Terajší čínsky spôsob riadenia krajiny a hospodárstva.

[seabee]

Konec rozmachu čínské ekonomiky. Země se topí v dluzích a nemá co dál budovat
Desítky let zažívala čínská ekonomika nebývalý rozmach, zejména díky investicím do továren, mrakodrapů a silnic. Tento hospodářský model vyvolal obdivuhodné období růstu, které zemi vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Ten model už ale nefunguje. Problémy jsou patrné po celé Číně.

To, co fungovalo, když se Čína snažila dohnat vyspělý svět, už nefunguje, píše v obsáhlém článku americký ekonomický list The Wall Street Journal. Země se topí v dluzích a nemá co dál budovat. V některých částech Číny se málo využívají například postavené mosty nebo letiště, miliony bytů jsou neobydlené a návratnost investic prudce klesla.

Tak člověk musí číst ty novinářský snahy o zvýšení prodeje listu/prokliků velmi opatrně. Často jde jenom o to, vyvolat žádoucí pohyb na burze, protože i na poklesu a krachu se dá pohádkově vydělat, viz Big Short. Ale ta čísla fakt nevypadají dobře. A při tom Čína nakupuje energie a suroviny jako divá, jako kdyby zase čekala 20% roční růst. Ale je nevyvratitelným faktem, že všechny ekonomické modely se časem vyčerpají - viz Reaganomika, Thatcherismus, bankovní socialismus, dot-com atd a podle Marxe se krize dostavují periodicky. Proč by to nemělo platit také pro Čínu?

https://www.wsj.com/world/china/china-e ... ticle_pos1
https://www.newstream.cz/money/konec-ro ... .sznhp.box

[seabee]

Velké rozhořčení států Indo-pacifické oblasti vzbudilo nové vydání oficiální čínské mapy regionu, kde jsou všechna sporná území bez ohledu na jejich statut a mezinárodní uznání zahrnuta do čínského území. Proti předcházející , stejně rozporné verzi 9-Dash byla Čína nově rozšířena o části Nepálu a Indie, sporný Ussurijský Velký ostrov obsazený Ruskem a japonské části souostroví Rjúkjú. Publikace mapy 10-Dash proběhla jen několik dnů poté, co čínský prezident při jednání BRICS prohlásil, že "Hegemonismus není v čínské DNA".

[seabee]

CHYBY ČÍNSKÝCH KOMUNISTŮ SE MNOŽÍ A SI ŤIN-PCHINGŮV AUTOKRATICKÝ MODEL PŘESTÁVÁ FUNGOVAT
.... Řada jejích potíží pramení z širších nedostatků tamní ekonomické koncepce – jež se zhoršuje s tím, jak prezident Si Ťin-pching centralizuje moc....Mdlá reakce na prudce klesající růst a inflaci je nejnovější z řady chyb. Nadutá zahraniční politika a merkantilistický industriální přístup vyvolaly ekonomický konflikt s Amerikou. Na domácí půdě se čínští politici nedokázali adekvátním způsobem vypořádat se spekulacemi na trhu s bydlením a s uspořádáním, v němž mají developeři tak obrovské závazky, že jsou systémově důležití.

Od roku 2020 sráželi čínští regulátoři burzovní indexy, když zašlapávali do země úspěšné technologické firmy, které označili za vzpurné a monopolistické.....

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/chyby ... a-fungovat
© 2023 The Economist Newspaper Limited
All rights reserved. Publikováno na základě licence s The Economist, přeloženo týdeníkem Hrot.
Originální článek v angličtině najdete na www.economist.com.

[seabee]

Problémy Číny už jsou takové, že USA nepředstihne
Dlouhá léta řada analytiků s přesvědčením tvrdila, že Čína jednoho dne přeskočí USA a stane se největší ekonomikou světa. Dekády trvající rázné tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) Číny ale po koronavirové pandemii výrazně zpomalilo, což některé experty přimělo ke zmírnění svých původních odhadů. Například analytici Bloomberg Economics už mají jasno: současné zpomalení čínské ekonomiky je tak velké, že americkou ekonomiku z dlouhodobého hlediska z trůnu možná nikdy nesesadí.
Podle nové dlouhodobé prognózy expertů Bloombergu předčí čínská ekonomika tu americkou až v polovině čtyřicátých let, avšak půjde jen o nepatrný náskok, který nebude mít dlouhého trvání. Poté bude Čína za USA znovu zaostávat.

https://www.bloomberg.com/news/articles ... ium-europe

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... -internetu

[Rase]

Čínský 40letý boom skončil. Co přijde dál?

Po desetiletí poháněla Čína svou ekonomiku investicemi do továren, mrakodrapů a silnic. Tento model vyvolal mimořádné období růstu, které Čínu vyvedlo z chudoby a proměnilo ji v globálního obra, jehož exportní schopnosti zaplavily celý svět. Nyní je však model rozbitý. To co fungovalo v minulosti již nedává nyní smysl, když se země topí v dluzích a docházejí jí věci na budování. Části Číny jsou posety nedostatečně využívanými mosty a letišti. Miliony bytů jsou neobydlené. Návratnost investic prudce klesla. Vzhledem k tomu, že soukromé investice jsou slabé a export ochabuje, úředníci říkají, že nemají na výběr, než si dál půjčovat a budovat, aby stimulovali své ekonomiky. Ekonomové se nyní domnívají, že Čína vstupuje do éry mnohem pomalejšího růstu, kterou zhoršuje nepříznivá demografie a prohlubující se propast s USA a jejich spojenci, což ohrožuje zahraniční investice a obchod. Spíše než jen obdobím ekonomické slabosti by to mohlo být stmívání dlouhé éry. Jak bude vypadat budoucnost? Podle Mezinárodního měnového fondu bude růst čínského HDP v příštích letech pod 4 %, což je méně než polovina jeho bilance za většinu posledních čtyř desetiletí. Capital Economics, londýnská výzkumná firma, uvádí, že trend růstu Číny se zpomalil na 3 % z 5 % v roce 2019 a v roce 2030 klesne na přibližně 2 %. Při těchto sazbách by Čína nedokázala splnit cíl stanovený prezidentem Si Ťin-pchingem v roce 2020, kterým je zdvojnásobení velikosti ekonomiky do roku 2035. To by Číně ztížilo přechod z řad rozvíjejících se trhů se středními příjmy a mohlo by to znamenat, že Čína nikdy nepředstihne USA jako největší světovou ekonomiku, což jsou její dlouhodobé ambice.

Mnoho dřívějších předpovědí čínského ekonomického pádu se však ukázaly jako mylné. Rostoucí čínský průmysl elektrických vozidel a obnovitelných zdrojů energie připomíná její schopnost ovládnout trhy. Napětí s USA by mohlo Čínu podnítit k urychlení inovací v technologiích, jako je umělá inteligence a polovodiče, a otevřít tak nové cesty růstu. A Peking má stále k dispozici páky ke stimulaci růstu, pokud se tak rozhodne, například rozšířením fiskálních výdajů. I tak se ekonomové obecně domnívají, že Čína vstoupila do náročnějšího období, ve kterém předchozí metody podpory růstu přinášejí klesající výnosy. Některé tyto znaky byly patrné již před pandemií. Pekingu se podařilo udržet růst díky tomu, že si více půjčoval a spoléhal se na vzkvétající trh s bydlením, který v některých letech představoval více než 25 % HDP Číny. Počáteční úspěch země v boji proti Covid-19 a prudký nárůst výdajů amerických spotřebitelů na pandemii dále maskovaly ekonomické problémy Číny. Bytová bublina od té doby praskla, západní poptávka po čínských produktech opadla a půjčky dosáhly neudržitelné úrovně. Výhled se v posledních měsících výrazně zhoršil. Výrobní činnost se snížila, vývoz klesl a nezaměstnanost mladých dosáhla rekordních výšek. Jeden z největších přežívajících developerů v zemi, Country Garden Holdings, je na pokraji možného selhání, protože celková ekonomika sklouzne do deflace.

Bez aktivnějších stimulů z Pekingu a smysluplného úsilí o oživení soukromého sektoru se někteří ekonomové domnívají, že zpomalení Číny by se mohlo přehoupnout do dlouhodobé stagnace podobné té, co zažilo Japonsko od 90. let, kdy prasknutí realitní bubliny vedlo k mnoha letům deflace a omezeného růstu. Na rozdíl od Japonska by však Čína vstoupila do takového období ještě před tím, než by dosáhla statusu bohatého světa, s příjmy na hlavu hluboko pod vyspělejšími ekonomikami. Čínský národní příjem na osobu loni dosáhl zhruba 12 850 dolarů (292 993 kč), což je pod současnou hranicí 13 845 dolarů (315 680 Kč), kterou Světová banka klasifikuje jako minimum pro zemi s vysokými příjmy. Japonský národní příjem na hlavu v roce 2022 byl asi 42 440 dolarů (967 674 Kč) a v USA dokonce 76 400 dolarů (1 741 996 Kč). Slabší čínská ekonomika by také mohla podkopat podporu veřejnosti pro Si Ťin-pchinga, i když v současnosti neexistuje žádný náznak organizované opozice. Někteří američtí analytici se obávají, že Peking by mohl reagovat na pomalejší růst tím, že by se stal represivnějším doma a agresivnějším v zahraničí, což by zvýšilo riziko konfliktu, včetně sporu o ostrov Tchaj-wan. Na politické schůzce 10. srpna prezident Biden nazval ekonomické problémy Číny "časovanou bombou", která by mohla podnítit její vůdce "dělat špatné věci". Čínští představitelé podnikli několik skromných kroků k oživení růstu, včetně snížení úrokových sazeb, a zavázali se udělat více, pokud se podmínky zhorší. Informační kancelář Státní rady, která se zabývá dotazy médií na čínské vedení, na otázky neodpověděla. "Někteří západní politici a média zveličovali a propagovali současné potíže v čínské hospodářské obnově po Covidu," řekl mluvčí ministerstva zahraničí 16. srpna. "Fakta ukážou, že se mýlili."

Čína se důsledně vzpírala hospodářským cyklům během čtyř desetiletí od doby, kdy Teng Siao-pching v roce 1978 zahájil éru "reformy a otevírání se" tím, že přijal tržní mechanismy a otevřel Čínu Západu, zejména prostřednictvím mezinárodního obchodu a investic. Během tohoto období Čína zvýšila příjem na hlavu 25krát a podle Světové banky vyvedla z chudoby více než 800 milionů Číňanů – více než 70 % celkového snížení chudoby ve světě. Čína se vyvinula z národa sužovaného hladomorem v druhou největší světovou ekonomiku a největšího konkurenta Ameriky ve vedení. Akademici byli tak nadšeni vzestupem Číny, že někteří hovořili o "čínském století", kdy Čína dominovala světové ekonomice a politice, podobně jako bylo 20. století známé jako "americké století". Čínský boom byl podpořen neobvykle vysokou úrovní domácích investic do infrastruktury a dalších pevných aktiv, které v letech 2008 až 2021 tvořily každý rok v průměru asi 44 % HDP. Ve srovnání s celosvětovým průměrem 25 % a přibližně 20 % v USA, podle údajů Světové banky. Tak velké utrácení bylo zčásti umožněno systémem "finanční represe", ve kterém státní banky stanovily nízké sazby vkladů, což znamenalo, že mohly levně získávat finanční prostředky a financovat stavební projekty. Čína vybudovala desítky tisíc kilometrů dálnic, stovky letišť a největší síť vysokorychlostních vlaků na světě. Postupem času se však objevily důkazy o problémech. Odhaduje se totiž, že přibližně jedna pětina bytů v čínských městech, tedy alespoň 130 milionů bytů, bude v roce 2018 neobydlená. Kuej-čou, jedna z nejchudších provincií v zemi s HDP na obyvatele nižším než 7 200 dolarů (2022), se může pochlubit více než 1 700 mosty a 11 letišti, což je více než celkový počet letišť ve čtyřech největších čínských městech. Provincie měla na konci roku 2022 nesplacený dluh odhadovaný na 388 miliard dolarů a v dubnu musela požádat o pomoc centrální vládu, aby podpořila své finance. Podobných případů se pak najde mnohem víc.

Kenneth Rogoff, profesor ekonomie na Harvardské univerzitě, řekl, že čínský ekonomický vzestup má paralely s tím, čím prošly mnohé jiné asijské ekonomiky během období rychlé urbanizace, stejně jako s tím, co evropské země (jako Německo) zažily po druhé světové válce, kdy došlo k velkým investicím do infrastruktury, čímž se podpořil ekonomický růst. Desetiletí stavební činnosti v Číně zároveň připomínají boom japonské infrastruktury na konci 80. a 90. letech, který vedl k přeinvestování. Řešením pro mnoho čínských regionů bylo nadále si půjčovat a stavět. Celkový dluh, včetně dluhu drženého na různých úrovních vlády a státních společností, se v roce 2022 vyšplhal na téměř 300 % čínského HDP, překonal úroveň USA a podle údajů Bank for International Settlements vzrostl z méně než 200 % v roce 2012. Velkou část tohoto dluhu měla na svědomí města. Omezeni Pekingem ve své schopnosti půjčovat si přímo na financování projektů, obrátili se k mimobilančním nástrojům financování, jejichž dluhy mají letos podle MMF dosáhnout více než 9 bilionů dolarů. Rhodium Group, společnost zabývající se ekonomickým výzkumem se sídlem v New Yorku, odhaduje, že pouze asi 20 % finančních firem využívaných místními vládami k financování projektů má dostatečné hotovostní rezervy na splnění svých krátkodobých dluhových závazků, včetně dluhopisů vlastněných domácími a zahraničními investory.

V pekingských mocenských kruzích si vysocí úředníci uvědomili, že model růstu minulých desetiletí dosáhl svých limitů. V loňském neomaleném projevu k nové generaci stranických vůdců si Si Ťin-pching vzal na mušku úředníky, kteří se spoléhali na půjčky na výstavbu, aby rozšířily ekonomické aktivity. "Někteří lidé věří, že vývoj znamená investovat do projektů a zvyšovat investice," řekl a zároveň varoval, "nemůžete jít po staré cestě s novými botami." Si a jeho tým však ale doposud udělali jen málo pro to, aby se odklonili od starého modelu růstu země. Ekonomové říkají, že nejzřejmějším řešením by bylo, kdyby se Čína posunula směrem k podpoře spotřebitelských výdajů a odvětví služeb, což by pomohlo vytvořit vyváženější ekonomiku, která by se více podobala těm v USA a západní Evropě. Spotřeba domácností totiž tvoří v Číně pouze asi 38 % HDP, v posledních letech se relativně nezměnila, ve srovnání s asi 68 % v USA, uvádí Světová banka. Změna by vyžadovala, aby čínská vláda přijala opatření zaměřená na povzbuzení lidí, aby více utráceli a méně šetřili. To by mohlo zahrnovat rozšíření čínské sociální politiky s vyššími zdravotními dávkami a podporou v nezaměstnanosti. Si a někteří z jeho spolupracovníků však zůstávají podezřívaví ke "spotřebě v americkém stylu", kterou považují za plýtvání v době, kdy by se Čína měla zaměřit na posílení svých průmyslových kapacit nezbytných pro potenciální konflikt se Západem. Vedení se také obává, že zmocnění jednotlivců, aby více rozhodovali o tom, jak utrácejí své peníze, by mohlo podkopat státní autoritu, aniž by to vyvolalo takový růst jaký si Peking přeje. Koncem července oznámený plán na podporu spotřeby byl kritizován ekonomy v Číně i mimo ni za nedostatek podrobností. Navrhl podporu sportovních a kulturních akcí a prosadil vybudování více obchodů se smíšeným zbožím ve venkovských oblastech. Místo toho Siovo vedení zdvojnásobilo státní zásahy, aby se Čína stala ještě větší průmyslovou velmocí, silnou ve vládních odvětvích, jako jsou polovodiče, EV a AI. Byť zahraniční experti nepochybují, že Čína může v těchto oblastech udělat pokrok, samy o sobě nestačí na to, aby pozvedly celou ekonomiku nebo vytvořily dostatek pracovních míst pro miliony absolventů vysokých škol vstupujících do pracovního procesu. Peking utratil miliardy dolarů, aby se pokusil vybudovat tamní polovodičový průmysl a snížit jeho závislost na Západě. To vedlo k rozšíření výroby méně sofistikovaných čipů, ale ne pokročilých polovodičů vyráběných předními společnostmi (jako je Taiwan Semiconductor Manufacturing). Mezi projekty, které neuspěly, byly dvě významné slévárny, které získaly vládní podporu ve výši stovek milionů dolarů. Před několika dny, právě když Peking zveřejnil řadu neuspokojivých ekonomických údajů, publikoval přední stranický časopis projev, který před šesti měsíci přednesl Si Ťin-pching k vysokým představitelům strany, ve kterém vůdce, že je důležité soustředit se na dlouhodobé cíle namísto honby za materiálním bohatstvím západního stylu. "Musíme si zachovat historickou trpělivost a trvat na tom, abychom dosáhli stabilního, postupného pokroku," řekl Si Ťin-pching v projevu.

https://www.wsj.com/world/china/china-e ... n-622a3be4
https://archive.ph/20230831042243/https ... 3.5-879.18

[seabee]

Zřejmě v reakci na indickou iniciativu na zřízení dopravního koridoru do Evropy (viz Indická armádo....) přišla Čína s nabídkou Gruzii na zkapacitnění tzv. Středního (kavkazského) koridoru a provedení rekonstrukce gruzínského přístavu Anaklia na východním pobřeží Černého moře. Anaklia je regionálně strategicky významný hlubokomořský přístav, který měl být zmodernizovaný a zkapacitněný už začátkem století, ale mnohonárodnostní a mnohoinstitucionální konsorcium bylo neakceschopné a záměr prakticky skončil v roce 2019.

[seabee]

HROTCAST SPECIÁL: ČÍNĚ HROZÍ JAPANIZACE. JAKÉ TO BUDE MÍT DŮSLEDKY PRO ČESKO?
„Poměr korporátního dluhu k HDP dosahuje v Číně 150 procent. Když se přičtou dluhy vlády a domácností, je celkový dluh v čínské ekonomice kolem 300 procent HDP. Do toho praskla realitní bublina, což vyvolává deflační tlaky, s plnou silou se začíná projevovat demografický problém, a navíc Čína prochází přerodem ekonomického modelu. Střednědobý výhled Pekingu není vůbec růžový,“ upozorňuje ve speciálním dílu Hrotcastu věnovaném potížím Číny hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „V posledním roce, roce a půl už skoro nikdo nespekuluje o tom, kdy Čína dožene Spojené státy. Téměř nikdo tomu už nevěří.“

https://www.tydenikhrot.cz/clanek/hrotc ... -pro-cesko

[seabee]

„Falšoval ekonomická data, čachroval s mocí a sexem.“ V protikorupční smršti v Číně padá hlava za hlavou
Komunistická strana Číny zacílila na další elitní funkcionáře, které viní z obří korupce. Padly tresty doživotního vězení, dokonce i trest smrti. Pozoruhodné obvinění si vyslechl exstarosta devítimilionového města. Kromě obligátních frází o porušení disciplíny a zradě strany a „čachrování s penězi, mocí a sexem“ zaznělo to vůbec nejzajímavější: falšování ekonomických dat.

„Podmíněný trest smrti pro expředsedu China Life.“
„Doživotí za úplatky a napomáhání těžbě kryptoměn.“
„Penzionovaný šéf Čínských drah doznal, že přijal 8,4 milionu v úplatcích.“
„Exšéf provincie měl na starosti zdravotnickou reformu v Číně, teď uvázl ve vyšetřování korupce.“
„Bývalý přední poslanec odsouzen na doživotí.“
„Někdejší šanghajský vrchní prokurátor se přiznal v případu 6,6milionové korupce.“
„Hlava Čínské superligy chycena v protiúplatkářské síti.“
„Bývalý šéf pekingské zdravotnické komise odsouzen za úplatky k 11 letům.“

To je jen namátkový výběr z titulků v čínském tisku počínaje koncem letošního srpna.

https://denikn.cz/1254594/falsoval-ekon ... u/?ref=tit

[seabee]

Při jednání iniciativy Belt and Road Forum v Pekingu čínský prezident vřele uvítal etiopského Premiéra a zdůraznil potřebu a přínos zapojení jeho země do iniciativy BRICS. Si Ťin-pchingovi zřejmě nestačí dvě členské země ve válce (Rusko s Ukrajinou a Indie s Pákistánem) a chce jich mít víc. Etiopský premiér totiž vzápětí oznámil, že je pro jeho zemi životní nutností přístup k Rudému moři - to znamená patrně přes nyní samostatnou Eritreu. Ta už oznámila, že s Etiopií nebude nijak spolupracovat. A nebo může Etiopie napadnout islámské Džibutsko s velkou základnou francouzské Cizinecké legie. To je relativně prosperujícím státem se silnou podporou Francie, Itálie či Saúdské Arábie, kteří tam podporují významný přístav a zónu volného obchodu.

Další kout světa, kde se máme co těšit na nejhorší.

[pjaro77]

V kapitalisticko-komunistickej krajine stále existuje ostrov čistého maoizmu

https://www.aktuality.sk/clanok/479026/ ... tie-cchun/

[seabee]

Exodus zahraničních investorů z Číny pokračuje. Důvodem je realitní krize, která zuří už i v Hongkongu
Zahraniční správci majetku opouštějí některé z největších čínských technologických firem, což souvisí s prohlubováním úprku světových investorů z čínských burz. Američtí a evropští správci fondů již tento měsíc realizovali čisté prodeje akcií čínských společností (rozdíl mezi nákupy a prodeji) v objemu 1,6 miliardy dolarů, když za celé září to bylo 3,5 miliardy dolarů. Ukazují to data EPFR Global a americké banky Morgan Stanley.

https://byznys.hn.cz/c1-67256990-exodus ... -hongkongu

[seabee]

Týden s technologiemi: Čína krade technologická tajemství za pomoci umělé inteligence, varují rozvědky pěti států
Výzvědné služby se většinou drží v pozadí. S veřejností komunikují jen sporadicky, o to větší důraz pak jejich vyjádření mají. Platí to i o aktuálním společném prohlášení zpravodajské aliance Five Eyes (zastřešuje rozvědky USA, Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie). Podle něj Čína pokračuje v krádežích duševního vlastnictví i kybernetických útocích, ve svém chování je stále troufalejší a představuje bezprecedentní hrozbu.

„Čína se dlouhodobě zaměřuje na firemní cíle propojenou kombinací technik od kybernetických průniků, nasazení operativců až po zdánlivě neškodné investice a finanční transakce,“ popsal situaci šéf FBI Christopher Wray.

Dál je to bohužel placené
https://archiv.hn.cz/c1-67256480-tyden- ... peti-statu

[Moskevskaja]

https://www.osel.cz/13144-casopis-natur ... cinou.html
Časopis Nature vyzývá k užší spolupráci mezi námi a Čínou ve vědě

Překlad z článku ze stránek nejnovějšího čísla renomovaného vědeckého časopisu, jehož redakce je výrazně a neochvějně prozápadní, přesto nevidí v každém s Čínou spolupracujícím vědci kolaboranta či špiona. Když si odmyslíte v Nature standardní tlačení na greendealovou pilu, kterou si podřezáváme vlastní ekonomickou větev, vyloupne se jádro textu. Odhaluje část obrazu, jenž načrtává, jak se geopolitické změny transformují do vrcholové vědy. Můžeme změny ignorovat, nebo jim vzdorovat, ale evoluce ty, kteří nejsou schopni adaptace na nové podmínky, má ve zvyku zatratit.

[seabee]

Přehodnoťme pohled na Peking, říkají investoři a stahují peníze z Číny
Investoři se překotně zbavují čínských akcií a opouštějí druhou největší ekonomiku světa. A to navzdory snahám Pekingu podpořit růst tím, že si bude více půjčovat na financování dalších výdajů. O trendu informuje server CNN.

Odliv zahraničních fondů z čínského trhu s takzvanými akciemi typu A vstoupil do „bezprecedentní fáze“, napsali stratégové Morgan Stanley v nedávné zprávě. Akcie typu A jsou akcie firem z pevninské Číny denominované v jüanech, které se obchodují na šanghajské a šenčenské burze.

Kumulativní odliv přes Stock Connect (obchodní propojení zřízené v roce 2014, které umožňuje mezinárodním investorům přístup k akciím v pevninské Číně přes Hongkong) dosáhl v období od 7. srpna do 19. října 22,1 miliardy USD, což je největší odliv v její historii.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekon ... .nexttoart

[seabee]

https://www.osel.cz/13144-casopis-natur ... cinou.html
Časopis Nature vyzývá k užší spolupráci mezi námi a Čínou ve vědě

Překlad z článku ze stránek nejnovějšího čísla renomovaného vědeckého časopisu, jehož redakce je výrazně a neochvějně prozápadní, přesto nevidí v každém s Čínou spolupracujícím vědci kolaboranta či špiona. Když si odmyslíte v Nature standardní tlačení na greendealovou pilu, kterou si podřezáváme vlastní ekonomickou větev, vyloupne se jádro textu. Odhaluje část obrazu, jenž načrtává, jak se geopolitické změny transformují do vrcholové vědy. Můžeme změny ignorovat, nebo jim vzdorovat, ale evoluce ty, kteří nejsou schopni adaptace na nové podmínky, má ve zvyku zatratit.

Jen aby za tou studií nebyly nepřiznaný čínský peníze, jak se nedávno stalo na Karlově univerzitě

[Dzin]

Osobně si myslím, že za všemi podobnými studiemi se nachází když ne přímo čínské peníze, tak nějaká forma benefitu z Číny.

[seabee]

Vyvolal jsem duchy:
Akademici si „odkláněli“ miliony, univerzita náhle couvá z vymáhání
Akademici UK „odkláněli“ sponzorské miliony od Číny či zbrojařů do své firmy. Policie však dospěla k závěru, že nadřízení o této praxi věděli – firma část z hodnostářů školy i platila. Univerzita se tak rozhodla peníze nevymáhat.
Byl to skandál, kvůli němuž tehdejší rektor Tomáš Zima zrušil v roce 2019 Česko-čínské centrum na Karlově univerzitě, ač ho sám zakládal.

Reportéři totiž odhalili, že šéf centra Miloš Balabán a jeho spolupracovníci přijali prostřednictvím soukromé Balabánovy firmy víc než milion korun od čínské ambasády. A to za pořádání univerzitních konferencí o Číně, které byly zaštítěny přímo rektorem a navenek se tvářily jako nezávislá aktivita univerzity.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/doma ... nou-238657

[Rase]

Finanční (realitní) krize v číně se prohlubuje, bude to řešit válkou? některé ukazatele tomu nasvědčují.

https://www.youtube.com/watch?v=AYcFFh5NQWE

[seabee]

Vzestup Číny nabral zpátečku. Přichází postčínský svět
Za poslední dva roky došlo k největšímu poklesu čínského podílu na světovém HDP od dob předsedy Maa, píše Ruchir Sharma v komentáři Financial Times.
Je to historická událost: ve vzestupu Číny coby ekonomické supervelmoci došlo k obratu. Největší globální příběh posledního půlstoletí je patrně za zenitem. Po stagnaci za vlády Mao Ce-tunga v 60. a 70. letech se Čína v 80. letech otevřela světu – a v následujících desetiletích začala výrazně růst. Její podíl na světové ekonomice stoupl téměř desetinásobně z méně než dvou procent v roce 1990 na 18,4 procenta v roce 2021. Žádný národ nikdy nerostl tak rychle a tak moc.

Pak přišel zvrat. V roce 2022 se podíl Číny na světové ekonomice o něco snížil. Letos se scvrkne výrazněji, na 17%. Pokles o 1,4%. bodu je od roku 1960 rekordní.......
....Pro představu, v letech 2022 a 2023 se očekává růst světové ekonomiky o 8 bilionů USD na 105 bilionů USD. Čína se na tomto přírůstku nebude podílet vůbec, USA 45 procenty a ostatní rozvíjející se země 50 procenty. Polovina přírůstku rozvíjejících se zemí bude pocházet z pouhých pěti z těchto zemí: Indie, Indonésie, Mexiko, Brazílie a Polsko. To je nápadné znamení možných mocenských přesunů, které mohou nastat.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)


https://denikn.cz/1289529/vzestup-ciny- ... t/?ref=inc

https://www.ft.com/content/c10bd71b-e41 ... c5783c51a2

[seabee]

Číňané vyvážejí peníze v kufrech plných zlata. Ale i jinak
Číňané z obav z ekonomické a politické budoucnosti své země posílají peníze do zahraničí. Zámožní lidé už letos ze země přesunuli stovky miliard dolarů. Využívají situace, kdy se Čína znovu po pandemii covidu-19 otevřela světu.
Tématu se věnují The New York Times [NYT] v článku Gold bars and Tokyo apartments: How money is flowing out of China. Podle něj Číňané své úspory investují do nákupu bytů v zahraničí, akcií a pojistných produktů. Opět si totiž mohou zaletět do Tokia, Londýna a New Yorku. A tak si kupují byty v Japonsku, Británii nebo Spojených státech.

Aktuálně jsou podle NYT Číňané největšími zákazníky v Tokiu, kde nakupují byty v ceně od tří milionů dolarů [cca 67,3 mil. Kč] výše. Často platí hotovostí, kterou na místo jednání přinesou v kufru....Jen letos Číňané „vyvezli“ 50 mld. USD

https://www.nytimes.com/2023/11/28/busi ... rseas.html

https://www.fintag.cz/2023/12/05/cinane ... e-i-jinak/