PALBA.CZ

Kdo se zajímá o voj. techniku min. století určitě zná zbran ZSU-23-4 Šilka , nebo pokud je jeho zájmem zeměpis , určitě ví že Šilka je levobřežní přítok řeky Amur o délce cca 160km a průtokem kolísajícím mezi 11 000 m3 a 0,8 m3 /1969/.
Současně ale je to jméno i třídy říčních monitorů, které velice okrajově se účasnily bojů v r. 1941 na řece Dněpr v prostoru Kieva a Zaporoží.


Jejich historie začíná v letech 1937 - 1938 kdy byl v CKB Kievské loděnice připraven projekt říčních monitorů "SB 57" pro plánovanou náhradu monitorů třídy Lenin (třída Škval 1907-1910) na Amuru.Byla plánovaná stavba 9 ks lodí s místem určení Dálný východ.
První tři lodě byly založeny v loděnici záv. "Kovárna Lenina" v Kievě na konci roku 1939. Označení lodí bylo - SB 156, SB 157 , SB 158
a jména byla vybrána dle místa určení dálněvýchodní - Šilka , Argun , Voločajevka.



Po zabrání Besarabie Rumunsku v r.1940 bylo rozhodnuto o změně dislokace budoucích lodí v souvislosti s budováním Dunajské flotily, kde měly nové lodě nahradit stávající říční monitory "Žitomir" ( býv. polské Varšava 1920). Se zařazením do stavu RA se počítalo v r.1942-43.
Změna dislokace lodí znamenala dvě viditelné změny. Za prvé , změnu jména lodí , Šilka -Vidlica , Argun - Kachovka třetí monitor si své původní jméno podržel.
Za druhá změny proti původnímu projektu ,zesílení pancéřování , výměna zážehových pohonných jednotek za vznětové .V průběhu stavby v lednu 1941 byly ze strany velení námořnictva vzneseny požadavky na další výměnu pohoných jednotek za typ 9D o výkonu 1100 ks a zvýšení počtu PLD na celkem 5ks dvoudělových věží a zvýšení počtu kulometných věží na čtyři.Tím by došlo ke zvýšení ponoru na max hodnotu 1,2m a zvýšení počtu posádky o 22 mužů.


Po vypuknutí bojů po 22.6.1941 byly všechny tři říční monitory rozestavěny a v době přiblížení nepřítele ke kievskému závodu byly schopny plavby ve vleku dva monitory - Vidlica a Voločajevka.
Tyto byly odvlečeny po proudu Dněpru do Zaporoží, kde v místní loděnici mělo být pokračováno ve stavbě.
Jeden monitor byl využit pro transport potřebného materiálu , druhý pro evakuaci pracovníků loděnice a jejich rodin. Pro přesun ve vleku lodě obdržely označení vlečných člunů R -5114 a R -5115
Další příkaz k přesunu do Nikolajeva po proudu byl vydán pozdě a tedy díky překročení Dněpru Wehrmachtem v prostoru Kachovky se musely obě soulodí vrátit do Zaporoží.Zde byly předány 12. A. JZ frontu.
18.8.1941 byly Vidlica odzbrojena a potopena na hluboké vodě. Ve večerních hodinách nehotový monitor Voločajevka byl taktéž vlečen na hlubokou vodu k potopení , ale přílivovou vlnou ze zničené hráze DněproGES byl vržený na mělčinu a využívaný vojsky RA jako opěrný bod do 4.10.1941 kdy byl vrak ženisty RA zničený výbušninami.
Třetí monitor "Kachovka" neschopný plavby byl potopený v prostoru mateřské loděnice v hloubce 8m dne 18.9.1941.
Němci v době okupace Kieva se neúspěšně pokoušeli potopený monitor vylovit pomocí pontonů.

Na vyzvednutí si monitor musel počkat do r. 1944 , kdy 26.6.1944 byl provedený první průzkum , zhodnocení stavu lodi, změřena síla nánosů (40-15cm)
a 6.12.1944 byly Kachovka vyzvednuta a 10.12.1944 byla předána k sešrotování.
Tím se uzavřel osud třídy říčních monitorů "Šilka".

Výtlak - 735t , plný 800t
Délka - 75m , na vodolince - 72m
Šířka - 11,2m , max spodní paluba - 15m
Ponor - 1m max. 1,2m
Výška trupu - 2,1m
Pohon - 2x vznětový motor 38-KR-2 po 800ks ( poprvé použitý u třídy Udarnyj Projekt - 12) 2x lodní šrouby
Rychlost - 24 km/h
Zásoba paliva - 15t
Dosah - 810/1500 km
Osádka - 130mužů
Síla pancíře - 16 paluba , 50mm nástavba , 75mm věže hlavní ráže, 20mm věže PLD
Velitelská věž - B-43-2 , 2x 4m dálkoměr
Hlavní výzbroj- 2x2 130mm(B-28-2), věže použity typu B-22M shodné s věžemi použitými na "liděrech" se zesíleným pancířem.
Původní síla pancíře 8mm (protistřepinový)
Zásoba munice - 400ks
Pl výzbroj - 2x2 45mm poloautomat v panc. věžích (20mm)41-K zás. munice -2000ks, 3x2 kulomet 12,7mm DŠkM -2B taktéž v panc. věžích (10mm)

U dalších staveb této třídy se zvažovala výměna děl hlavní ráže za děla ve stavu pozemních sil -122,152mm.
Správnost této úvahy potvrdili boje v r. 1944 kdy byl problém s přísunem munice pro děla "námořních typů".

Další zvažovanou změnou byla změny PL výzbroje ,kdy mělo dojít k jejímu posílení o dvě aut. děla 37mm vz 39 v kruhových barbetách o výšce 1,2m
a výměně kulometných dvojčat za ráži 7.62mm v otevřené instalaci .

Zdroje:
K. Srelbitskij- Monitory typu Šilka, časopis "Naval"1991-1992 č. 1
www. russriverhip.ru
http://www.vadimvswar.narod. ru

Hezký a zajímavý článek. Nemáš nějaké informace k té hlavní výzbroji? Jednalo se AA děla ráže 130mm? Máš k nim nějaké parametry?

Jako hlavní výzbroj je uváděný typ B-2-LM
Celková hmotnost - 40t (dvojče)
Hmotnost granátu - 27kg
Ústová rychlost - 900m/s
Dostřel max - 28km
Dostřel ef. - 16-18km
Stejným typem hlavní výzbroje byl osazený i "Taškent", po kterém ji podědil "Ogněvoj".
A co se týká použití jako AA tak o tom bych pochyboval, protože na nákresu je vyznačený max. úhel náměru +45st. I když sov. torpedoborce hlavní ráži používali jako AA, zřejmě proti torpedonoscům a ty se na řekách moc nevyskytovali.

Jestli se jedná o B-2LM (Б-2ЛМ) tak je to vlastně varianta lafetace kanónu B-13 (Б-13) vyvíjeného původně pro ponorky třídy P ( П — Правда). Mám dojem že po dokončení vývoje zjistili že je dělo až příliš velké a těžké, tak ho překopali pro hladinové lodě protože na ponorky nakonec přišly 100 mm kanóny B-24. A co se týká protiletadlového provedení B-13 tak to byla až varianta B-2-U (Б-2-У - универсальная).

Scrat

Ono s hlavní dělostřeleckou výzbrojí ( kanon B-13) monitorů a nejen jich, bylo v letech1941-45 docela veselo. Tedy s hlavně s municí do nich.
Vlastní kanon pocházel z r. 1911 130mm x 40. a B13 měl délku hlavně 55 ráží . Ale problém byl v odolnosti tj životnosti drážkování hlavně, kdy kanony po odstřílení určitého počtu ran ,se vezly do fabriky na převložkování hlavně.A tím pádem byly tři ráže.
1. - mělká drážka (původní)
2. - drážkování ANIMI - hloubka drážek 1,9mm 44 drážek
3. - drážkování NII_13 - hloubka drážek 2,7mm 40 drážek
Takže v konečném výsledku pro každý typ drážkování musel být vyrobený jiný granát , což pro počet druhů munice bylo na mrtvici , konkretní kanon nemohl použít dvě třetiny granátů.

Tak tomu říkám logistický oříšek...

Ludvík Souček v knize Rakve útočí (Albatros, 1976) uvádí (str. 195, citace):
"Ničím jiným než monitory nebyla ani prapodivná plavidla postavená z rozkazu dnešního vrchního velitele sovětského válečného loďstva Sergeje Gorškova a strašící fašisty za II. světové války od Rostova až k Vídni: motorové čluny opatřené dělovými věžemi z tanků T-34 ..."
Zatím jsem se s takovým plavidlem nesetkal. Nemohla to být třeba autorská licence na základě monitorů Šilka? Nebo něco takového opravdu existovalo?

Mám takový pocit, že L.Souček popisuje ve zmíněném textu dělové čluny tříd - 1124 a 1125.
Se Šilkou tyto konstrukce neměly nic společného, mimo prostoru určení - řeky.

Mám dojem že máš na mysli obrněné říční dělové čluny projekt 1124 a 1125.
Velká část z nich byla skutečně vyzbrojena tankovými kanóny F-34 ráže 76,2 mm. A věže v nichž byly nainstalovány byly pouze upravenými věžemi používanými na tancích T-34/76.


Scrat

Edit: zase pozdě

Scrat - Neskôr, ale presnejšie... neplač.

Použitie tankových veží na riečnych lodiach je za určitých okolností dobrý a životaschopný nápad - pokiaľ majú lode na veľkých riekach spolupracovať s pozemnými vojskami, unifikáciou výzbroje s pozemnými jednotkami sa odstráni minimálne jeden logistický problém - so zásobovaním muníciou (aj keď na druhej strane - použité tankové veže sú zväčša v danej dobe už z "druhosledových" tankov)
Lodí s tankovými vežami sa v ZSSR vyskytlo viac:
- s vežou pochádzajúcou z T-55 - "Малые артиллерийские корабли, пограничные сторожевые корабли проект 1208 "Слепень"" (Malé delostrelecké plavidlá, pohraničné strážne plavidlá, projekt 1208 http://russ-flot.narod.ru/x-0026_pr-1208.htm),
- s vežou pochádzajúcou z plávajúceho tanku PT-76 - Артиллерийский катер проект 1204 "Шмель" (delový čln projekt 1204 http://russ-flot.narod.ru/x-0026_pr-1204.htm)
Ale sú tu aj nemecké pokusy s vežovu zostavou húfnice PzH 2000 ( http://www.navweaps.com/Weapons/WNGER_61-52_MONARC.htm)