PALBA.CZ

31.12 1968 se uskutečnil první let nadzvukového dopravního letadla TU-144

nějaké zajímavé fotografie :

http://englishrussia.com/2014/12/31/fir ... ic-tu-144/
http://www.tu144sst.com/
http://www.tupolev.ru/en/aircrafts/tu-144

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Dobra pripominka
Osud TU 144 byl pomerne tristni,zadnou velkou slavu ani Tupolevovi ani SSSR neprinesl.
Jeho prvni let byl vynucen politikou,predehnat "konkurencni" Concorde

ale bylo to krásné letadlo

Franz Trubka píše:Dobra pripominka
Osud TU 144 byl pomerne tristni,zadnou velkou slavu ani Tupolevovi ani SSSR neprinesl.
Jeho prvni let byl vynucen politikou,predehnat "konkurencni" Concorde

Celý osud nadzvukovej leteckej dopravy je pomerne tristný. Ekonomicky nedokázali supersoniky utiahnuť bez štátnej podpory žiadne aerolinky...
Navyše Aeroflot nemal zďaleka tak bohatých cestujúcich ako British Airways a Air France, takže komerčné lety zapichol pri prvej možnej príležitosti - biednu ekonomiku prevádzky Tu-144 totiž navyše kazil aj malý dolet, takže ani ekonomicky zaujímavejšie trasy na sovietsky ďaleký východ nebol Tu-144 schopný lietať bez medzipristátia.

Tu-144 - postavených 16 kusov + 5 trupov na testy
Aérospatiale-BAC Concorde - postavených 20 kusov
Ostatné dopravné supersoniky tej doby - hlavne Boeing 2707 a Lockheed L-2000 - neboli postavené ani v protypoch... A podobne je to aj s projektami z konca 20. storočia a začiatku 21. storočia.

Vcelku by mne zajlimalo, zda lze při současném vědění vyvinout a provozovat podobnou alternativu. Projektu už jsem viděl spousty, spíše si myslím, že nikoliv.

Tak zrejme enormni naklady na vyvoj a pochybna poptavka.. vyvinout zcela jiste, z financniho hlediska pri dostatecne poptavce jak od leteckych spolecnosti, tak pasazeru by se to taky asi vyplatilo.. ale v dobe kdy rust zazivaji hlavne nizkonakladove letecke spolecnosti.. o tom dost pochybuju. Protoze cena i provoz a nasledne letenky by jiste byly oproti klasickym letadlum drahe.

Problemem by taky mohly byt emisni a zvukove limity.. ale to by se asi dalo.. jen by to zase bylo.. drahe.

Aeroflot má ještě v hangárech zakonzervované 4 kusy které jsou letuschopné

Koľko stála letenka Paríž/Londýn - New York pri lete Concordom a lete "normálnou linkou" v biznis alebo prvej triede?
V roku 1999 sa totiž pohybovala cena letenky na Concorde okolo $5000 (30000 frankov), let prvou triedou v 747 vychádzal pod $1000 - let Concorde bol teda najmenej päť krát drahší ako normálna linka. A to pri nižšom pohodlí cestujúcich.

Zemakt - vyvinúť by sa to dalo, dokonca aj relatívne tiché (exxistujú najmenej dva konštrukčné spôsoby potlačenia sonického tresku), ale ceny leteniek pri hromadnj preprave vychádzajú príliš vysoké a údržba strojov je náročná. Istú šancu by mohli mať projekty biz-jetov pre skutočne bohatých...

Stetula - podľa ruskej wiki sú "zprevádzkovateľné" tri kusy: Tu-144LL (No 77114) v Žukovskom, Tu-144D (No 77115) v Žukovskom, a Tu-144S (No 77110) v múzee v Uljanovske. Ďalšie dva sú "uložené" - 77107 v Kazanskom leteckom inštitúte a 77108 na letisku Samarskej aerokozmickej univerzity. Ešte dva sú v múzeách: 77106 v Monino, 77112 v Nemecku, v "Auto- und Technikmuseum Sinsheim" (má vystavené oba supersoniky - Concorde F-BVFB i Tu-144 CCCP-77112)

V posledni dobe jsem cetl jen o nejakem biz-jetu z Japonska. V clanku mluvili prave o tom, ze bohatym sefum firem by se to vyplatilo na prelety pres ocean na trase USA-Asie, kde by to znatelne usetrilo cas a vetsinu doby by let probehl nad morem. Je to uz ale nejakou dobu a od te doby nic.

Alchymista píše:Koľko stála letenka Paríž/Londýn - New York pri lete Concordom a lete "normálnou linkou" v biznis alebo prvej triede?
V roku 1999 sa totiž pohybovala cena letenky na Concorde okolo $5000 (30000 frankov), let prvou triedou v 747 vychádzal pod $1000 - let Concorde bol teda najmenej päť krát drahší ako normálna linka. A to pri nižšom pohodlí cestujúcich....

Ono asi aj tých 5000USD bola dotovaná cena.Raz som niekde čítal že anglické Concordy v BA odčerpávali cca 10% až 15% rozpočta firmy.Neviem to presne ale na tých pár kusov to bol relatívne veľký podiel z celofiremných nákladov.
Skrátka dnes to nie je o technike ale o peniazoch.

Tak samozřejmě, že je to o penězích. Svým dotazem jsem myslel právě to, zdali jsme dnes schopni postavit ekonomicky přijatelný dopravní supersonik. O hluk mi tak ani nešlo. Spotřeba na úrovni 787 je sice utopie. Přesto by snad šlo, nějak dramaticky snížit spotřebu, nebo ne? A co ty projekty, to jsou pouze štábní cvičení nebo jak to má člověk chápat. Asi je to moc velké riziko, pustit se do takovéhle akce.

Zemakt píše:Tak samozřejmě, že je to o penězích. Svým dotazem jsem myslel právě to, zdali jsme dnes schopni postavit ekonomicky přijatelný dopravní supersonik. O hluk mi tak ani nešlo. Spotřeba na úrovni 787 je sice utopie. Přesto by snad šlo, nějak dramaticky snížit spotřebu, nebo ne? A co ty projekty, to jsou pouze štábní cvičení nebo jak to má člověk chápat. Asi je to moc velké riziko, pustit se do takovéhle akce.

Všetko by to asi skončilo na tej spotrebe paliva.Ak by to aj bolo relatívne kompaktné(bisjet) tak už aj tak potrebuješ motor s malým obtokovým číslom tzn. veľká merná spotreba na jednotku ťahu.A požadovaný ťah motorov rastie exponenciálne s požadovanou rýchlosťou.To by muselo byť nejaké lietadlo hmotnostnej veľkosti stíhacieho bombardéra SU-34 s upraveným trupom aby unieslo potrebné množstvo cestujúcich a paliva.

Jj, diky zde mám trochu mezery

Superrychlé letadlo přeletí napříč spojenými státy za 2,5 hodiny!

http://www.electropiknik.cz/it-novinky/ ... y/2014/12/

Bohužel civilní supersonic nebude brzy, pokud vůbec.

Jenom pro představu v jakých objemech peněz se pohybujeme..vývoj Boeingu 787 vyšel cca na 30 miliard USD, Airbus A380 cca 15-20 (težko se dobrat přesnějších čísel, záleží také na účetních metodikách atd.)...i celkem malá změna jako je A330neo (nové motory, menší úpravy aerodynamiky atd.) bude hodně nad 1 mld EUR
a to se stále bavíme o relativně normálních, třebaže od nuly vyvinutých, letadlech
takže předpoklad 30+ pro supersonic pokud všechno půjde úplně hladce je více než reálný
tyto náklady pochopitelně potřebujeme zaplatit prodejem...jenže jaký je trh pro takový stroj?
Malý...existuje zhruba 20-30 měst schopných uživit alespoň jednu nadzvukovou linku..takže celkový trh může být tak 100 - 150 strojů v nejlepším, kolik peněz dělá podíl vývojových nákladů rozpuštěný na jeden vyrobený kus už si spočítáte (účetně je to samořejmě složitější, ale podstata zůstává)
a pak je tu ještě výrobní cena, předpokládejme, že bude stejná nebo vyšší jako u nejdražších současných letadel, takže jsme někde 300+ mil USD

kwaak píše:Bohužel civilní supersonic nebude brzy, pokud vůbec.

Jenom pro představu v jakých objemech peněz se pohybujeme..vývoj Boeingu 787 vyšel cca na 30 miliard USD, Airbus A380 cca 15-20 (težko se dobrat přesnějších čísel, záleží také na účetních metodikách atd.)...i celkem malá změna jako je A330neo (nové motory, menší úpravy aerodynamiky atd.) bude hodně nad 1 mld EUR
a to se stále bavíme o relativně normálních, třebaže od nuly vyvinutých, letadlech
takže předpoklad 30+ pro supersonic pokud všechno půjde úplně hladce je více než reálný
tyto náklady pochopitelně potřebujeme zaplatit prodejem...jenže jaký je trh pro takový stroj?
Malý...existuje zhruba 20-30 měst schopných uživit alespoň jednu nadzvukovou linku..takže celkový trh může být tak 100 - 150 strojů v nejlepším, kolik peněz dělá podíl vývojových nákladů rozpuštěný na jeden vyrobený kus už si spočítáte (účetně je to samořejmě složitější, ale podstata zůstává)
a pak je tu ještě výrobní cena, předpokládejme, že bude stejná nebo vyšší jako u nejdražších současných letadel, takže jsme někde 300+ mil USD

No na to by možno stačilo približne určiť spotrebu takého lietadla(veľkosti B1;TU-22,TU-160,??) a už tam by bol problém či by bolo tolko pasažierov ktorý by to boli schopní zaplatiť.Zatiaľ sa neobjavili nejaké nové princípy(od dôb Concorde alebo TU-144) ktoré by sľubovali radikálne zníženie spotreby paliva.

Určití nádeje by mohol vzbudiť SKYLON, respektíve jeho verzia označovaná Reaction Engines Limited A2 - lenže to je beh na veľmi dlhú trať.