PALBA.CZ

Tu-95 „Bear“

O tomto letadle snad slyšeli všichni – označení NATO Bear je synonymem pro ruské strategické bombardéry. Dokonce tak někteří autoři označují ve svých dílech všechny ruské bombardéry...

Po zvládnutí „licenční“ výroby Tu-4 byl vyroben Tu-85 – čtyřmotorový bombardér s pístovými motory o výkonu 4300 HP, rovným křídlem a doletem až 12300 km. Bylo jasné, že technologie pístových motorů je na vrcholu a není možné dále zvyšovat výkon. První proudové motory byly zase příliš slabé pro použití v dálkových letounech, Tupolev se proto zaměřil na vyvíjení motory Kuzněcov NK-12 o výkonu 15 000 HP!

Zatímco Tu-85 byl stavěn pro rychlosti okolo 550-600 km/h, nový Tu-95 měl dosahovat 900-950 km/h. Bylo nutno použít křídlo o šípovitosti 35° se čtyřmi gondolami pro šestimetrové motory, do vnitřních gondol se zatahoval podvozek.
Kabina byla přetlaková, chyběly však vystřelovací sedačky – posádka v přední části měla k dispozici nouzový výtah, kterým se přes trup dostala k přední podvozkové noze a odtamtud měla vyskočit!

Prototyp byl dokončen v září 1952 a 12.11.1952 zvedl Alexej Pereljot toto monstrum do vzduchu. Na prototypu byly kvůli zpoždění vývoje instalovány motory TV-2S s tahem 12 000 HP. Při zkouškách dosáhl Tu-95 rychlosti 900 km/h, což byl výkon považovaný mnohými odborníky za nemožný.

První dva sériové letouny byly předány ke státním zkouškám v říjnu 1955 s motory NK-12 o výkonu 12 000 HP. Sériové letouny měly větší hmotnost a parametry se zhoršily. Druhý sériový motor dostal motory NK-12M s požadovaným výkonem 15 000 HP, jenž splňoval podmínky letectva – rychlost 905 km/h, dolet 16 750 km a dostup 12 150 m.

Letectvo dostalo první sériové letouny v srpnu 1957 a okamžitě je zařadilo do služby jako dálkové strategické bombardéry. Výzbroj tvořilo šest zdvojených kanónů AM-23 ráže 23 mm, které pokrývaly celý prostor okolo letounu. Některé byly dálkově ovládány střelcem. Pumový náklad se pohyboval od pěti do patnácti tun. Standardně byly přepravovány dvě jaderné pumy.

Sériová výroba Tu-95 běžela do roku 1959 v několika odlišných modifikacích:
Tu-95 (Bear A) – strategický bombardér (1955)
Tu-95A – strategický bombardér s radarem ve přídi
Tu-95M – modifikace
Tu-95K (Bear B) – strategický bombardér, nosič střel Ch-20 (1959)
Tu-95KM – strategický bombardér, nosič střel Ch-20. modifikace (1959)
Tu-95MR – průzkumný letoun, modifikace
Tu-95RT (Bear E) – dálkový průzkumný letoun (1960)
Tu-95K-22 – strategický bombardér, nosič střel Ch-22 (1964)
Tu-95MS – strategický bombardér, nosič střel Ch-55 (1981)

Celkem bylo vyrobeno 173 sériových strojů.

Úpravou letounu Tu-95 vznikl námořní průzkumný Tu-142(M), vyrobeno bylo 225 letounů. Pro civilní letectví byl vyvinut a vyráběn Tu-114, který byl až do výroby Boeingu 747 nějvětším dopravním letounem na světě – byl schopen přepravit až 220 cestujících.
Další variací na téma Tu-95 byl radarový letoun Tu-126, schopný při cestovní rychlosti 650 km/h létat až 19 hodin bez doplňování paliva!

Technické data Tu-95:
délka – 46,17 m
výška – 12,5 m
rozpětí - 50,1 m
max. hmotnost - 190 tun
dolet - 12 500 km
max. rychlost - 910 km/h
ces. rychlost - 711 km
dostup - 17 000 m

Nádherné letadlo. S vrtulemi lítat 900 km/h, to je frajeřina!

Nebylo by špatný si ho prohlídnout zevnitř.

Tady máš zatím dva snímky kokpitu.
Jestli zakopnu o další a bude zájem tak je přihodím.

Tu-95 cockpit

Mě se to letadlo líbí tak, že při jedné z mích častých úvah na téma: ''Co bych dělal, kdybych byl bohatý'', jsem se rozhodl, že bych si medvěda koupil jako osobní letadlo, hergot, to by bylo mastný.

Melkor píše:Mě se to letadlo líbí tak, že při jedné z mích častých úvah na téma: ''Co bych dělal, kdybych byl bohatý'', jsem se rozhodl, že bych si medvěda koupil jako osobní letadlo, hergot, to by bylo mastný.

Člověče ty máš asi vlastní ropnou rafinérii. Samotný stroj nebude až tak šíleně drahý (no na naše poměry jo), je to tak dva možná tři roky co sem na netu narazil na zajímavý inzerát. Nějaký sběratel v USA se zbavoval svojí sbírky letadel. Ceny si už nepamatuju, bylo to formou aukce ale vím, že měl v nabídce mimo běžné bojové stroje i A-3 Skywarrior a SR-71 Blackbird.

Tohle bych ale nechtěl živit ani kdybych byl arabský šejk a vlastnil půlku Kuvajtu. To snad musí žrát i trávu kolem letiště.
Mě stačí ta ludra co mám v garáži a ta si vezme jenom svých 12-20.

Tu-114 měl spotřebu při vzletu 7,2 tuny PHM na hodinu, při letu 5-5,5 tuny PHM. Spotřeba byla přibližně stejná jako u Tu-154, uvezl však 220 osob.

Tu-114

norad: A nemohl by jsi zjistit kolik Méďa stojí?

Melkor píše:norad: A nemohl by jsi zjistit kolik Méďa stojí?

Proč, chceš mi ho koupit pod stromeček??
Jestli jo tak já zkusím najít ten SR-71. To je aspoň kus letadla, ne jak tady ta plečka.

Akorád nevím kde by si zháněl palivo pro SR-71, speciální palivo bude dražší než krmit túčko

Kašlu na Blackbird, já chci spíš velikost a prostor než rychlost, navíc 900km/h stačí.

Melkore, ty nemáš kde bydlet?? :P
Já se ti mrknu po nějakým nístě pod mostem, teda jestli bude zájem.

2 sa58. S tím palivem máš asi bohužel pravdu. Ruský letecký motor sežere všechno, možná i naftu. O tom Blacbirdu se to asi říct nedá. Ale stejně je krásný.

SR-71

Neshánim, ale když tak o tom mluvíš, tak Tučko by bylo na bydlení dost velký, letecký vrakoviště=ráj pro houmlesáky.

Ještě nějaké obrázky Tu-95 - dobrý zdroj je http://www.airliners.net/

Hodně obrázků je na http://www.aeronautics.ru/tupolev/tu95/page_01.htm

ten vrtulovej pohon je epesní, rychlej výkonej atd. Dolet taky dobrej.

Dalo by se říct, že je to maximum co se dá vytřískat z vrtulí, když si to tak vezmeš, tak Tu-95 by ještě dneska mohl provádět osobní dopravu, rychlost a zčásti i prostor k tomu má a vsadim se, že i provozní náklady by byly nižší.

Díky za odkaz, ty malůvky jsou bomba - hlavně reaktor v letadle. Je tam i foto Tu-85, předchudce Tu-95

Tu-114 byl na svou dobu skvělé letadlo, bohužel se ale motory příliš nehodily pro osobní dopravu, byla tam velká hlučnost od motorů. Jinak 220 lidí není na letadlo zrovna málo.

To měl mít jaderný pohon?