Bitva u Jutska (Skagerraku) - 1. část

Moderátor: Tkuh

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Bitva u Jutska (Skagerraku) - 1. část

Příspěvek od Nelson »

Bitva u Jutska (Skagerraku) - 1. část

Obrázek

Chtěl bych vám předložit popis jedné z největších bitev historie námořních bojů, bitvy která mohla v případě britského úspěchu velmi výrazně zkrátit válku. Jediným jejím výsledkem však bylo zachování současného stavu a poměru sil.

Kvůli délce celého příspěvku jsem nucen jej rozdělit na několik částí (3-4) a toto je první z nich.

V květnu 1916 byl ve štábu Širomořského loďstva vypracován plán nových akcí proti britskému pobřeží. Útokem na Sunderland chtěli Němci vyprovokovat viceadmirála Beatyho k pronásledování bitevních křižníků kontraadmirála Hippera. Na širém moři se do akce měly potom vložit hlavní síly německého loďstva pod velením viceadmirála Reinhardta von Scheera a Brity zničit. Německé vzducholodě přitom měly hlídat okolí aby nebyli Hipper se Scheerem překvapeni britskou Grand Fleet. Ta by byla pro německé svazy, vzhledem ke své síle, vždy nepřekonatelným protivníkem.
Původní termín akce 17.5.1916 byl kvůli nedokončeným opravám bitevníko křižníku Seydlitz odložen na 23.5. a nakonec kvůli nepřízni počasí zrušen.
Němci proto přišli s novým nápadem. Hipperův svaz podnikne výpad k jižnímu Norsku a tak vyláká Beatyho na moře.

Shodou náhod plánovali Britové podobnou akci a také na toto období. Beatyho svaz (bitevní křižníky Lion, Princess Royal, Queen Mary, New Zealand a Indefatigable) posílený 5. eskadrou bitevních lodí (Barham, Valiant, Warspite a Malaya) s doprovoden 14 lehkých křižníků a 27 torpédoborců měl vylákat německou Hochseeflotte ven z přístavů a přivést ji před děla briské Grand Fleet. Tento plán však nebyl realizován, jednoduše proto že Němci byli rychlejší. 30.5. v 15.40 zahájili svou vlastní operaci. Britové byli o „nějaké německé akci" informováni téhož dne dopoledne a k večeru opustily i jejich svazy své přístavy.

Hlavní síly Britů se sládaly (bez Beatyho jednotek) z 24 bitevních lodí, 3 bitevních 8 pancéřových a12 lehkých křižníků, 51 torpédoborců a minonosky. Německé svazy byly podstatně slabší. Hipperův předzvědný svaz tvořilo 5 bitevních a 5 lehkých křižníků a 30 torpédoborců a Scheerovu Hochseeflotte 16 bitevních a 6 starých řadových lodí, 6 lehkých křižníků a 31 torpédoborců. Podle všech srovnání to mělo být snadné briské vítězství. Německá plavidla byla lépe pancéřována a rychlejší ovšem ve prospěch Britů hovořila obrovská převaha v dělech velké ráže (344 hlavní ráže 305-380 mm proti 244 dělům 280-305 mm) a váha plné boční salvy (190,2 tun proti 75 tunám). Vyšší rychlost Němců však byla redukována zařazením 2. eskadry bitevních lodí (plavidla postavená ještě před érou dreadnoughtů).
Všechno toto směřovalo do oblasti Skagerraku do míst kde měla být zakrátko vybojována do té doby největší bitva.

Brz ráno 31.5. odhalily německé ponorky části briských sil a podrobně informovaly velení. Tam si však nikdo nedokázal z často protichůdných hlášení vytvořit obraz situace. Ani Britové na tom nebyli lépe. Předpkládali, že na moři je Hipper ale že narazí na hlavní síly to netušili. V tom je utvrdilo nedorozumnění mezi loďstvem a zpravodajci. Na dotaz kde se nachází volací znak DK (označení Scheerovy lodě Fridrich der Grosse) zpravodajská služba odpověděla, že v přístavu. Zapomněli však upozornit na fakt, že při akci tato loď používala jiný kód a právě ten že se nyní objevil v radiokomunikaci.

Asi 8 mil před Beatyho bitevními křižníky na pravoboku operovaly tři eskadry lehkých křižníků. Jeden z nich zpozoroval v 14.10 německé torpédoborce kontolující zastavenou dánskou loď a rá diem to oznámil Beattymu a Jellicoovi (velitel hlavních sil). Společně s dalším křižníkem zahájil palbu a po příchodu německých posil se obě lodě začaly stahovat k Beattymu. Ten okamžitě zvýšil rychlost, zapomněl však informovat 5. eskadru bitevních lodí. Předpokládal přítomnost Hippera ale jeho průzkum ho zatím informoval jen o lehkých silách Němců. K objevení svazu bitevních křižníků došlo v 15.25. V té době již Němci o Britech věděli 5 minut. Hipper právě obracel na jih ve snaze vylákat Beattyho k Scheerovi. Také britský svaz přešel na jižní kurz a mezi 15.47 a 15.48 zahájily obě strany palbu. Němci měli výhodu v tom, že Beattyho lodě byly proti jasnému západnímu obzoru dobře viditelné. Navíc stejně jako u Doggerbanku začal Beatty vydávat zmatené rozkazy o rozdělení cílů. Tak došlo k tomu, že na bitevní křižník Derfflinger nikdo nestřílel a ten proto mohla svá děla v klidu zaměřovat.

Němci se rychle zastříleli, v prvních třech minutách dosáhli 3-6 zásahů (britské a německé informace se liší). V 15.58 byly na Princess Royal vyřazeny věže A a B a na Tigeru dočasně ochromeny obě zadní věže. V 15.57 zasáhla Queen Mary Seydlitz a jen okamžité zaplavení muničních skladů zachránilo německou loď před zkázou. V 16.00 byl zasažen vlajkový Lion, také zde musely být zaplaveny skady munice. Mezi 16.02 a 16.03 zasáhlo 5 granátů Indefatigable a loď se po výbuchu munice za dvě minuty potopila. Během dalších pěti minut byly opět několikrát zasaženy Lion i Princess Royal.

V 15.58 se do boje konečně zapojila do boje i 5. eskadra bitevních lodí kontraadmirála Evan-Thomase. Nejprve ze vzdálenosti 16000 m napadla německé lehké křižníky a po jejich ústupu přenesly lodě palbu na Hipperovy bitevní křižníky. V 16.12 jimi byl zasažen německý Von der Tann a v 16.16 i Moltke. Hipperova situace se stávala neudržitelnou i díky hromadnému útoku Beattyho lehkých křižníků a torpédoborců. Kolem 16.22 byl Von der Tann zasažen dvěma granáty 380 mm a byla vyřazena většina jeho těžkých děl. O čtyři minuty později byla v rychlém sledu několikrát zasažena Queen Mary a po explozi munice rychle zmizela pod hladinou. Lodě obou stran byly zasahovány poměrně pravidelně, jediný komu se granáty vyhýbaly byl New Zealand.

Hlavní síly německého loďstva se tou dobou rychle přibližovaly od jihovýchodu. Scheer plul nejvyšší rychlostí aby těžce zkoušenému Hipperovi ulevil a aby společně zničili Beattyho lodě. Jeden z britských lehkých křižníků zpozoroval v 16.30 na jihovýchodě sloupy kouře a po zprávě Beattymu obrátily lodě k severu. Opět zde zaskřípalo spojení, Evan-Thomasova 5. eskadra dostala rozkaz k obratu až v momentě kdy ji míjely bitevní křižníky již plující opačným směrem.

Tím prakticky skončila první část bitvy v níž byli, i přes briskou převahu, lepší Němci. Podařilo se jim potopit dva bitevní křižníky a několik dalších lodí poškodit. Dosáhli nejméně 35 zásahů proti 12 britským. Díky těžším britským granátům však byly všechny Hipperovy lodě středně až těžce poškozeny.

Obrázek HMS Tiger

Obrázek HMS Queen Mary
Naposledy upravil(a) Nelson dne 29/3/2006, 22:29, celkem upraveno 1 x.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Poslední pořádná bitva bez letadlových lodí, jen masa pancéře a kanónů. Už nikdy se nedostalo tolik bitevních lodí a bitevních křižníků do bitvy...
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Příspěvek od Nelson »

Nikdy potom ale ani nikdy předtím. Je to největší klasická dělostřelecká bitva v historii námořní války.
V komplexnosti a počtu nasazených sil ji překonala jen bitva v Leytském zálivu v říjnu 1944.
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Tyhle klasické souboje kanony mají své kouzlo. Letadlovky sice prokázali výrazně větší schopnosti, ale už to nebylo ono...tyhle kolosy, desítky tisíc tun oceli, kanony jak tovární komíny...krása.
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
Melkor
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 123
Registrován: 24/6/2005, 15:17
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Melkor »

exploze Queen Mary, dost mi to připomíná potopení Yamata

Obrázek


Seydlitz po bitvě...

Obrázek
ObrázekObrázek

''Neskláním se před žádnou z vašich tištěných model. Ten, který v desateru přikazuje ne, je mým smrtelným nepřítelem!''
Ďábel
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Zkusíme si trošku rozebrat papírové předpoklady obou zúčastněných stran v první fázi, tedy ve střetnutí britských a německých bitevních křižníků.

V 15:32 byla Hipperova eskadra německých bitevních křižníků spozorována z HMS Lion a ostatních britských bitevních křižníků, plujících za vlajkovou lodí v pořadí: HMS Princess Royal, HMS Queen Mary, HMS Tiger, HMS New Zealand a HMS Indefatigable východním kurzem. Beatty nařizuje zvýšit rychlost na 25 uzlů a změnit kurz na JV, aby mohl na nepřítele pálit plnou boční salvou. Doprovodné torpédoborce 13.[9] a 9.[10] flotily byly vyslánu dopředu před hlavní formaci.

V německé formaci plul jako první nejmodernější vlajkový SMS Lützow a za ním SMS Derfflinger, SMS Seydlitz, SMS Moltke a nejstarší SMS Von der Tann. Hipper plul JJV-kurzem a přetínal tak kurz Beattyho bitevním křižníkům, s tím, že je měl na pravoboku své formace. To přinese v pozdější fázy bitvy výhodu Němcům, protože britské lodě se budou jasně rýsovat oproti zapadajícímu slunci, kdežto německé se začnou halit do tmy. Zároveň tento kurz vedl k hlavním silám viceadmirála Sheera, které se nacházely asi 50 mil (cca 90 km) daleko a mířily do prostoru nastávajícího střetu.

Britové:
- boční salva
HMS Lion (8x343mm) - 5.116,8 kg (10.233,6 kg / minuta)
HMS Princess Royal (8x343mm) - 5.116,8 kg (10.233,6 kg / minuta)
HMS Queen Mary (8x343mm) - 5.116,8 kg (10.233,6 kg / minuta)
HMS Tiger (8x343mm) - 5.116,8 kg (10.233,6 kg / minuta)
HMS New Zealand (8x305mm) - 3.118,4 kg (4.677,6 kg / minuta)
HMS Indefatigable (8x305mm) - 3.118,4 kg (4.677,6 kg / minuta)
---------------------------------------------------------
Celkem 1: 26.704,0 Kg (1x boční salva)
Celkem 2: 50.289,6 Kg (boční salva / minuta)


Němci:
- boční salva
SMS Lützow (8x305mm) - 3.247,2 kg (9.741,6 kg / minuta)
SMS Derfflinger (8x305mm) 3.247,2 kg (9.741,6 kg / minuta)
SMS Seydlitz (10x280mm) - 3.020 kg (9.060 kg / minuta)
SMS Moltke (10x280mm) - 3.020 kg (9.060 kg / minuta)
SMS Von der Tann (8x280mm) - 2.416 kg (7.248 kg / minuta)
---------------------------------------------------------
Celkem 1: 14.950,4 Kg (1x boční salva)
Celkem 2: 44.851,2 Kg (boční salva / minuta)


Závěr:
Pokud si pouze čistě sečteme hmotnosti boční Britské a Německé salvy těžkých děl, tak díky větším kalibrům a tím pádem těžším projektilům v tomto srovnání vychází výrazně lépe britská eskadra. V jejím případě byla i převaha v počtu lodí 6:5. Nicméně větší kadence střelby německých těžkých děl v dlohodobějším měřítku tento britský náskok výrazně snížila. Převaha britských lodí i přes jejich větší počet tak v boční palbě za minutu již byla "jen" 50.289,6 kg : 44,851,2 kg. Z toho se dá usuzovat, že koncepce zachování menší ráže, ale lepšího pancéřování u německých plavidel byla úspěšnější, než ta britská.



Děla:
30.5 cm/50 (12") SK L/50 (Lutzov, Derfflinger) - 405,9 kg (HE) - kadence 2-3x za minutu
28 cm/50 (11") SK L/50 (Moltke, Seydlitz) - 302 kg (APC) - kadence 3x za minutu
28 cm/45 (11") SK L/45 (Von der Tann) - 302 kg (APC) - kadence 3x za minutu

13.5"/45 (34.3 cm) Mark V(L)(H) (Lion, Princess Royal, Queen Mary, Tiger) - 639,6 kg (APC Mark IIIa "Greenboy") - kadence 1,5 - 2x za minutu
12"/45 (30.5 cm) Mark X (New Zealand, Indefatigable) - 389,8 kg (APC) - kadence 1,5x za minutu
Naposledy upravil(a) kacermiroslav dne 14/4/2009, 23:15, celkem upraveno 2 x.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
cayman
podpraporčík
podpraporčík
Příspěvky: 276
Registrován: 2/6/2005, 22:56
Bydliště: Bratislava

Příspěvek od cayman »

kacermiroslav píše:... To přinese v pozdější fázy bitvy výhodu Němcům, protože britské lodě se budou jasně rýsovat oproti zapadajícímu slunci, kdežto německé se začnou halit do tmy. ...
Zaujímavý paradox, u lietadiel (stíhačov) je naopak pozícia "od slnka" výhodou.
Ale predpokladám že v tomto prípade už slnko (skôr či neskôr) zašlo za horizont takže britské lode boli vysvietené ako na obrazovke, ale nemcov už samotné slnko neoslepovalo.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Přesně tak....musíme navíc brát v potaz zakřivení zeměkoule, takže pokud provádíme palbu na průměrnou vzdálenost 10 km a slunce ozařuje nepřátelské lodě, protože zapadá zase až za jejich horizontem, tak nás vůbec nemusí oslňovat, ale naopak hezky osvítí nepřítele (za předpokladu línie, střílející - cíl - slunce).
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Pro lepší představu o velikosti bitvy u Jutska pár strohých faktů.

Německo
Ke Skagerraku nad ránem 31.května 1916 mířilo německé loďstvo, které bylo vořeno 16 moderními bitevními loděmi, dále 6 predreadnoughtů, 5 bitevních křižníků, 11 lehkých křižníků a 61 torpédoborců. Celkem 99 plavidel o výtlaku 690.000 t. Tato plavidla pak byla vyzbrojena 244 těžkými děly ráží 280 - 305 mm a stovkami děl střední a lehké ráže. Na palubách bylo kolem 45.000 mužů.

Velká Británie
Do stejných míst směřovalo i Grand Fleet Velké Británie, které v ranních hodinách 31.května 1916 představovalo 28 moderních bitevních lodí, 9 bitevních křižníků, 8 pancéřových křižníků, 26 lehkých křižníků, 79 torpédoborců a mateřská loď pro hydroplány. Celkem tedy 151 plavidel o celkové tonáži 1.130.000 t. Hlavní výzbroj pak představovalo 344 děl ráží 305-381mm, stocky středních a lehkých děl. Na palubách bylo kolem 60.000 mužů.



Celkem se tedy na sebe na lodích chystalo více jak 100.000 mužů, což je číslo, které v moderních světových dějinách nemá obdoby.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

kacermiroslav: Ale má, jukni kolik námořníků bylo třeba u Leyte. Ale je to samozřejmě hodně, ostatně co jiného čekat od druhé největší námořní bitvy historie (a asi už i navěky)?
Obrázek

Člen palby bez super hlášky pod čarou
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Dzin píše:kacermiroslav: Ale má, jukni kolik námořníků bylo třeba u Leyte. Ale je to samozřejmě hodně, ostatně co jiného čekat od druhé největší námořní bitvy historie (a asi už i navěky)?
Abych se přiznal, tak počty námořníků v bitvě u Leyte přesně neznám. Ze strany US Navy se pak bitvy zúčastnilo 209 lodí od torpédoborců výše, Japonci pak disponovali celkem 67 plavidly od torpédoborce výše. Celkem se tedy v bitvě u Leyte srazilo 276 plavidel. V případě bitvy u Jutska to pak bylo 250 plavidel. Ovšem zásadní rozdíl tu je v letadlových lodích, kde v roce 1916 v bitvě u Jutska nebyla žádná a v bitvě u Leyte celkem 36. Samozřejmě, že LL jsou vojenská plavidla, ale co se dělostřeleckého souboje týče, tak je za ofenzivní plavidlo v tomto slova smyslu pokládat nemůžeme. Co se lodí s dělovou výzbroji tudíž týče, tak jich bylo více použito v bitvě u Jutska.
ObrázekObrázekObrázek
Dzin
7. Major
7. Major
Příspěvky: 11488
Registrován: 16/10/2004, 21:31

Příspěvek od Dzin »

Ohledně počtů lodí je to troch urozdílné. Třeba Hubáčet udává, že v bitvě bojovalo 216 amerických a 2 australské lodě (včetně 39 torpédových člunů) a 64 japonských lodí. Na jejich palubách bylo 143 668 a 42 800 tedy celkem 186 468 námořníků.

Vynechávat letadlovky nejde, zvláště když do lodí u Jutska započítáváš na straně Britů hydroplánovou loď a minonosku :wink:. Tahle logika jde i obráceně: "Samozřejmě, že BB jsou vojenská plavidla, ale co se leteckého souboje týče, tak je za ofenzivní plavidlo v tomto slova smyslu pokládat nemůžeme. Co se lodí s leteckou výzbroji tudíž týče, tak jich bylo více použito v bitvě u Leyte..." a tudíž mi přijde naprosto nesmyslná. Je to jako když totalitní historici dokazovali, že boje na Guadalcanalu byly v porovnání se Stalingradem naprosto bezvýznamné, protože tam bojovalo stokrát méně divizí...
Odpovědět

Zpět na „Námořní bitvy“