PALBA.CZ

No mě by taky zajímalo, jak dokáží vyfotit předmět v popředí (tvrdíte 250m) a zároveň mít slušně zaostřené i pozadí (resp. obráceně, foceno je to jistě na "nekonečno", protože je zajímá zem, ne nějaké letadlo v popředí). To si zkuste. Znám na to jen jeden trik, a to je dlouhá expoziční doba, což je ale blbost, když se předměty pohybují a pohybuje se i "foťák". Druhý trik je skládání několika obrazů s různou ohniskovou vzdáleností... bohužel tu asi nikdo neví, jak vlastně funguje focení z družice nebo z dronu, co používají, kde se to zpracovává a jak... Ta fotka je jistě až produkt, ne surový výstup ze zařízení.

Družice snímkujú relatívne veľmi krátkymi časmi - pohybujú sa nad terénom rýchlosťou ~8km/s, takže krátky čas je jednoducho nevyhnutnosť, aby sa dosiahlo dobré rozlíšenie v smere pohybu družice. Často pri tom navyše používajú rôzne technické triky pre zmenšenie "rozmazania" - niekoľko riadkových snímačov za sebou, pohyb snímačov počas expozície a podobne. Maticové snímače, podobné bežným digitálnym fotoaparátom a kamerám sú u družíc skôr výnimkou ako pravidlom.
Drony naopak používajú skoro výlučne maticové snímače - výstupy sú oveľa jednoduchšie na ďalšie spracovanie a pri podzvukovej rýchlosti dronu nie je potrebné zložito kompenzovať skreslenie rýchlosťou pohybu.

Ehm, když fotím z výšky cca. 200 km, tak vyfotím ostře zem i letadlo letící 10 km nad ní, protože tam už není rozdíl v zaostření, je to příliš malý rozdíl k poměru vzdálenosti předmětu A a B a ohniskové vzdálenosti. Trik s dlouhou expoziční dobou je imho blbost. Pokud nechci mít na snímku bokeh, zkrátka přicloním objektiv, což mi zvýší hloubku ostrosti. Tím ovšem pochopitelně dojde ke snížení světelnosti, takže musím zvednout buď expoziční čas nebo ISO.

Nejsem optik, ale prave odchylka kursu toho Boeingu by mohla dokladat nejake elektronicke upravy pozadi te fotografie zvlast od zaostreni na ty letouny, cekal bych pak nejspis posun mapy k severu a Boeingu k jihu.

hexvonkei píše:No mě by taky zajímalo, jak dokáží vyfotit předmět v popředí (tvrdíte 250m) a zároveň mít slušně zaostřené i pozadí (resp. obráceně, foceno je to jistě na "nekonečno", protože je zajímá zem, ne nějaké letadlo v popředí). To si zkuste. Znám na to jen jeden trik, a to je dlouhá expoziční doba....

Je vidieť že sa v tom nevyznáš.
Ten trik ktorý poznáš a používaš nie je dlhá "expozičná doba" ale je to trik "väčšia clona" a z toho vyplývajúca hĺbka ostrosti,tá dlhá expozičná doba ti až následne vyplynie z toho že musíš použiť väčšiu clonu(vstupuje do toho ešte citlivosť).
Ak dosiahneš väčšiu hĺbku ostrosti tak sú ostré predmety aj v popredí až do nekonečna.

Jo, anebo taky prostě přicloníš objektiv.

Alchymista píše:Kenavf - to neuvádzaš dobrý príklad.
V tebou uvedenom prípade je vzdialenosť objektív-predmet malá voči vzdialenosti predmet-pozadie i voči vzdialenosti objektív-pozadie.
Ale na snímke je to naopak - vzdialenosť predmet-pozadie je malá voči vzdialenosti objektív-predmet i objektív-pozadie.
V danom prípade je pomer vzdialeností minimálne 1:18-20 alebo viac. Čiže si odkrokuj 18 metrov od steny, a meter pred stenu si postav predmet. So zoomom môžeš čarovať ako chceš, pomer veľkostí sa nebude príliš meniť, pretože predmet a jeho pozadie bude skoro rovnako ďaleko a ich pomerná veľkosť sa nebude meniť.

Nieje to úplne optimálny príklad ale je to jednoducho realizovateľné overenie.Samozrejme tá zmena pomeru vzdialeností by mohla zmeniť veľkosti odchyliek,ale aj tak k žiadnej zmene pomeru veľkostí vôbec nedochádza,takže to bude obdobne fungovať aj so zoomom na družici.

To jersey.se. Predbehol si ma s tvojím príspevkom o pár minút(neopisoval som),len sme na to išli rovnako.

Dráha doneckého letiska, ktorá je v zábere, má dĺžku 4000 metrov a šírku 75 metrov (podľa wiki) a 777-200 má dĺžku 63,7 metra, pritom na snímke sú zhruba rovnako veľké (presnejšie, lietadlo na snímke je asi o štvrtinu dlhšie ako dráha) - lietadlo je teda k snímajúcemu objektívu asi 60 krát bližšie ako dráha, skôr ale až 80 krát bližšie.

Pánové, čtěte alespoň pořádně, co píšu. Nepíšu o nějaké konfigurace 200km nad zemí, ale o konkrétní situaci: letadlo v 10 000m, foťák v 10 250m, jak zde bylo vypočteno. A pozastavuju se nad tím, jak dosáhli, že mají ostrý jak velice blízký předmět, tak "nekonečno", které fotí (zem). Hloubka ostrosti, jistě, ale zvýšením clonového čísla vždy jen prodloužíte čas (pokud nechcete černé snímky), to je provázané. ISEm (citlivostí) u takovýchto snímků moc hýbat nelze, protože pak bude detail země zašuměný (negativní jev ISO). A prodloužrný čas u letícího letadla znamená co? Že z něj bude rozmázlý flek, i kdyby se nakrásně dokázal kompenzovat pohyb "foťáku". Tak se ptám, s prostou základní znalostí zrcadlovek, jak toho teda mohli dosáhnout? Z výšky 10 250m nad zemí? A nenapadá mě nic lepšího, než co píše Alchymista.

Tak som vytiahol svoju starú zrkadlovku kde je na objektíve aj naznačená hĺbka ostrosti pre konkrétne clonové číslo.Pre vzdialenosť nad 20m je prakticky všetko v hlbke ostrosti(ostré všetko od 20m až do nekonečna).
Iné by bolo keby sme nehovorili o ostrosti objektu ale o tom či je rozmazaný z dôvodu jeho rýchlosti.Prelet 60m dlhého lietadla,rýchlosťou 900km/h(250m/s),250m pred objektívom to je slušný mazec a výzva pre expozičný čas.Počas expozície 1/1000s by sa posunul o 0,25m.
Ale prečo to tu rozoberáme,veď my tvrdíme že keby to bol reálny záber tak by musel byť robený z tej prevýšky cca 200m a to je jasná hlúposť a o ostrosti sa nemusíme už baviť a preto je to FAKE.

Správně, expoziční čas u letícího letadla je ten kámen úrazu. A uhnat jak krátký čas, tak velkou hloubku ostrosti je skutečně oříšek. Proč o tom píšu? Zajímá mě, jak funguje takovéto snímání, zda se dá dosáhnout toho, co je vidět na obrázku (z pohledu ostrosti). Zvědavost.

Sú to prelety menšou rýchlosťou ale aj podstatne bližšie k objektívu a vidíš, že s ostrosťou nie je problém. http://www.trmilitary.com/viewtopic.php ... 43&start=0

Tak jestli tohle "není problém"... já bych řekl, že i blízké pozadí na těch snímkách stojí většinou za starou bačkoru. A u těhle fotek (těles v pohybu) je to navíc záměr, to se těžko posuzuje.

Pakliže už i v civilním světě existuje ,,Lytro systém,,nebo snímač coby výřez z kulové plochy. Nebo jednodušší pouze ve dvou rovinách prohnutý snímač.Je naprosto bez smyslu uvažovat o ohniskových vzdálenostech , hloubce ostrosti a jiných záležitostech coby axiomech v klasických optických sestavách.

hexvonkei píše:Správně, expoziční čas u letícího letadla je ten kámen úrazu. A uhnat jak krátký čas, tak velkou hloubku ostrosti je skutečně oříšek. Proč o tom píšu? Zajímá mě, jak funguje takovéto snímání, zda se dá dosáhnout toho, co je vidět na obrázku (z pohledu ostrosti). Zvědavost.

30 cm objektiv.

Tady je spíš ten problém ten zoom u toho Su. Si nějak nemyslim že by Global Hawk měl takové rozlišení. A pokuď by byla fotka skutečná tak je výška focení 13-17 km.

Súčasťou rozboru
http://obkon.ucoz.com/forum/59-1403-7805-16-1416077316
je aj ostrá snímka lietadla nad Londýnom.
https://img-fotki.yandex.ru/get/15485/5 ... 3_orig.png

Situácia sa dá sa vyhľadať na Google Earth po zadaní: Imperial hotel Russell Square, London, UK
s presunutím času na 6/2010.

Jedna střepina letěla opačným směrem:

Snímky jsou z videa, co sem dal Lord.

Pozn. Prosím adminy o přesunutí do ostrého vlákna.

neriesme uz fejky, toto je ovela zaujimavejsie s cim prisiel trabant.

zvedavy som na model od martanusa

Je to jednoduché. Jakékoli zoomování nemění plochu zakrytou objektem v popředí. Co se děje s paprsky v objektivu s tím nemá nic společného a nemůže změnit překrytou plochu. Zoomování mění jen úhel, který objektiv zabírá a tedy relativní velikost objektu v popředí a zakryté plochy v pozadí k velikosti celého snímaného snímku. Zoomování je, co se zakrytí pozadí týče, identické s výřezem ze snímku. Při vzdálenosti pozadí v kilometrech a objektem v popředí ve stovkách metrů nebo také v kilometrech je možno vstup do objektivu považovat za jeden bod.
Proto stačí změřit na mapě délku pozadí zakrytou objektem a při známé letové výšce a známé délce letadla lze snadno vypočítat výšku, ze které byla pořízena fotka nebo ke které byl fejk, možná i nechtě, svou kompozicí přiřazen.

A žádné kecy o konstrukcí objektivu na tom nic nezmění.