PALBA.CZ

Ťažký tank ARL – 44

Francúzska generalita si bola vedomá, že koncom tridsiatych rokov bude musieť vo svojej výzbroji nahradiť zastaralý ťažký tank Char B – 1 novším typom. Preto zadala firme ARL (Atelier de Construction de Rueil) požiadavku na jeho modernizáciu. Prvotná idea bola taká, že na základné komponenty z Charu sa osadí modernizovaná korba a veža. Tu treba podotknúť, že osud projektu bol dosť dobrodružný, Po napadnutí a obsadení Francúzska Nemcami sa na projekte síce pokračovalo, ale v hlbokej ilegalite. Naplno sa opäť rozbehol až po oslobodení v roku 1944.
Samozrejme, vo vojne sa získalo veľa skúseností z bojov a preto prišlo ku zmene požiadaviek na konštrukciu tanku. Prijala sa nová koncepcia modernejšieho riešenie, pod názvom ARL – 44. Tá požadovala hlavne zlepšenie pohyblivosti. Zistilo sa, že pri plánovanej hmotnosti okolo 50 ton, Francúzsko nedisponuje vyhovujúcou pohonnou jednotkou. Preto sa použili koristné motory Maybach HL 230 z nemeckého Pantheru.
Korba sa zvárala zo 120 mm plátov, vpredu skosených. Zvyšok pancierovania sa pohyboval od 60 mm do 120 mm. Otočná veža bola tiež zváraná, s elektrohydraulickým pohonom.
Výzbroj tvoril dlhý, poloautomatický kanón SA 45, ráže 90 mmm s vysokou úsťovou rýchlosťou(1000 m/s) a s ním spriahnutý guľomet, ráže 7,5 mm. Množstvo vezenej munície – 50 delostreleckých granátov a 5000 nábojov.
Päťčlenná posádka bola umiestnená nasledovne, veliteľ, strelec a nabíjač vo veži, vodič a radista v korbe. Prvé, čo na tanku udrelo do očí bolo použitie vtedy už prežitých bočných. prinitovaných plechov, ktoré zakrývali podvozok. On ten vývoj vlastne trval veľmi dlho a tak keď vyšiel v roku 1946 prototyp, tak už bol mierne za zenitom. Preto aj prišlo k zredukovaniu pôvodnej objednávky z 300, na 60 kusov, tie dodali armáde v rokoch 1947 až 1951. Bol nimi vyzbrojený ťažký tankový pluk v Mormelone. Tanky vydržali v službe zhruba do polovice päťdesiatych rokov.

Niekoľko technických údajov:
Posádka - 5 mužov
Hmotnosť - 48 ton
Pohon Maybach HL 230
Rýchlosť: 37 km/hod
Výzbroj - kanón SA 45, 90 mm
- guľomet, ráž 7,5 mm
Pancier - 60 až 120 mm

Zdroje: internet, časopis Válka

Ajaj, tady jsem zaspal, měl jsem článek o ARL-44 připravený k už nějaký ten měsíc (rok) a pořád jsem oddaloval jeho uveřejnění. A jak vidím, už je pozdě..
No nic, mazat z ho z nakousnutého jabka nebudu, podívám se po nějakém jiném tématu a tady třeba časem něco připíšu

Kľudne ten článok nahoď, určite si zohnal viac informácií, no čo, budú dva!

Málokterý stroj ze sledovaného období v sobě tolik snoubí moderní a archaické prvky, jako právě ARL-44. Myšlenka modernizace tanků Char B1 v zemi galského kohouta vznikla ještě před válkou v letech 1938-1939, ale tento projekt před pádem Francie v létě 1944 nepřekročil stádium výkresů. Po osvobození Francie byl v roce 1944 projekt oprášen s tím, že se navázalo na válečná léta, kdy se na něm tajně v ilegalitě pokračovalo. Podvozkový systém měl zůstat v rámci urychlené modernizace beze změny, ale velká diskuse se rozpoutala na téma pohonná jednotka. Vojáci požadovali moderní motor, který by dokázal udělit téměř 50 tunovému stroji dostatečnou mobilitu. Původně se uvažovalo o motoru Talbot o výkonu 450 koňských sil, nebo motor Peugeot o výkonu 400 k. Ani jeden z těchto motorů ale nebyl dostatečně výkonný a tak se paradoxně museli francouzští konstruktéři podívat přes hranice k nepříteli. Zde je zaujal benzínový dvanáctiválcový motor Maybach HL 230 o výkonu 700 k, který se používal u středních tanků Panther. Bohužel ale i s tímto motorem byla maximální rychlost zamýšleného ARL-44 pouhých 37 km/h. Přestože trup na první pohled nesl archaické tvary, tak byl v poválečném období zpracován již techonologií svařování a čelní partie byli skloněny pod ostrým úhlem. Čelní pancíř o síle 120mm byl díky ostrému čelnímu sklonu velice odolný. Naproti tomu věž byla velmi moderní konstrukce a ukrývala v sobě velmi účinný kanón poloautomatický SA-45 ráže 90mm o velké délce hlavně včetně tří členné obsluhy. Pro francouzské publikum to musel být v roce 1951 v Paříži úžasný pohled, když v polovině července na Place de la Concorde defilovalo 60 těchto zajímavých strojů, které hrdým občanům Francie připomněli, že tanková konstrukční škola ve Francii pokračuje dál.