Kolonizace vesmíru

[Franz Trubka]

Energie je samozrejme primarni pro existenci civilizace, jakou zname dnes. Ale proc treba za 100 let za cenu naprosto
extremnich nakladu vyslat 100 milionu lidi kolonizovat Mars, kdyz na Zemi bude zit treba 25 miliard lidi ,
ktere Zeme samozrejme neuzivi. Prvni je treba resit demograficke osidleni Zeme a velmi drasticky omezit prirustek obyvatel.
Kdyz to trochu prezenu, nasi pra pra pra potomci se bud uslapou, udusi nebo umrou hlady , pokud nenastane nejaka celosvetova regulace porodnosti. Rodinam se sedmi detmi by melo pomalu odzvonit.
Sci fi, to je moje parketa

[Hektor]

Franz? tá demografia je veľmi dôležitá. Do extrému to bolo dotiahnuté vo filme Vesmírna pechota, kde nárok na dieťa bol podmienení službou spoločnosti (v armáde).
Realita ale ukazuje že to nemusí byť nutné. Napríklad vimierajúca Európa (vyznie to rasisticky ale biela Európa) je príkladom.
Otázka je či je to stupňom rozvoja a ak sa naň dostane celá pozemská spoločnosť tak sa prírastok zastaví a začne stagnácia a možno mierni pokles. Alebo je to životnými podmienkami, kde subsaharský Afričan ktorí má okolo seba len suché krovie a v diaľke jednu studňu a dovolí si mať 7-8 detí. Zatiaľ čo priemerní európan ako ja, ok ok tak podpriemerní žijúci relatívne v dostatku a bezpečí sa rozhoduje kedy a či mať dieťa lebo nevie ši ho uživí.

A povstanie kolónie. V prvom rade akákoľvek loď nemá čo odporovať obyvatelnej planéte. Akékoľvek poškodenie jej plášťa a únik zdrojov (voda, vzduch) sú pre nu smrteľné. To isté kolónie na planétach. Pokiaľ nieje teraformovaná.

[Stuka]

Regulace růstu populace nepomůže.
A proč obracíte zraky daleko do Afriky, když zde máme přímo u zadku, romské spoluobčany, kteří míň jak pod 7 dětí nejdou?

Do budoucna to vidím tak, že snad se pár desítkám možná stovkám (žádný miliony) lidem podaří přemístnit se na Měsíc nebo Mars, jako první pionýři, kteří mají začít zakládat kolonii mimo Zemi, udělat prvotní práce, vytvořit základní podmínky pro život atd. A přitom taky zůstane, víc už asi ani tečka. Kolonie bude existovat mimo Zemi - je úplně jedno jaká - na zachování druhu. Možná - pokud tam bude vybudován luxus - tak později bude přístupna jenom pro bohaté.
Tak či onak, dokud se nám nepodaří vyvinout jiný způsob přemístňování ve vesmíru než máme teď, tak o skutečné migraci a cestování můžeme jenom snít.

Přelidněná Země se asi v budoucnu zbaví toho druhu, který ji ničí. Člověk jako druh vyhyne, pokud nebude mezitím žít někde mimo Zemi. Tak to aspoň vidím já. Už jsme se o tom tady bavili víckrát.

Minule dávali v televizi zajímavý program o termitech. Sorry, že to sem dávám, ale má to spojitost. Průvodce programu ukazoval jak žijí termiti a jejich úhlavní nepřátelé mravenci. Rozvědka mravenců vyhledá termitiště a vrátí se do hnízda. Vojáci se pustí po chemické stopě, kterou rozvědka zanechala a napadne termitiště. Termiti srdnatě brání svůj hrad a královnu. Mravenci většinou vítězí, zacvaknou kusadly nemotorné velké termití vojáky a odnášejí je do svého hnízda, jako potravu pro mladé. Skoro vždycky plení jen v okolí a pod povrchem termitiště, nikdy se nepustí hluboko dovnitř, aby náhodou termitiště nezničili. Takhle si mravenci ponechávají potravu i na později. Mezitím se termití kolonie zase rozroste, protože jakmile královna zjistí úbytek vojáků, okamžitě zvýší snůšku vajec. Stejné je to s mravenci a tak krásně a dokonale udržují rozumnou rovnováhu a přitom se zachovají i při životě. Člověk by konal jinak. O hodně debilněji.

Průvodce programu taky mluvil o tom, jak jsou termiti a mravenci pro ekosystém důležití (pro půdu, pro ostatní druhy atd.) a na konci ukázal na mravence (právě pochodovali kolem něho) a řekl:"Podívejte se na mravence, kdyby na Zemi nebyly, tak by celý její ekosystém padl. Kdyby na Zemi nebyl člověk, jako druh, nic by se nestalo."

Příroda se bez nás obejde a lehce se nás může zbavit, protože nejsme nijak důležitý - ani jako článek v potravinovém řetězci, ani nic neprodukujeme, co je pro přírodu nezbytné, ani ničím neudržujeme její rovnováhu, ani nejsme nezbytní a není na nás jiný druh závislý. Spíš naopak, ale to už je věc názoru, jestli jsme jenom přítěží. Určitě nejsme přírodě nijak na osoh. Bez mravenců (stromů, ptáků... atd.) by se příroda neobešla anebo by změnu silně pocítila. Kdyby v tomto momentě zmizli všichni lidi, příroda by si toho nevšimla. Leda v dobrém.
Jediný v co věřím, že jsme dobrý (a v tom nás nemůže na Zemi nikdo překonat) je to, že se díváme do tváře celého vesmíru a snažíme se ho pochopit. Kdybych vesmíru přiřadila nějaké vyšší vědomí (nemyslím božské) tak bych se nedivila, že chce nějakého obdivovatele a z toho důvodu nás tedy příroda možná vytvořila a snad nás i jako druh udrží. Ale to už je trochu mystika.

[Hektor]

Nechcel som poukazovať na tých spoluobčanov za humnom aby som nebol označovaný za...

No ja si prvé kolónie predstavujem tak že ludia čo prežijú život mimo zem budú ludia ktorí budú na to mať ekonomické dôvody.
Robotníci pri ťažbe surovín. Z počiatku iba malé skupinky ale neskôr s rodinami a prelom budú prvé deti čo sa narodia mimo zem. Premnoženie nás nedonúti odísť na to sú lacnejšie spôsoby ako to riešiť (nehumálne). To čo nás dostane von bude hlad po zdrojoch. V lepšom prípade, v horšom to bude hrozba zániku planéty.

Ale chýba mi tu jeden hlas čo sa nevyjadril, hlas Kerbíkov. Kde ste?

[Polarfox]

Země by se obešla i bez mravenců a ptáků. Pokud v tomhle ohledu měřit, tak stejným metrem. Otázka ohledně spravedlivějšího nároku na přežití atp. musí mít základ v tom, že chápeš podstatu vesmíru, kam to vše směřuje a proč (pokud vůbec nějaké takové proč existuje)...ale předpokládám, že asi bůh nejsi ne?

Mravenec si zas nepostaví vesmírnou loď a nebude cestovat vesmírem...nemůže založit nové kolonie, vytvořit nové ekosystémy, nový život atd. ... což my v budoucnu možná ano. Nestojí to taky za úvahu? Nechápu pořád snahu vytrhávat člověka jako cizorodý prvek...jsme taky produkt přírody, produkt naší Země...kdo ví, jakým směrem se to má ubírat? Účelem života může být zachování, šíření se, můžeme být produkt, který to zajistí a ne jen produkt, který ho pouze ničí, jak je dnes populární omílat.

Taky mám rád přírodu, zvířátka, zachraňuju topící se broučky atp., ale zdráhám se akceptovat fakt, že jsme všechno pochopili a basta... Je "přece jasný", že člověk je škůdce a tak...stejně jako bylo kdysi jasný, že všichni žijeme na hřbetě velký želvy

[Hektor]

Polarfox: Máš obrovskú pravdu v tom že dnes je populárne zobrazovať človeka ako škodnú.
Ale sme jediný druh ktorí to prírode môže splatiť tým že vytvoríme nový ekosystém na inej planéte.

[Mirek58]

Vidím zde určité nepochopení základního principu života - mravenec, člověk je přínosem, nebo zkázou pro přírodu.
Jakýkoliv živý druh, mikrob či slon, člověk, nikdy nic nedělá pro přírodu. Ale jen a pouze pro přežití svého druhu!
Teprve souhrn těchto činností je to co nazýváme příroda, živá, vyvíjející se.

[Stuka]

Mravenec si zas nepostaví vesmírnou loď a nebude cestovat vesmírem...nemůže založit nové kolonie, vytvořit nové ekosystémy, nový život atd

No život se možná přenáší vesmírem i bez člověka. S určitostí ale vznikl na Zemi v čase, kdy předek člověka měl ještě dlouhou cestu před sebou. A tam, kde vznikl život, se časem vyvine i funkční ekosystém. Jiný být nemůže než funkční. Jednotlivé díly skládačky musí do sebe zapadat, aby celek fungoval.
Mravenec tady je déle než my a bude tady asi i po nás a zdá se, že ekosystém neruší. Takže ohledně přežití je možná ve vyšším levelu, i když nám se zdá, že když je můžeme všechny vyhubit, tak jsme pány my.

O škodlivosti člověka jsem se jenom zmínila, že jsou někteří toho názoru. Já toho názoru nejsem. Jsem názoru, že člověk není pro Zem užitečný (v tom stavu jakým ji dnes ovlyvňuje)- to není jedno a totéž. Mravenec užitečný je. Dělá tolik prospěšné práce , že věřím tomu chlapovi, když řekl, že kdyby mravenci zmizli, tak se ekosystém buď položí anebo silně zatřese a bude dlouho hledat cestu, jak a čím mravence nahradit.

Člověk ovšem může mít v konečném důsledku důležitou roly třeba pro vesmír. To mu neberu. A dobrou myšlenku napsal Hektor:

Ale sme jediný druh ktorí to prírode môže splatiť tým že vytvoríme nový ekosystém na inej planéte.

To je vlastně moc dobrá myšlenka a nejde v ní jenom o zavlečení života jinde ale přímo sizyfovskou práci - vytvoření funkčního ekosystému jinde. Jenže obávám se, že na to je potřeba super vyspělou civilizaci, která neničí svůj ekosystém a tudíž ví jak ho vytvořit i jinde.

[Alfik]

1) Zcela odmítám masochismus stylu - člověk je zlo.
2) Zcela odmítám pýchu stylu - člověk může zvýšit/ snížit teplotu, vyjadernit Zemi apod. Proti přírodě jsme nuly. Jediný výbuch sopky vydá více energie než všechny naše JZHN - a život si z toho dělá čurinu (samozřejmě ne na místní úrovni ).
3) Ukazuje se, a to i v těch etnikách, která jsou známá svou vysokodětností, že populace nenásleduje hokejkový graf, ale spíše S křivku, tzn. že se, stejně jako jakýkoli jiný druh na planetě, samočinně reguluje množství jedinců v souladu se zdroji. To, že je to na bílé populaci viditelnější, je jen optický klam, vzniklý naším umístěním v ní, kdybyste žili v Africe nebo Asii (nebo četli tamní weby) zjistili byste, že se tam o populaci píše totéž, ovšem s akcentem na tu jejich.
Ani bílí "nevymírají". I nás je více než kdykoli v historii. Jen tempo přírůstku kleslo, zcela v souladu s S křivkou. A ta může být i začátek sinusové křivky, tzn. počet lidí může kolísat, a my jsme dosud jen na kladné části té křivky takže to nevíme.
Lidstvo přežilo, jak nám archeologové říkají, již nejméně dvě vlny vymírání. Zvl. ta první, v dobách kdy jsme se rozlézali z Afriky, decimovala (možná spíše je na místě označit to za "milimovala" ) lidstvo tak, že zbylo snad jen okolo 10 000 jedinců, rozšířených tak, že je s podivem, že se našel dostatečný počet mužů s dostatečným počtem žen.
Oni ti různí zelení a jinonáboženští fanatici často neříkají ani tak pravdu, protože ona je tak nudná...
A mch. co se týče různých "nedotknutelných" - ať již těch našich, nebo těch v Americe: Ono kdyby skutečně poklesl počet "bílých", však byste viděli, jaký by začal cvrkot, jak by makali až by se z nich kouřilo a i počet dětí by poklesl, až by nedostávali podpory a dávky - kdo by to platil, že... Oni jsou jen přizpůsobiví, extrémně přizpůsobiví. Dokud je jim dáváno, proč by nebrali?

[kenavf]

Kedysi som videl dokument, kde vedci robili pokus s potkanmi.Zavreli ich dostatočný počet do veľkého terária v ktorom bol zabezpečený stály nadbytok potravy a vody.Potkani sa stále množili a množili až dosiahli určitého počtu, kedy sa množenie zastavilo.Vedci tak zistili, že živočišné druhy môžu mať nejaký systém na kontrolu populácie.Kde je táto hranica u človeka nevedeli definovať.(A kde je táto hranica u "prispôsovivých" sa vôbec nezaoberali)
Vymieranie ludí(a ich predkov) kedysi bolo spôsobené kozmickými faktormi,geologickými faktormi a epidémiami.Dôvod vymierania "bielych" vo vyspelých krajinách je jednoduchý=lacná,dostupná,spolahlivá antikoncepcia.Za komunistov bol antikoncepciou problém, preto sa väčšinou "museli" brať.Z toho vzniklo zároveň aj to že vo veku 18 až 25 rokov boli všetci už zosobášení,detí tak tri alebo štyri, a to malo za následok že 22 ročná žena(ak neštudovala) bola považovaná za starú dievku a bola čudná a to zase urýchlovalo sobáše.S lacnou a dostupnou antikoncepciou sa to všetko posunulo o cca 8 rokov a detí len tak jedno,dve(mám dve) lebo sú s nimi starosti.

A keď už sme u tých alternatívnych zdrojov energie,tak tí číňani zase pokročili a udržali v tokamaku plazma po dobu 30 sekund,čo je 10x viac ako sa podarilo vo svete doteraz. http://atominfo.cz/2013/12/cinsky-tokam ... nuti-fuze/

[Polarfox]

Stuka:
Dle čeho chceš posuzovat užitečnost? Pokud nemáme šajna, jak to ve vesmíru chodí, tak...

Teď si vem..."neužitečný" člověk vymře, za pár set tisíc let sem přilítne nějaká planetka nebo Země zamrzne a mravenečkovi i s ptáčkama můžeš udělat pápá. Pokud se mezitím člověk rozleze kam jen bude moct, tak je velká šance, že mraveneček, jeho příbuzenstvo atp. si bude v klidu vegetit dál. Díky zcela neužitečnému člověku...nebo člověk dokonce tu planetku odkloní a mravenečkovi na Zemi zachrání kejhák.

Je strašně moc pohledů, z kterých se na tu situaci můžeš dívat, ale většinou se omílá jen jeden...což mi přijde až diletantské. Jak říkám, mám mravenečka rád, ale nedám si kvůli tomu na oči zatemňovací růžové brýle

[kenavf]

Prítomnosť človeka by nechybala asi preto lebo nieje medzičlánok ale je na vrchole potravinového reťazca,tak isto by sa asi veľa nestalo keby zmizol lev,tiger hroch,slon a pod.

[Stuka]

Ta budoucí užitečnost lidstva by snad byla možná, pokud by se člověk přestal choval jako predátor, který nad sebou nemá žádného predátora a konečně přestal ve svém nějakém "vyšším zájmu" pustošit planetu.
Ale to se zase dostáváme k problému, který jsme už řešili (a nevyřešili), totiž jak postupně vycouvat z konzumního agresivního způsobu života, když všichni lidi chtějí jíst a mít střechu nad hlavou. Na tom by ovšem nic špatnýho nebylo, kdyby nebylo příliš mnoho těch, co chtějí mít 10 zlatých střech nad hlavou, 10 zlatých aut, 10 zlatých mobilů a chtějí to bez práce. Zákon zachování hmoty a energie tudíž není zachován. Když se víc bere, někde víc ubývá, až zůstane jenom vyprahlá zem. Dokud si predátor neuvědomí, že nemůže jenom brát a že nestačí jako omluva za jeho drancování to, že ovládá matematiku, vyletěl na Měsíc, namaloval Monu Lisu a transplantoval srdce - tak se asi z bludnýho kruhu nedostane.

Kenavf mezitím doplnil:

Prítomnosť človeka by nechybala asi preto lebo nieje medzičlánok ale je na vrchole potravinového reťazca,tak isto by sa asi veľa nestalo keby zmizol lev,tiger hroch,slon a pod.

A to je omyl. Každý predátor krom člověka si bere z přírody jenom tolik co musí a aby byl ekosystém v rovnováze je potřeba , aby existoval v ekosystému predátor jako lev , který sežere určitý počet antilop (hlavně ty slabé, nemocné, staré), aby se antilopy moc nerozmnožily a zase nesežraly příliš moc trávy a tím by narušily ekosystém , který žije v trávě atd. atd. Všechno souvisí se vším. Když ještě zůstanu u těch antilop, ani lev jich nemůže sežrat moc, protože tím by narušil rovnováhu. Tudíž, když se na nějakém místě rozmnoží příliš moc lvů a sežerou příliš moc antilop, už nemají tolik žrádla a buď samice nevrhají mladé, nebo lvy nemají co žrát, takže jejich počet klesne a tudíž automaticky vzroste počet antilop a dospějeme k rovnováze. Tohle se ale u člověka neděje.

Nebo vlastně asi děje. Velká část lidstva umírá od hladu, takže nějaká regulace tu přece jenom je. No, je to zamotaný.

[skelet]

Stuko pardon, ale i ten člověk udržuje své "pastviny" v chodu. Ono je totiž i těch mravenců více.. jsou ti co parasizují na druzích mravenců, kteří chovají houby. Jiné druhy zase vyhubí vše co před nimi neuteče. Prostě není jen ten hodný Ferda mraveneček, který opatruje všechny broučky v lese.
A hlavně, vyhynutí jakéhokoliv druhu příroda přežije a je jedno jestli je to mravenec nebo člověk. Vždy to pro ní bude záhul, ale nakonec si poradí. Stejně tak by po vymření lidstva dostala příroda velký šok (minimálně v Evropě)

[Tempik]

Pro přírodu záhul nebude nic. Přírodě je to jedno. Ikdyby teď zmizelo 90% živočišných a rostlinných druhů (jako se stalo v minulosti snad nesčetněkrát), tak co myslíte, že se stane? Nic.
Za miliardu let tu bude zase druhů plno, možná i nějaký inteligentní. Lidi by se museli setsakra snažit, aby tuto planetu opravdu od přírody očistili. Pravděpodobně to teď ani není v lidské moci. A pokud něco nespálí planetu na uhel do hloubky 10 kilometrů, tak tu za krátkou dobu půjde život/příroda zase dál.
My lidi jsme v přírodě jen jednou z proměnných. Některé druhy se s tím nepopraly (třeba velké šelmy v evropě) a jiné druhy se přizpůsobily a fungují lépe, než kdy předtím (myši, potkani a krysy ve městech).
A kdybych se mohl vsadit, tak se příroda lidí jen tak nezbaví. Nejsme jen inteligetní, jsme i vcelku dobří v přežívání během různých krizí. Žádný jiný živočišný druh nedokáže přežívat za polárním kruhem, na sahaře, nebo na hladině oceánu.

Kolonizace vesmíru (alespoň toho nejbližšího) je otázkou šasu, ale kvůli surovinám a obchodu. Kvůli přežití lidstva by bylo pravděpodobně levnější a snadnější udělat vaulty pod zemí, které vydrží ustájit 1000 lidí na 200 let, než to samé budovat na marsu. To že by něco rozbilo Zemi tak, že by nepřežil žádný z těchto vaultů rozsetých po celé zemi je jen málo pravděpodobné. To by musela být doslova jiná planeta a ne jen nějaký meteor ve velikosti do 100km v průměru. A tak velká tělesa se v naší sluneční soustavě volně nepohybují už milióny let.

[Polarfox]

Stuka: Jak už psal Skelet, s tou mírumilovností a udržitelností si to maluješ kapku na růžovo. Když se nějaký výkonný druh dostane na území, kde nemá náležitou protiváhu (ať už zavlečením nebo přirozeně), tak původní druhy doslova zdecimuje a na nějakou rovnováhu prdí. Ta kočka prostě všechny ty nemotorné nelétavé ptáčky zbaští a o nějaké rovnováze a ponechání si něčeho na zítra nemá šajna. Prostě pak bude žrát něco jiného.

Spousta druhů dnes vymírá, spousta se jich naopak adaptovala, prosperuje a bude základem nových druhů v budoucnu...Země se točí a život jde dál...jak už tu bylo řečeno i kdyby jich vymřelo 99%. I z té blbé bakterie jednoho dne zase vyspěje něco s chobotem nebo křídly. Tento proces je tu už od nepaměti, tak proč by zrovna člověk měl být něco jiného a až tak děsivého...to je jen prachsprostý antropocentrismus a vlastní ješitnost.

[Alchymista]

to je jen prachsprostý antropocentrismus a vlastní ješitnost.

Čiastočne ano, ale - inteligencia je mimoriadne vzácny jav vo vývoji života. A ešte vzácnejšia je inteligencia, ktorá sa prepracuje do štádia strojovej civilizácie.
V tom sme unikátny nielen v celej geologickej histórii Zeme (neexistuje žiadny hodnoverný náznak, že by v minulosti existovala na Zemi civilizácia technologicky podobná našej), ale zrejme aj v meradlách prinajmenšom nezanedbateľnej časti našej Galaxie.
Iná vec je, že strojová civilizácia, ktorá ešte nedokázala prekročiť vákuum je mimoriadne zraniteľná - a to prakticky všetkými známymi vplyvmi:
- spoločensko-politické otrasy/katastrofy typu jadrová vojna
- vyčerpanie surovinových a energetických zdrojov
- narušenie ekosystémov
- geo-tektonické udalosti
- kozmogénne udalosti - dopady malých telies, nestability centrálnej hviezdy, záverečné štádiá vývoja okolitých hviezd atď.
Strojová civilizácia by určite neprežila žiadnu epizódu "veľkých vymieraní" známych z histórie vývoja života na Zemi.

Prírode je srdečne jedno, či nejaký, akýkoľvek, biologický druh prežije - to je viacmenej nesporný fakt, prírodná rovnováha totiž nie je
STAV, ale vysoko dynamický PROCES.

Stuka - príroda sa o nejakú rovnováhu nesnaží, to je len ilúzia.
Existuje jeden ostrov na severe Kanady, kde bola koncom vojny nejaká základňa. Na ostrove žili karibu (asi tak 4-5000) a nejaká populácia vlkov (asi tak tri tucty). Vlci boli "drzý", takže ich vojaci vystrieľali. Vojna skončila, vojaci odišli, karibu zostali... začiatkom 50. rokov ich bolo okolo 30000. "Dokázateľné" maximum dosiahli v polovici 60. rokov - cez 45000 kusov, reálne ešte asi o čosi neskôr (v polovici 70. rokov narátala expedícia na ostrove 82000 lebiek karibu). Koncom 60. rokov ich bolo... asi tucet, všetko samice, ktoré neprežili zimu 1968/1969.
Na ostrove ešte začiatkom 80. rokov nerástla tráva, ale ani machy alebo lišajníky... Premnožený karibu proste zožrali všetku vegetáciu a následne podochli hladom - celkom typický prípad zlyhania "rovnováhy" v "uzavretom" či obmedzenom ekosystéme.
Podobným príkladom by mohli byť aj povestné lumíky, ale keďže ich ekosystém nie je celkom uzavretý, proces má charakter oscilácií.

Kvůli přežití lidstva by bylo pravděpodobně levnější a snadnější udělat vaulty pod zemí, které vydrží ustájit 1000 lidí na 200 let, než to samé budovat na marsu.

Nehrozí a nie je to logické, žiadny spôsobom...
Problém jedna: výber "obyvateľov", Problém dva: čo s tými neúspešnými, "hodenými cez palubu".
Ručím ti za to, že by sa rýchlo našli jedinci (veľmi veľa "hodených cez palubu" by boli jedinci aj mimoriadne nadaný), ktorý by začali bádať aj nad tým, ako tých "zachránených" tam dolu spoľahlivo zabetónovať, alebo, efektívnejšie, navŕtať do blízkosti vaultu dieru a poslať im tam nejaký kilotonový darček. A boli by plne v práve... Prežitie je totiž kolektívna záležitosť a "ukradnúť pre seba záchranný čln" je trestuhodné.

[Moskevskaja]

Padla tu tvrzení, že Země nebude stačit pokrýt potřeby rozvíjející se lidské populace. Musím se postavit za smysluplnost Utopie, kterou popsala Stuka a to hlavně kvůli tomu, že konzumní kultura neskutečně plýtvá . Mnohdy se spotřebuje jen polovina z vyprodukovaných potravin. Je jasné, že při růstu populace vyvstane potřeba uskrovnit se, takže určité aspekty té Utopie budou reálně potřebné.
Co se týče vývoje populace do budoucna, tak je více teorií, nejen ta znepokojující exponenciálním růstem ale i druhá, co odhaduje zastavení růstu na úrovni 10 miliard. Více zde: http://www.un.org/esa/population/public ... 0final.pdf . Jo a víte, že má Česká republika stejnou hustotu populace jako Čína? Je to i zároveň úroveň populace, která by byla dosažená při zastavení růstu populace na 10 miliardách. Nezdá se to u nás strašné, ne? Zde je ale nutné brát v potaz to, že žijeme v klimatickém pásmu, kde možnosti zemědělské produkce jsou ty nejvyšší. Je tedy smutné, že již nejsme potravinově soběstačná země . Tady je jeden článek, který podporuje tu uklidňující teorii ale zároveň úplně pomíjí závěry vyplývající z minulého odkazu. Uvádím ho, protože ta uklidňující teorie není dostatečně známá. http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=6864
A jinak-zásah meteoritu by s těmi křivkami asi docela hýbnul, takže by pro tento případ docela bodlo mít chatu na Marsu ne .

[Alchymista]

Zaujímavý článok. Ovšem dá sa úspešne pochybovať o jeho pravdivosti. Prečo?
Pretože krivka produkcia potravín sa celkom presne kryje s krivkou spotreby fosílnych palív, predovšetkým s krivkou spotreby ropy. Čo to znamená? Povedané inak, na produkciu jednej tony potravín sa spotrebuje približne jedna tona ropy v podobe paliva pre poľnohospodárske a dopravné stroje a v podobe agrochémie.
Alebo ešte inak - populácia je v dlhodobejšom horizonte limitovaná schopnosťou produkovať potraviny a schopnosť produkovať potraviny je limitovaná schopnosťou získavať energiu.

[kenavf]

Povedané inak, na produkciu jednej tony potravín sa spotrebuje približne jedna tona ropy v podobe paliva pre poľnohospodárske a dopravné stroje a v podobe agrochémie.

Myslíš to tak,že na výrobu 1tony obila spotrebuješ 1 tonu ropy?Alebo na výrobu 1tony chleby spotrebuješ 1tonu ropy?