K té Sibiři a Dálnému Východu snad jen dodám, že tam můžou vzniknout rusko-čínské korporace. Čína je ochotna zde investovat miliardy. Jde hlavně o surovinové projekty. Zdá se, že nepůjde cestou války, aby zdroje získala, ale bude to dělat přes kapitál, zatím. V případě slabosti Ruska v budoucnosti si ho můžou rozparcelovat. Takže Rusko ve svých strategických studiích s Čínou jako protivníkem určitě počítá.Mirek58 píše:A sibiř? Jen studený prostor žadonící po investicích, tak je lepší když tam budou investovat rusové, než aby je napadlo ten kapitál uplatnit jinde.
Nicméně zatím nic nesvědčí o vojenských expanzivních úmyslech. Čínské myšlení, jak už naznačil Mirek je trochu jiné. Třeba se podívat na Suna a jeho dílo Umění války. Několik jeho citátů:
Znáš-li nepřítele i sám sebe, můžeš bez obav svést sto bitev.
Pokud znáš sebe, ale nikoliv nepřítele, jednou vyhraješ a podruhé prohraješ.
Jestliže neznáš ani sebe ani nepřítele, prohraješ v každé bitvě.
Lze-li nepřítele snadno vydráždit, dráždi ho. Předstírej slabost, aby si vedl zpupně.
Udeř na místo, kde není připraven na útok, objev se tam, kde tě nečeká.
Ve vojenství se snaží vyvolávat strach občasnými demonstracemi zbraní. V ekonomice vítězí nad současným chaosem. Čínští obchodníci dělají překvapivé bleskové obchody a Západ jen kouká, přitom v tom není jen touha po zisku, ale také promyšlená strategie. Ačkoli mezi Ruskem a Čínou panuje určité napětí a nedůvěra, v globalním světě se mezi nimi rozvinula poměrně značně intenzivní spolupráce. Jde jim o to vyvážit převahu USA, už byl uveden třeba případ Sýrie. Prodejem starších technologií do Číny získává Rusko prostředky na svůj další vojenský vývoj. Přitom Čína se tím nějak výrazně neposílí, ale k vlastní integritě jí to postačí. Rusko vyvezlo letouny Su-27 a Čína je dokonce začala vyrábět v licenci. Rovněž došlo k exportu pokročilejších letounů Su-30, tankovací letouny Il-76 a významným se stal prodej mohutných torpédoborců třídy Sovremennyj, které významně posílily čínské námořnictvo.