
Velice se zajímám o Maďarskou královskou armádu v letech 1919-1945 a po zveřejnění jednoho článku na toto téma mě přibližně před rokem oslovil jeden kolega zde na palbě se zajímavým dotazem:
,,Asi pred rokom som spolu s kamarátmi spracovával tému alternatívne Slovenské letectvo 1939 - 1990 a v rámci témy sme špekulovali ako by bolo možné po 2. sv udržať samostatné Slovensko v hraniciach pred Mnichovom a Viednou. Podla Vás kedy by bolo možné získať južné územia a podkarpatskú rus?
Navrhnuté boli tri možnosti:
1.) Zlúčenie Slovenska do ČSR a opetovné rozdelenie v roku 1948
2.) Snaha o neutralitu vo vojne a obsadenie území s pomocou Nemecka v roku 1944
3.) Najmenej pravdepodobná alternatíva, prekvapivá akcia v priebehu vojny.,,
Na výsledku jsme se sice moc neshodli, ale z našeho rozhovoru mě napadla další zajímavá otázka.
Jak by asi dopadla Malá válka mezi Slovenským státem a Maďarským královstvím v březnu 1939?
Rád bych limitoval konflikt na čistě záležitost mezi těmito národy bez jakékoliv cizí pomoci a jiného zásahu. Budeme předpokládat že znepřátelené strany 25.března nezasedly pod nátlakem Německa k jednacímu stolu, ale boje pokračovaly dál v plné síle.
V odstavcích níže se pokusím porovnat obě bojující strany a z mého pohledu jejich možnosti na úspěch.
Doporučuji si přečíst článek o Malé válce zde na Palbě.
Srovnání bojujících stran
Maďarské království – početní stavy armády:
Maďarsko bylo po První světové válce považováno za poražený stát a tak mohlo mít od roku 1920 armádu v počtu maximálně 35 000 mužů. Samozřejmě v případě války mohlo, stejně jako jakýkoliv jiný stát mobilizovat. Ministerský předseda Kálmán Darányi 1.října 1938 vyhlásil armádní program Huba I-III, jeden z bodů bylo navýšení počtu mužů v armádě na 80 000 mužů. Maďarské království v březnu 1939 tedy mohlo počítat s pravidelnou armádou o síle 80 000 mužů. Tento počet se mohl rapidně zvýšit mobilizací. Po obsazení Podkarpatské Rusi mělo Maďarsko přibližně 12,1 milionů obyvatel. Samozřejmě v čísle nejsou jenom občané maďarské národnosti.
Slovenský stát – početní stavy armády:
Na mírových stavech v březnu 1939 měla armáda 25 000 vojáků. V případě konfliktu mohla Slovenská armáda v prvním sledu postavit celkem 52 000 mužů. Stejně jako Maďarsko mohlo i Slovensko mobilizovat. V březnu 1939 mělo Slovensko 2,772 Milionů obyvatel, ale z toho jen 2,290 Milionů bylo Slováků. Maďarsko mělo tedy takřka pětinásobnou převahu v lidských zdrojích.
Obrněná vozidla - Maďarská královská armáda (MKA):
lehký tank - Fiat 3000B - 5 ks (vyzbrojeny kulomety Schwarzlose)
tančík - 37M Ansaldo - 150 ks*
obrněný automobil - AC.II - 2 ks (pouze jeden používán armádou)
obrněný automobil – 29M Crossley - 2 ks
obrněný automobil – 29M Vickers - 2 ks
další obrněná vozidla:
lehký tank - LK II - 5 ks
lehký tank – Landsverk L-60- 1 ks
tančík - Carden-Loyd Mk.VI- 2 ks
tančík - 35M Ansaldo - 1 ks
tančík - PzKpfw I. Ausf.A - 1 ks
obrněný automobil - Rába Vr. 4x2 - 20 ks – upraven jako nosič protiletadlového děla
obrněný automobil - Rába Vp, 4x4 - 1 ks – používán jako drezína
obrněný automobil – OA vz.30** – 1 ks nepoškozený - ukořistěn na Podkarpatské Rusi
lehký tank - Lt vz.35*** – dva poškozené stroje
* Pravděpodobně dva tančíky byly poškozeny kulometnou palbou na Podkarpatské Rusi, ale byly brzo opraveny.
** Obrněný automobil byl ukořistěn při pohraničním incidentu 6.ledna 1939.
*** Jeden tank byl získán na Podkarpatské Rusi 18.března a druhý 24.března při bojích proti Slovenské armádě. Stroje byly opraveny až po dvou letech.

tančík Ansaldo 37M

obrněný automobil – 29M Vickers
Obrněné vlaky:
Mimo klasická obrněná vozidla vlastnila MKA ještě čtyři obrněné vlaky. Výzbroj těchto vlaků tvořila děla 22M ráže 80mm, polní kanóny 18M ráže 76,5mm, kulomety Schwarzlose. Vlaky se postupně modernizovaly tak lze v jejich výzbroji nalézt i protitankové pušky Solothurn 36M ráže 20mm, lehké kulomety Solothurn 31M a protitankové kanóny.
Celkem tedy Honvédség disponoval 150 tančíky, 5 lehkými tanky a 5 až 6 obrněnými automobily. V případě potřeby měla armáda ještě ve stavu dalších sedm lehkých tanků a tři tančíky. Je těžké říci jestli by zkušební vozidla byla vůbec použita. Nutno podotknout že všechna vozidla měla až na obrněné automobily AC.II a lehký tank L-60 pouze kulometnou výzbroj.
Obrněná vozidla - Slovenská armáda
lehký tank - LT vz. 34 - 27 ks
lehký tank - LT vz. 35 - 52 ks (původně 53 ks jeden stroj ztracen 24.března)
tančík - Tančík vz. 33 - 30 ks
obrněný automobil - OA vz. 27 - 3 ks
obrněný automobil - OA vz. 30 - 17 ks (původně 18 ks jeden zničen v prvních dnech bojů)
Obrněné vlaky:
Slovenská armáda zdědila jeden improvizovaný vlak č. 40 postavený v roce 1938. Tento vlak byl vyzbrojen dělem vz.17 ráže 80 mm, sedmi těžkými kulomety vz.24 a jedním lehkým kulometem vz.26. Posádka sestávala z jednoho důstojníka a čtyřiceti dvou vojínů.
Slovenská armáda už na první pohled disponovala poměrně velkým počtem obrněné techniky . Hlavní páteř tvořilo 79 lehkých tanků vyzbrojených 37mm kanónem s kterým mohly bez větších potíží zničit jakéhokoliv soupeře ze strany MKA. Tančíky a obrněné automobily OA vz.30 byly vyzbrojeny pouze lehkými kulomety. Těžší OA vz.27 byl vyzbrojen dvěma těžkými vodou chlazenými kulomety vz.7/24.

Lehký tank vz.35

OA vz.30
Maďarské královské letectvo - MKHL:
stíhací letectvo:
stíhací letoun - Fiat CR.32 - 76 ks
stíhací letoun - Fiat CR.32bis - 36 ks
stíhací letoun - Fiat CR.32ter (quater) - 36 ks
stíhací letoun - Fiat CR.30 -12 ks
stíhací letoun - Fiat CR.30B -5 ks
stíhací letoun - Fiat CR.20 – 2 ks (neozbrojené, jeden stroj CR.20B)
stíhací letoun - Fiat CR.20bis – 16 ks
stíhací letoun - AVIS I-IV – 6 ks – velmi zastaralý
stíhací letoun - Ro.41 - 9 ks (používaný jako cvičný)
bombardovací letectvo:
bombardovací letoun - Ca.101/3m - 17 ks (z toho 2x verze Ca.101/Bi)
bombardovací letoun - Ca.310 - 35 ks (poslední stroj byl dodán až 9.června 1939)
bombardovací letoun - Junkers Ju 86K - 65 ks (z toho 3 ks cvičné)
bombardovací letoun - Fiat BR.20bis - 2 ks*
bombardovací letoun - Dornier Do 23G - 6 ks
další složky letectva:
pozorovací letoun - Heinkel He 45C - 6 ks
pozorovací letoun - Heinkel He 46E-2 - 36 ks
průzkumný letoun - He 70K – 18 ks
průzkumný a cvičný letoun - Ro.37bis – 14 ks (poslední dodán v květnu 1939)
cvičný/kurýrní letoun - Bf 108 – 7 ks
cvičný letoun -WM-10/13 – 11 ks
cvičný letoun - Fw 56- 32 ks
cvičný letoun – Bu 131 – 39 ks (celkem dodáno 327 ks dodávky běžely od srpna 1936 až konce roku 1944)
cvičný a dopravní letoun - Fw 58- 12 ks
dopravní letoun - Junkers Ju 52/3m - 3 ks (objednány pro leteckou společnost MALÉRT)
* Původně Maďarsko objednalo devět letounů, ale nakonec si ponechalo pouze dva a zbytek zakázky odřeklo. Letouny byly totiž horší než Ju 86K a později byly i tyto letouny vráceny, ale není známo přesně kdy.
Celkově tedy Maďarské královské letectvo mělo 148 poměrně výkonných stíhacích dvojplošníků CR.32 všech verzí. Tyto letouny by v případě nouze mohly být doplněny staršími letouny CR.30 a CR.20bis v počtu 33ks. Bombardovací letectvo disponovalo 100 moderními bombardéry Ju 86K a Ca.310, které bylo možné doplnit 17 staršími stroji Ca.101/3 a 6 Do 23G. MKHL navíc disponovala 18 průzkumnými stroji He 70K, které díky své rychlosti nemohlo ohrozit žádné nepřátelské letadlo. Dále MKHL disponovala větším množstvím převážně cvičných, kurýrních a dopravních letadel.

stíhací letoun - Fiat CR.32

bombardovací letoun - Junkers Ju 86K
Slovenské letectvo:
stíhací letoun - Avia B-534 - 81 ks* (z toho 66 ks B-534, 15 ks Bk-534)
více účelový/bombardovací letoun - Letov Š-328 - 73 ks**
bombardovací letoun - Aero 100 - 14 ks
bombardovací letoun - B-71 - 1 ks
bombardovací letoun - Aero MB-200 - 1 ks
cvičný letoun – Praga E-39 – 41 ks
cvičný letoun – Praga E-241 – 33 ks
cvičný letoun – Avia Ba-122 – 10 ks
* některé stroje byly ztraceny v prvních dnech bojů, přehled uveden níže
** někdy je uveden údaj cca 100 ks, ale tento počet bude včetně dalších letounů dodaných Němci
Slovenské letectvo disponovalo 81 stroji Avia B-534, které patřily ve své kategorii mezi to nejlepší. Nejvíce zastoupeným bombardovacím letounem byl víceúčelový Letov Š-328. Další typy letadel byly vhodné už jen spíše pro cvičné účely nebo jiné než bojové úkoly. Jediný moderní bombardovací letoun B-71 měla armáda pouze v jednom exempláři.

stíhací letoun - Avia B-534

více účelový/bombardovací letoun - Letov Š-328
Dělostřelectvo MKA:
horské dělo - 7,5 cm 15M - 52 ks
horské dělo - 7,5 cm 15/35M - (137 ks děl modernizováno v letech 1935-1942)
lehký polní kanón Škoda - 76,2 mm 05/18M - 92 ks
lehký polní kanón Böhler - 76,5 mm 18M - 119 ks
střední polní kanón - 105 mm 31M - ?
lehký polní houfnice - 10,0 cm 14M - 180 ks (typy 14M, 14/aM, 14/cs)
lehký polní houfnice - 105 mm 37M - 128 ks (96 hypomobilních a 32 motorizovaných)
střední polní houfnice - 15,0 cm 14M - 76 ks
střední polní houfnice - 150 mm 31M - 30 ks
střední polní houfnice - 150 mm 14/35M - 24 ks
těžká polní houfnice - 210 mm 39M – do března 1939 pravděpodobně nedodáno
těžký obléhací hmoždíř – 30,5 cm 11M - 3 ks, 11/16M -1 ks, 16M -1 ks
protitankový kanón - 3,7 cm 36M - ? počet není znám
protiletecký a protitankový kanón - 4,0 cm 36M - 100 ks ? (možná více)
střední protiletecký kanón - 76,6 mm 5/8M - 24 ks
střední protiletecký kanón - 80 mm 29M - 65 ks (v letech 1939-1944 dodáno 132ks ze 197)
Maďarská královská armáda s určitostí vlastnila další děla různých modelů a ráží. Nepodařilo se mi však určit přesné typy a počty těchto zbraní. Jako příklad by se dalo uvést dělo 22M ráže 8cm, které bylo ve výzbroji obrněných vlaků. Další děla různých ráží byla instalována na lodích Dunajské flotily.

protiletecký a protitankový kanón 36M
Dělostřelectvo Slovenské armády:
horský kanón - 7,5 cm vz.15 - 85 ks
lehký kanón - 8 cm vz.17 - 74 ks
lehký kanón - 8 cm vz.30 - 13 ks
polní kanón - 10,5 cm vz.35 - 36 ks
protitankový kanón – 3,7 cm vz.34 – 113 ks
protitankový kanón – 3,7 cm vz.37 – 158 ks
polní houfnice - 10 cm vz.14/19 - 170 ks
polní houfnice - 10 cm vz.16/19 - 38 ks
polní houfnice - 10 cm vz.30 - 30 ks
těžká polní houfnice - 15 cm vz. 14/16 - 58 ks
těžká polní houfnice - 15 cm vz.25 - 72 ks
lehký protiletadlový kanón - 2 cm vz.36 Oerlikon - 62 ks*
střední protiletecký kanón - 76,6 mm vz.5/8 - 15 ks
střední protiletecký kanón - 8,35 mm vz.22 - 25 ks
* možnost střílet průbojnou municí proti tankům
Nově vzniklá armáda zdědila mnoho moderních a výkonných děl různých ráží. Velkou výhodou je celkem 271 protitankových kanónů, které byly bez větších obtíží schopné zničit jakékoliv obrněné vozidlo MKA.

protitankový kanón vz.37
Pěchotní zbraně - MKA:
Pistole:
Frommer 19M
Frommer 29M
Frommer 37M
Pušky:
Mannlicher 31M (M95 v nové ráži 8x56R)
Mannlicher 35M
Samopal - MP-28 (maďarsko vlastnilo blíže neurčitý počet těchto samopalů)
Lehký kulomet – Madsen 24M (od roku 1931 postupně nahrazován novým kulometem Solothurn 31M)
Lehký kulomet – Solothurn 31M
Těžký kulomet - Schwarzlose 07/31M
Střední minomet 81mm 36M
Střední minomet 90mm 17M
Protitanková puška - Solothurn 36M ráže 20mm
* Maďarská královská armáda navíc získala mnoho zbraní a vozidel Československé armády. Z části z kořisti, ale také od zajatých Sičovců a od dezertérů (převážně maďarské národnosti).
Ve 30.letech Maďarská královská armáda nejprve předělala staré zbraně na nový výkonnější náboj 8x56R (Mannlicher 31M a Schwarzlose 07/31M) a v dalších letech do výzbroje přibyly i další nové zbraně. Mezi hlavní výhodu by se dala jmenovat Protitanková puška - Solothurn 36M ráže 20mm.

maďarský voják s protitankovou puškou - Solothurn 36M ráže 20mm
Pěchotní zbraně – Slovenské armády:
Pistole:
pistole - vz.22
pistole - vz.24
pistole - vz.27
Pušky: (včetně četnictva, policie a finanční stráže)
puška vz.24
puška vz.33
puška - Mannlicher M95
Lehký kulomet vz.26
Těžký kulomet vz.7/24 a vz.24
Těžký kulomet vz.37
Minomet 8cm vz.36
Nově vzniklá armáda Slovenského státu zdědila velmi mnoho kvalitních zbraní bývalé Československé armády. Velkou výhodou bylo větší množství kulometů a to především moderních vzduchem chlazených těžkých kulometů vz.37.

českoslovenští vojáci s minometem vz.36
Voják Maďarské královské armády:
Po rozpadu Rakouska-Uherska jako jeden z nástupnickým států vzniklo Maďarské království. Nově vzniklá armáda byla aspoň z počátku vybavena z pozůstatků R-U armády a stejná výstroj se i na dále vyráběla. Později začalo docházek k prvním změnám. Jako první byla zavedena nová uniforma v barvě khaki. V průběhu 30.let prošla výstroj jednotlivce velkou proměnou. Byly zavedeny nové hliníkové ešusy, polní lahve, plynové masky, skládací lopatky, torny, nová masková celta, kterou bylo možné použít jako pláštěnku a převlečník. Malá polní ještě z dob R-U byla nově přepracována. Místo původních tzv. Rohatek byla zavedena nová přilba vycházející z německého modelu 35. Vojáci dostali místo kotníkových bot a nepraktických ovínek nové kanady. Dalo by se říci, že Maďarský voják byl na konflikt dobře připraven. Samozřejmě všechny jednotky a to hlavně strážní a týlové nebyly vždy vybaveny novou výstrojí.

vojáci MKA
Voják Slovenské armády:
Stejně jako Maďarské království bylo i Československo jedním z nástupnických států rakousko-uherské monarchie. Armáda nově vzniklého státu tedy také používala hlavně zpočátku vybavení pocházející z R-U armády. Další různorodou výstroj si domů přivezli legionáři s různých částí světa. Postupně také docházelo k obměnám a standardizaci výstroje. Přesto se některé části výstroje z dob R-U vyráběli stejně nebo z menšími obměnami i nadále. Tyká se to zejména polních flašek, malé a velké polní, opasků. Postupně byly zaváděny i věci nové například uniforma v barvě khaki, nové přilby, plynové masky. Samozřejmě stejně jako MKA všechny jednotky nebyly vybaveny novou výstrojí. Nově vzniklá Slovenská armáda pak samozřejmě používala totožnou výstroj jako Československá armáda.

vojáci československé armády
Dosavadní průběh bojů 23.-25.březen 1939
Maďarsko si plně uvědomovalo momentální slabost svého souseda a proto ráno 23.března v 5:30 zaútočila MKA ve třech proudech na východ Slovenska. Při postupu byla použita i kořistní technika ukořistěná na Podkarpatské Rusi a jiné lsti, které počáteční postup ulehčily.
Po třech dnech bojů se Slovenské armádě podařilo útočníka zastavit a fronta se až do příměří prakticky nezměnila. I když boje byly jen krátké a místního charakteru dosáhla MKA celkem velkých úspěchů. V bojích se jí podařilo zničit a následně ukořistit jeden lehký tank LT vz.35 a po jednom zničit a poškodit obrněný automobil OA vz.30. Do maďarských rukou navíc padla skupina protitankových kanónů která omylem napochodovala do jejich pozic a mnoho další techniky, zbraní a vybavení. Do zajetí padlo 360 slovenských a 311 českých zajatců. Za tři dny bojů pak Maďarsko připojilo území o celkové ploše 1.697 km2. Na straně Slovenska zaplatilo životem 22 vojáků a 36 civilistů. Maďarské ztráty jsou pak 8 padlých a 30 vojáků bylo zraněno. Samozřejmě je těžké říci jestli jsou tyto počty správné.
Výsledky letectva pro MKHL aspoň papírově nebyly vůbec špatné. Údaje o sestřelených a poškozených letadlech se dost liší.* Nejčastěji se počty sestřelených slovenských letadel pohybují okolo 13 strojů. Maďarské královské armádě se navíc podařilo ukořistit jednu Avii B-534, která byla poté používána novým majitelem. Maďarské letectvo provedlo nálet na Spišskou Novou Ves. Sice se podařilo poškodit sedm letadel (dvě Avie B-534, jeden Š-328, tři Aero Ap-32 a jedna Avie B-71) a poškodit hangár bez vlastních ztrát. Vše ale není tak růžové jak by se mohlo zdát. Náletu se účastnilo 36 bombardérů a 27 stíhacích letounů, ale nad cíl dorazilo pouze 12 bombardérů a 9 stíhaček. Některé ztracené bombardéry navíc bombardovaly vlastní jednotky a jeden letoun dokonce cestou ztratil bomby. Na druhou stranu za celé tři dny bojů neztratilo MHKL ani jedno letadlo. Bylo poškozeno pouze jedno letadlo a to omylem vlastním dělostřelectvem.

Junkers Ju 86K
Slovenský stát byl hned po svém vzniku v nepříjemné situaci. Situace byla nepřehledná zemí proudily čeští vojáci směřující domů do Protektorátu. Maďarsko napadlo a následně obsadilo Podkarpatskou Rus. Nově vzniklá armáda navíc trpěla velkým nedostatkem veškerých odborníků, řidičů a pilotů. Navíc odcházející čeští vojáci některou techniku poškodili protože dávali za vinu Slovákům rozpad Československa. Tak nakonec měla armáda paradoxně více zbraní než lidí. Všechny tyto problémy se v zápětí projevili v nastávajících bojích. Za celou dobu konfliktu se tak podařilo zprovoznit jen některé obrněné automobily a jen tři tanky. Přesto všechno se podařilo frontu ustálit a maďarské jednotky zastavit. Letectvu se i přes uvedené ztráty podařilo napadat postupující maďarské jednotky a tím zpomalovat jejich postup. Bohužel se letectvu za celou dobu konfliktu nepodařilo sestřelit ani jedno letadlo.
* Podle knihy Maďarská armáda 1919-1945 – D.Bernáda a Ch. K. Klimenta:
- protiletadlové dělostřelectvo sestřelilo čtyři letouny Avia B-534 a jeden Letov Š-328, poškodilo pět B-534 a dva Š-328
- maďarské stíhačky pak sestřelily pět B-534 a dva Š-328 a dvě poškodily
- jedna B-534 byla odepsána chybou pilota
- jedna B-534 ukořistěna
- pět zničených (poškozených) letadel při útoku na letiště (Avie B-534, jeden Š-328, tři Aero Ap-32 a jedna Avie B-71)
- celkem tedy zničených nebo ukořistěných: B-534 11 ks, Š-328 3 ks
- celkem bylo poškozeno: 14 letadel z toho sedm až devět B-534
Některá z poškozených letadel mohla být opravena a následně pak sestřelena.
Podle knihy Slovenská armáda 1939-1945, Charlese K. Klimenta
- celkem bylo ztraceno devět letadel B-534 a čtyři Š-328
Boj pokračuje
Za předpokladu, kdyby boj pokračoval bez vnějšího zásahu jak by asi dopadl?
Obrněná technika
Jestli že srovnáme obrněnou techniku obou armáda je jasná převaha na straně Slovenské armády. Počet 79 lehkých tanků s kanónem ráže 37mm je jasným argumentem. Tyto tanky mohly zničit veškerou obrněnou techniku MKA aniž by je, až na výjimky, sama mohla ohrozit. Jedinou menší výhodou MKA jsou čtyři obrněné vlaky s poměrně silnou výzbrojí. Není ale všechno zlato co se třpytí. Slovenská armáda sice měla úctyhodný počet obrněné techniky, ale od začátku bojů dokázali vojáci zprovoznit pouze některé obrněné automobily a několik tanků. Navíc jak už bylo zmíněno v počátečních bojích byla některá vozidla ztracena.
Je tedy velice reálné předpokládat, že by se situace v nejbližších dnech rapidně nezlepšila.
Letectvo
Opačná situace panovala v letectvu Maďarské letectvo bylo mnohem početnější a lépe připravené na probíhající boje. Slovenské Avie B-534 jsou ve srovnání až na obratnost proti Fiatům CR.32 ve výhodě. Početně je na tom lépe MHKL se svýma 148 letouny Fiat CR.32 všech verzí, které je možné ještě doplnit staršími modely CR.30 a CR.20bis v počtu 33 ks. Naopak slovenské letectvo mohlo nasadit do boje 81 Avií, ale některé byli už ztraceny v předchozích bojích takže by se dalo říci že pouze přibližně 70 letadel a možná i méně.
Ještě větší propastný rozdíl je vidět v bombardovacím letectvu. Slovenské letectvo vlastnilo víceúčelové stroje Letov Š-328 v počtu 73, ale některá letadla byla ztracena v předchozích bojích. Byl to velice podařený a spolehlivý letoun, ale potřeboval jako všechny podobné stroje stíhací doprovod. Jediný moderní bombardovací letoun Avie B-71 byl poškozen při náletu na Spišskou Novou Ves. MKHL disponovalo moderními bombardéry Ju 86K a Ca.310 v počtu takřka sto strojů. Další výhodou byly průzkumné stroje He 70K, které se svojí rychlostí nemohlo ohrozit žádné nepřátelské letadlo.
Dalo by se tedy předpokládat, že MKHL by pravděpodobně získala vzdušnou převahu a beztrestně by brázdila nebe a napadala pozemní cíle.
Dělostřelectvo
Dalo by se říci, že obě armády měly poměrně vyrovnané dělostřelectvo. Horské kanóny mají obě armády přibližně ve stejném množství. Houfnic měla MKA o něco více, ale rozdíl není nikterak velký. Slovenská armáda zase disponovala větším počtem protitankových kanónů. Větší rozdíl je naopak v neprospěch Slovenské armády v protileteckých kanónech menších i větších ráží. Navíc měla MKA pět obléhacích hmoždířů 30,5cm všech modelů.
Pěchotní zbraně
Obě strany mají poměrně dobře vybavené armády. V tomhle hledisku se nedá říci, že by některá byla na tom výrazně lépe. Jak jsem již psal výše hlavní výhodou MKA byla protitanková puška Solothurm 36M ráže 20mm, která by určitě představovala velkou výhodu proti přesile obrněných vozidel. Naopak slovenská armáda disponovala větším množstvím kulometů.
Celkové hodnocení
Nakonec jsem došel k tomuto závěru. Jestli by válka pokračovala za výše zmíněných podmínek Slovenský stát by válku s největší pravděpodobností prohrál. Dalo by se skoro říci, že příměří Slovenský stát vlastně zachránilo. Bez příměří totiž neměla Slovenská armáda čas zprovoznit poškozenou techniku a nahradit české specialisty, kteří odešli. Maďarská královská armáda sice byla na východě Slovenského státu zastavena, ale zde byla nasazena jen část sil. Kdyby se konflikt změnil z lokálního na plnohodnotný a MKA by zaútočila i na jiných místech fronta by určitě stát nezůstala. Obrovský problém představuje už několikrát zmiňovaný odchod specialistů. Hodně by záleželo jak brzo by dokázala Slovenská armáda mobilizovat veškeré síly a hlavně jak rychle by se jí podařilo opravit obrněná vozidla. Stejný problém je ještě více vidět u letectva které za pouhé tři dny bojů ztratily poměrně velký počet letadel. Kdyby MKHL útočila stejnou intenzitou i nadále byla by to jen otázka relativně krátkého času kdyby naprosto ovládla nebe. Navíc maďarské bombardéry mohly znova napadat letiště a jiné cíle. Bez potřebných techniků a dalšího nezbytného personálu by těžko mohlo Slovenské letectvo udržovat poškozená letadla v provozu. Výhodou bych naopak viděl, že se Československá armáda celá léta připravovala na válku a tak většina můžu prošla nějakým výcvikem. Nemyslím si že by došlo k obsazením celého území Slovenského státu, ale určité územní změny ve prospěch Maďarského království by jistě nastaly.
Samozřejmě se těžko posuzuje konflikt, který se již stal. Navíc by pravděpodobně nějaký zásah z vnější nastal. Mimo Německo, které chtělo mít v téhle oblasti pořádek by se dalo mluvit i o Itáli, Polsku nebo třeba Rumunsku. Československo mělo s Rumunskem dobré vztahy a tak by třeba mohlo napadenému Slovensku pomoci. Naopak Maďarsko mělo zase velice dobré vztahy s Polskem a Itálií. Nemuselo by se jednat přímo o vojenský zásah, ale třeba určitou formu pomoci. Dalo by se říct že proměnných je mnoho a proto jsem se rozhodl posuzovat konflikt čistě bez vnějšího zásahu.
Na závěr bych ještě rád řekl toto. Při psaní jsem si přečetl hodně článků na téma Avia B-534 v bojích na Slovensku. Drtivá většina článků nebo komentářů pod článkem mají jedno společné a to vehementní obranu proč Avie měli takové ztráty. Je mi proto jasné, že tady by to nebylo jiné. Také jsem milovník československé armády, ale prosím berte to tak že se to stalo a posuzujeme pouze počty. Nikdo netvrdí, že Avie byli špatné letadla a tak bych byl nerad aby se řešilo jen toho.
Zdroje:
Knihy:
Maďarská armáda 1919-1945, Kliment Ch. K., Bernád D.
Slovenská armáda 1939-1945, Charles K. Kliment
ČESKOSLOVENSKÁ OBRNĚNÁ VOZIDLA 1918 - 1948, Vladimír Francev, Charles K. KLIMENT
Obrněný automobil OA vz.30 Armoured Car Mo.30, Radomír Zavadil
A Magyar Királyi Honvédség egyenruhái 1926-1945, Tóth László
The Royal Hungarian Army in World War II, Dr.Niger Thomas, László pál Szábó
Internet:
http://www.utocnavozba.wz.cz/ , http://www.palba.cz, http://cs.wikipedia.org,
http://www.fronta.cz, http://militiahungarorum.roncskutatas.hu,
http://www.brannamoc1938.eu, http://www.ww2incolor.com,
Naše stránky: http://www.honved.estranky.cz