MARK-IV britský tank

[Tuchačevskij]

Ta 1. fotka s MARK-IV upraveným na zásobovací verzi (SUPPLY)je moc pěkná!
Ti němečtí nosiči budou zcela určitě zajatci, využívaní na práci v týlu. Třeba právě na nošení raněných...

[kacermiroslav]

Obávám se že ač nejsem světově uznávaným historikem, docela snadno poznám že to co líčíš je vedle.

Ale kolego:-) neříkáš mi nic nového. Na toto téma jsem zde již něco publikoval, jukni například SEM:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=93&t=3608
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=212&t=3353

...a samozřejmě mi nevkládej do úst slova, která jsem nevyřknul/nenapsal:-) napsal jsem "Tudíž minimálně od začátku roku 1917 mohlo Německo začít uvažovat o útočné válce na Západě" a zdůraznil bych to slovo "mohlo". A na tom trvám...uvažovat se o tom skutečně dalo a nejlepším důkazem je samotná německá jarní ofenzíva z konce března 1918. Důvody, proč k ofenzivě nedošlo dříve, jsi hezky vylíčil sám:-) k danému tématu nemám potřebu zacházet do detailů.

Takže, když se vrátíme k tématu, stěžejní podle mě je otázka, jestli Německo technologicky a materiálově bylo schopno masové produkce tanků v krátkém čase nebo ne. Protože minimálně od února/března 1917 bylo patrné, že východní fronta už není to co byla a dalo se předpokládat, že vzhledem k oslabení této fronty lze uvažovat o posílení západní fronty.

[Bublifuk]

Badaxe, nikdo z nás zde netvrdí, že je renomovaný historik, jsme jen nadšenci se zájmem o obor a proto jsme zde. Nicméně s Tvou interpretací jarní ofensivy 1918 dosti zásadně nesouhlasím. Pokud si prostuduji své prameny, pak cílem Němců skutečně bylo dobytí Paříže a vítězství. Němci věděli o sérii vzpour ve francouzské armádě souvisejících s Nivellovou ofensivou, to se neutajilo. Věděli tedy, že morálka Frantíků je mizerná a doufali, že pokud padne Paříž Francouze to zlomí a definitivně přestanou mít vůli bojovat. Pak by nějaké posily z USA už nehrály roli, jednalo by se o míru... Nicméně je to na delší rozbor a jsme poněkud OT. Zpět tedy k tankům, byť německým a tedy vlastně taky OT, ale to se snad snese.

Jak jsem již uvedl, Němci chtěli překonat úskalí zákopové války za pomoci obrněných strojů již na počátku r.1915. Zvolili však Goebleho obskurní samohyb a po jeho neúspěchu snahy utichly.
Když Britové nasadili tanky na Sommě, vypukla v Německu svého druhu panika a volání po co nejrychlejším zavedení něčeho obdobného i jejich armádě. Je zaznamenáno poměrně úsměvné intensivní pátrání po jistém p. Steinerovi, který byl před válkou výhradním zástupcem firem Holt a Caterpillar v Německu, který si ovšem tou dobou lebedil někde v cizině. Dále již 30.10.1916 gen. Friedrichs svolal zástupce něm. automobilového průmyslu, aby mu sdělili názor na vývoj a konstrukci podobného vozidla v Německu. Bylo mu sděleno, že německá ekonomika toho má již tak dost a kapacit mnoho není...
Současně byla OHL ustavena speciální komise, která měla prozkoumat dva ukořistěné tanky Mark I. a podat o nich zprávu. A zde je to již zajímavé:
Komise ve své zprávě z počátku r.1917 ocenila schopnost tanků procházet drátěnými překážkami, překonávat zákopy a odolávat bežné pěchotní munici. Na druhou stranu zdůraznila mechanickou nespolehlivost, špatný systém řízení, tendence ke zhasínání motoru pro nevhodný spádový systém přívodu paliva a neschopnost odolávat K-munition, kterou už Němci užívali.
Závěr zněl, že, i když idea obrněného vozidla nepostrádá na zajímavosti, nasazení této zbraně je záležitostí vysloveně místní a zařazení této zbraně do výrobního procesu v Německu by znamenalo pouze plýtvání materiálovými zdroji. Komise doporučila vybavit pěchotu zvýšeným množstvím munice "K", rozšířit zákopy a rozšířit výcvik polních dělostřeleců ve vedení přímé palby, čímž by měl být problém tanků vyřešen. Zajímavé je to, že dle některých pramenů bylo původně ve zprávě uvedeno, že tyto závěry platí právě jen pro tento typ tanku a v případě dalších technických inovací bude nutno zprávu podrobit revizi. Tato věta však byla z finální verze vyškrnuta, neboť by mohla ohrožovat morálku, když v podstatě připouští, že by Britové mohli přijít s něčím, co Němci v dohledné době míti nebudou. Zpráva měla nepochybně vliv i na nízkou prioritu vývoje A7V, s nímž se jinak započalo oficiálně již 13.11.1916.
Ale samozřejmě vývoj opravdu nezastavíš a prvním typem, který potvrzoval oprávněnost oné "vypuštěné věty" byl právě Mark IV, o němž je tento článek a jehož pancéř již byl s to odolat munici K a měl i další vylepšení. Po bitvě u Cambrai došlo proto ke změně názorů ohledně nedostatečné priority vývoje a výroby tanků v Německu.
OHL dne 29.12.1917 požadovalo jednak urychlení vývoje A7V, byť se s jeho masovou výrobou i nadále nepočítalo, druhak, a to zejména, požadovalo rychlé a masové zavedení lehčích a jednodušších tanků. Požadavek zněl na pancéřování v tlouštce 8mm, rychlost až 30km/h, počátek výroby v březnu 1918 minimálně v počtu 500-600ks. Rychlé lehké tanky byly jednak levnější na výrobu, druhak měly umožnit hluboký průlom nepřátelských linií. Tento dokument je jasným důkazem skutečnosti, že v Německu koncem války dostaly tanky prioritu a současně, že se Německo nesoustředilo pouze na obranu dobytých území za účelem snesitelného příměří- oni chtěli totální průlom a vítězství! Že se to nepovedlo, to je spíše věcí možností německého průmyslu v této době. Ostatně LKI byl připraven k výrobě a bylo vyrobeno 68 podvozků, když byl dán pokyn to zastavit a soutředit se na vývoj vylepšeného LKII.
Na margo věci podotýkám, že Němci nebyli schopni dotáhnout (a masově pak vyrábět) nejen vývoj tanků, ale i odpovídajících PT zbraní, přestože to pro ně asi bylo o dost jednodušší a přestože to dle Tebe mělo skutečnou prioritu. To se týká 20mm kanonu Becker, 13mm kulometu TuF, 3,7cm PT kanonu Rheimetall a dalších. Tedy nebylo to o prioritách, ale o realitě, jež panovala v německém průmyslu a obecně zázemí v důsledku blokády.

[badaxe]

to Bublifuk, problém tvé interpretace je, že vzpoury které zmiňuješ se konaly koncem jara 1917, ovšem zmíněná německá jarní ofenziva je asi o 10 měsíců po nich. Tou dobou už byly vzpoury dávno potlačeny, armáda konsolidována a američané v zákopech. Stejně tak ti musím oponovat i v dalších věcech onen Steiner nemohl být zástupcem "firem Holt a Caterpillar" prostě proto že v dané době firma Caterpillar neexistovala, vznikla až v roce 1925 sloučením firem Holt a Best. Němci jak už jsem psal rozhodně nesledovali jen nesmyslný Göbelův kráčející samohyb (i když ani po jeho neúspěchu Göbela nezavrhli, vytvořil i další nesmyslný už pásový stroj) ale i mnohem realističtější stroje s pásovým podvozkem (Bremerův Marienwagen) které i v malé sérii vyrobili. Představy jak dobudou Paříž (a tím válka skončí) byly v roce 1918 už jen chimérou a němci to věděli. Na to prostě už síly (ani armády ani průmyslu) nestačily. Ostatně rychlý krach ofenzivy na jaře 1918 to jasně ukázal. Kulomet Becker byl dokončen a v malém počtu vyráběn, němci už ale neměli prostě ani čas ani prostředky ho zavést. 13 mm kulomet TuF byl pokud vím zastaven a 37 mm kanon byl dotažen do výroby a vyráběn, opět v malých počtech. Němci ale tohle v dané době už měli vyřešeno, zavedli munici pro děla ráže 77 (FK 96 a FK 16) a používaly je v protitankové obraně s úspěchem. To že by měli nějaký velký zájem popírá zastavení výroby A7V a použití jejich už vyrobených podvozků pro zásobovací vozidla Gellandwagen. Pokud by o tanky opravdu stáli, celkem logicky by opancéřovali alespoň vyrobené podvozky (ze dvou se pak stali tanky Hedi v období vzpoury v Berlíně) To že konstruovali i lehké tanky (stejně jako britové) bylo dáno především cenou, představa jak tank s dojezdem 70 km (v terénu samozřejměméně) dělá hluboký průlom je spíš úsměvná než reálná. Ten dojezd na to prostě nestačí, a rychlost do 18 km po silnici také zřejmě ne. Němci jich ostatně postavili jen dva kusy a objednali dalších asi580 kusů. LK I byl postaven jako jednoduchý pro výrobu, takže bylo použito šasi nákladního vozu Daimler. Armáda jej nepřijala protože jeho pancéřování bylo slabé (šlo prostřelit puškou) proto byl postaven LK II a to ve dvou verzích, kulometné a dělové (kanon 57 mm, údajně ruský "Sokol") v pevné kasematě, kulometný měl válcovou věž. Tyto LK II byly objednány 23.6. 1918 (v době kdy se o nějaké ofenzivě mohlo jen snít)v počtu 580 kusů. Protože ani LK II příliš nevyhovoval, byl vyvíjen LK III který měl už koncepci s kasematou vpředu a motorem vzadu, měl být vyzbrojen 20 mm Kulometem Becker TuF (Tank und Flieger). Do konce bojů se nepovedlo dokončit ani prototyp. Několik strojů LK II bylo před dokončením ve firmě Daimler a ty byly později prodány a dokončeny ve Švédsku. Do Švédska šlo celkem 10 kusů, takže počet strojů před dokončení byl asi blízký tomuto číslu (dodávka šla jako zemědělské stroje a pláty na kotle) O tebou zmíněné rychlosti si mohli němci nechat zdát, nejvyšší uváděná je 18 km/h, většinou se uvádí nižší. Ona představa kabinetních historiků o možnostec hluboké ofenzivy tanků je poněkud kalena tím, že na rozdíl od třeba kavalerie která se dokáže několik dnů pohybovat v týlu nepřítele, tank s dojezdem cca 70 km tam dokáže působit jen několik hodin, pak mu dojde palivo, munice, potřebuje opravy a to v dané době prostě nebylo možno zajistit. Takže tanky dokázaly prorazit místně frontu, ale neměly v dané době schopnost samy operovat dál a průlom prohloubit. To byl ostatně případ i tankových útoků spojenců.
Zkus si přečíst třeba knihu "German panzers 1914 - 18" na kterou odkazuji už v předchozím příspěvku. Je věnována právě tankům a nikoli představám co by bylo kdyby. Hodně realisticky se tam dívají na možnosti tanků v dané době, to němečtí důstojníci samozřejmě věděli a proto třeba v jarní ofenzivě použili tanků jen několik (pokud se nepletu celkem 13) byť jich k dispozici bylo výrazně více (kolem 60) .

A zpět k Mark IV povedlo se mi najít jak to bylo s 13 mm T-Gewehr, Jednotka BAKP 20 v Charleroi která opravovala kořistní tanky měnila veškerou výzbroj, kulomety u Beute tanků byly Maxim 08 a kanony belgické 57 mm Nordenfeldt, přišel ale pokyn že všechny tanky mají být vyzbrojeny kanony 57 mm, to u Female tanků pochopitelně bylo problémem a tak jednotka BAKP 20 zamontovala do ženských tanků T-Gewehr jako náhradu. Zbraň se montovala do předního pancíře místo předního kulometu. Jednotka BAKP 20 patřila pod Bavorskou armádu, která byla v rámci německých sil autonomní. BAKP znamená Bayerischer Armee Kraftwagen Park.

To kacermiroslav, uvažovat se dalo o čemkoli, třeba i o cestě na měsíc, ovšem realita a s ní spojené plánování byla v roce 1918 naprosto jasná a už v roce 1917 od vyhlášení války USA Německu bylo i v Německu jasné, že vyhrát se nedá. Prostě zdroje spojenců se přistoupením USA do války (spojenci USA nikdy oficiálně nebyli) natolik zvětšily že porážka byla jen otázkou času. Němci také velmi stáli o to aby se američané nezapojili, nakonec i neslavný pokus zaměstnat je doma (slavná nabídka Mexiku), která nakonec vedla k ukončení neutrality o tom jasně svědčí.

[kacermiroslav]

Co zkusit rozebírat ty jednotlivé prototypy "tanků" ZDE? http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=209&t=5297
Abychom tolik netříštili dané téma.

[čet.Hrad]

Článek poměrně obecný, rozšiřující komentáře ale zajímavě doplňují detaily a "špeky"
Nicméně bych rád věděl, jak se autorovi podařilo vyjednat možnost publikace takového množství fotek a zejména kopií stránek nákresů, řezů a kreseb z publikace Osprey.

[Tuchačevskij]

Zdá-li se Ti můj článek obecný, tak ho můžeš klidně informacema o tomhle strojit doplnit. Budu moc rád a myslím si, že to zde uvítá plno lidí
Jinak když se podíváš, tak zdroje dole na konci článku uvedeny jsou. Včetně i té publikace OSPREY. Nikomu jsem nezamlčel a ani nepopírám, že nějaké informace a obrázky z téhle publikace také jsou. Většina starších publikací OSPREY se dá i volně stáhnout...

[Rase]

Badaxe: v roce 1918 nepodnikli němci jen jednu ofensivu, ale hned několik. Tady je citace z knihy Od Bismarcka k Hitlerovi (mám ji elektonicky):

21. března začala německá ofenziva, pár dnů se objevovala velkolepá hlášení o vítězstvích, velkém počtu zajatců, velkých
územních ziscích, ale pak vše začalo pomalu váznout. Koncem března se začala německá ofenziva strategicky hroutit, tzn. zůstala stát dříve, než dosáhla svého
strategického cíle. Ludendorff se přesto nevzdával. Krátce nato podnikl v dubnu ještě druhou, již o něco slabší ofenzivu proti severnímu úseku anglické fronty. Potom přišla přestávka. A později třetí ofenziva na zcela jiném místě, tentokrát proti frontě francouzské, v jejímž průběhu Němci koncem května a začátkem června ještě jednou pronikli k osudové řece z roku 1914, k Marně. Působilo to nyní trochu dojmem divokého a zoufalého mlácení kolem sebe. Operace proběhla opět takticky vcelku úspěšně, ale i ona sdílela osud své předchůdkyně. Po velkých počátečních úspěších byla zastavena nově přivezenými posilami, aniž by se jí podařil skutečný průlom. Konečně uprostřed července proběhla u Remeše čtvrtá ofenziva, jež byla stejně jako spojenecké ofenzivy loňského roku rozbita hned v úvodu. A tím byla německá šance na vítězství ztracena.

Proč se Ludendorff rozhodl takhle riskovat se životy svých vojáků? Odpověď je prostá, potřeboval ukázat svým spojencům že Německo ještě dokáže vítězit. Rakousko se vojensky zhroutilo už v roce sedmnáct, turecko a bulharsko na tom byly obdobně. Němci se tedy museli snažit ukázat svým spojencům že válka ještě není prohraná, aby vázali co nejdéle síly protivníka. Němci sice nepotřebovali vést útočné operace, bylo by to pro ně výhodnější, ale bránit se nelze do nekonečna, zvlášť když je nepřítel silnější a silnější

[badaxe]

Ta první a jediná větší ofenzíva začala 21.3. (1918) vydržela jen asi deset dní a pak spojenci němce zatlačili. Němci nasadili asi 50 divizí a celkem 13 tanků (tedy jeden tank na 4 divize :-) ) následující útoky už byly podstatně slabší (ten první byl zpočátku úspěšný a prorazil u Arrasu asi na dva nebo tři dny. Další větší byla tzv třetí bitva na Aisne, tam němci opět prorazili a postoupili směrem na Paříž, vydrželo jim to jen asi 14 dnů a 9.6. byli zastaveni (i s pomocí američanů) a postupně zatlačeni zpět. v té době už prostě neměli sílu něco reálně podnikat v útoku. Přesila byla už příliš silná a zvyšovala se každým dnem. Jestli i v druhé ofenzivě byli použity nějaké tanky nevím. Tyhle ofenzivy jen ukázaly že němci už ani s uvolněním na východě neměli sílu podniknout nějaký opravdu reálný útok. Snahou bylo prostě už jen mít co nejlepší podmínky, což se nakonec také nepovedlo. To jestli útoky byly motivovány více či méně tím aby udrželi další státy ve válce je otázkou, ovšem i to že R-U dál drželo frontu v Itálii pomáhalo němcům v obraně a tedy i v té snaze mít lepší podmínky. Turecko bylo asi spíš uplaceno tím, že získalo některé ruské oblasti na Kavkaze. Ale němci prostě už v roce 1918 neměli zdroje na velkou ofenzívu, takže celkem logicky jim ani tanky na nic nebyly a zdroje soustředili na to co potřebovali prioritně.

[kacermiroslav]

Ano....vzhledem k tomu, že se po vstupu USA očekávali především obranné boje, tak Němcům skutečně stačilo jen vylepšit taktiku likvidace tehdejších tanků přímou a křížovou palbou a průbojnou municí. Po téhle stránce asi správně rozhodli nevěnovat výstavbě tankových "jednotek" takovou energii, protože i oni tanky považovali za primárně útočnou zbraň. Na druhou stranu je jasné, že mít je včas a v dostatečném množství, tak by svou práci jistě dobře odvedli a to i přes technickou nevyspělost, kterou ale trpěli i britské stroje. Tím se zase vracíme k tomu, proč Němci již v dřívějších válečných letech nevěnovali konstrukci tanků tak velkou pozornost, jako Dohodové země. Tuto případnou diskusi bych ale opravdu raději od vás již viděl na vhodnějším místě, které jsem uvedl výše, tedy u tématu prvních tanků. Díky:-)

[badaxe]

Ta odpověď tu už padla, myslím že ji psal bublifuk, německé průmyslové zdroje prostě nestačily svou kapacitou na takovou výrobu. byly vytíženy už výrobou pro stávající požadavky (a nejen německé) takže na podobný "luxus" prostě nebyly kapacity.

[Bublifuk]

Hmm, tak jsem se včera psal s příspěvkem, který tady není...

Ale obecně jsem badaxovi psal, že s jeho intepretací jarní ofensivy (či jak Rase správně podotýká několika ofensiv) stále nesouhlasím a proč, i s tím, že je to vzhledem k článku OT, takže to můžeme dál řešit po soukromé linii, neb debata je to zajímvá a třeba vyťuká na klávesnici něco, co mne přesvědčí.

Mark IV, o kterém je článek, znamenal ovšem výrazný posun, ba dokonce bych řekl průlom. Zbaven některých nectností předchozích modelů, zejména pokud jde o čerpání paliva, obecně mechanicky spolehlivější a zejména lépe pancéřován, takže podstatně odolnější vůči průbojné munici (K), postavil Němce před fakt, že je třeba vytvořit novou taktiku protitankového boje a zejména specializované protitankové zbraně. K tomu připočtěme vylepšení taktiky - hatě a vyprošťovací trámy. Vše vedlo ke zvýšení efektivity nasazení tanků.
A zde je třeba konstatovat, že Němci sice prokázali značnou schopnost improvizace, pokud jde o využívání již existujících zbraní v protitankovém boji, leč až do konce války nebyli (vyjma několikrát uvedené T-Gewehr 13mm, i té se ovšem vyrobila jen cca 1/2 z objednaných počtů) schopni žádnou takovou zbraň zavést v počtech, které by nebyly zanedbatelné.

[Stuka]

Mark IV zažil asi největší slávu v listopadu 1917 v útoku na Cambrai. Půda byla tehdy pevná a tanky byly poprvé nasazeny masivně v počtu 476. Německý protiútok byl však silný a právě tehdy se podařilo němcům ukořistit nejvíc těchto tanků.

Zde jsou dvě videa - Mark IV autentické záběry a vnitřek tanku z muzea:
http://www.landships.freeservers.com/mk4_survivors.htm
http://www.landships.freeservers.com/mk4_interior.htm

[Trismegistos]

Stuka díky moc za oba odkazy.

[Tuchačevskij]

Páni! Tak tomu říkám moře bahna. Takové by neprojel ani dnešní tank...

[badaxe]

Netuším kde bereš ten pocit, že Mark IV byl nějak výrazně odolnější vůči německé K-munici (K je kerna tedy tvrdé jádro). Německá munice měla schopnost probíjet pancíř 12 -13 mm. Mark IV měl na přední části (kabina velitele a řidiče) pancíř 12 mm, boky tanku byly silné pouze 8 mm. To že to byl pokrok proti Mark I je sice pravda, ale minimálně zboku ho němci prostřelili bez problémů. Mark IV byl poněkud odolnější, ale i pro něj bylo průbojné střelivo, které bylo v té době už běžné, stále nebezpečím. Ostatně vzpomínky některých tankistů o tom mluví docela jasně. T-Gewehr byla vyrobena v počtu 15 800 kusů a rota měla 2 kusy. Ta byla schopna Mark prostřelit z kteréhokoli směru, její problém byl kro zpětného rázu především to že se rychle zahřívala hlaveň a bylo možno vystřelit jen cca 15 - 20 ran po sobě. Její účel byl mít zbraň která s vojáky "půjde" a bude k dispozici i když nebude po ruce dělostřelectvo (stejný účel plnila i K-munice). Hlavní díl plnilo (a fotky poničených tanků ukazují že docela úspěšně) dělostřelectvo, konkrétně polní kanony 77 mm pro které byla vytvořena protipancéřová munice. Tank samozřejmě zničil i běžný granát, ale protipancéřová střela měla zesílený plášť na špici, zapalovač byl dnový a díky zpoždění vybuchla až uvnitř tanku. Navíc je třeba si uvědomit, že na britské části fronty byly tyhle zbraně soustředěny hustěji, němci až do masivního nasazení FT-17 v roce 1918 s francouzskými tanky problémy příliš neměli. Navíc bylo vyrobeno a dodáno k jednotkám cca 600 z 1020 objednaných 37 mm TAK kanonů (podle hlášení se osvědčily), takže ono to s tím že němci nebyli "schopni žádnou takovou zbraň zavést v počtech, které by nebyly zanedbatelné." 600 37 mm kanonů je docela dost, kanonů 77 mm bylo u jednotek na západě několik tisíc (počty se různí od 3 do 5 tisíc hlavní), takže ono to s tím co němci zavedli a je maličko jinak. Do konce války se nepovedlo vyrobit větší množství pouze 20 mm kulometu Becker TuF. Ostatní zbraně byly dodány v podstatě tak jak byly objednány (je třeba si uvědomit, že objednávka byla na nějakou dobu a konec války pochopitelně výrobu ukončil.

Trochu jsem hledal a v německé knížce o Beutepanzerech je vysvětleno jak to bylo s kanony 57 mm. Vyměněny byl kvůli nedostatku munice pro původní britská děla. Původně bylo v plánu britské kanony upravit na německou munici, ale to se ukázalo jako dost velký problém, protože britský náboj (a tedy i komora) byl o asi 10 cm delší. Hlaveň tedy nešla jednoduše upravit a bylo tedy zvoleno vyměnit britská děla za kořist z belgických pevností, pro které bylo munice dost. Někde se objevuje že byla použita i ruská děla "Sokol" ale to se zřejmě nezakládá na pravdě. V hlášeních BAKP se o takových dělech vůbec nemluví.

[Bublifuk]

Achjo, ale dobře, když už chceme jet v OT: ano, K-munice měla penetrační schopnosti, které uvádíš, ALE podívej se, na jakou vzdálenost! Podle toho, co mám k dispozici já, to bylo 100 metrů (a méně, pochopitelně).. Nijak nezpochybňuji počet 3,7cm PT kanonů, těch 600 vyrobeno skutečně bylo, jen podle mých pramenů to množství, které se dostalo v reálu k jednotkám je v lepším případě nejasné, v horším případě mizivé. A můžeme se bavit o tom, že to bylo tím, že holt skončila válka. Pak se ale stejně dobře můžeme bavit o tom, že Němci nevyrobili víc tanků, protože skončila válka, má to stejnou argumentační hodnotu, tedy bez urážky nulovou.
Výtečné 7,7cm feld kanonen byly proti tankům užívány velmi úspěšně, jejich nevýhodou byla vysoká hmotnost a tudíž malá schopnost být rychle přesunuty tam, kde to zrovna bylo třeba. A to byla kapku problém. Krom toho jsem jasně psal o "využití již existujích zbraní", což je přesně tento klasický polní kanon, polemizuješ zde tedy s něčím, co jsem nikdy nijak nezpochybnil, ba dokonce sám uvedl. Nicméně proto, že zde byl problém s mobilitou Němci v celkem hojné míře užívali k PT boji lehké minomety 7,58cm n/A, které mohly pálit plochou dráhou letu. Mimochodem, a to je otázka do pléna, narazil jsem i na info, že u nich byly užívány speciální protitankové miny a la K-munice, nevíte o tom někdo něco? Nemůžu dohledat žádné detaily a dost mě to zaujalo.
Stejně tak zkoušeli používat proti tankům i z Rakouska dodané horské kanony Škoda m15 - byly lehčí, než klasická polní děla.

[badaxe]

No obávám se že nečteš co se tady píše, Němci by nevyrobili víc tanků, prostě proto, že výrobu A7V ukončili už na jaře a rozpracované podvozky použili pro zásobovací vozidla která zřejmě považovali za důležitější. Jak by to bylo s rozjezdem výroby LK II, který nebyl považován za zdařilý a objednán byl jen proto že nic jiného momentálně nebylo je otázka, počítalo se že jakmile se povede dotáhnout LK III přejde objednávka na něj, což by bylo další zdržení. Výrobu LK do konce války nerozběhli a rozestavěno bylo zřejmě jen kolem 10 kusů.
Obávám se že netušíš vůbec nic o FK 96 n/A. Na děle bylo naopak oceňováno že váží málo (o dost méně než francouzské 75 mm, nebo britské 18 liber). Už od počátku války bylo toto dělo používáno právě k palbě z různých pozic mezi kterými se přesouvalo. Ke konstrukci pozdějšího FK 16 vedlo naopak to, že se díky hlavně jiné lafetě ale i prodloužené hlavni zvýšil dostřel, ale také hmotnost. FK 96 n/A ale zůstalo páteří německých polních děl a po bojišti s ním dokázala manipulovat i vlastní obsluha, i když běžně bylo taženo koňmi. Takže mobilita právě těch FK 96 n/A byl důvod proč se používaly proti tankům, stejně jako původně proti místním bodům odporu v dobách pohyblivé války. Dělo právě proto bylo navrženo a využití proti tankům bylo prostě využití které oživilo starou výhodu. S těmi děly M.15, němci si jich omezený počet koupily (původně jako doprovodné dělo pro útočné skupiny), a vyzkoušeli ho i v protitankové obraně, bohužel se neosvědčilo protože podle nich nemělo dostatečnou úsťovou rychlost a schopnost bojovat s tanky. Navíc podle němců, bylo dělo příliš málo odolné pro původní účel, tedy doprovod pěchoty. M.15 se prostě neosvědčily. Pokud jde o minomety 7,58 je nutné si uvědomit který hledáš, němci používali dva a zde jde o minomet s označením n/A tedy neue Ausführung, nový model z roku 1916. Ten se od původního výrazně lišil, měl kruhovou základnu takže mohl střílet s odměrem 360°, byl na lafetě podobné dělové (s chobotem) a právě to mu umožnilo plošší dráhu střelby. Ovšem nemyl se, nemohl střílet přímou palbou, nejnižší úhel byl 27°. Zbraň byla na svou ráži velmi těžká (skoro 200 kilo) a doprovod pěchoty který jí měl být konán byl dost problematický. Náboje se používali jednak původní od staršího modelu, tedy výbušné miny, dále byly vyvinuty vysoce explozivní miny speciálně pro tento model s dostřelem 1300 m (staré měly jen 1000 m) a plynové miny. Nebyly používány protitankové střely, protože to nebylo zřejmě potřebné. Mina tank zasahovala na sestupném kurzu tedy většinou shora kde byl pancíř jen 6 mm. Rychlost miny u ústí byla 90 m/s. Je zde jiný problém, dosah minometu je uváděn do 1300 m ale nejnižší dostřel (daný právě konstrukcí zbraně a tím že střílí pod nějakým úhlem) je 300 m, to ale znamená že použití bylo omezeno, jakmile se tanky přiblížily pod 300 m v podstatě je nebylo možno zasáhnout. Minomet střílel až 6 ran za minutu, je považován za efektivní zbraň, němci jich měli kolem 10 000, ale od jednotek šlo dost stížností na váhu a mobilnost zbraně, na rozdíl od kanonu s velkým dostřelem a koňskou trakcí který posádka tlačila až na konci přesunu, byl minomet tažen svou posádkou (byl v přední linii) a ta na to sama nestačila, bylo nutno přidat minimálně jednoho muže (z 5 na 6). Detaily najdeš i na netu jen musíš správně zadat název zbraně třeba "7.58 cm Minenwerfer n.A" . Kvůli nevhodnosti konstrukce (váha) byly další minomety konstruovány podle minometů Stokes, ale to už šlo o poválečné konstrukce.
Pokud jde o K munici, na 100m prostřelila 13 mm, boční pancíř byl ovšem jen 8 mm takže prostřelit ho nebyl problém na vzdálenost o dost větší.

[Barrymore]

Když koukám na ty řezy, tak bych měl jako člověk válčící pájkou a klávesnicí laický dotaz. Ty pásy byly zespodu vedeny kolečky. Shora to ale vypadá, že byly jen tak položeny na kovových profilech. Uniklo mi nějaké kolečko, nebo to bylo řešeno pořádným množstvím vazelíny?

[badaxe]

Myslím že ti nic moc neuniklo, pásy byly vedeny více než polovinou své délky mezi dvěma lištami (anglicky jim říkali "rail" tedy kolejnice). Kolečka byla pouze v přední a spodní části a nebyla odpružena. V podstatě byly jejich osy jen protaženy skrze pancíř a zajištěny maticemi. Když se podíváš na snímky z boku je ty osy (a tedy místa kde byla kolečka) dobře vidět, jsou navíc zdůrazněna L profilem nad nimi ze kterého jsou kolem jejich matic zajišťovací U profily. Jedno další je v místech kde se pás nahoře lomí, opět je vidět jeho osa a její zajištění. Podobně byly řešeny pásy i později (často i s tím že žlábek vyl vyložen promaštěným dřevem) až do třicátých let.
Pás samotný je tvořen dvěma galovými řetězy (jako řetězy od kola) ke kterým jsou pomocí úhelníků nanýtovány desky které tvoří vnější část pásu. Ty "kolejnice" vymezují šířku právě těch řetězů, vnější bok každého z nich je kolejnicí veden a to brání sklouznutí pásu.