Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Moderátor: Rase

Odpovědět
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Příspěvek od Rase »

Mannlicher.jpg

Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Konstrukce samonabíjecích a samočinných pušek
z dílny Ferdinanda Karla Adolfa Josefa rytíře z Mannlicherů


Šéfkonstruktér společnosti OEWG (Österreichische Waffenfabriks-Gesellschaft) ve Steyru, světoznámý Ferdinand Mannlicher (1848-1904) se na počátku své kariéry zabýval náhradou zastaralých pěchotních pušek Werndl a jejich potencionální přestavbou. Tato práce vyústila v pokusnou pušku M1885, která byla předchůdcem světoznámé opakovací pušky M1895. V této době, ale mladý Mannlicher (nebylo mu ani třicet let) experimentoval i s mnohem inovativnější konstrukcí, kterou byla samonabíjecí puška – zkráceně Handmitrailleuse M1885 (doslova lehký ruční kulomet). Na této zbrani pracoval celkem dva roky, od roku 1883. Na začátku ještě zmíním, že tato zbraň nesmí být zaměňována s již zmíněnou opakovací puškou M1885. Tato nová pokroková zbraň využívá zpětného rázu při výstřelu (o 32 mm), kdy rychle dojde k odemčení závěru, vyhození prázdné nábojnice, napnutí pružiny úderníku a vsunutí nového náboje do nábojové komory. Načež je závěr uzamčen a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. Samonabíjecí cyklus funguje na principu odběru prachových (spalných) plynů z hlavně. Tyto pušky umožňují na jedno stisknutí spouště pouze jeden výstřel. Krom poloautomatické (samonabíjecí) verze, Mannlicher pracoval i na verzi plně automatické (samočinné pušce), díky čemuž se tato zbraň řadí mezi první lehké ruční kulomety.

Automatisches Repetier-Gewehr mit rückgehenden Lauf und aufsteckbaren Magazin M1885

Typ konstrukce je podobný poloautomatické samonabíjecí pušce. Rozdíl je pouze v tom, že je schopna střílet dávkami, což poloautomatická samonabíjecí puška nedokáže. Největší slabinou byla konstrukce tehdejších nábojů, jelikož byly plněny černým prachem, který po každém výstřelu znečišťoval zbraň, která se tak rychle zanášela spalinami a usazeninami. Tento problém se podařilo vyřešit až se zavedením bezdýmného střelného prachu, o několik let později, který byl ve srovnání s černým prachem mnohem výkonnější. To umožnilo značně zmenšit rozměry a snížit hmotnost nábojů a přitom zlepšit jejich balistické vlastnosti. Jak již ale zmíněno, tyto nové náboje měly teprve vzniknout a tak Mannlicher musel použít nevhodný náboj ráže 11 mm (11x58R Werndl), plněný černým prachem. Kupříkladu německá armáda zavedla moderní náboj 8x57JS, se zahrocenou střelou a výrazně zlepšenými balistickými vlastnostmi až v roce 1903 (rok před Mannlicherovou smrtí. Rakousko-uherská armáda sice přešla na náboj 8x50R Mannlicher, ale zahrocenou střelu měl až poválečný náboj 8×56R, který zavedla rakouská armáda až v roce 1930.
Velice typickým prvkem pro Mannlicherovu samočinnou pušku, je netradiční zásobník, který je umístěn po levé horní straně osy zbraně. Zásobník se tak velice podobá těžkému kulometu Salvator-Dormus, který vyráběla plzeňská Škodovka pod označením M1893. Náboje byly podávány ze shora pomocí gravitace, tedy nebyly vtlačovány pružinou, což je dost netradiční, krkolomné řešení, ale nejednalo se o neřešitelný problém. Tak jako u kulometu Škoda M.93, by bylo možno i Mannlicherův ruční kulomet, osadit nábojovým pásem nebo i zásobníkem jako u lehkého kulometu Madsen 1910. Omezila by se tak poruchovost zbraně a její zasekávání, v důsledku vniknutí nečistot do nábojové komory, což byl problém všech zbraní, nabíjených jen pomocí gravitace, kdy byla nábojová komora otevřená. Zajímavá je i konstrukce samotné zbraně, která se již nedržela jako puška s klasickou pažbou, ale pravá ruka držela pistolovou rukojeť, jako u pozdějších kulometů (MG-34), která byla umístěna pod ramenní opěrkou. Zbraň tak opticky připomíná spíš pozdější protitankové pušky. Dalším zjevným problémem byla absence opěrky hlavně, nebo dvojnožky, která by umožňovala zbraň zapřít o zem a vést přesnější palbu, což je samočinných pušek dost důležité. V plně automatické variantě by patrně chybělo i chlazení hlavně, která by se při vytrvalejší střelbě poškozovala a žár by znemožňoval řádné fungování zbraně, zasekávání nábojnic atd. Alternatiou by pak byla možnost výměny celé hlavně, ale toto řešení byla až mnohem pozdější konstrukce. Možná se zdá, že vad bylo příliš, ale je třeba si uvědomit, že v této době byly všechny konstrukce zbraní ještě ve velice rané formě a měly daleko k dnešním konstrukcím. Stále zde ještě bylo cítit ono tajemno z neznáma, kdy vznikaly nejroztodivnější konstrukce, nespoutané pozdějšími konvencemi a technickými omezeními. Mannlicherova cesta ale nebyla slepou uličkou, jak by se mohlo zdát. Obecně vzato, na obdobném principu později vznikly kulomety Browning 1917/1919, samonabíjecí pušky M2 a mnoha dalších zbraní, Mannlicher tedy udal správný směr pro pozdější vývoj. Mannlicher využil systému použitého u samočinné pušky M1885, i u pozdějších konstrukcí. Konkrétně samonabíjecí pušky M1890 (Automatisches Repetier-Gewehr mit angebohrtem Lauf M1900), M1891 (Automatisches Repetier-Gewehr mit rückgehenden Lauf und Packetlandung M.91), která již měla jednořadý zásobník ve spodní polovině zbraně, byť poměrně daleko od lulčíku. Na ni později navázala modernizovaná zbraň známá jako M1893. Ani těmto návrhům se nedostalo existence a zůstaly jen u návrhů. Důvod byl prostý, na samém konci 19.století, nedosahoval ocelářský průmysl takové úrovně, který by umožnila vznik a větší rozšíření těchto zbraní. Mannlicher zde také narážel na klasický problém, který jej pronásledoval až do smrti, a to nedostatečnou kvalitou munice, které ještě nebyla na dostatečné úrovni, aby umožnila zavedení těchto zbraní.

mann1885parts.jpg

1 – konstrukce závěru a detail kliky závěru
2 – konstrukce závěru a detail na zajišťovací jazýčky
3 - podavač
4 - horní spoušťový plát
5 - uzamykací kleště
6 – pružina podavače
7 - montáž spouště
8 – hlava úderníku
9 - držák zásobníku
10 - napínací díl úderníku
11 - záchyt kohoutku
12 - vyhazovač
13 – pružina spouště
14 – detail hlavně
15 - zásobník


Zdroj:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=92& ... 94#p236994
Mannlicher Rifles and Pistols - Walter H.B. Smith (Pennsylvania, 1947)
https://www.forgottenweapons.com/mannli ... uto-rifle/
http://milpas.cc/rifles/ZFiles/Bolt%20A ... %20bio.htm
http://www.forgottenweapons.com/mannlic ... ing-rifle/

mannlicher_m1885_semi_rifle_genl_arrangement-1024x501.jpg
mannlicher_m1885_semi_rifle-1024x531.jpg
mannlicher_m1885_semi_rifle_2-1024x499.jpg
mannlicher.JPG
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Příspěvek od Zemakt »

A já bych snad mohl pouze dodat, že náboj 11x58R M1886 dosahoval 490m/s při 2 881J . Kdežto první 8x50R M1888 530m/s při 2 219J.

Jinak co se týče toho lehkého kulometu, valim oči na pažbou. Opravdu vizionář, dát tomu nožičky tak je to nadčasová konstrukce jako hrom.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12903
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Příspěvek od Rase »

Když si vezmeme, jak podivný byl kulomet Salvator-Dormus, zavedený o pár let po tomto návrhu (vyrobený asi jen v pár kusech), který měl obdobné horní plnění náboji atd. tak se ona pararela opravdu nedá přehlédnout (udělám o něm článek). Přeci jen i tohle divné řešení (systém nabíjení) se podařilo zcivilizovat do podoby standardního kulometu. I u Mannlicherovy Handmitrailleusy, by šlo provést obdobnou úpravu (bylo by to nezbytně nutné jako u zmíněného kulometu), výsledek by se ale okamžitě projevil v použitelnosti této zbraně. Problém vidím v chlazení hlavně, když si nebudeme nic nalhávat (R-U bylo dost konzervativní), tak by to byl chladící válec na vodu, podobný jako u Standschützen Hellriegel M1915 ( http://palba.cz/viewtopic.php?f=211&t=7088 ). Tady je srovnání také zajimavé, jelikož Mannlicher vytvořil před 30ti lety lehký ruční kulomet, který byl v základu mnohem dál než tento výtvor. U toho je krásně vidět, jakým byl Mannlicher vizionářem a jak moc předběhl svoji dobu (i v rámci historie zbrojařství v R-U, obecně). Opěrka by byla asi problém, tu historie tehdy ještě neznala a střílet volně z ruky by schopnosti zbraně hodně srážely. Osadit ji na těžkou lafetu by bylo taky nereálné - přeci jen tehdejší kulomety měly hodně krkolomné usazení (lafeta z děla pro kulomet ještě nebyla úplně out). Tvar pažby je opravdu neuvěřitelný

ps. schválně používám i tehdy archaické označení Handmitrailleuse, krom toho že je tak opravdu označován, tak připomíná francouzský kanónový kulomet Mitrailleuse, což krásně vystihuje český název "kartáčovnice", německy Kugelspritze. A je to nebezpečně sexy :D
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Martin Hessler
poručík
poručík
Příspěvky: 715
Registrován: 12/5/2009, 16:49
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Příspěvek od Martin Hessler »

Ferdinand von Mannlicher experimentoval s gravitačním zásobníkem ("násypkou") i u svých raných návrhů vojenských opakovaček s přímotažným závěrem, ale neměl s nimi úspěch. Řešení se zdálo lákavě jednoduché, ale gravitační zásobovací zařízení nechránilo střelivo před znečištěním, ztrátou (při běhu, plížení nebo boji bodákem mohly náboje vypadnout), násypka trčící nahoru z pouzdra závěru nebyla zrovna kompaktní a navíc komplikovala konstrukci mířidel. Co hůře, puška nefungovala v jakékoli poloze. Prostě, určitou dobu se tohle řešení vyskytovalo, ale šlo o slepou uličku vývoje.
Ostatně i kulomety M93 (Salvator-Dormus) vybavené tímto typem zásobovacího zařízení byly armádou nakoupeny výhradně pro statické použití. Instalovaly se do stálých fortifikačních systémů a omezeně do obrněných vlaků.
Neexistují žádné zoufalé situace. Existují pouze zoufalí lidé. /Heinz W. Guderian/
vodouch
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 934
Registrován: 15/1/2008, 23:15
Bydliště: Praha

Re: Handmitrailleuse Mannlicher M1885

Příspěvek od vodouch »

Rase píše:ps. schválně používám i tehdy archaické označení Handmitrailleuse, krom toho že je tak opravdu označován, tak připomíná francouzský kanónový kulomet Mitrailleuse, což krásně vystihuje český název "kartáčovnice", německy Kugelspritze. A je to nebezpečně sexy :D
Spojení kanónový kulomet je strašně krásné; oni už Francouzi tu věc nazývali taky cannon à balles.
A Bulhaři jejího následovníka titulují kartěčnica.
Obrázek
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“