PALBA.CZ

Francouzské námořnictvo patří spíše k marginálním uživatelům rychlých torpédových člunů a většinu pozornosti na sebe tudíž strhávají plavidla německé, americké, britské, ruské či italské provenience. Vzhledem k početnímu i bojovému významu je to pozornost zcela oprávněná, ale i francouzská konstrukční škola si myslím zaslouží alespoň letmou zmínku. V následujících řádcích je zachycen stručný vývoj této kategorie v Marine Nationale, od jejích britských kořenů až po osudové dny roku 1940, kdy byla většina existujících či teprve stavěných plavidel včleněna do struktur Royal Navy a kruh se dá se říci uzavřel.

Francouzské torpédové čluny (Vedettes lance torpilles)

Historie těchto zpola zapomenutých plavidel začíná na počátku 20tých let, přičemž Francouzi svou vývojovou linii odstartovali na základě konstrukční školy zpoza kanálu La Manche. První dva čluny, VT 1 a VT 2, tak byly dodány z Velké Británie. Každý z nich představoval jinou variantu britského typu CMB – menší VT 1 patrně 40stopou verzi, zatímco VT 2 byl kopií úspěšné 55stopé varianty. Dokončovány a přebírány byly někdy na přelomu let 1921 a 1922 (VT 2 ve službě od února 1922). Na konci roku 1927 došlo k reklasifikaci torpédových člunů dle počtu nesených torpéd – pro čluny s jedním kusem (typ A) bylo připraveno označení VTA, pro lodě nesoucí dva kusy (typ B) pak označení VTB. Z VT 1 se tedy stává VTA 1 a z VT 2 VTB 1.

S VT 1/VTA 1 nepanovala přílišná spokojenost a to ani po přestavbě z roku 1932 spojenou s výměnou pohonné jednotky (nově motor Wister/Silburn, rychlost 38,78 uzlů) a kormidla. V roce 1934 byl člun přeřazen do rezervy, v roce 1937 byl patrně demilitarizován a posloužil v pomocné či stacionární roli.

VT 2/VTB 1 měl o něco pestřejší kariéru a dočkal se dokonce Druhé světové války. V říjnu 1923 byly jeho motory poslány na generálku k firmě Lorraine-Dietrich, ale nějaký čas se laborovalo i s variantou kompletní výměny motorů za francouzský typ. Člun tak byl mimo službu až do roku 1926. V roce 1934 byl přezbrojen, nějaký čas sloužil k různým testům vybavení, v roce 1936 prošel opravami a o tři roky později byl přeřazen ke cvičným účelům. V květnu 1940 se zúčastnil operace Dynamo, tedy známé evakuace spojeneckých vojsk (bez bližších informací o jeho roli), a v červnu téhož roku sám nalezl útočiště za kanálem v přístavu Portsmouth.

TTD (VTB 1):
Výtlak – 9,1 tuny, délka – 16,76m, rychlost – 36 uzlů (pohonná jednotka – dva dvanáctiválce Thornycroft, každý o výkonu 350hp, dva šrouby), dosah – 200 námořních mil, posádka – 4 muži, výzbroj – dvě torpéda ráže 457mm (vypouštěna přes záď), dvojitý kulomet Lewis ráže 7,7mm, případně dva kulomety Hotchkiss ráže 8mm


VT 1 a VT 2 (pozdější VTA 1 a VTB 1)

V roce 1923 vyrobili (objednali?) Francouzi své první domácí čluny, byť vycházely z britské konstrukce. Jednalo se o tři plavidla kategorie VTA, tedy s jedním torpédem a vyráběná společností Picker – VTA 2, 3 a 4. Jejich přesné parametry a osudy se mi bohužel dohledat nepodařilo.

TTD:
Výtlak – ?? tun, délka – 14m, rychlost – okolo 38 uzlů (pohonná jednotka – u VTA 2 dvanáctiválec Picker/Wisner o výkonu 535hp, u VTA 3 a 4 pak dvanáctiválec Lorraine-Dietrich o výkonu 500hp, jeden šroub), dosah – ?? námořních mil, posádka – 4 muži, výzbroj – jedno torpédo ráže 450mm (Model 1911V, vypouštěno přes záď pomocí zařízení Schneider model 1923VR)


VTA 2 (1, 2) a plány k této třídě (3)

Jednalo se o poslední jednotky kategorie VTA a všechny následující čluny již patřily do skupiny VTB. V letech 1928 až 1929 vstupovaly do služby čluny VTB 2 a 3 (společnost Wisner), VTB 4 a 5 (AC de la Loire), VTB 6 (Wisner) a VTB 7 (AC de la Loire). Šlo o upravenou variantu 55stopého typu CMB. VTB 7 byl zničen v roce 1938, VTB 2 rozebrán v roce 1940, VTB 4, 5 a 6 odpluly v roce 1940 k Britům a VTB 3 se snad potopil v kanálu La Manche cestou tamtéž. Leč informace jsou často protichůdné.

TTD (VTB 2, 3, 6 a 7):
Výtlak – 11,6 tuny, délka – 17,24m, rychlost – cca 39 uzlů, při zkouškách naměřeno až 41 uzlů (pohonná jednotka – dva dvanáctiválce Picker/Wiesner, každý o výkonu 535hp, dva šrouby), dosah – 180 námořních mil, posádka – 8 mužů, výzbroj – dvě torpéda ráže 450mm (Model 1911V, vypouštěna přes záď pomocí zařízení Schneider model 1923VR), dva kulomety Hotchkiss ráže 8mm

TTD (VTB 4 a 5):
Výtlak – 12,7 tuny, délka – 15,65m, rychlost – cca 37 uzlů, při zkouškách naměřeno až 42 uzlů (pohonná jednotka – dva dvanáctiválce Picker/Wiesner, každý o výkonu 535hp, dva šrouby), dosah – 180 námořních mil, posádka – ? mužů, výzbroj – dvě torpéda ráže 450mm (Model 1911V, vypouštěna přes bok pomocí zařízení Loire), dva kulomety Hotchkiss ráže 8mm


VTB 4 (rok 1934) (1, 2) a plánek VTB 7 (3)

V letech 1935 až 1936 byly zařazeny do služby čluny VTB 8, 9 a 10, konečně již domácí konstrukce (výrobce – AC de la Loire). VTB 9 se potopil v srpnu 1939 na cestě z Cherbourgu do Boulogne a VTB 10 byl rozebrán v roce 1940 (udává se, že díky problémům s motory nebyl využíván v aktivní službě). VTB 8 unikl v červnu 1940 do Velké Británie, v červenci byl zrekvírován Royal Navy jako B.063, v roce 1941 předán Svobodným Francouzům a přeznačen zpět na VTB 8, ale do služby se již patrně nevrátil a v roce 1944 byl rozebrán.

TTD:
Výtlak – 21,6 tuny, délka – 18,75m, rychlost – cca 48 uzlů, při zkouškách naměřeno až 54 uzlů (pohonná jednotka – u VTB 8 a 9 dva motory Sibur/Lorraine, každý o výkonu 1 100hp, u VTB 10 pak experimentálně motory Hispano-Suiza o souhrnném výkonu 2 600hp, dva šrouby), dosah – 180 námořních mil, posádka – 5 až 7 mužů, výzbroj – dvě torpéda ráže 450mm (Model 1909R, u VTB 8 vypouštěna přes bok pomocí zařízení Loire, u VTB 9 přes záď pomocí zařízení Schneider a u VTB 10 z torpédometů), dva kulomety


VTB 8 (rok 1933) (1), VTB 9 (rok 1936) (2), VTB 8 a 9 (rok 1938), za povšimnutí stojí rozdílné řešení vypouštění torpéd (3) a VTB 10 (4)

Z lodí série VTB 11 až 22 objednaných v roce 1937 se Francie dočkala pouze dvou exemplářů – VTB 11 a 12. VTB 13 a 14 padly rozestavěné do rukou Němců a stavba VTB 15 až 22 byla pozastavena v prosinci 1939, přičemž na většině z nich práce nejspíše ani nezačaly. VTB 11 a 12 byly předány v květnu 1940, v červnu se podílely na operaci Dynamo a různých transportních úlohách. Absolvovaly též menší dovybavení ve Velké Británii (instalace Asdicu), ale v červenci 1940 byly Brity obsazeny. Byly drženy v rezervě až do června 1942, kdy se vrátily do služby jako B.064 (později MGB 98) a B.065 (později MGB 99). VTB 11/MGB 98 byl zničen v březnu 1943 při náletu německých letounů na Gosport, VTB 12/MGB 99 byl vyřazen v roce 1945.

VTB 13 a 14, rozestavěné v červnu 1940 z 43 a 24%, byly již dokončovány pod taktovkou Němců. Změn doznala nejen pohonná jednotka (4 motory Lorraine, každý o výkonu 500hp a dva pomocné motory, každý o výkonu 100hp), ale i výzbroj a vybavení. Bylo plánováno osazení dvěma 457mm torpédy svrhávanými přes bok, jedním 37mm kanónem v kopuli na přídi, jedním kulometem v postavení nad kabinou a skluzavkou hlubinných náloží. Čluny SA 8 a SA9 (Schnellboot Ausland), jak byly Němci značeny (označení SA 1 až SA 7 připadlo člunům původně určeným pro španělské námořnictvo, taktéž ukořistěným ve francouzských loděnicích), ale nakonec nebyly vybaveny pro vypouštění torpéd. Do služby vstoupily v červnu (SA 8) a červenci 1942 (SA 9), v roce 1943 byly přeznačeny na FK 58 a FK 59 (Frankreich Kanalinseln) a zařazeny k Hafenschutz-Flottille Kanalküste. FK 58 byl na konci roku 1943 poškozen spojeneckým náletem a to se opakovalo ještě v červenci 1944. Po osvobození pokračoval ve službě, u druhé jednotky jsem poválečný osud nedohledal.

TTD (VTB 11 a 12):
Výtlak – 28,5 tuny, délka – 19,85m, rychlost – cca 45 uzlů, (pohonná jednotka – dva motory Lorraine 91 D, každý o výkonu 1 100hp, dva pomocné motory Lorraine 88 D o výkonu 40hp, dva šrouby), dosah – 180 námořních mil, posádka – 5 až 7 mužů, výzbroj – dvě torpéda ráže 400mm (Model 1926V, vypouštěna přes bok pomocí zařízení Loire), dva kulomety, 6 hlubinných náloží o váze 35 kg


VTB 12 ve stavbě (1) a dokončeném stavu (2) a trojice člunů ve Velké Británii v roce 1940 – zleva doprava VTB 11, 8 a 12 (3)


typ VTB 11, zde již patrně v podobě upravené pro potřeby německého námořnictva (1, 2) a navrhovaný finální vzhled SA8 a 9 (3)

O moc lépe než předchozí třída nedopadla ani série 18ti torpédových člunů s označením VTB 23 až 40 objednaných u britské společnosti British Power Boat se sídlem v Hythe. Čluny začaly být přebírány v roce 1940, ale do června se podařilo převzít pouze pět jednotek – VTB 23 až 27. Ty byly v červenci 1940 obsazeny Brity a spolu s ostatními čluny, dokončovanými již přímo pro britské námořnictvo, sloužily jako MGB 50 až 67.

TTD:
Výtlak – 34 tun, délka – 21,35m, rychlost – cca 45 uzlů, (pohonná jednotka – tři motory Rolls Royce Merlin, každý o výkonu 1 100hp, dva šrouby), dosah – 500 námořních mil (rychlost 40 uzlů), posádka – 7 až 12 mužů (dle typu mise), výzbroj – čtyři torpéda ráže 400mm (Model 1926V), dva kulomety ráže 13,2mm (případně provizorně dvě dvojice 7,5mm kulometů), 10 hlubinných náloží o váze 35 kg (8+2 rezervní), zařízení pro detekci ponorek


VTB 23 při zkouškách v roce 1940 (1, 2) a VTB 26, zde již jako MGB 53 (3)

Vítej do klubu velkých námořníků na malých lodích, super pro porovnání konstrukční školy Jsem rád, že se někdo chytil.

Já jsem zase rád, že jsem ti tím do ničeho nevlezl. Spoléhal jsem na to, že se ještě držíš Němců Až se někdy najde trochu času, tak se třeba vrhnu i na Japonce a podobné státy.

No jo no držím, do konce týdne budou S-třicetsomičky, ovšem začínám pochybovat zdali je to pro mne ještě zábava nebo závazek

dotaz:

chapu vypousteni torped z torpedometu, dovedu si predstavit i vypousteni torped pres bok ale jak se vypousti torpeda pres zad? na tech fotkach VTB 8 a 9 me to pripada jako nejaka skluzavka, coz me rozhodne nepripada jako nejlepsi zpusob

Není to až tak špatný způsob, ale hodí se spíš pro menší lodě. Nezvyšuje těžiště, jako montáž na boky nebo torpédomety. K zásahu vlastním torpédem v podstatě dojít nemůže, torpédovka má menší ponor, než obvyklé cíle a často je i rychlejší... A je to skluzavka.

a kdy se zapina pohon torpeda? jeste na skluzavce nebo az kdyz je ve vode? kdyz clun jede na plnej ceres nema ta zvirena voda za sroubama vliv na presnost? jako ano ty sily asi nebudou nijak extremne velky, ale torpedo jde do vody hned vedle nich

Taková tragédie to zas nemusela být, dvěma "zadními" torpédomety byl vyzbrojen i vrchol evoluce S-Bootů Typ 700.

Pohon i gyroskopy běží už před žbluňkem, tedy na palubě proto není problém vybočení apod.