PALBA.CZ

Britské bojové vozidlo AJAX

V Británii běží poměrně ambiciózní projekt na celou rodinu moderních pásových vozidel na společném podvozku – FRES (Future Rapid Effect System). Základem je podvozek ASCOD a celý projekt je zastřešen General Dynamics UK, který porazil ve výběrovém řízení společnost BAE (s podvozkem CV90). Podvozek ASCOD je ale masivně přepracovaný, dle požadavků armády. Dlouho se používal název SCOUT SV, ale 15. září 2015 byl celý projekt přejmenován na AJAX (podle hlavního vozidla celé rodiny). V článku tak budu používat oba termíny, abych tak předešel zmatkům a chaosu. V průběhu času byl projekt rozdělen do několika výrobních fází (Block 1/2/3), které obsahovaly různé typy vozidel. V důsledku škrtů byly jednotlivé fáze upraveny, některé typy proškrtány a přesunuty, v podstatě tak vznikla jen jedna výrobní série. Nemá smysl se jimi více zatěžovat. Nyní ale k počtu vozidel. Původně chtěla Britská vláda pořídit, v rámci projektu FRES (Future Rapid Effect System), 4000 obrněných vozidel na platformě SCOUT SV a jen samotného typu Ajax mělo být až 1010 vozidel, jako náhrada za oblíbené CVR(T). Po sérii škrtů a úprav požadavků, je konečný počet 589 vozidel na jednotné platformě.

245 vozidel Ajax (s věží)
198 bojově-průzkumných vozidel Ajax
23 vozidel pro řízení palby Ajax
24 vozidel pozemního průzkumu Ajax
256 vozidel PMRS (bez věže)
59 obrněných transportérů Ares
112 velitelských vozidel Athena
34 vozidel ke sledování bojiště Ares
51 ženijních průzkumných vozidel Argus
88 ženijních vozidel vycházejících z PMRS
38 vyprošťovacích vozidel Atlas
50 opravárenských vozidel Apollo

V budoucnu se počítá i s možností úpravy na ambulantní vozidlo, mostní, vozidlo nesoucí protitankové střely, podpůrné vozidlo s kanonem ráže 120mm a patrně i možností osadit podvozek houfnicí nebo minometem. Jak již bylo řečeno, původní projekt počítal s velkou rodinou těchto vozidel (4000 kusů) a tato ztráta se zkrátka musela projevit v různosti variant a časem bude nutné dokoupit další vozidla. Zcela chybí transportéry (APC) i bojová vozidla pěchoty (IFV). Tuto funkci budou plnit upravená vozidla Warrior (WCSP), ke kterým se ještě vrátíme. Dodám, že prázdné sériově vyráběné vozidlo Ajax, by mohli mít i schopnost plavby. Přeci jen 22,5t mají pásové podvozky, které dokáží překonávat vodní plochy pomocí plováků. Samozřejmě by se musela přičíst váha plováků, pohonného ústrojí atd. Elektronické vybavení vozidel je schválně masivní, jelikož se počítá s tím, že vozidla Ajax budou i vyhledávat cíle pro dělostřelectvo a tanky Challenger 2. Vozidla tak budou klíčovým prvkem elektronického bojiště. Vozidlo Ares (PMRS) sice nemá těžkou výzbroj, ale veze pěší družstvo (4 vojáci), které se po sesednutí rozvine a bude plnit potřeby předsunutého průzkumu a návodčích (pro letouny a dělostřelectvo). Velitelský zaměřovač Orion, dokáže zjistit cíl o velikosti tanku, na vzdálenost větší než 21 km, rozpoznat na více než 10 km a přesně identifikovat na cca 5,5 km. Pozemní nebo vzdušné cíle dokáže identifikovat za jakýchkoliv povětrnostních nebo světelných podmínkách. Zařízení také dokáže automaticky rozpoznávat cíle, pomocí digitální technologie zpracování zobrazení. Pomocí WASAD (Wide Area Search And Detect), jsou barevně označeny potencionální cíle a po potvrzení velitelem se automaticky otočí i věž. I v této fázi, zařízení detekuje a připravuje další zjištěné cíle. Součástí Orionu je i laserový dálkoměr (do 10 km) a laserový ozařovač cílů nové generace VELT (Vehicle Eyesafe Laser Transceiver) od firmy Thales. A samozřejmě spousta dalších vychytávek.

Case Telescoped Armament System

S programem Ajax je propojen paralelní program dodávek 515 kusů pokročilých rychlopalných kanónů ráže 40mm - CTAS (Case Telescoped Armament System). Vývoj a výrobu kanónu má na starosti CTA International (společný podnik britské BAE Systems a francouzské Nexter). Ministerstvo obrany za kanóny CTAS zaplatí 256 milionů dolarů. Konstrukci věže, integraci CTAS kanónu a montáž na vozy Ajax bude mít na starosti britská odnož Lockheed Martin UK. Britové budou na úkolu spolupracovat s německou Rheinmetall. Cena zakázky dosahuje 142,5 milionu dolarů. Ve věži bude prostor pro velitele a střelce. Původní ASCOD má věž, která vychází z věže SP-30 (pro Pandury) a vyráběl je Steyer (dnes General Dynamics). Je klidně možné, že SP-30 byla navržená s pomocí Němců pro Steyer. Zbraň samotná funguje v režimu hunter-killer / killer-killer, který umožňuje veliteli samostatně vyhledávat a označovat cíle. Jakmile je cíl vybrán, věž se natočí proti cíli automaticky a střelec pouze dokončí zaměření a zničení cíle. Mezi tím velitel již vyhledává další cíl. Střelec může při střelbě volit ze dvou druhů teleskopické munice (průbojnou nebo tříštivou). Počítá se s možností použití programovatelné munice (tříštivý granát může explodovat ve vzduchu). Díky použití teleskopické munice, mají náboje délku srovnatelnou s municí ráže 30mm (40×225mm), díky čemuž se ušetří prostor a údajně omezí i zpětný ráz při střelbě. Teleskopický náboj pro 40 mm CTAS kanón, má průměr 65 mm a celkovou délku 225 mm, což je délka jako u standardní munice ráže 30 mm, ale má třikrát větší prachovou nálož. Při testech teleskopická munice dokázala na 1000m probít 140mm homogenní válcované oceli. Sekundární výzbroj tvoří spřažený kulomet L94A1 ráže 7,62mm. Celkem 245 kanónů CTAS získají vozidla Ajax (25 kanónů bude určeno pro testování a následnou výuku nových osádek), zbytek získají modernizovaná vozidla Warrior. Zde bych se rád pozastavil, jelikož ste si mohli povšimnout, že u vozidel chybí klasický obrněný transportér. Transport pěchoty bude mít na starost vozidlo WCSP (Warrior Capability Sustainment Programme). Což je upravené vozidlo MCV-80/FV510 Warrior, osazené novou věží s kanónem CT40. Projekt počítá s modernizací 449 vozidel, z čehož 245 bude ve variantě IFV - osazeno novou věží. Vozidlo Ajax nemá bezosádkovou věž z důvodu, že Britové stále počítají s možností přímé obsluhy zbraní. Dá se říct, že jsou hodně konzervativní, ale tak nějak pořád počítají s lidským faktorem, i u stroje nadupaného elektronikou. Přeci jen, tohle klasické řešení je už vyzkoušené a nemá smysl vymýšlet novinky (byť by byly zajímavé). Ještě mě napadá, že u těchto vozidel se velice dbá na proti-minovou ochranu a odsazení části posádky mimo korbu, ji může zachránit (viz osádky Merkav, které když najely na minu, přišly jen o řidiče, ale osádka vyvázla jen s lehkými zraněními). Moderní protitankové zbraně pak většinou zabijí osádku ve věži, ale přežije řidič. Někdo z osádky tak většinou přežije. Navíc celá věž je dost masivní a chráněná, tak horizontální ochrana je asi více než dostatečná. Ložisko věže (Ajax) má 1,7 m a tato šířka je speciálně navrhnuta pro pohodlí osádky. Konstruktéři počítají s tím, že zbraňoví operátoři budou mít ve vozidle oblečeny balistické vesty. Konstruktéři počítají i s možností zvětšení otvoru na průměr 1,9 m, určený pro osazení vozidla palebné podpory (Direct Fire) s kanonem ráže 120 mm (s hladkým vývrtem), který by plnil úlohy současného tanku. Výrobce zmiňuje i možnost zvětšení otvoru až na 2,1 m.

Vozidla Ajax jako pilíř Strike Experimentation Group

Britská armáda začala v roce 2017 budovat experimentální útočnou skupinu SEG (Strike Experimentation Group). SEG se stane předobrazem nových britských útočných brigád (Strike Brigades), které posílí britské schopnosti účastnit se bojových operací vysoké intenzity. Podle think-tanku IISS (International Institute for Strategic Studies) britské armádě, na rozdíl např. od americké nebo francouzské, chybí střední obrněné brigády postavené na kolové platformě. Britské armádě tyto střední obrněné brigády chybí a tento nedostatek popsal britský vládní dokument Strategic Defence and Security Review (SDSR) v roce 2015. Dokument SDSR všobecně popsal obranou strategii Velké Británie do roku 2025, označil hlavní hrozby pro Spojené království a také nutné schopnosti, které jsou nutné pro eliminaci zmíněných hrozeb. Jedním z doporučení dokumentu SDSR je opětovné vybudování schopností účastnit se bojových operací vysoké intenzity - pro tento účel SDSR doporučuje vybudovat dvě nové útočné brigády a zvednout počet expedičních (nasaditelných) brigád ze čtyř na pět. Hlavní britskou expediční silou bude 3. divize, kde najdeme zmíněné dvě nové útočné brigády a dvě současné obrněné brigády. Obě dvě nové útočné brigády budou organizovány následujícím způsobem: Průzkumný prapor s vozidly Ajax, jeden střední bojový prapor s vozidly Ajax. Dva prapory mechanizované pěchoty, dělostřelecké, ženijní, logistické a zdravotnické jednotky. Prapory mechanizované pěchoty útočných brigád získají v rámci programu MIV (Mechanised Infantry Vehicle) nové obrněné transportéry na kolovém podvozku 8×8. Zde se má jednat o vozidla Boxer. V případě britských útočných brigád je unikátní právě kombinace pásového (Ajax) a kolového (Boxer) podvozku. Ajax kombinuje vysokou taktickou mobilitu, skvělou odolnost a velkou palebnou sílu, ale jednoduše nebude schopen se na velkou vzdálenost přesouvat tak rychle, jako kolová MIV. SDSR také doporučuje snížit tři pluky (ve skutečnosti jde o jednotky početně na velikosti praporu) tanků Challenger 2 na pouhé dva. Jeden pluk s tanky Challenger 2 bude přezbrojen právě na vozidla Ajax. Pokud jde o Challengery, tak ty měly být nahrazeny "středním tankem" na podvozku Ajaxe, kvůli finančním škrtům v programu, byla tato verze zrušena, tak jako některé další (minometné atd.). Samotná konstrukce je ale tomu uzpůsobena a pro tankovou verzi mělo být jen větší ložisko věže. Je dost škoda, že z této možnosti sešlo, přeci jen investice do modernizace Challengerů rovněž nebudou zrovna malé - tedy pokud se rozhodne o dražším balíčku i s novým kanónem - z původního tanku by tak zbyla jen šlupka.

Sériová výroba vozidel Ajax

Sériová výroba bude zahájena v roce 2017, v polovině roku 2019 bude zahájen výcvik posádek a vozidla se dostanou k bojovým jednotkám v roce 2020. Do roku 2024 budou vyrobeny všechna vozidla. Ještě dodám ekonomický aspekt celé zakázky. Prvních pět před-produkčních vozidel bude vyrobeno ve Španělsku (Santa Bárbara Sistemas), ta budou určena k testování. Výroba bude probíhat ve městě Merthyr Tydfil hrabství Mid Glamorgan ve Walesu. Přímo ve městě má vzniknout 300 pracovních míst. Celkem v UK to bude 2800 lidí, kteří budou nějak zpojeni do výroby. Sériová vozidla budou z 80% kompletována v Jižním Walesu. Ocel se bude vozit ze Švédska, vhodné ocelárny už v Británii nejsou. Celý projekt má vyjít na 4,5 miliard Liber. Při 589 kusech by to vycházelo na 7 640 000 Liber za kus = 11 mil.$ jedno vozidlo. Je v tom započítaný vývoj, práce na několik let pro 2800 lidí, nová výrobní hala (infrastruktura) atd. navíc i jednotlivé verze jsou hozené do jednoho pytle. Z toho za 515 moderních kanónů zaplatí celkem 256 milionů dolarů (část jde na Warriory). Kompletní konstrukce věže vychází na 142,5 milionu dolarů takhle by šlo pokračovat dál. Podobně jsem viděl cenu i u Pumy IFV, kdy se jednou psalo o víc jak 10 mil.$ (rozpočítané i náklady na vývoj) a jinde jen 7 mil/kus (což asi bude cena pro zahraniční zájemce). Reálná cena za samotné vozidlo tak nebude tak enormní, jak by se mohlo zdát (vysoká ale bude, tak jako tak). Vliv na podporu britského průmyslu je jistě nezanedbatelný.

Základní charakteristika:
Délka 6430 mm
šířka 2990 mm
výška 2160 mm
světlá výška 512mm
osádka 3
výsadek 4 (u varianty PMRS)
využitelný objem 12,5 m3 (10,5 m3 pro výsadek)
prázdná hmotnost 22,5 t (bez věže)
bojová hmotnost 34 t
maximální hmotnost 42 t
modulární pancéřování
na úrovni IV/V+ STANAG 4569
motor MTU 8V 199 TE21
rezerva výkonu 21%
převodovka Renk 256B
šest rychlostí vpřed i zad
výkon 600 kW
pomocný elektromotor (samostatný)
odpružení torzními tyčemi
maximální rychlost 70 km/h
zrychlení z 0 na 48 km/h trvá 12,5 sekundy
dojezd 500 km
maximální stoupání 60%
kolmá překážka 750 mm
příkop o šířce 2500 mm
brodění až 1250 mm
elektronické vybavení vozidla:
modulární řešení komponentů (snadno vyměnitelné)
výstražný systém před ozářením laserem
panoramatický výhled 360°
termovize Catherine MP (Thales)
stabilizovaný zaměřovač Orion
systém WASAD
systém detekce požáru
systém řízení palby
systém detekce NBC
systém TWS (track while scan)
schopnost "hunter killer"
TV kamera (HD)
laserový dálkoměr (10 km)
laserový ozařovač cílů (VELT)
ochrana před EMP a rušením
možnost sdílení dat v reálném čase
integrovaný systém BOWMAN
rozhraní Gigabit Ethernet 20 Gbs/s
multifunkční maskovací síť Barracuda

Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Ajax_%28Scout_SV%29
https://en.wikipedia.org/wiki/Future_Ra ... ect_System
http://www.armadninoviny.cz/britove-bud ... igady.html
http://www.armadninoviny.cz/ajax-ocelov ... ledat=Ajax
http://www.armadninoviny.cz/pmrs-nove-p ... taven.html
http://www.armyrecognition.com/scout_sv ... tures.html
https://www.shephardmedia.com/media/ima ... uC0A8t.jpg

Chci ti u této příležitosti poděkovat za tyhle články o moderních a modernizačních projektech obrněné techniky v Evropě, Rase. Dobrá práce, pěkně dozdrojované.

Tak tak, a zároveň za představení mé favorizované platformy na nové české befko .

Divím se, že to nemá bezposádkovou věž.

Děkuju za reakce a příště se pokusím zase něco sepsat. Přeci jen, internet je plný kdejakého "ruského uprdnutí" ale zajimavá technika vzniká i mnohem blíž od našich hranic.

Ještě dodám pár zajimavostí:
- Prázdné sériově vyráběné vozidlo, by mohli mít i schopnost plavby. Přeci jen 22,5t mají pásové podvozky, které dokáží překonávat vodní plochy pomocí plováků. Samozřejmě by se musela přičíst váha plováků, pohoného ústrojí atd.
- Teleskopický náboj pro 40 mm CTAS kanón, má průměr 65 mm a celkovou délku 225 mm, což je délka jako u standartní munice ráže 30 mm, ale má třikrát větší prachovou nálož.
- Velitelský zaměřovač Orion, dokáže zjistit cíl o velikosti tanku, na vzdálenost větší než 21 km, rozpoznat na více než 10 km a přesně identifikovat na cca 5,5 km. Pozemní nebo vzdušné cíle dokáže identifikovat za jakýchkoliv povětrnostních nebo světelných podmínkách. Zařízení také dokáže automaticky rozpoznávat cíle, pomocí digitální technologie zpracování zobrazení. Pomocí WASAD (Wide Area Search And Detect), jsou barevně označeny potencionální cíle a po potvrzení velitelem se automaticky otočí i věž. I v této fázi, zařízení detekuje a připravuje další zjištěné cíle. Součástí Orionu je i laserový dálkoměr (do 10 km) a laserový ozařovač cílů nové generace VELT (Vehicle Eyesafe Laser Transceiver) od firmy Thales. A samozřejmě spousta dalších vychytávek
- Ložisko věže (Ajax) má 1,7 m a tato šířka je speciálně navrhnutá pro pohodlí osádky. Konstruktéři počítají s tím, že zbraňoví operátoři budou mít ve vozidle oblečeny balistické vesty. Konstruktéři počítají i s možností zvětšení otvoru na průměr 1,9 m, určený pro osazení vozidla palebné podpory (Direct Fire) s kanonem ráže 120 mm (s hladkým vývrtem), který by plnil úlohy současného tanku. Výrobce zmiňuje i možnost zvětšení otvoru až na 2,1 m.

Vozidlo nemá bezosádkovou věž z důvodu, že Britové stále počítají s možností přímé obsluhy zbraní. Dá se říct, že jsou hodně konzervativní, ale tak nějak pořád počítají s lidským faktorem, i u stroje nadupaného elektronikou. Přeci jen, tohle klasické řešení je už vyzkoušené a nemá smysl vymýšlet novinky (byť by byly zajímavé). Ještě mě napadá, že u těchto vozidel se velice dbá na protiminovou ochranu a odsazení části posádky mimo korbu, ji může zachránit (viz osádky Merkav, které když najely na minu, přišly jen o řidiče, ale osádka vyvázla jen s lehkými zraněními). Moderní protitankové zbraně pak většinou zabijí osádku ve věži, ale přežije řidič. Někdo z osádky tak většinou přežije. Navíc celá věž je dost masivní a chráněná, tak horizontální ochrana je asi více než dostatečná.
Mě osobně poněkud zaráží ona masivnost celého stroje a absence možností výsadku. Navíc, když je motor umístěný vedle řidiče v přední části.


řez počítačovým modelem


Ministr Philip Dunne, povšiměte si dotykové obrazovky a schránek s municí (asi)


Detail (je tam pěkně vidět snímání okolí vozidla)

podle obrázku na obrazovce to nemá celokruhové snímání má tam hluché úhly

ale byl bych rád kdyby se naše armáda rozhoupala a koupila alespoň 200 kousků

Bude armada platit cash nebo to veme na tydeni splatky?
Mozna by to chtelo spocitat cenu tech dveste kousku...

Mno de facto je to lehký tank z primární funkcí pozdějších druhoválečných LT. Oproti MBT je levnější a poskytuje vice mista pro zástavbu pruz. systému. K čemu výsadek.

Cenu za kus u Ajaxe nevím, navíc je to hodně specifické vozidlo, jak zmínil Zemakt.
Podvozek ASCOD 2, s bojovou věží a různými vychytávkami by mohl přijít tak o polovinu dráž než průměrný Pandur 2, možná i víc, záleží podle elektroniky a dalšího vybavení (já našel cenu 7,5 mil.dolarů za ASCOD). Jedno obrněné vozidlo Pandur 2 údajně vyšlo na 134 milionů Kč, tedy v případě ASCOD 2 nějakých 200 mil.kč/kus. Při nákupu 100 vozidel by to mohlo být cca 20 miliard korun (Pandury 2 vyšly dohromady na nějakých 14,4 miliard korun). Jenom hážu číla, ale přibližně by to mohlo sedět. V případě velké zakázky (s Poláky) by cena dost klesla.
Je to tedy hodně peněz, hodně, hodně moc
Když sme zvládli Pandury, tak tohle by mělo jít taky (v obdobném množství)
a jestli myslíte, že byly Pandury tak drahé jenom kvůli úplatkům, tak na to rychle zapomeňte

rozhovory s výrobci (ASCOD a CV90):
http://www.armadninoviny.cz/ascod-vs-cv90.html
více k projektu nového BVP zde:
http://palba.cz/viewtopic.php?f=170&t=6916


ASCOD 2 (patrně varianta 35t) jako prostý transportér pěchoty

Franz,
a kolik bys jich jako chtěl ? 10 , 20 nebo 50 kusů ?

to se nevyplatí ani poslat objednávku
však všechny nebudou stejné verze to jako budem mít 2x velitelská , 4 bojový, 2 vyproštováky 1 na převoz mužstva a jeden sanitní ?

Nechci mluvit za France, ale domnívám se, že tady není stěžejní kolik by si kdo představoval kusů, ale kolik kusů si naše republika může dovolit koupit (na kolik kusů má)...

no armáda to taky nebude platit naráz většina kontraktů je rozdělaná do několika let ( cca 5 let ) tak to vychází 4 mld / rok. a v současné době skončilo nekolik finančně náročných akvizic takže nějaké prostředky armáda má . No a třeba pandury se platily přímo ze státního rozpočtu nešly z rozpočtu MO
dále MO má v rezerním fondu 5,5 mld které nestihl vyčerpat v minulých letech ( jen loni nevyčerpali 2,2 mld )předpoklad pro letošek , že nestihnou vyčerpat 3,5 mld !!!

V případě nákupu 100 - 150 kusů, by neměl být problém. Bude se reptat o předraženosti atd., ale půjde to. Pandury taky prošly a cenový rozdíl není tak velký. S počtem 250 kusů bych radši moc nepočítal (jak je prvotní plán). To by musela být většina osekaná APC - tedy bez věže, v základní verzi jen jako transportér pěchoty (já s tím problém taky nemám). Celkově vzato je to spousta vozidel ale když koukám, kolik vozidel ASCOD mají jiné státy, tak ten počet 250 není tak mimo jak by se mohlo zdát:

Rakousko má 112 vozidel ASCOD (konečný počet vozidel Ulan)
Španělsko má 374 vozidel ASCOD (5 modifikácí vozidla Pizzaro)

Ekonomicky na tom nejsme tak špatně a podobnou investicy by mělo jít utáhnout (třeba ve dvou objednávkách - jako v případě Španělů)

Teď ještě jde o "politickou vůli" takovou investici učinit... Ale souhlasím, že 100 - 150 kusů by mohlo projít....

Připojuji se, toto je opravdu podnětný článek, vavříny a nehynoucí slávu jeho tvůrci!

Zaujalo mne:
1) rezerva výkonu 21% (je napsáno u parametrů) --- Co přesně to znamená?
2) Co asi tak dokáže zničit kanón té zajímavé ráže 40 mm? Je to tak, že do 500 m zničí v podstatě cokoliv, kromě MBT? Téměř všechna obrněná vozidla a bevka? Dokáže tim vlastně zničit samo sebe, myšleno jeden AJAX druhýho AJAXE?
3) Šlo by toto vozidlo použít pro výcvik tankistů pro MBT, nebo pro udržovací výcvik, "abych měli tankisty", tak jako o tom mluvili Cover a Pátrač?

Jinak se mi zdá, že si těch kusů přejete moc. "Moc" myslím zejména z ohledu, že AJAX nemůže nahradit MBT a nerad bych, aby kvůli lehčím vozidlům nezbylo na tanky. Armáda se 150 AJAXy a 30 T-72M4CZ mi přijde nevyvážená.

Rezerva výkon u znamená, že je požadována nějaká úroveň a zmiňovaný motor ji překračuje o danou hodnotu. Je tedy možno dále daný stroj modernizovat (nárůst hmotnosti) aniž by se omezil požadavek na výkon.
Těžko říci, protože zatím není nic bližšího známo o pancíři, jakám jsou moderní BVP v nejtěžší konfigoraci vybavena. Výrobci obecně se hodnotí podle normy STANAG 4569, která má v současnosti nejvyšší úroveň 6, což značí odolnost vůči podkaliberní munici ráže 30mm na vzdálenost 500 metrů. Např. německá Puma ji má na čele, pro bok udává hodnotu úrovně 4, což je odolnost proti průbojné munici 14.5 na vzdálenost 200 metrů. ASCOD by měl mít kompletní odolnost úrovně 5, což je podkaliberní munice 25mm na vzdálenost 500 metrů.
Ne nejde, tankista potřebuje tank.

mrfelix:
programovatelnou tříštivou municí dokáže ničit i helikoptéry, nebo jiné nízko letící letouny + samozřejmě pěchotu. Počkodit tank, nebo mu očesat senzory by se asi taky dalo, ale záleží na munici.
Scout-SV nemá nahradit tank nebo IFV (BVP), je to v podstatě takové, samostatně operující vozidlo.
Funkci IFV budou plnit modernizované Warriory (WCSP), které budou mít stejný kanon a podobnou věž, jako tato vozidla + budou moct převážet pěchotu. Paradoxně mi přijde WCSP (Warrior Capability Sustainment Programme) jako taková lepší "konvenční" obdoba našich BVP, nebo jiných bojových vozidel pěchoty (PUMA atd.). Asi o něm udělám taky článek
Jako tank by už šel použít ten podvozek osazený 120mm kanonem. Přeci jen váha by byla už vyšší i než T-72 (odhadem), tak o lehkém tanku se moc mluvit nedá.

Na druhou stranu je pravda, že pokud má ASCOD podobnou manévrovatelnost, setrvačnost, průchodivost terénem a SŘP jako moderní MBT (vč. termovize, balistického počítače, v případě Ulanu automatického sledování a vedení cílů), šel by podle mne využívat jako "levný výcvikový tank". Stačilo by do SW nahrát omezení kadence kanonu na 1 výstřel za 8 sekund

Jinak pro AČR osobně považuji za důležitější dosatečný počet BVP, než tanků. Tanky jsou potřeba prakticky jen pro ničení obrněné techniky nepřítele nebo průlomy, kdežto BVP zvládnou tradiční podpůrnou palbu stejně dobře, mají dnes stejně dobré senzory, ale oproti tanku mají vyšší kadenci, vyšší agilitu (viz "Toyota wars" kde T-55 nebyly s to postřelovat jeepy s kulomety - Bevka ano) a "zachraňují pěchotu" před technicaly, těžkými kulomety a jinými "smrtěmi pěšáka".

Kdyby měly být odvody, tak by právě přítomnost dostatečného počtu BVP byl podle mne klíčový prvek toho, zda se jedná o odvody, nebo řezničinu potravy pro kanony.

cover72 píše:Tanky jsou potřeba prakticky jen pro ničení obrněné techniky nepřítele nebo průlomy,

To zase tak úplně není. Třeba poslední zkušenosti z nasazení v Iráku a Afghánistánu ukazují, že tanky jako přímá palebná podpora jsou velmi dobře využitelné i v podobných typech protipovstaleckých akcí a jako palebný prostředek jsou zatím asi nezastupitelné. Proto ostatně byly opět zavedeny různé typy protipěchotní a protimateriální munice pro hlavní zbraně.

Ano a ne. Tank je ano, nenahraditelný jako celek, ale v mnohých rolích podpory pěchoty jej může nahradit BVP, které je flexibilnější (má-li výbavu na úrovni toho tanku vč. termovize a přesné palby.)