Hříbek v bojovém postavení
Napsal: 6/8/2016, 23:03
U Hříbku
Při jedné ze svých cest po Jeseníkách jsem nalezl velice zajímavé místo,které se váže k naší vojenské historii v oněch pohnutých předmnichovských dnech roku 1938.Toto místo se nachází v jedné zatáčce silnice č.453 ve směru Rejvíz-Dolní Údolí-Horní Údolí.Je to vlastně kousek od města Zlaté Hory.Toto místo leží v zatáčce a je zajímavé tím,že to je vlastně odpočívadlo.Je v nádherném místě s krásným výhledem.Říká se mu odpočívadlo U Hříbku,podle tvaru v jakém byl postaven.Historie tohoto místa spadá asi do let 1926-1927,kdy byla vybudována nová silnice spojující město Jeseník a Zlaté hory a zřejmě v té době byl postaven i Hříbek jako odpočívadlo pro turisty.Ten dnešní Hříbek je pouze replika toho původního,jelikož ten v poválečné době zchátral a nový byl postaven a otevřen až v roce 2008 díky Klubu přátel Zlatých Hor.
Hříbek za První republiky...
a dnes, červenec 2016
Toto místo má i historický vojenský aspekt pro nás,jelikož kousek nad tou zatáčkou byli zakopáni českoslovenští vojáci,kteří bránili Československou republiku.Konkrétně se jednalo o vojáky z Hraničářského praporu 7 , z velitelstvím ve Frývaldově-což je dnes město Jeseník.Toto místo bylo vybráno z toho důvodu,že z něj byl dobrý výhled na Ondřejovické údolí a Zlaté Hory směrem k tehdejší německé hranici.V zatáčce nad Hříbkem byly vykopány zákopy a palebná postavení pro kulomety.Samotný Hříbek pro vojáky sloužil jako odpočívadlo,dokonce si myslím že tam i vařili a myli se,jelikož kousek od něho je pramen odkud tryskala voda.Co se týče k vojenské historii tohoto místa,tak jsem nikde nic moc nenašel.Proto budu citovat tabulku,která je u odpočívadla nainstalována.
ODPOČÍVADLO U HŘÍBKU V BOJOVÉM POSTAVENÍ
V době intenzivního německého odboje proti Československé republice roku 1938 se stalo odpočívadlo místem nepřátelských střetů,více z historických pramenů:
U odpočívadla zvaného Hříbek měla své předsunuté postavení smíšená jednotka 7.Hraničářského praporu s příslušníky SOS (Stráže Obrany Státu).Velením této jednotky byl pověřen poručík Macorek.Pan Viktor Švestka v sepsaných pamětech svého tchána Bedřich Bartla,který jako záložák střežil místo u Hříbku uvádí,že 26.prosince 1973,půl roku před svou smrtí,ho jeho tchán požádal ,aby ho zavezl do míst,kde sloužil za zářijové mobilizace jako záložník 7.Hraničářského praporu z Jeseníku."Jeli jsme z Jeseníku na Rejvíz.Dva kilometry za Rejvízem jsme zastavili na křižovatce silnic Dolní Údolí-Ondřejovice.Křižovatka je přivrácená k hranici a je z ní dokonalý výhled na Ondřejovické údolí,směr Zlaté Hory a hranici s Polskem(tehdy Německem).Oba nás překvapilo,že jsme našli okopy jejich družstva.Přikrčený člověk by se v nich schoval."Bylo jasné k poznání,kde byly napůl zakopány podsady stanů,kde měl stanoviště kulomet vz.26.Navíc byla výhoda ,že na vnitřní straně zatáčky byl dřevěný altán,ve kterém měli hlídku a připravovali si tam jídlo.Jako záložáci byli povoláni 15.9.1938.Od 19.září byli napadáni hlavně v noci sporadickou palbou,na kterou samozřejmě odpovídali.Dne 22.9.1938 při přestřelce smrtelně poranili německého ordnera.Druhý den sledovali ze svého stanoviště pohřeb.Němci se po pohřbu rozešli.Asi za hodinu začal útok henleinovců,který podporovaly dva těžké kulomety.Přesto si svoje postavení udrželi.Pak byly jen drobné přestřelky,které skončily 6.10.1938.Zajímavostí bylo,že velení praporu se snažilo,aby v jednom družstvu sloužili lidé z jedné vesnice.Na vedlejším stanovišti zase družstvo záložáků sousední vesnice.Šlo o to,že se jako sousedé poznali po hlase i podle charakteristických rysů chůze a pohybu.Dne 5.10.1938 byla tato jednotka stažena a den na to obsadil Wermacht celé Jesenicko.
Tak tolik říká informační tabulka u odpočívadla.Zde dokládám i ofocenou mapku,která tam je taky .V zatáčce jsem zastavil svou zafiru a od manželky jsem vzal rychle mobil a snažil se něco nafotit.Od zatáčky směrem nahoru na sever,kousek od odpočívadla jsem se chtěl podívat na zákopy a palebná postavení.Jenomže to tam bylo strašně zarostlé,dostal jsem se zhruba asi 3 metry do svahu.Nešlo se tam dostat,což mě mrzí.Proto musíte vzít zavděk onou ofocenou mapkou.
takhle to dopadlo.....,bylo to tak zralé na klíštata.
U odpočívadla je i pramen vody.Kdysi a není to zas tak dávno stříkal z takové trubky.Dnes už tam voda jen vytéká.Je to kouzelné místo.Jestli tam tudy někdy pojedete,odstavte auto a pokochejte se pohledem.Toto místo bylo opravdu stvořené i pro vojáky,jelikož je z něj krásně vidět směrem do vnitrozemí a jak jsem to měřil tak na tehdejší německé hranice to bylo od palebných pozic zhruba 3 kilometry vzdušnou čarou.Takže pro základnu místo jak stvořené.
Co se týče obránců,tak nevím vůbec nic.Hledal jsem a nic .Proto jenom uvedu základní info o Hraničářském praporu 7.
Tento prapor náležel pod 13.pěší brigádu,7.pěší divizi s velitelstvím v Olomouci.Jeho vznik se datuje k 15.lednu 1920.Velitelem praporu v letech 1921 až 1925 byl major Karel Menschik.Od listopadu roku 1936 byl velitelem podplukovník pěchoty M. Švarný.Dislokace praporu byla ve Frývaldově.
Hraničářský prapor 7 (SV - Frývaldov)
Vznik: 15. ledna 1920
- Velitel praporu: plk. pěch. Matěj Švarný (od 11. 1936)
velitelství praporu
hospodářská správa
pomocná četa
technická rota
1. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
2. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
3. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
kulometná rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
náhradní rota (STanoviště Velitele - Olomouc)
Tento prapor měl kromě technické a kulometné roty i tzv.Náhradní rotu,což byla rota doplňovací a výcviková.Tato rota však nebyla v Jeseníku,nýbrž v Olomouci.Kteří vojáci a z které roty či družstva bojovali proti ordnerům U Hříbku,tak to už je asi na historicích.Co se týká "Sosáků",kteří tam bojovali,tak o těch taky nic nevím.Někde jsem vyčetl,ale už si nemohu vzpomenout kde,že s tímto praporem se počítalo i do opevnění,ale nedošlo k tomu.
Rád přivítám jakékoliv informace k tomuto místu z oněch pohnutých dnů roku 38..
Jinak kousek od tohoto místa směrem na Rejvíz(kde je taky nádherně) ze v 50-tých letech zřítila polská stíhačka typu Jak 23,polský pilot myslím zahynul.To jen tak pro zajímavost. I když je tento článeček krátký,tak si myslím že si zaslouží své místo v této sekci.
Zdroje- mobil,informační tabule a turistický průvodce.
http://www.jdg.cz/?q=node/361
Tento článek je i na vojna.net.
Při jedné ze svých cest po Jeseníkách jsem nalezl velice zajímavé místo,které se váže k naší vojenské historii v oněch pohnutých předmnichovských dnech roku 1938.Toto místo se nachází v jedné zatáčce silnice č.453 ve směru Rejvíz-Dolní Údolí-Horní Údolí.Je to vlastně kousek od města Zlaté Hory.Toto místo leží v zatáčce a je zajímavé tím,že to je vlastně odpočívadlo.Je v nádherném místě s krásným výhledem.Říká se mu odpočívadlo U Hříbku,podle tvaru v jakém byl postaven.Historie tohoto místa spadá asi do let 1926-1927,kdy byla vybudována nová silnice spojující město Jeseník a Zlaté hory a zřejmě v té době byl postaven i Hříbek jako odpočívadlo pro turisty.Ten dnešní Hříbek je pouze replika toho původního,jelikož ten v poválečné době zchátral a nový byl postaven a otevřen až v roce 2008 díky Klubu přátel Zlatých Hor.
Hříbek za První republiky...
a dnes, červenec 2016
Toto místo má i historický vojenský aspekt pro nás,jelikož kousek nad tou zatáčkou byli zakopáni českoslovenští vojáci,kteří bránili Československou republiku.Konkrétně se jednalo o vojáky z Hraničářského praporu 7 , z velitelstvím ve Frývaldově-což je dnes město Jeseník.Toto místo bylo vybráno z toho důvodu,že z něj byl dobrý výhled na Ondřejovické údolí a Zlaté Hory směrem k tehdejší německé hranici.V zatáčce nad Hříbkem byly vykopány zákopy a palebná postavení pro kulomety.Samotný Hříbek pro vojáky sloužil jako odpočívadlo,dokonce si myslím že tam i vařili a myli se,jelikož kousek od něho je pramen odkud tryskala voda.Co se týče k vojenské historii tohoto místa,tak jsem nikde nic moc nenašel.Proto budu citovat tabulku,která je u odpočívadla nainstalována.
ODPOČÍVADLO U HŘÍBKU V BOJOVÉM POSTAVENÍ
V době intenzivního německého odboje proti Československé republice roku 1938 se stalo odpočívadlo místem nepřátelských střetů,více z historických pramenů:
U odpočívadla zvaného Hříbek měla své předsunuté postavení smíšená jednotka 7.Hraničářského praporu s příslušníky SOS (Stráže Obrany Státu).Velením této jednotky byl pověřen poručík Macorek.Pan Viktor Švestka v sepsaných pamětech svého tchána Bedřich Bartla,který jako záložák střežil místo u Hříbku uvádí,že 26.prosince 1973,půl roku před svou smrtí,ho jeho tchán požádal ,aby ho zavezl do míst,kde sloužil za zářijové mobilizace jako záložník 7.Hraničářského praporu z Jeseníku."Jeli jsme z Jeseníku na Rejvíz.Dva kilometry za Rejvízem jsme zastavili na křižovatce silnic Dolní Údolí-Ondřejovice.Křižovatka je přivrácená k hranici a je z ní dokonalý výhled na Ondřejovické údolí,směr Zlaté Hory a hranici s Polskem(tehdy Německem).Oba nás překvapilo,že jsme našli okopy jejich družstva.Přikrčený člověk by se v nich schoval."Bylo jasné k poznání,kde byly napůl zakopány podsady stanů,kde měl stanoviště kulomet vz.26.Navíc byla výhoda ,že na vnitřní straně zatáčky byl dřevěný altán,ve kterém měli hlídku a připravovali si tam jídlo.Jako záložáci byli povoláni 15.9.1938.Od 19.září byli napadáni hlavně v noci sporadickou palbou,na kterou samozřejmě odpovídali.Dne 22.9.1938 při přestřelce smrtelně poranili německého ordnera.Druhý den sledovali ze svého stanoviště pohřeb.Němci se po pohřbu rozešli.Asi za hodinu začal útok henleinovců,který podporovaly dva těžké kulomety.Přesto si svoje postavení udrželi.Pak byly jen drobné přestřelky,které skončily 6.10.1938.Zajímavostí bylo,že velení praporu se snažilo,aby v jednom družstvu sloužili lidé z jedné vesnice.Na vedlejším stanovišti zase družstvo záložáků sousední vesnice.Šlo o to,že se jako sousedé poznali po hlase i podle charakteristických rysů chůze a pohybu.Dne 5.10.1938 byla tato jednotka stažena a den na to obsadil Wermacht celé Jesenicko.
Tak tolik říká informační tabulka u odpočívadla.Zde dokládám i ofocenou mapku,která tam je taky .V zatáčce jsem zastavil svou zafiru a od manželky jsem vzal rychle mobil a snažil se něco nafotit.Od zatáčky směrem nahoru na sever,kousek od odpočívadla jsem se chtěl podívat na zákopy a palebná postavení.Jenomže to tam bylo strašně zarostlé,dostal jsem se zhruba asi 3 metry do svahu.Nešlo se tam dostat,což mě mrzí.Proto musíte vzít zavděk onou ofocenou mapkou.
takhle to dopadlo.....,bylo to tak zralé na klíštata.
U odpočívadla je i pramen vody.Kdysi a není to zas tak dávno stříkal z takové trubky.Dnes už tam voda jen vytéká.Je to kouzelné místo.Jestli tam tudy někdy pojedete,odstavte auto a pokochejte se pohledem.Toto místo bylo opravdu stvořené i pro vojáky,jelikož je z něj krásně vidět směrem do vnitrozemí a jak jsem to měřil tak na tehdejší německé hranice to bylo od palebných pozic zhruba 3 kilometry vzdušnou čarou.Takže pro základnu místo jak stvořené.
Co se týče obránců,tak nevím vůbec nic.Hledal jsem a nic .Proto jenom uvedu základní info o Hraničářském praporu 7.
Tento prapor náležel pod 13.pěší brigádu,7.pěší divizi s velitelstvím v Olomouci.Jeho vznik se datuje k 15.lednu 1920.Velitelem praporu v letech 1921 až 1925 byl major Karel Menschik.Od listopadu roku 1936 byl velitelem podplukovník pěchoty M. Švarný.Dislokace praporu byla ve Frývaldově.
Hraničářský prapor 7 (SV - Frývaldov)
Vznik: 15. ledna 1920
- Velitel praporu: plk. pěch. Matěj Švarný (od 11. 1936)
velitelství praporu
hospodářská správa
pomocná četa
technická rota
1. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
2. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
3. pěší rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
kulometná rota (Stanoviště Velitele - Frývaldov)
náhradní rota (STanoviště Velitele - Olomouc)
Tento prapor měl kromě technické a kulometné roty i tzv.Náhradní rotu,což byla rota doplňovací a výcviková.Tato rota však nebyla v Jeseníku,nýbrž v Olomouci.Kteří vojáci a z které roty či družstva bojovali proti ordnerům U Hříbku,tak to už je asi na historicích.Co se týká "Sosáků",kteří tam bojovali,tak o těch taky nic nevím.Někde jsem vyčetl,ale už si nemohu vzpomenout kde,že s tímto praporem se počítalo i do opevnění,ale nedošlo k tomu.
Rád přivítám jakékoliv informace k tomuto místu z oněch pohnutých dnů roku 38..
Jinak kousek od tohoto místa směrem na Rejvíz(kde je taky nádherně) ze v 50-tých letech zřítila polská stíhačka typu Jak 23,polský pilot myslím zahynul.To jen tak pro zajímavost. I když je tento článeček krátký,tak si myslím že si zaslouží své místo v této sekci.
Zdroje- mobil,informační tabule a turistický průvodce.
http://www.jdg.cz/?q=node/361
Tento článek je i na vojna.net.
