PALBA.CZ

Francisco de Orellana

Relación del nuevo descubrimiento del famoso río grande que descubrió
por muy grande ventura el capitán Francisco de Orellana
según la transcripción de don Toribio Medina
- název kroniky z Orellanovy výpravy po Amazonce

Jednooký Francisco de Orellana byl prototypem typického conquistadora. Narodil se v kastilském městě Trujillo někdy mezi léty 1490-1511. Účastnil se spolu s blízkým přítelem, Franciscem Pizarrem dobytí Peru. Tehdy se dalo v novém světě neuvěřitelně zbohatnout a život lidí i evropanů, zde byl krátký a často končil dosti krutě. Řádily zde nové nemoci, kterým podléhali jak domorodci, tak i nově příchozí evropané. Nemálo dobrodruhů také skončila ubita nebo jinak zabita při střetech s domorodci. V roce 1541 se Orellana připojil k Pizzarově nejmladšímu bratrovi Gonzalovi, který stál v čele 220ti Španělů a 4000 domorodců, jejiž cílem bylo na východě hledal bájnou zlatou zemi Eldorado. Po vůdci expedice, Pizzarovi, byl Orelana druhým nejvýše postaveným velitelem výpravy, která vyrazila z Quita na Východ. Při strastiplném překračování hor uteklo, nebo zemřelo na nemoci 140 Španělů a 3000 domorodců (!) Expedice dospěla do povodí Amazonky u Rio Napo. Na konci roku 1541 byl Orellana poslán s 57 muži pro potraviny po proudu Rio Napo na lodi kterou postavili. Dodám, že původní výpravu za Eldoradem, kterou vedl Gonzalo Pizarro, přežilo jen 80 mužů (!) Zpět ale k Orellanově výpravě. Teprve po proplutí několika set kilometrů se oddíl dostal do obydlených končin na Amazonce, kde byla postavena nová loď. Zde se hodí zmínit, že conquistadorům velice pomohlo, že dokázali stavět lodě pro své výpravy, nebo jako pomoc při samotných bojích - viz obléhání aztéckého Tenochtitlánu vojsky Hernána Cortéze (1520). Při další plavbě si opatřovali potraviny olupováním Indiánů, s nimiž často docházelo k bojům. Za soutokem s Rio Negro se prý dostali do boje s kmenem vedeným ženami, což na Orellanu zapůsobilo tak, že dal řece název Rio das Amazonas (řeka Amazonek). Výprava údajně narazila i na bílá "mramorová" města, která obývali uroslí válečníci. Města sice nemohla být postavená z kamene, které ho je v oblasti málo, ale patrně se jednalo o dřevěné stavby pokryté jílem a nabílené vápnem. Kvůli nepřátelskému chování domorodců, výprava nevystoupila na břeh a jen proplula kolem. Domorodci, které zde potkali byli patrně tvůrci známé, úrodné hlíny Terra preta. Jedná se o uměle vytvořenou černozem - původní zem v deštných pralesech je údajně ne moc vhodná k pěstování plodin, špatně zadržuje vodu atd. proto ji domorodci obohacovali o různé střepy, rybí kosti, popel, ale hlavně dřevěné uhlí a hnůj. Jisté je, že při pozdějších snahách nalézt toto město, již nebyly nalezeny žádné stopy civilizace. Kronikáři tak došli k závěru, že se jedná o pouhou pohádku nebo mýtus. Odhaduje se, že v okolí kolem řeky Amazonky žilo kolem roku 1500 až 8 000 000 domorodých obyvatel. V roce 1980 to bylo méně než 200 000. Zpět ale k samotné výpravě. Po 172 dnech plavby dorazil Orellana, v srpnu 1542 k ústí řeky, kde byly lodě opraveny. Podél pobřeží pak doplula v září k ostrovu Marguerita u Venezuely, kde byla první španělská sídla. Po návratu do Španělska získal od koruny právo na kolonizaci objevených zemí. V roce 1544 se znovu vrací na 4 lodích k ústí Amazonky, z nichž pouze 2 dosáhly cíle. Pokusil se proniknout proti proudu hledaje znovu zemi Eldorado, avšak krátce poté zemřel, stejně jako většina jeho mužů, na zimnici.
Kroniku výpravy zapisoval dominikánský mnich Gaspar de Carvajal (1500–1584) pod názvem: "Relación del nuevo descubrimiento del famoso río grande que descubrió por muy grande ventura el capitán Francisco de Orellana según la transcripción de don Toribio Medina". O Orellanově výpravě byl natočen i domument od BBC, ze série Unnatural Histories, konkrétně Episode 3: Amazon. Jestli se dá někde sehnat, tak hodně doporučuji. Já ho viděl pár let zpátky v češtině.

Zdroje:
http://origin.guiadoestudante.abril.com ... 5039.shtml
http://www.nationalgeographic.com.es/hi ... zonas_8500
http://www.lookandlearn.com/blog/12785/ ... d-disease/
http://www.cervantesvirtual.com/servlet ... .htm#I_60_
https://en.wikipedia.org/wiki/Unnatural_Histories
https://en.wikipedia.org/wiki/Gaspar_de_Carvajal
https://cs.wikipedia.org/wiki/Francisco_de_Orellana






Krásná mapka s důležitými místy v kronice výpravy

To místo v plánku, které se jmenuje Coca, podle stejnojmenného přítoku do řeky Napo, tak tam je nyní město, které se jmenuje právě Francisco de Orellana. Ale místní mu neřeknou jinak nežli Coca. Na jaře jsem byl v Ekvádoru i v povodí Napo, v Coce ne, ale uvažovali jsme o tom, alespoň nyní vím proč a po kom se tak jmenuje. Co se týče dohadů o starých kulturách, které zmizeli z pralesa po příchodu bílých a jejich nemocí, tak samotní indiáni, kteří žijí v pralese v povodí Napo hovoří o tom, že v pralese je mnoho pozůstatků po starých kulturách. Většinou jde o petroglyfy, ale možná i jiné pozůstatky. Jestli si vzpomenu, tak až budu mít příležitost, zjistím trochu více.

Výprava údajně narazila i na bílá "mramorová" města, která obývali uroslí válečníci. Města sice nemohla být postavená z kamene, které ho je v oblasti málo, ale patrně se jednalo o dřevěnné stavby pokryté jílem a nabílené vápnem.

Tie mesta mohli byt biele, ale asi nie od vápna. Možno biely piesok s kaučukovym mliekom? Na vyrobu vapna potrebuješ vapenec a drevo. Dreva je v Amezonii dost, ale s vapencom to nebude take jednoduche. Vapno sa musi dovažat aj dnes. Na vystavbu slavneho divadla v Manaus sa dovažalo až z Nemecka http://operaplus.cz/svetova-operni-diva ... -amazonas/

strojmir:
To je úžasné kam všude ti češi vlezou, díky za informace - wow
palo stako:
To vápno jsem dal jen jako příklad. Co vím tak středoamerické kultury svoje pyramidy barvili - vzpomínám si červenou a bílou, tak jsem čekal, že tomu mohlo být obdobně i zde v povodí amazonky. Jak barvy domorodci získávali, netuším. Ještě mě napadá, že bílá barva se dá získat i jinak:
Vápenec byl užit i při výrobě různých pigmentů. V nejstarších dobách výroby pigmentu se používaly kosti, které se při 400 °C vypálily na fosforečnan vápenatý, k němu se přidal vápenec a opětným vypálením (tentokrát při teplotě 1000 °C) vznikl bílý pigment: CaO * P2O5. Ve 3. tisíciletí př. n. l. již staří Egypťané používali vápenné malty (ta obsahovala ještě sádru). Se zpracováním a použitím vápna se zajisté také setkal autor (autoři) biblických Mojžíšových knih (pravděpodobně počátek 2. tisíciletí př.n.l.). V Asii bylo tajemství pálení vápence také objeveno a vápno bylo použito i na stavbu Velké čínské zdi. Na Americkém kontinentě prokazatelně používali vápno až Toltékové v 7. století n.l. (Láník – Cikrt, 2001).
Zdroj (doporučuju přečtení): http://www.gweb.cz/clanky/clanek-63/

K tomu vapnu taká malá poznámka...

Jeden z najstarších a najdostupnejších spôsobov získavania vápna je spaľovanie mušlí. Popol je takmer čisté vapno. Nemusíte zháňať vapenec, ktorého je v amazonii malo ale stačí nazbierať ulity a spáliť ich.

Mám za to, že šlo o využití kaolínu, kterým se omazávaly proutěné stěny.
Nezle dobové líčení "bílých" staveb brát doslovně.
Jíl s troškou kaolínu pokud je suchý dá slušnou bílou barvu cca -003-.

Samozrejme bila neni bila, ale mohlo se jednat v podstate o jakykoliv "svetly" odstin. Zalezi na pozorovateli

No tak pokud Oreliana očekával proutěné či podobné stavby, tak mu jako "bílá omítka" muselo připadat i jakž takž uhlazené bahno, barvy průměrné dnešní karibské krasavice...
V této souvislosti si lze povšimnout i již zmíněného popisu "Fáragy", ve které bylo pravděpodobně těch "z bílého kamene vystavěných" staveb tak do deseti, ale po stovkách kilometrů a měsících cesty kde "arabský kupec" viděl jen dřevěnice, nebo plstěné/ kožené stany, to muselo zanechat dojem.
A také dvě podoby lidového přísloví - první: "Jaký je rozdíl mezi čarodějnictví a královnou krásy? Osm panáků!"
Nebo (jste-li tzv. dobrodruh - cestovatel): "Dva měsíce!"