PALBA.CZ

Podivná japonská letadlová loď Akagi

Akagi byla zvláštní japonská letadlová loď s mnoha kompromisy a několikrát přestavovaná.

Původně mohl dvouplošník Nakadžima A2N startovat přímo z hangárů ze spodních dvou palub, bez nutnosti vytahovat ho na horní palubu.

V roce 1938 byla letová paluba protažena na celou délku Akagi, na koncích podepřena nosníky.

V prosinci 1920 byla v loděnici v Kure zahájena stavba obrovského bitevního křižníku nazvaného Akagi. O deset dní později byl v Yokosuce položen kýl jeho sesterské lodi Amagi. Další rok byly rozestavěny ještě lodě Atago (listopad 1921 v Kobe) a Takao prosinec 1921 v Nagasaki).
S délkou 251 m a výtlakem 47000 tun mělo jít o jedny z největších lodí a při výzbroji 10x406 mm by měly nejtěžší boční salvu na světě.

Mezitím však byla ve Washingtonu v roce 1922 podepsána dohoda pěti mocností o omezení námořního zbrojení. V ní se jednotlivé státy zavázaly zrušit rozpracované projekty a sešrotovat nadbytečné lodě aby se vešly do dohodnutého limitu. Japonci slíbili zastavit stavbu všech čtyř bitevních křižníků a navíc bitevních lodí Kaga a Tosa. Podařilo se jim vyjednat povolení přestavět dva trupy na letadlové lodě. Pro tento účel byly určeny Amagi a Akagi. V září 1923 však zemětřesení v oblasti Yokosuky zničilo trup Amagi a proto byla na přestavbu určena bitevní loď Kaga.

9.11.1923 byla přestavba zahájena a už od počátku ji doprovázely obrovské problémy. Na trupu bitevního křižníku bylo totiž nutno postavit loď s úplně jiným zaměřením. Navíc Japonci neměli žádné zkušenosti s podobnými konstrukcemi.

Výsledkem několikerých úprav projektu byla dost zvláštní a nevydařená loď. Na 261 metrů dlouhý a 31 metrů široký trup o maximálním výtlaku 34300 tun byl posazen hangár a tři letové paluby. Horní (190,2x30,48 metrů) měla mírný sklon k zádi a byla určena pro příjem letadel.

Na přídi byly dvě startovací paluby stupňovitě nad sebou. Spodní měla rozměry 55,02x22,86 a paluba nad ní byla vlastně 28 metrů širokým a 15 metrů dlouhým pokračováním hangáru. Letový park v té době tvořilo 60 letadel. Loď neměla klasický můstek ostrovního tvaru, velitelské prostory byly umístěny na boku pod přední hranou přistávací paluby.

Výzbroj tvořilo 10 děl 200 mm, 6 v kasematech na zádi a 4 ve věžích křižníkového typu po stranách prostřední letové paluby. Protiletadlovou výzbroj tvořilo 12 děl ráže 120 mm.

Pancéřování trupu se pohybovalo v rozsahu 152 – 254 mm a hlavní paluby 57 – 79 mm.
Výkon pohonné sestavy 11 kotlů na mazut a 8 kotlů s možností spalování mazutu nebo uhlí a 4 turbín typu Gihon činil 131000 koní a loď dosahovala rychlosti 32,5 uzle. Zvláštností byl i vývod spalin. Byly to dva komíny na pravoboku, menší směřoval vzhůru, větší měl nástavec zaoblený šikmo dolů a byl opatřen mohutným chladičem spalin.

Toto řešení však nevyhovovalo a proto byla v letech 1935-1938 provedena kompletní přestavba. Z loděnice vyplula moderní letadlová loď s průběžnou letovou palubou, malým ostrovem na levoboku a již dvoupatrovým hangárem. Jeho kapacita vzrostla na 91 letadel, nosnost výtahů na trojnásobek.

Hangáry byly prodlouženy směrem k přídi. Byly řešeny jako uzavřené a ani podlaha horního, ani letová paluba nebyly pancéřovány. Tento nedostatek byl později jednou z hlavních příčin její zkázy. Místo původních dvou výtahů o rozměrech 13x12 m (přední) a 13x9 m (zadní) obstarávaly přepravu letadel tři nové s rozměry (od přídě) 11x16 m, 11x13 m a 13x9 m.

Z výzbroje byly odstraněny věže 200 mm děl. 6 děl této ráže v kasematech na zádi však zůstalo. Také byla ponechána zastaralá děla ráže 120 mm a byla doplněna protiletadlová výzbroj 28 děly ráže 25 mm (14x2) na balkóny pod úroveň letové paluby.

Po úpravě se částečně změnil i pohon. Oba komíny byly sloučeny do jednoho velkého který směřoval z pravoboku šikmo dolů. Byly vyměněny všechny kotle za typ Kampon B spalující pouze mazut. Výkon turbín vzrostl na 133000 koní ale rychlost klesla na 31,2 uzle. Při ekonomické rychlosti 16 uzlů činill akční rádius 8200 mil.

Během své bojové kariéry se podílela hlavně na operacích v Číně. V letech 1940-41 byla v loděnici na drobných opravách poškození. V listopadu 1941 se stala vlajkovou lodí viceadmirála Maguma a v sestavě 1. divize letadlových lodí působila až do svého potopení.
V době vypuknutí IIWW tvořilo její letový park 27 stíhaček Mitsubishi A6M2, 27 torpédových bombardérů Nakadžima B5N2 a 18 střemhlavých bombardérů Aiči D3A1.


A takhle skončila


Akagi - foto


Obrázek lodi před rekonstrukcí

Pár snímků


Konec u Midwaye


Fotomontáž - tak měl vypadat původní bitevní křižník


Akagi před rekonstrukcí

Jak si mám představit zničení tak velkého trupu vlivem zemětřesení? Existují nějaké další informace ohledně poškození trupu Amagi během stavby v doku?

norad píše: V listopadu 1941 se stala vlajkovou lodí viceadmirála Maguma a v sestavě 1. divize letadlových lodí působila až do svého potopení.

Nepřeklepl ses, nepatří tam Naguma?

Jaké byly konkrétní škody na Amagi nevím, uvádí se že byly neopravitelné.
Ale o zemětřesení z poledne 1. září 1923 se tvrdí, že bylo nejhorší ze všech co postihly Japonsko. Oficiálně se uvádí síla 7,9 - 8,3 stupně, co ale nespadlo při otřesech to zničily obrovské požáry a 11 metrů vysoká Tsunami. Ta udeřila na oblast tokijského zálivu chvíli po otřesech a právě ona měla mít na svědomí většinu z více než 140 000 obětí (počet mrtvých nikdo neví přesně, celé oblasti totiž zmizely v moři). Jenom Tokio bylo zničeno ze zhruba 2/3.

Dalších pár fotek je tady: http://www.japan-guide.com/a/earthquake/

Pro úplnost doplním jak Akagi skončila.

V bitvě u Midway 4.června 1942 byla těžce poškozena americkými bombardéry a 5.června potopena vlastními torpédoborci.

Dne 4.června 1942 vyslala Akagi útoučné vlny svých letadel na Midway. V 7:05 zpozorovali Japonci, že se k nim blíži bombardéry z Midway. Jako první zaútočilo šest TBF Avengeru a poté čtyři B26. Americký útok ale vyšel na prázdno. V 7:55 hod přišel další americký útok a to 16 letadel SBD Dountless z Midwaye. Další útok v 8:14 podniklo na Akagi patnáct B-17. Mezitím se začali vracet japonské letadla a byla urychleně přezbrojovaná k dalšímu útoku. V tu chvíly se objevilo patnáct TBD-1 Devastor, které však žádného zásahu nedocílili a naopak všechny byly sestřeleny. V 9:38 zaútočilo dalších 12 TBD-1 Devastor, ze kterých se vrátili jen dva a opět bez zásahu. V 10:15 se po posledním odraženém útoku připravila Akagi vyslat ze své paluby letadla k dalšímu útoku. V ten moment ale z mraků zaútočila smečka SBD Dauntles. Bylo 10:28 a Akagi obdržela dva zásahy pumou. První byl na střed lodi u můstku a explodoval na hangárové palubě, kde se zrovna připravovalo řada plně vyzbrojených japonských letadel. Řetězec vybuchující munice proměnil hangár v ohnivé peklo. Záchranné čety byly bezmocné. Druhá puma zasáhla zád lodi, prolétla skrz letovou palubu a explodoval pod ní. Tím došlo k poškození kormidla. Akagi se stala neovladatelnou. Třetí puma jen těsně minula lod na přídi levoboku.

Začal boj o loď ve kterém od začátku japonské záchranné týmy prohrávali. Následoval výbuch po výbuchu další a další uskaldněné munice a letadel. V 13:50 se lod definitivně zastavila. V 16hod byl vydán příkaz lod opustit až na záchranné čety. O hodinu a čtvrt však bylo i největším optimistům jasné, že se lod nepodaří zachránit. Na palubě na vlastnířádost zůstal jen kapitán Aoki, který se rozhodl jít ke dnu se svou lodí. Aoki žádal kolem plující torpédoborce, aby mu zasadili ránu z milosti. Nikdo však nereagoval. Navíc ve 23:25 přišel rozkaz od admirála Jamamota, aby lod potápěna nebyla, ale měla se vzít do vleku a pokust se ještě zachránit. Bohužel před pátou hodnou ranní musel i Jamamoto uznat, že Akagi nelze zachránit. Ránu z milosti dostala od torpédoborců Arašio, Hagikaze, Maikaze a Nowaki. Každá lod vystřelila po torpédu, přičemž dvě až tři cíl zasáhli. Tak se potopila první velká japonská loď od počátku války. A neměla zůstat jedinou.

první zaútočilo šest TBF Avengeru

Nejde o překlep? Není to přece jen na ně trochu brzo?

Grumman TBF Avenger měl svůj první let 7.srpna 1941. Jeho první bojový křest byl právě v bitvě o Midway, kde se zůčastnil útoku na Akagi. Celkem bylo vyrobeno téměř 10.000 ks těchto letadel.

Poškození letadlových lodí bombami v bitvě o Midway

O škodách, které způsobily střemhlavé bombardovací eskadry z Enterprise a Yorktownu japonským letadlovým lodím ráno 4. června, kdy byly Akagi, Kaga a Sorjú vážně poškozeny a potopeny.

Obrazové znázornění toho, kam všechny bomby dopadly a komu byly připsány zásahy, pokud se je podařilo určit.

Dick Best zaznamenal přímý zásah, který nakonec vedl ke zničení Akagi, i když podle zpráv Weberův zásah mohl Akagi vyřadit z boje, protože zasekl kormidlo. Japonci by dokázali Akagi zachránit a odvézt zpět do Japonska, nebýt zuřících požárů způsobených Bestovým zásahem.

http://www.midway42.org/TheBattle/IJNCarrierDamage.aspx


Monstrum letadlové lodi Akagi

Japonské letadlové lodě měly dva hangáry nad sebou, zatímco amíci jen jeden, a zbytek letadel na otevřené letové palubě.
Britové měli jeden uzavřený hangár, který vyhovoval operační koncepci malých úderů.
Touha chránit letadla před povětrnostními vlivy i nepřátelskými útoky vedla jak k uzavřenému hangáru, tak později k pancéřovému hangáru.
Japonci měli u Taiho jen pancéřovou letovou palubu.

Akagi však byla úplně jiná koncepce


Akagi byla docela vysoká. A měla zajímavé uspořádání. Přestavby místo nových lodí, to Japonci "uměli".

Akagi a Kaga byly opravdu hodně vysoké, dobře to vynikne při srovnání s americkým Lexingtonem a Saratogou (taktéž přestavby). Ten obrázek je dobrý

Tady je Akagi ve své původní podobě bez ostrova a se třemi letovými palubami. Za pozornost mimo jiné stojí ty dvě dělové věže na té prostřední letové palubě. Toto uspořádání mělo umožnit souběžné starty a přistání palubních letadel, avšak dost se to neosvědčilo.

Raiden píše: ↑17/8/2023, 22:34 No, třeba tam k tomu někdy něco i napíšu, neboť letadlové lodě Akagi a Kaga v jejich původních podobách se třemi letovými palubami byla kapitola sama pro sebe, to snad mohli vymyslet opravdu jen Japonci

Zase to bylo v době, kdy se životaschopný koncept (těžké) letadlové lodi hledal. Podobně jako v jiných případech bylo nejprve nutno prakticky ověřit různé myšlenky a přístupy. Třeba bitevní loď se taky postupně hledala přes lodě kasematové, barbetové a věžové a přes řadovou loď se dostalo k dreadnoughtu a jeho spojení s bitevním křižníkem k moderní bitevní lodi.

Zde to šlo podobně, jen si myslím, že pravdu má František Novotný, když upozorňuje, že díky těmto přestavbám původně bitevních lodí (křižníků) bylo možno velký kus vývoje přeskočit a celkově ho tak urychlit. Třeba u Japonců bylo lehké Hošó potom přestavba Akagi a Kagi a následně střední Rjúdžó a hned těžká Sórjú a u Američanů podobně, Langley, Saratoga a Lexington a přichází Ranger a navazuje Yorktown. Vždy jedno lehké vyzkoušení a hned se navazuje těžkými letadlovkami a trend se drží.

Tyhle přestavby velkých a rychlých lodí vývoji rozhodně pomohly. Nejvíce je to vidět při srovnání americké Langley (ta první, přestavěná z uhelné lodě Jupiter) s loděmi třídy Lexington, kde Saratoga bez nějaké větší modernizace (změny dělostřelecké výzbroje a některé ty drobné úpravy nepočítám) úspěšně sloužila celou válku.

Další kolorovaná fotografie.

Letadlová loď Akagi v loděnici v Kure 6. dubna 1925.

Tady je něco k vývoji projektu přestavby Akagi na letadlovou loď (v té první podobě se třemi letovými palubami):

Amagi class carrier conversions
https://warshipprojects.com/2020/02/18/ ... nversions/

Výborně, tam vidíš, že první návrhy měly komín jako amíci.
A později to začali vymýšlet po japonsku To je zajímavý.
Ale už jsem rozebíral v jiném vláknu myšlenky, které je k tomu mohly vést.

Jj, ten první návrh vypadal docela normálně (ostrov a komín na pravoboku, jedna letová paluba po celé délce trupu). Jenže pak začali blbnout s tím komínem a nakonec to dorazili těmi třemi letovými palubami

Přesně tak, ale konstruktéři asi dostali nové zadání od admirality, a pustili svou fantazii ze řetězu. Ona se nakonec projevila ta jejich škola.

Jj, jinak dvě letové paluby nad sebou zpočátku mely i britské lodě Furious, Courageous a Glorious, tak třeba se trochu inspirovali i tam.

Na začátku se u letadlovek zkoušelo kde, nikdo neměl dostatek zkušeností s tím, co bude nebo nebude fungovat. Za mě je to nejlépe vidět na omezení hlavní ráže děl u nich, místo třeba leteckého parku.

Jj, to je pravda. Zrovna ta děla se na těch prvních letadlových lodích udržela až do WWII a zrovna Japonci je z Akagi a Kagy neodstranili ani během té celkové modernizace.