PALBA.CZ

Julesak píše:A ako sa líši hrubá sila bomby s navádzacou sústavou od "tupej" bomby, ktorá navádzaciu sústavu nemá a na dosiahnutie zásahu sa spolieha na presnosť SRP nosiča?
Žeby to bol rozdiel medzi humanitárnym a obyčajným bombardovaním?

Jen poslední věc (a budiž to bráno jako technicky míněný dotaz). Možná ten princip chápu úplně blbě, tak ať mě případně někdo opraví - ale já to chápu tak, že když někde bombardér vysype náklad několika desítek tupých bomb, tak dopadnou do oblasti X krát X metrů, ne všechny do jednoho bodu. Naváděcí systém letounu zajistí, že cíl bude v dotyčné oblasti a bude zničen. Když bude ovšem v dotyčné oblasti X krát X metrů náhodou třeba i ten stánek s kebabem, tak to slízne také. A žádný naváděcí systém tomu dle mého nemůže zabránit. To může pouze řízená munice, která dopadne bodově přesně a nebo náhoda, když ani jedna z bomb z koberce stánek s kebabem netrefí, ačkoli všechno okolo v oblasti X krát X poletí do luftu (což není moc pravděpodobné). A nebo tam prostě žádný stánek být nesmí.

Podľa mňa si to popísal v podstate presne, i keď tá bodová presnosť je tiež v metroch.

Z čoho vyplýva že riadená munícia je vhodná keď je dôležité zasiahnuť konkrétny, malorozmerný cieľ, cieľ ktorý je pohyblivý alebo sa nachádza vo veľmi veľkej vzdialenosti od miesta vypustenia z nosiča.

Ak má cieľ plošný charakter (tábor/základna/opevnené pozície, priemyselný objekt, odparkovaná kolóna techniky etc), neriadená munícia, ktorú dnes VKS dokáže vypúšťať s presnosťou 10 m z 5 km (údajne), je lepšia voľba (kvôli cene).

Polare, u SVP-24 + FAB je udavana maximalna kruhova odchylka od zamerneho bodu 10m, u presne navadzanej municie JDAM je tiez okolo 10M, SDB ma okolo 5-8m v podstate to je to jedno lebo ak pouzije striestivo trhavu 500lb MK alebo 250 kg FAB tak kolko je smrtiaca zona 100 150 metrov? ten stanok s kebabom dostanes tak ci tak, takze relativne presne a ucinne sa daju pouzit obidva sposoby z financneho hladiska vsak na nicenie dzihadvozikov a zivej sily je pouzivanie presnej municie plitvanim financnych prostriedkov danovych poplatnikov....

Polare, u SVP-24 + FAB je udavana maximalna kruhova odchylka od zamerneho bodu 10m,

v tom případě mi zcela uniká smysl chytrých bomb. Jaká je účinnost SVP za ztížených povětrnostních podmínek či v noci? A jak je na tom s účinností ve vztahu k narůstající výšce? Díky.

Chytrá bomba je tu od toho, aby zasáhla cíl s vysokou pravděpodobností. To u tupé bomby zaručit nemůžeš.
No a pokud máš za zadkem nelítostné humanitární organizace, tak budeš používat ty chytré bomby. Máš jakéstakés alibi

klingy píše:Polare, u SVP-24 + FAB je udavana maximalna kruhova odchylka od zamerneho bodu 10m, u presne navadzanej municie JDAM je tiez okolo 10M, ..

Chápem to správne,že ruská hlúpa bomba s moderným zameriavačom je presná ako americká presne navádzaná bomba?
Akú presnosť má potom ruská chytrá bomba?

Jste si s tou přesností dopadu resp. kruhovou odchylkou jistí?
Někde na ruském servru jsem o SVP-24 četl, že je schopen navést bombardér do bodu odhozu s přesností 10 metrů ... což je něco zcela jiného než přesnost dopadu 10 metrů.
I tak je to téměř neuvěřitelná přesnost.

"Železná" bomba bez elektroniky sice může dosáhnout hodně slušné přesnosti, ale pokud má i úplně nejprimitivnější řízení, tak může zasáhnout i cíl mimo trasu letu...
Stačí aby měla malé plošky navíc a bombardér úplně klidně "čistí" pruh široký třeba deset kilometrů.
Ovšem pokud se vyplatí vysypat na jeden cíl čtyřiadvacet dvěstěpadesátek ze dvou Túček, tak je jakékoli elektronika na bombě opravdu plýtváním...

Poznám hmotnosť bomby a jej "odpor" , rýchlosť stroja, výšku, rýchlosť vetra a jeho "silu"... všetko to zvládne jednoduchý procesor. Aj "blbé" bomby sa dajú "poslať" presne, ale nie je to až taký zárobok pre vojenský priemysel.

Výhodu "chytré munice" vidím především ve schopnosti trefovat manévrující cíl. Obyčejnou bombu taky můžeme poslat hodně přesně - jak psal rabo, ve výsledku je to jen o propočítání konečného množství dat - ale jak je jednou venku, tak už je mimo kontrolu a prostě musí spadnout, kam byla vypuštěna.

Další video z kanálu YT MO RF

Před odletem, záběry do kabiny

Je rozdíl mezi tím poslat někam relativně přesně jednu obyč železnou bombu a nebo celý koberec. Pokud jak píše kopapaka je bombardér schopný takto vyčistit plochu menšího sídliště, tak si musí být plánovači sakra jistí, že v oblasti není nic jiného než to, co chtějí zničit. Protože pokud nejsou či je jim to jedno a je to čistě otázka finančních nákladů, tak takovéto použití na běžné bázi představuje tak "kapku" hazard. Když to bude nějaká rafinerka v poušti, kde nic jiného není a nikdo jiný než bojůvky tam nemá co pohledávat, tak proč ne...proč plýtvat řízenou (a pro tyto účely méně vhodnou) municí že? Jenže když bude mít dopadová plocha plácnu rozměr 100x100m, cíl+odstup rozměr 150x150m a v okolí budou civilní objekty, tak už si pekelně zahrávám. Chytrou bombou to trefím, tupou obyč také, obojí se značnou rezervou...ideálně posazeným kobercem teoreticky také, ale s minimální rezervou a opravdu za ideálních podmínek, kdy bude posazen přesně a nic neodlétne mimo...cokoli jiného znamená maxi průser.

Takže, aby se jsme to shrnuli. Inteligentní rovná se minimalizace civilních ztrát. Tupá účinek plus/minus stejný, bez ohledu na PR? Ještě bych prosil jak je to s vlivem povětrnostních podmínek, lze dosáhnout přibližně stejné přesnosti u tupých pum za ne zrovna ideálních podmínek. To jest, noc, déšť, nízká oblačnost a tak?

Od meteorologických podmienok závisí aj presnosť laserom navádzaných bômb....

To vím, ale zajímalo by mne jestli je v tom opravdu podstatný rozdíl či nikoliv.

Už to tu nadhodil kopapaka, ale co stav samotné munice? Vychýlené stabilizační plošky či jiné defekty, které ovlivňují přesnost...ať již z výroby či díky manipulaci/skladování? A klasická železná munice je masovka, dle mého s vyšší tolerancí. Dále předpokládal bych, že když mám možnost někde něco masově vyházet, tak kromě otestování nejnovějších typů vyčistím sklady od starší munice, abych se jí zbavil (ostatně na fotkách vypadala řada ruských bomb, že již má něco za sebou) a aby mě to stálo co nejméně. S tím odpovídající větší pravděpodobností defektů.

Otázka bokem: TU-160 nemůže shodit bomby jednotlivě? Z některých poznámek a komentářů mám pocit, že se řeší koberec vs. přesně řízená, což mi přijde trochu divný, že by to nedovedl sypat podle potřeby...

Shova: Umí, ale na videích je "koberec" vidět docela často...

No, používať Tu-160 akékoľvek bomby (či už riadené alebo nie) som priznám sa ešte nevidel....

Teda až na otca všetkých bômb, a aj tam to bolo postrihané

Přesnost leteckých pum. Ten údaj 10 metrů pro ruskou pumu může být klidně správný, záleží z jaké výšky byla odhozena. Obecně platí, že pokud dojde ke správnému zamíření, rozptyl dopadu pum bude asi 1/10 - 1/100 (záleží na konstrukci pumy, nejmodernější mohou mít ještě příznivější) výšky, ze které byla puma odhozena při vodorovném letu. Takže pokud budu bombardovat z výšky 100 metrů, bude rozptyl 1 - 10 metrů, z 1000 to bude 10 - 100 a z 6000 metrů to bude 60 - 600 metrů. Moderní pumy se přibližují dolní hranici. Navíc zde mluvíme o přesném zamíření. Pokud toto není splněno, velikost rozptylu se zvětšuje.
Pro příklad, Američané ve Vietnamu měli rozptyl při klasickém bombardování v průměru na začátku konfliktu 750 stop (225 metrů) a postupně se jim ho podařilo snížit na 365 stop (110 metrů). Konkrétně vím u F-105 byl průměrný rozptyl 447 stop (134 metrů) a 5,5 procent přímých zásahů. Pro zajímavost, tatáž letadla měla s řízenými pumami průměrný rozptyl 23 stop (7 metrů) a 48 procent přímých zásahů.

Tím se dostáváme k naváděné munici. Ta je tak přesná, jak je přesné její navádění. Obecně u ní platí, že se její rozptyl pohybuje asi v rozmezí 1 - 10 metrů. Dále má dvě podstatné výhody. Do určité míry neguje nepřesnost zamíření a hlavně její rozptyl není až tak závislí na výšce a víceméně zůstává konstantní. Navíc lze přesnost vylepšit, např. pumy naváděné GPS mají sice obecně rozptyl metry, ale pokud mohou Američané v dané oblasti provést doplňková měření a využít další systémy pro zlepšení odečtu polohy, dostanou se na rozptyl řádově centimetry.

Mluvíme zde samozřejmě o nepohyblivých cílech a klasickém bombardování. Různými metody lze pravděpodobnost zásahu zmenšit (třeba manévrování cíle) nebo naopak zvětšit (třeba střemhlavé bombardování).

Alfik píše: a) jaké prostředky (zbraně) používají, tedy to že je přítomen pilot přímo na bojišti, nejsou to "drony", kde se stírá osobní interes a odpovědnost kombatanta

Předně to o "dronech" je naprostý nesmysl. Operátor má naprosto stejný zájem a odpovědnost, jako pilot. Jaký je rozdíl mezi tím, když provede pilot úder z výšky třeba 5ti kilometrů na vzdálenost 10ti kilometrů a operátor řídí dron ze vzdálenosti tisíce kilometrů? Absolutně žádný, oba dva jsou odkázány plně na schopnosti letounu jim zprostředkovat dění, které je zajímá pro jejich nálet. Ani jeden z nich nevidí na vlastní oči cíl, nemá bezprostřední prožitek z úderu, není osobně přítomen v místě boje. Jsou od něj vzdáleni. Jediný rozdíl je, že operátor nemusí riskovat v žádném případě život, ale na rozdíl od pilota je zase pod neustálým stresem, kdy pro něj neplatí rozdíl mezi bojovým nasazením a obyčejným životem. Pilot si odlétá svoje a jde na dovolenou, operátor jede pořád a maximálně má dovolenou v rámci obvyklé doby. Odpovědnost přitom nesou oba stejnou, když operátor udělá chybu a zemřou neviní rozhodně to na něj nemá menší psychický dopad, než na pilota.
Tohle mi vždy připomíná skuhrání pěšáků na piloty, jak oni přeci válčí jako v bavlnce. Stejně halasné a stejně nesmyslné.

Alfik píše:b) jaké si vybírají cíle. Útočíme-li např. na sklady střeliva, budeme mít méně civilních obětí než při útoku na nějakou formu hlavní kvatery umístnou ve městě. A že různí svatí bojovníci neměli nikdy v historii a nemají ani dnes problém s využíváním civilů coby živých štítů (to že to zrovna teď dělají islamisté neznamená že to v minulosti nedělali jiní) přece víme. Kdo si myslí že jde "do nebe", nemá problém vzít sebou i ženy a děti.

Vzhledem k tomu, že se bojuje i v urbanizovaných oblastech a v místech přítomnosti civilistů výběr cílů bude obdobný. Takže velké nasazení neřízené letecké munice si vyžádá ekvivalentní civilní ztráty. Udělali je Američané v Iráku 1991 kde se primárně bojovalo mimo urbanizované oblasti, Rusové v Sýrii 2015 na tom nebudou o nic lépe.