevřenými útvary) proti Prusům, resp. povoloval je pouze v případě, kdy nepřátelské formace již budou rozrušeny zejména palbou dělostřelectva, ale i Lorenzek, o nichž se vědělo, že mají lepší balistické vlastnosti. Jinou věcí je, že pokud se Rakušané léta cvičili ve zcela jiném duchu, těžko mohly mít tyto rozkazy nějaký výraznější efekt. A nemylme se, i Albrechtovi jednotky na jihu útočily mnohdy v těsně sevřených formacích, což vedlo k těžkým ztrátám i u Custozy, a to Italové používali předovky Minié. Takže to nebylo o vrchním veliteli, bylo to o zažitých postupech. Proto si nemyslím, že by s tím jiná osoba na místě Benedeka něco zásadního udělala.
To není zcela přesné. Účinost pruské taktiky si uvědomoval (ale nebyl sám, ti co se s Prusy střetli ji také měli možnost poznat), ale ve svých rozkazech Stosstaktik nezapovídá ("V žádném případě nechci brát c.k. armádě... rychlou odhodlanost jít nepříteli bodákem na tělo..."). Pouze dopřesňuje, aby předtím byl nepřítel "oslaben a otřesen dělostřeleckou palbou... zatímco se pěchota a jezdectvo nacházejí pokud možno ve skrytu..." a útok na bodák je potom veden "... s využitím všech výhod terénu...". O palbě pušek tam nemá ani slovo, pravděpodobně proto, že si uvědomuje, že jeho pěchota není v manévru palbou dostatečně vycvičena.
Jinak co se týká Custozy, souhlas, tam je vidět, že když proti Rakušanům nestojí Prusové, nevede se jim v útoku zase tak špatně. Ikdyž mi přijde, že zde to bylo přesně obráceně, než u Hradce, Italové útočili živelně a neorganizovaně. Benedekovi by se ale dalo řízení samotné bitvy vyčítat, protože mi přijde, že proto neučinil dost.
Bublifuk píše:b) Benedekovi se povedlo (na rozdíl od Moltkeho!) soustředit u Hradce všechny své síly již od počátku bojů, kdežto pruská 2.armáda se musela teprve přesouvat. To byl výtečný počin, který zůstává poněkud neprávem opomíjen. Nebylo to nic jednoduchého, armáda za sebou měla v podstatě pouze porážky a ústupové boje.
To je pravda, ale nadruhou stranu ani Benedek toho nevyužil jak měl. Měl dostatek sil v záloze, ale jejich nasazení bylo dost diskutabilní. Spíše to bylo vše dost váhavé a hlavně pomalé. Navíc i na straně Rakušanů se asi 40 000 vojáků do boje nezapojilo (u Prusů jsem sice na podobné vyčíslení nenarazil, ale dovolím si to odhadnout podle toho co vím na cca 60-70 tisích vojáků). A právě přesun 2. pruské armády bylo to, co Rakušanům zlomilo vaz, protože tím, že nebyla na bojišti se nechalo pravé křídlo Severní armády strhnout bojem a tak vyklidilo obranné pozice proti ní. A smám Benedek když byl čas, nápravu nezjednal. Čímž se dostáváme k
Bublifuk píše:c) Není pravdou, že by Benedek s příchodem 2. armády k Hradci nepočítal, počítal s tím od samého počátku a vyčlenil proti ní plné dva armádní sbory (přes 50.000 mužů a cca 200 děl). Jeho naprosto neoddiskutovatelnou chybou (a opravdu zásadní) bylo, že nic neudělal se situací, kdy se oba sbory odchýlily od dispozic a zapojily se do bojů o Svíb. Nebyl schopen ani je nasměrovat zpět, ani na jejich místo užít jednotky z centrálních záloh (přestože tu možnost měl a původně i takový rozkaz vydal). Výsledkem byla katastrofa.
Ovšem jen bych upřesnil, důležité je to oslabení dělostřeleckou palbou, ne palbou obecně. To byla rakouská minela, které se při výcviku (a boji) dopouštěli. Přijde mi to jako nepochopitelný krok zpět...
