PALBA.CZ

Reichsjägermeister Hermann Göring.



Hermann Göring (1893-1946), po roku 1933 druhý najmocnejší muž Tretej ríše, bol vášnivým lovcom, milovníkom a ochrancom prírody a zvierat. Štvorročný plán prijatý roku 1936 na docielenie sebestačnosti Nemecka a schopnosti viesť vojnu síce výrub lesa výrazne zvýšil, ale určite sa nedotkol oblasti Rominter Heide na severovýchode Pruska, ktoré si Göring zobral pod osobnú ochranu. Rominter Heide (dnes na území Poľska a Ruska) bol najväčší nemecký poľovný revír a svojho času raj pre poľovačky cisárov.

Nacisti mali vždy snahu obnoviť svoje lesy späť do ich pôvodnej stredovekej krásy. Nacistická ideológia chápala les a jeho obyvateľov ako germánsku svätyňu a zdroj energie pre vyvolenú rasu. Heinrich Himmler sa zaoberal významom lesa a stromu v rovine árijsko-nemeckej intelektuálnej a kultúrnej histórii.

Nacistická politika o ochrane prírody a zvierat začala ešte v období, keď neboli nacisti pri moci. Už v 1927 zástupca nacistov v Reichstagu navrhoval opatrenia proti týraniu zvierat a zákaz košer pravidiel v mäsiarstve. V roku 1931 nacisti navrhli zákon o zákaze pokusoch na zvieratách vo výskume (vivisekcia) - vtedy ale ešte ostalo len pri návrhu. Po prevzatí moci v roku 1933 boli prijaté zákony regulujúce porážky zvierat - žiadne zviera nesmelo byť zabité bez umŕtvenia. V tom istom roku Nemecko prijalo zákon o ochrane zvierat, ktorý predložil Göring, kde prvýkrát vo svete sa objavuje zákaz vivisekcie a experimentoch na živých zvieratách, čím sa malo zastaviť ich mučenie a utrpenie pri pokusoch. Za jeho porušenie mal byť vinník poslaný do koncentračného tábora. Zákon ale umožňoval udeľovať výnimky pre niektoré vysoké školy a výskumné centrá. Ďalšie ustanovenia zákona napr.:

- zákaz týrania zvierat,
- zákaz zanedbávať zvieratá vo svojom vlastníctve,
- zákaz používať zvieratá spôsobom, ktorý im spôsobuje bolesť, alebo ich využívať vo filmovom priemysle či pre inú verejnú činnosť, pri ktorej by im mohla byť spôsobená bolesť alebo poškodenie zdravia,
- zákaz využívania zvierat ak sú staré, slabé alebo choré a tým im spôsobovať bolesť,
- zákaz štvať psov na mačky, líšky a pod.,
- zákaz kupírovať uši a chvost u psov starších ako 2 týždne bez narkózy,
- zákaz kupírovať chvost koňa (povolené len v narkóze odborníkom - veterinárom, ak má kôň vadu alebo chorobu chvosta),
- zákaz vykonať bolestivú operáciu zvierat bez narkózy,
- zákaz zabiť zviera na farme pre kožušinu bez narkózy.

Göring tiež zakázal komerčný odchyt voľne žijúcich zvierat, stanovil reguláciu pri kovaní koňov a zakázal variť homáre a kraby zaživa. V r. 1934 za zavádza na nemeckých školách vzdelávanie o zákonoch, ktoré upravujú ochranu zvierat. V tom istom roku Göring presadil prijatie nadčasového Loveckého zákona, kde bol napr. zákaz lovu so psami na koňoch, zákaz zabíjať samice s mláďatami a za použitie jedu, umelého svetla alebo oceľových pascí pri lovu stanovil zákon vysoké tresty. Údajne za usmrtenie orla bol trest smrti. Zákon ďalej určoval, koľko zvierat môže byť ročne zabitých a v akom období a žiadatelia najprv museli zložiť písomné a praktické skúšky, kým dostali oprávnenie loviť. Lovci nosili uniformy výraznej zelenej farby na schôdzach alebo lovu. Pred týmto zákonom mal každý región svoje zvláštne pravidlá a legislatívu, ale Göring ich zákonom zjednodušil a určil štandardné pre celé Nemecko. Založil aj jednotné Deutsche Jägerschaft - Nemecké poľovnícke združenie, ktoré nahradilo do tej doby existujúce rôznorodé poľovnícke organizácie a spolky. Združenie malo regulovať lov, jazerá znovu naplniť rybami, starať sa o lesy, chrániť vymierajúce živočíšne druhy, zakladať obory a rezervácie. A malo tiež od lovcov vyberať dane na udržovanie lesov a obor s vysokou zverou. Göring zastával úrad vrchného ríšskeho lovca (Reichsjägermeister).

Vlajka združenia.



Dočasný lovecký lístok vojaka.



V r. 1934 sa v Berlíne konala konferencia o životných podmienkach zvierat. V roku 1935 bol prijatý ďalší zákon o ochrane prírody. Nemecko ako prvé na svete umiestnilo vlka pod ochranu zákona. Ale aj iné zvieratá ako napr. rysa ostrovida. Neskôr boli pridané ustanovenia o zalesňovaní a ochrane zvierat vo voľnej prírode a humánnom zabití studenokrvných živočíchov. V roku 1937 bola vydaná vyhláška o pravidlách na humánnu prepravu zvierat. V roku 1937 usporiadal Göring veľmi úspešnú Medzinárodnú loveckú výstavu v Berlíne, na ktorej mnohé krajiny mali svoje expozície. V roku 1938 sa zaviedol na školách povinný predmet o ochrane zvierat. Göring tiež vytvoril zvláštnu sekciu pre ochranu prírody - Reichstelle für Naturschutz , ktorú riadil biológ Walther Schönichen.

Zákonmi Nemecko zrušilo rozdiel medzi domácimi a voľne žijúcimi zvieratami a definovalo ich ako právne subjekty. Súčasné zákony v Nemecku a aj inde v Európe o ochrane prírody a zvierat sú upravené verzie zákonov zavedené nacistami. Göringom schválený Lovecký zákon (vypracovaný Oberstjägermeisterom Ulrichom Scherpingom) platí v Nemecku prakticky bez zmeny.

Vráťme sa ale k poľovačke. V Rominter Heide sa Göring často zdržiaval a ulovil tu veľa zvierat, najmä jeleňov. Býval tu vo svojom sídle (Reichsjägerhof Rominten), ktoré bolo postavené podľa prototypu veľkej lesníckej farmy Reich Jägerhof pri Braunschweigu, ktorú dostal Göring do daru pri príležitosti svadby s druhou manželkou Emmou roku 1935. Podľa tejto farmy mali byť po celej Ríši pod patronátom Göringa postavené ďalšie, ale napokon v roku 1936 bola postavená iba jedna - práve v Rominter Heide. 9.2.1936 v loveckej sezóne tu Göring zastrelil mohutného jeleňa, podľa ktorého potom Johann Darsow vytvoril bronzovú sochu pre medzinárodnú poľovnícku výstavu v Berlíne roku 1937. Socha bola potom umiestnená na nádvorí Göringova sídla Carinhall a od roku 1970 je v berlínskej ZOO. V roku 1942 skolil Göring údajne najväčšieho jeleňa na svete zv. Matador.

Reichsjägerhof Rominten.





Socha jeleňa (Berlínska ZOO).



Roku 1934 poľský veľvyslanec v Berlíne Jósef Lipski pozval Hermanna Göringa do Bielovežského lesa na poľovačku. O tomto lese si povieme niečo bližšie. Bielovežský národný park v Poľsku (prechádza do Bieloruska) je európsky prírodný poklad, ktorého súčasťou je pôvodný nedotknutý prales. Už v 16.storočí sa objavuje snaha o ochranu jeho najvzácnejšieho obyvateľa -zubra. Po rozdelení Poľska túto ochranu zrušil cár Pavol I. Počet zubrov klesol na 200. Cár Alexander I. v roku 1801 znova zaviedol jeho ochranu a určil pre toto územie rezerváciu, takže o 30 rokov neskôr tu bolo už asi 700 zubrov. Potom ale bola zasa ich ochrana zrušená. Cár Alexander II. navštívil Bielovežský les roku 1860 a zaviedol znova kontrolu zubrov. Na jeho príkaz miestni znížili stavy všetkých dravcov, ktoré mohli zubra ohrozovať - medvede, vlky, rysy. V nasledujúcich rokoch až do 1912 (kedy sa tu konala posledná cárska poľovačka) bola oblasť loveckým revírom cárov. Prvá svetová vojna poničila nielen les, ale aj vysokú zver, diviaky a zubry, ktoré po vojne úplne vyhynuli. Len niečo vyše 50 zubrov prežívalo v ZOO po celom svete. Poľský štát, aby vrátil zubra späť do lesa, odkúpil roku 1929 zo ZOO malé stádo skladajúce sa z pôvodného zubra plus mierne odlišného poddruhu zubra zo západného Kaukazu, (ktorý bol tesne predtým na Kaukaze vykynožený). (Poznámka: práve z tejto skupinky sa potom zubor rozšíril aj inde do Európy a dnes ho poznáme pod menom zubor lesný/hrivnatý alebo zubor európsky/nížinný alebo jednoducho zubor. Poddruhov zubra však bolo kedysi oveľa viac ale vyhynuli alebo boli vykynožené). Roku 1932 bola oblasť lesa vyhlásená za národný park. V roku 1939 už v parku žilo 16 zubrov.

Göring a poľský prezident Moscicki na poľovačke v Bielovežskom lese 1938.



Göring potom opakovane každý rok prichádzal do Bielovežského lesa. Po začiatku vojny les pripadol na 2 roky Rusom. Po napadnutí ZSSR sa Göring ujal lesa ako svojho osobného majetku a vzal ho pod svoju ochranu. Kostol, ktorý v r.1939 zničil priamy zásah z lietadla Luftwaffe, nechal opraviť a lesu sa nesmel skriviť ani vlások. Walter Frever, ako hlavný lesník Rominter oblasti, (po vojne napísal pamäte), dostal od Göringa úlohu vytvoriť obrovské chránené lesné pásmo, ktorého stredom by bol Bielovežský les spojením s lesom v oblasti Rominter a Boreckým lesom. Tým mal vzniknúť Pangermánsky štátny lovecký revír - najhonosnejší v Tretej ríši, k čomu získal Göring Hitlerovo požehnanie, aj keď Hitler lov neznášal. Mestečká a dediny na území budúceho revíru mali byť vysídlené, zborené a celá plocha zalesnená. Obyvatelia boli deportovaní. Údajne až 20.000 ľudí bolo z tejto oblasti odsunutých a z nich Židia rovno do koncentračných táborov. Úloha sa ale splnila iba čiastočne a revír sa napokon nepodarilo vytvoriť.

Zľava Walter Frever - hlavný lesník Rominter Heide, Göring a Ulrich Scherping - autor moderného Loveckého zákona, rok 1939.



Rominter Heide ostal Göringovým najobľúbenejším lovným revírom. Zvláštna pozornosť sa venovala jeleňom. Jelene, ktoré nedosahovali v parohoch požadované parametre a tvar boli lovené a ostatné, napriek nedostatkom ku konci vojny, prikrmované. Dodnes tu ostal zachovaný genofond jeleňov - jeden z najlepších.

V Rominter Heide sa Göring zdržiaval veľmi často a pozýval sem na poľovačky a hostil mnohé významné osobnosti a svojich priateľov. Máme o tom presné údaje, keďže záznamy a denníky sa zachovali. Po fiasku pri Stalingrade sa Göring prakticky viacmenej už venuje iba svojim záľubám - loveckej vášni, umeleckým zbierkam a veľa cestuje.

Göring popri strelných zbraniach a lukoch vyznával ako tradicionalista metódy lovu starých Germánov. Mal v obľube lov na diviaka s oštepom, ktorý bol vyhotovený v tradičnom germánskom prevedení.



V januári 1943 k oslave svojej 50-tky Göring zorganizoval v Rominter Heide slávnostný lov. Dostal vtedy množstvo cenných darov, z ktorých budí úžas 2.400 kusový porcelánový servis s loveckými motívmi. Poľovnícke združenie mu vtedy odovzdalo trofej zo striebra. Göring bol úbohý v mnohých veciach, ale v oblasti lovu, bol posledným veľkým tradičným lovcom, ktorý sa, napriek svojej hmotnosti, hodiny a hodiny namáhavo predieral lesom a stopoval zver. Číhanie z posedu príliš neuznával. Celý rituál lovu chápal a prezentoval ako prejav mužnosti a spolunáležitosti loveckého bratstva. Prezentácia trofejí, odovzdávanie cien a hostiny boli súčasťou veľkolepej parády v duchu starých panovníkov. Zo strelných zbraní mal v obľube guľové dvojáky v kalibru 8 x 75 RS. Göring tento kaliber popisoval, že je pre loveckých labužníkov.

Zaujímavá je aj snaha nacistov vrátiť do nemeckých lesov pôvodné vyhynuté druhy zvierat. Ešte pred nástupom nacistov k moci začali dvaja bratia zoológovia - Hans a Lutz Heckovci (neskôr riaditelia ZOO v Mníchove a Berlíne) v rámci svojho súkromného projektu pokusy o vyšľachtenie pôvodných vyhynutých druhov - divokého pratura (predka zubra), ktorý vyhynul v 17. storočí a tarpana - divokého predka koňa, ktorý vyhynul v 19. storočí. Nacisti sa nadchli myšlienkou navrátiť tieto druhy do germánskych lesov a bratov začali podporovať. Göring si ich zobral pod patronát a finančne ich dotoval. Bratia teda pokračovali v chovných programoch, v ktorých krížili primitívne hovädzie kravy z Korziky s bojovým plemenom býkov zo Španielska alebo maďarské stepné plemeno s anglickým. Verili, že genofond týchto plemien má v sebe gény starého druhu. Po 14 rokoch práce sa zviera, ktoré bratia Heckovci pokladali za pratura, slávnostne vypustilo do voľnej prírody v Bielovežskom pralese. Göring bol nadšený. Vedci ale dnes hovoria, že takýmto šľachtením sa Heckovcom podarilo vyšľachtiť iba ďalší normálny dobytok. Síce agresívny a mohutný, ale nič iné dosiahnuť nemohli.

Nie je celkom jasné, čo sa potom s týmito zvieratami stalo. Údajne prežili vojnu, ale niektoré boli vybité nacistami na ústupe, aby nepadli do rúk Rusom. Iná verzia zasa hovorí, že žiadne z týchto zvierat vojnu neprežilo a že ich vybili Sovieti.

Lutz Heck vľavo, Göring vpravo nad mapou Bielovežského pralesa.



Göring naposledy navštívil Rominter Heide 16.10.1944. Pred príchodom Sovietskej armády dal príkaz vypáliť svoje lovecké sídlo do základov, takže dnes na tomto mieste nájdeme len ruiny.

Zdroje:
Schama S.: Krajina a pamäť, Argo 2007.
http://www.worldfuturefund.org/wffmaste ... rights.htm
http://www.biography.com/people/hermann ... ring-37281
https://en.wikipedia.org/wiki/Animal_we ... zi_Germany
https://www.hs-nb.de/fileadmin/ProfMita ... ges_01.pdf
http://tavernkeepers.com/part-v-the-naz ... -movement/
http://www.germaniainternational.com/hunting8.html
http://metro.co.uk/2014/06/18/hitlers-j ... e-4765740/

Ďalšie fotografie:

Pohár, ktorý darovalo Poľovnícke združenie Göringovi k 50-tke.



Zbraň z aukcie, ktorá mala patriť Göringovi.



Medaila.



Göring s trofejou, po love a na poľovačke.

Stuka píše: Nacisti mali vždy snahu obnoviť svoje lesy späť do ich pôvodnej stredovekej krásy. Nacistická ideológia chápala les a jeho obyvateľov ako germánsku svätyňu a zdroj energie pre vyvolenú rasu. Heinrich Himmler sa zaoberal významom lesa a stromu v rovine árijsko-nemeckej intelektuálnej a kultúrnej histórii.
Nacistická politika o ochrane prírody a zvierat začala ešte v období, keď neboli nacisti pri moci. Už v 1927 zástupca nacistov v Reichstagu navrhoval opatrenia proti týraniu zvierat a zákaz košer pravidiel v mäsiarstve. V roku 1931 nacisti navrhli zákon o zákaze pokusoch na zvieratách vo výskume (vivisekcia) - vtedy ale ešte ostalo len pri návrhu.

Je sice chválihodné, že se nacisté štítili experimentů na zvířeatech, ale plně si to vynahradili na lidech. Asi nemá smysl popisovat, co dělali se zajatci, nepohodlnými lidmi, ale je třeba zmínit, že stejně bláhově, jako se snažili z krávy udělat pratura, chtěli povznést a znovuvytvořit i vlastní národ. Místo pratura vznikla jen velká naštvaná kráva a z programu Lebensborn vznikly jen uzlíčky nervů obtížně se integrující do lidské společnosti. Paralel je zde dost - pavědy bujely ve všech odvětvích. Díky tehdejší znalostem o genetece to ani jinak dopadnout nemohlo.

Pozoruhodný je i mýtus o středověkkých lesích, těch je totiž v současnosti mnohem víc než tehdy (lesní porosty se začaly ve velkém obnovovat v druhé polovině 19.století). tedy další mýtus inspirovaný "rádoby historií"

Hermann Göring patrně měl jednu část své osobnosti, kdy působil jako milý strýček Hermann, letecký hrdina z Velké Války, účastnil se pivních slavností, společné lovy, rozdával bombóny dětem, chránil zvířátka a celkově působil takovým domáckým, bodrým, lidovým dojmem. Zvlášť oproti strohému a uzavřenému Himmlerovi a jiným vysoce postaveným členům NASDAP (a Hitlerovi). Když řekneme A, měli bychom říct i B. Když pominu jeho závislost na drogách (přeci jen dost odlišná od té u Hitlera, z pozdější doby), jako ministr obchodu si nahrabal velké bohatství, když byl odstaven, zaměřil se na svoji vášeň - umění, kdy si bral co se mu líbilo (ne jen od židů). Vše shromaždoval ve svém opulentním sídle Karinhall, které bylo poněkud přehnané i pro jiné nacistické vůdce. Göering vlastně ani nebyl nacista - dost možná oportunista, užíval si ale moc a využíval lidi (známý je výrok "Já určuji kdo je žid" - což mohl být kdokoliv kdo se mu znelíbil, nebo naopak). Zneužíval svého neomezeného vlivu a postavení i na úkor celého národa.
Vychloubačný, tlustý pozér - rozhodně ne hodný strýček, který má rád zvířátka

Obdobně by se daly rozebrat i ostatní nacistické špičky - ono zmiňování jen "pěkné" stránky jejich Já je poněkud zavádějící, matoucí a škodlivé.
Zkrátka nic víc než jen tehdejší nacionálně socialistická propaganda

Rase,absolutni souhlas

Reichjägermeister chodil lovit aj na Slovensko. http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=s ... &mm=1&vd=1

Zajímavé čtení o milé a přínosné stránce jednoho člověka, odsouzeného válečného zločince. Pro mě to je zajímavé, ale plně souhlasím s tím, že tato stránka byla potlačena při jiných jednáních něčím co snad ani nejde nazvat.

Na jedné straně hodný strýček ronící slzy nad týraným pejskem - třeba ten zákon o ochraně zvířat vůbec není špatný.

Na straně druhé....proč se opakovat.

Děkuji za střízlivý příspěvek ze série článků o nepříliš známých aspektech Třetí říše. Podtrhuje to barvitost a překotnou progresivitu doby. Těším se na další téma.
Zaklínání o tom, kdo Goering byl, jak sloužil zlu, co ukradl atp. nechybí - to lze přece lehce najít a není potřeba to mít v článku s kontextem vrchního lovčího...

bat píše:Děkuji za střízlivý příspěvek ze série článků o nepříliš známých aspektech Třetí říše. Podtrhuje to barvitost a překotnou progresivitu doby. Těším se na další téma.
Zaklínání o tom, kdo Goering byl, jak sloužil zlu, co ukradl atp. nechybí - to lze přece lehce najít a není potřeba to mít v článku s kontextem vrchního lovčího...

Právě že to je potřeba pořád připomínat, jinak u lidí, kteří jsou líní dohledávat si informace, vznikne milná představa, že tihle lidé byli vlastně fajn.
Je obecně známé, že to je "válečný zločinec bla bla", ale proč to už nikdo neví, nebo po tom nepátrá. každého napadnou jen "židé". Problém ale je, že on se choval jako zločinec, nebo konkrétněj mafián (ologarcha), čímž škodil i celému státu. Tehdejší němci to povětšinou taky neviděli a nevěděli o tom. Viděli jen to pěkné, jeho mafiánské praktiky nevyplouvaly na povrch, nebo byly zamáznuty. Hermann Göring nepomáhal Německu a němcům, pomáhal jen sobě. Kdyby neměl vlivné přátele, neomezenou moc (podléhal jen Hitlerovi), a německo fungovalo alespoň trochu právně, tak měl být zavřený za korupci, zpronevěru státních peněz, neplatil clo za umělecké předměty atd. jeho chování bylo nelegální i z pohledu tehdejších říšských zákonů. V době, kdy se NSDAP chytala moci, tak i Hitler neplatil daně z příjmů a daly by se mu napařit různé postihy (byla toho spousta). Schválně vynechávám ony Göringovy Válečné zločiny, aby bylo vidět, jak se tito lidé chovali a ignorovali právní řád.
Göringovo chování vadilo i většině vlivných nacistů, Himmler ho nesnášel, ale měl jednoho mocného spojence, který nad ním držel ochranou hůl.

Göring se choval jako klasický bodrý bavorák. Chodil i na lokální společenské akce, byl členem různých spolků, chodil na Oktoberfesty, bavit se opravdu uměl a nechal se u toho fotit, natáčet a celkově uměl působit přívětivým dojmem. Rozdával dárky a jeho přízeň asi i byla příjemná... dokud ste ho nenaštvali (pak jste zmizeli a byli zmizelí)
Charisma měl. Jako pohodář působil i na americké vojáky, kteří jej strážili před popravou (Norimberský proces 1945-46).
Koncem války už i prostí němci prokoukli jeho slupku a dělali si z něj srandu - to už byla jeho moc silně omezená (ve prospěch Speera, Himmlera atd.)

Tak nějak mě napadá jistý milovník čápů a pand, na kterého předchozí příspěvek přesně platí. Tedy až na to mizení lidí, tak daleko naštěstí nejsme. Tady do hodiny zmizí jen tento příspěvek.

Děkuji za střízlivý příspěvek ze série článků o nepříliš známých aspektech Třetí říše. Podtrhuje to barvitost a překotnou progresivitu doby. Těším se na další téma.
Zaklínání o tom, kdo Goering byl, jak sloužil zlu, co ukradl atp. nechybí - to lze přece lehce najít a není potřeba to mít v článku s kontextem vrchního lovčího...

Vďaka za pochopenie. Išlo mi presne o toto - ukázať inú ešte stokrát neprežvatlanú tvár Tretej ríše, konkrétne aj Goringa.
O Goringovi toho bolo popísané veľa a som toho názoru, že to netreba stále opakovať. Chcela som ho ukázať z iného pohľadu, ktorý bežne nie je známy. Nemyslím si, že tým by mohlo dojsť k omylu, že by niekto zabudol na všetky články, knihy, filmy o Tretej ríši a urobil si podľa môjho článku predstavu, že Tretia ríša a jej predstavitelia boli vlastne v skutočnosti fajn.

Goring v oblasti poľovníctva a vzťahu k prírode a zvieratám, ale naozaj zlý nebol. To, že hocijaký človek preňho veľa neznamenal a bez problémov ho nechal zmiznúť a nad mŕtvym vlkom by si poplakal, to neskrýval. To bolo o ňom známe.
Rase má samozrejme v mnohých aspektoch pravdu , ale svojho času Goring nikomu nevadil - prakticky mnohým štátom a ich predstaviteľom (Britániu nevynímajúc). V rámci poľovačiek, debát o love, hostín, prezentáciách na Medzinárodnej výstave atď. (čiže pred vojnou) bol Goring s každým kamarát.

Samozrejme, že ako paralela k tomu, že nacisti prenasledovali a zabíjali ľudí a akých zverstiev sa dopustili - môj článok možno vyznieva na jednej strane nevhodne. Objektívne dodám, že napr. bez akýchkoľvek škrupúľ rozpustili nejaký spolok ochrany prírody len preto, že ho utvárali ľavičiarski zmýšľajúci, ktorých hneď poslali do koncentračného tábora. Takže aj tá ich ochrana prírody bola myslená viac aby zastrešila ich ideológiu a nie pre podstatu samotnú - tj. ochrana prírody. Lenže čo by od nich iné človek čakal? Mali svoje myslenie, svoje ciele, svoju ideológiu, svoj zámer a ich politika ich viedla (hlava nehlava). To, že ale prišli s modernými zákonmi o ochrane prírody, zvierat a love - to im už nikto nevezme.

Palo Satko- vďaka, super odkaz, nevedela som, že Goring bol aj na Slovensku, no ale vlastne je to logické, pretože veľa cestoval a všade hľadal miesta vhodné na poľovačku a zastrieľal si možno asi v každom sebe prístupnom lese. Odkaz hovorí pravdu aj v tom, že Goring síce presadil Lovecký zákon s prísnymi pravidlami, ale sám sa nie vždy nimi riadil. Ako najvyššia vrchnosť mal vo zvyku vybrať si pri niektorých poľovačkách aj taký kus, ktorý bolo treba pre genofond ponechať na žive a lesníci mu to zazlievali. Určite týmto svojím rozmarom ale neurobil veľa škody. Inak sa riadil tiež Loveckým zákonom.

Edit: Je aj všeobecne známe, že Hitler držal nad Goringom ochrannú ruku. Je to jeden z nostalgických aspektov Hitlerovej povahy, že tí kamaráti, ktorí s ním boli od začiatku a pomáhali mu v ťažkostiach, tých nedokázal neskôr hodiť len tak cez palubu.

Na další stranu to byl i rutinér moci který jako prvý spojil policejní a zpravodajskou agendu pod jednu střechu a založil v Prusku nechvalně proslulé Gestapo. To si tehdy nedovolil ani Himmler (ministr policie) do jeho převzetí a začlenění do SS i celostátního rozšíření.

No, ale to je podle mne norma, že jedinec je z vnějšího pohledu "složený" z vícero osobností.
Znám dost mediálně "nechvalně známých " osob a pokud se jeden nezaměří na detaily, bude s nimi velice spokojený, jaké má známé.
A takto zpracovaný pohled na tak profláknutou osobu, není špatné počteníčko.
Aspoň je vidět, že nežil jen politikou a prací na budování reichu.

Po Stalingrade už boli preňho jeho záľuby prvoradé alebo ich dosť výrazne uprednostňoval, keďže bol čoraz viac odstavený na vedľajšiu koľaj.

Stuka píše:Po Stalingrade už boli preňho jeho záľuby prvoradé alebo ich dosť výrazne uprednostňoval, keďže bol čoraz viac odstavený na vedľajšiu koľaj.

Já bych řekl dříve. Již se dost bránil předat funkci Pruského ministra policie Himmlerovi v Luftwaffe jeho význam zřetelně poklesl po prohrané bitvě o Británii a sebevraždě Udeta a jinak mezi naci hlavouny po povýšení A. Speera na Ministra zbrojního průmyslu i když byl stále titulován jako Naci II.

Áno, k zhoršeniu ich vzťahov došlo asi už po Mníchove.

Dodám takú malú zaujímavosť. Nacisti údajne pokladali psov za skoro rovnako inteligentných ako ľudí. Na prvý pohľad pre niekoho zasa paveda. Vedci sa ale úplne vážne zaoberajú výskumom, čo je to inteligencia, ako ju klasifikovať, aká je inteligencia zvierat, či ľudská klasifikácia inteligencie je naozaj správna, či iba nám nie je prispôsobená, či jej kritériá nie sú zavádzajúce a pre nás - ako pánov tvorstva síce vyhovujúce, ale možno sú aj iné kritéria - rovnako dôležité ak nie dôležitejšie, ktoré opomíname alebo im nie sme schopní porozumieť v širšom kontexte. Či nie je možné, ak by nás mimozemšťania navštívili, že by sa najprv obrátili napr. na delfíny.

Rase píše: Právě že to je potřeba pořád připomínat, jinak u lidí, kteří jsou líní dohledávat si informace, vznikne milná představa, že tihle lidé byli vlastně fajn...
...Charisma měl. Jako pohodář působil i na americké vojáky, kteří jej strážili před popravou (Norimberský proces 1945-46).
Koncem války už i prostí němci prokoukli jeho slupku a dělali si z něj srandu - to už byla jeho moc silně omezená (ve prospěch Speera, Himmlera atd.)

Rase: No, fajn rozhodně nebyl. To asi nikdo z německých pohlavárů té doby - kdo nebyl nacista nebo alespoň bezskrupulózní parchant s nacisty spolupracující, ten se tehdy na kapitánském můstku neudržel. Jenže... On asi žádný člověk na světě není absolutně černý nebo bílý. Ani Matka Tereza nebyla. Pár věcí, které vzešly z jeho hlavy a úřadu bylo dobrých a fungují dodnes, dá se říci, že s ohledem na dobu svého vzniku byly nadčasové. Samozřejmě to nemá a nemůže mít vliv na celkový dopad tohoto člověka na historii a válečné i mimoválečné dění, jenže říci šmahem "to vymyslel nácek, to je špatné" je asi stejně krátkozraké a omezené jako tvrdit "tohle je špatné, protože to je od Židů".
Mám na mysli například tzv. "košer porážku" - nesmí při ní téci krev, takže býci se usmrcují tak, že se jim zavede do hrtanu pancéřová hadice a kompresorem se jim vhání vzduch do plic tak dlouho, až jim plíce prasknou. Dovedete si představit, v jaké hrůze a bolestech zvíře umírá??? Kdybyste tohle dělali doma, zavřou vás, až budete černí - ale Židé to mají "z náboženských důvodů" povolené... Tak se ptám, oč jsme dneska dál po právní, společenské i morální stránce. Měříme dvojím metrem a abychom nebyli považováni za antisemity, zavíráme oči před systematickým týráním zvířat.

Dlouhé roky se věnuji zbraním a střelbě. Na lov ale nechodím - příčí se mi zabíjení ze sportu. Mám takovou zásadu: Zabij jen to, co tě živé ohrožuje, nebo co mrtvé potřebuješ, abys žil. Zabij rychle, milosrdně a netýrej to. Ne, ani Hermann Göring, ani kterýkoli z nacistů mi sympatický není - to jen zvířata mám radši než většinu lidí. Tož asi tak.



Stuka: Dodám takú malú zaujímavosť. Nacisti údajne pokladali psov za skoro rovnako inteligentných ako ľudí. Na prvý pohľad pre niekoho zasa paveda. Vedci sa ale úplne vážne zaoberajú výskumom, čo je to inteligencia, ako ju klasifikovať, aká je inteligencia zvierat, či ľudská klasifikácia inteligencie je naozaj správna, či iba nám nie je prispôsobená, či jej kritériá nie sú zavádzajúce a pre nás - ako pánov tvorstva síce vyhovujúce, ale možno sú aj iné kritéria - rovnako dôležité ak nie dôležitejšie, ktoré opomíname alebo im nie sme schopní porozumieť v širšom kontexte. Či nie je možné, ak by nás mimozemšťania navštívili, že by sa najprv obrátili napr. na delfíny.

My lidé jsme zvyklí posuzovat inteligenci podle schopnosti verbální komunikace. Kdo se vyjadřuje ztěžka a neobratně, bývá považován za hloupého a v inteligenčních testech obvykle propadá. Zvířata mluvit neumějí, proto se /podle mne mylně/ považujeme za inteligentnější než ona. Ale... Zvířata mají spoustu schopností, které jsme my lidé nikdy neměli nebo je dávno ztratili. Včetně schopností komunikačních - jenže komunikují neverbálně... O tom, jak složitě a jakými prostředky se dorozumívají tak běžná a dávno známá zvířata, jako jsou "obyčejné" kočky, máme jen okrajovou a matnou představu. Ale klidně se považujeme za vrchol evoluce.

Ja viem o košer porážke trocha niečo iné. Práveže pri nej musí tiecť krv, pretože Žid nesmie konzumovať krv. Všetka musí vytiecť a tu sa dostávame k nehumánnemu prístupu. Zviera nesmie byť pred porážkou omráčené, takže prežíva stres (každé zviera vycíti príchod smrti), musí sa zvaliť na zem, spútať, zavesiť dolu hlavou a potom sa mu musí ostrým nožom urobiť rýchlo rez cez krčnú tepnu. Aby ale všetka krv vytiekla, musí ešte po reze zviera žiť, aby srdce vytlačilo všetku krv. Potom sa ešte jeho mäso máča v slanej vode, aby z mäsa odstránila zvyšky krvi.

Takže niekde je košer porážka úplne zakázaná, napr. v Škandinávii - ako nehumánna. Niekde sa vydáva iba Židom k nej povolenie. Moderní Židia sa už dnes radšej vzdajú košer mäsa aj z dôvodu, že nesúhlasia so spôsobom zabitia zvieraťa. Ide o starý náboženský rituál, ktorý praktikujú najmä ortodoxní Židia. Keď sa nad ním ale zamyslíme ,je vlastne o ničom, nakoľko je otázne, či všetka krv sa naozaj týmto rituálom odstráni a ak nie (a predpoklad je, že niečo vždy v mäse ostane) tak či tak Žid potom prežuje kúsok duše z mŕtveho zvieraťa (pretože verí, že v krvi sídli duša).

K tej inteligencii: ako si napísal - súhlasím a pekne si to napísal. Zvieratá majú svoje schopnosti, svoj spôsob komunikácie, svoje zvyky atď. Pokiaľ by mimozemšťan posudzoval inteligenciu podľa toho, ako ktorý tvor na Zemi žije v súlade s prírodou, so svojim prostredím, ako ho využíva, ničí alebo naopak je jeho normálnou a prospešnou súčasťou, tak by myslím človeku priradil nízke IQ. Taktiež ak by mimozemšťan posudzoval inteligenciu podľa schopnosti prežitia v prostredí (nahého človeka by bez ničoho hodil do džungle), tak by mu nepriradil žiadne výnimočné vysoké IQ, ale asi len priemerné. Je otázne, či schopnosť počítať, chápať väzby vo vesmíre, maľovať, skladať hudbu, vyvíjať techniku atď. je zásadná kategória IQ - ako si to myslíme my.

Čo sa týka lovu, v tom sa tiež zhodneme. Zabiť zviera by som dokázala len v sebaobrane alebo potom v podmienkach, kde by lov znamenal moje prežitie , čo nie je v rozpore s prírodou.

A ešte k tej verbálnej komunikácii doplním - výskum zvierat len teraz v tejto dobe prichádza na to, že mnohé zvieratá majú pomerne zložitú verbálnu komunikáciu. O delfínoch a veľrybách to vieme už dávnejšie. Napr. delfíny si dávajú mená a aj volajú na seba menami. To len ale približujem ich IQ k nášmu poňatiu IQ. To, že používajú konkrétne volanie pre daného jedinca je len zlomok toho, čo používajú. My máme k dispozícii - na rozdiel od delfínov - iba to verbálne volanie. Nie sme schopní ho skĺbiť s inou formou komunikácie a keď aj áno, tak len málo (niečo málo z neverbálnej registrujeme). Keby sme dokázali komunikovať tak ako zvieratá, na svete by bolo menej revu, hluku a menej klamstva a vzťahy medzi ľuďmi by sa rapídne zlepšili.

Děkuju za zajímavý článek o přivrácené (asi jako antonymum k odvrácené) tváři Göringa. Byl lov zvěře populární zábavou u nacistických pohlavárů? Měly i jiné osobnosti této éry své revíry?

Vypadá to, že oblast Rominter Heide byla v Německu značně oblíbená, kousek od místa, kde si postavil sídlo Göring, měl svůj lovecký zámeček císař Vilém II., naposledy jej navštívil v roce 1913 a za nějakých dvacet let lovu tam ulovil asi 300 jelenů. Po válce tento zámeček zůstal i nadále jeho soukromým majetkem (pozemek nikoliv), i když bylo jasné, že se tam Vilém už nevrátí. Když se o toto místo začal zajímat Göring, Vilém jej údajně v roce 1933 vykázal ze svého sídla a odmítl mu dovolit v něm přebývat a využívat ho. Göring si proto založil své sídlo o pár kilometrů dál.


Foto z Bundesarchivu - Vilém II. a jeho kořist (1898)

zavede do hrtanu pancéřová hadice a kompresorem se jim vhání vzduch do plic tak dlouho, až jim plíce prasknou

No mám takový pocit, že tento blud vznikl z dříve užívaného způsobu zbavení zvířete kůže absolutně bez proříznutí.
Poražené krávě ( třeba) se udělala malá dirka do kůže nad kopytem a hadičkou se mezi kůži a svalstvo vtlačil stlačený vzduch ten oddělil kůži a na odřezání zbyly jen kožní vazy.
Na středním a blízkém východě se tento způsob používá i v současné době, kdy pro stažení ovce, kozy není zapotřebí kompresor ale jde to udělat velice rychle na vlastí plíce a hubu.
Časově tento způsob je proti klasickému stahování vynikající, kůže se nemá jak poškodit a jde to lehce ( rukama se po těle honí vzduch. bublina).
Mě to naučil jeden kluk z Afganistánu.

Ljubov, vďaka za zaujímavé doplnenie.
Pokiaľ viem, tak Himmler chcel lov zvierat zakázať úplne. A Hitler - to už som písala - tomu sa lov hnusil. Ostatní - nacistickí pohlavári, generáli, podnikatelia, veľvyslanci atď., neviem takto povedať, ktorý z nich najčastejšie chodil s G. na poľovačky a či mali v Nemecku svoje revíry.

Ten zámoček Wilhelma II. Jagdschloss Rominten - tuším v ňom G. jednu noc prespal a utrum.

Práve si mi dopomohla k spresneniu (pretože som znova zagúglila) nad ktorým som trávila veľa času pri písaní článku, a ktoré ma miatlo, pretože v rôznych zdrojoch sa nesprávne uvádza meno revíru raz Rominter a inokedy Rominten a tak som sa radšej uchýlila k nemeckému celému názvu Rominter Heide. Koncovka - r je kvôli skloňovaniu - to som pochopila ale až teraz som pochopila, že ak by som to nechcela spojiť s Heide tak použijem len Rominten. Ale to by asi nebolo celkom správne a ani sa to asi nepoužívalo, preto radšej Rominter Heide. Pretože pod heslom Rominten nájdeš práve buď lovecký zámok Wilhelma II. alebo lovecké sídlo Goringa. No a to ma vedie k tomu, čo som chcela povedať na začiatku , že musím opraviť v článku názov loveckého sídla Goringa. On mal totižto iba v pláne nazvať ho Emmahall, ale nakoniec to neurobil a lovecké sídlo bolo známe pod menom "Reichsjägerhof Rominten" . Napriek tomu ma ospravedlňuje aspoň to, že niektoré zdroje veselo označujú jeho sídlo ako Emmahall. Uf.

Kolega Hessler: Stuka má naprosto pravdu. Kde jsi tu šílenost, či spíše úplnou blbost s kompresorem sebral? A jelikož máme v Evropě multi kulti tak věz, že to není jen problém víry Židů.

Islám kromě pravidel, co smí muslim konzumovat, také určuje, jakým způsobem má být jídlo připraveno. S tím je i spojena rituální porážka, v islámu nazývaná dhabíha. Zvíře by při ní mělo být položeno na zem směrem ke Kábě a zabito podříznutím hrdla, a to jedním tahem nože, při kterém dojde k přetnutí tepny, jež zásobuje mozek krví. Po podříznutí pak zvíře v některých případech může být pověšeno za zadní nohy kvůli důslednému vykrvácení (krev je pro muslimy nečistá). V případě, že dojde k usmrcení zvířete jinak než podříznutím, či pokud zvíře uhyne před vykrvácením, je maso považováno za znehodnocené.

Způsob porážky je předmětem diskusí mezi některými věřícími a ochránci práv zvířat. Zvíře je v některých případech dhabíhy zabíjeno bez omráčení. Existuje tak diskuse, zdali porážka bez omráčení nevede ke zbytečnému utrpení zvířete. Ačkoli je v České republice uzákoněno, že zvířata smějí být zabíjena pouze po předchozím omráčení, byla muslimům a židům z náboženských důvodů udělena výjimka z tohoto zákona. A aby to bylo úplně dokonalé, muslim může konzumovat židovskou košer stravu s některými výjimkami.

Já bych jakékoliv výjimky zakázal. Nedávno jsem viděl halal kuřata v Albertovi a strašně rád bych věděl jak byla utracena.

Mě se článek líbí z toho důvodu, že jsem ani netušil že zákony a ještě takto sofistikované na ochranu zvířat existovaly nebo měli existovat už v daném čase. Druhou stránku osobnosti říšského maršála nijak netají a jelikož je obecně známa, neškodí se dovědět něco dalšího. Pro mě je to zajímavý doplněk.

Ljubov: většina papalášů dané doby střílela po lesích, pampách, prériích a nevim kde všude ještě, jako šílená. U nás to byl taky kde kdo. Největší zabiják zvířat o kterém vím byl Ferdinad ď Este - 140 000 ulovených zvířat po celém světě.

EDIT: v tomto duchu bych prosil dál nepokračovat, zůstaňme u HG a jeho mysliveckých aktivit a věcí tím spojených.