Mikojan Gurjevič MiG-21 "FISHBED"

[Flogger G]

Tento rok je to už 15 let, co u nás dolétaly letouny MiG-21. V indickém letectvu však tento typ chytil druhý dech přestavbou na verzi Bison. Šlo o přestavbu letadel MiG-21 bis ve snyslu ruské modernizace MiG-21-93, avšak mnohem hlouběji pojaté. Podívejte se na krátké video https://www.youtube.com/watch?v=6xBRy6TSuCE

[HONZIK11]

Pěkně vyboulená ta jeho kabina. Jinak by se tam s tou helmou opravdu nevlezl. A nebo měl konstruktér turban.
Neskutečně dlouhá služba tohoto typu 60let?

[Wasp]

Bizon je moc pěkný stroj, krásný příklad toho, že když se chce, tak to opravdu většinou jde.
Piloti Eaglu o něm moc pěkně mluvili.

[Flogger G]

Když se Bison líbí, pak nesmí chybět následující video. Buďme rádi, že to je v angličtině: https://www.youtube.com/watch?v=6PmnLASMFjg

[Wasp]

Dost dobrý.

[WingShawk]

Mám jen krátkou poznámku ke starému tématu ohledně kanónu. V posledních variantách (MF, bis, atd.) nesly "roury" kanón GŠ-23L s kadencí 2000 ran za minutu a palebný průměr (bojový) 200 kusů nábojů, řazených v pásu 2x BZA (průbojně-zápalný) a 1x OFZ (tříštivo-trhavý). Protože pohon kanónu byl prachoplynový, odpadala náběhová prodleva palby jako u "roťáků" a palebný průměr byl "venku" za šest sekund. Pro cvičné střelby se dle předpisu nabíjelo jen 20 kusů nábojů. Pro účely nabíjení a vybíjení se musela používat metrová ráčna, protože napínací síla soustrojí kanonu byla cca 250 kilogramů. Nabíjení a natažení kanónu ve vzduchu umožnovaly tři elektricky odpalované pyropatrony PPL, ráže 10mm. Pokud je pilot vypotřeboval, měl smůlu. Kanón GŠ-23-L byl všemi bez rozdílu velmi oceňovaný pro svou vysokou výkonnost, spolehlivost a kompaktnost (vážil cca 50 kg, takže jej mohl svěsit i jeden mechanik). Jeho konstrukce byla předlohou pro náš Plamen na ZetÁčku...

[Elbo Smogg]

Kadence byla dle mého soudu výrazně vyšší, tedy nad 3000 ran/min..

[Flogger G]

Pravdu díš, Elbo Smogg. Kadence byla od 3 200 do 3 600 ran za minutu, dala se snastavit klíčem. Víc by mohl přiblížit kolega Alchymista.
Co pamatuji, na cvičné střelby jsne dávali 30 nebo 60 kusů nábojů. Jednou, při střelbách na PC si velitel pluku nechal ustavit do schránky kompletní pás se 200 kusy. Takový ,,nářek" zbrojířů, že budou mít po střelbách spousty práce s čištěním, jsem už od nich nikdy neslyšel.

[Flogger G]

Snad se v tom zorientujete - https://www.youtube.com/watch?v=28zkCei4kbI

[Wasp]

Nejsem nějak překvapen. Mig-21 této verze je výborný a indové jsou skvěle vycvičeni.

[HONZIK11]

Ja jsem se v tom nezorientoval. Souhlasim ale s tim , ze Mig 21 Bison , mel se jmenovat,, Posledni Mohykan,, je nejlepsi z Migu21 ,povedl se a bude Indum chybet. Je to dokonala simbioza jednoduchosti a uzitnosti. Tezko za nej najdou nahradu, ta ani neexistuje, udelat ze stare konstrukce za par zlatych neco tak ucinneho.
Jdu si osvezit , jak Rusi prisli k takovemu kridlu, myslim jejich prechod od sipoviteho k trojuhelniku. A zacnu od piky.
https://enigmaplus.cz/letajici-zlate-di ... ozemstanu/

[Flogger G]

V posledních příspěvcích zde je pozornost věnována karieře MiGu-21 v letectvu Indie, především verzi bis a Bison. Vrátím se k jedné z prvních verzí, k MiG-21FL, která byla v této zemi hojně využívána.
MiG-21FL vznikl jako levnější Dvacetjednička s možností působit coby lehký přepadový letoun. Vnějškem to byl přechod mezi verzí PF a PFM - široký vstup vzduchu do sacího kanálu, který je charakteristický pro všechny verze MiG-21 s radiolokátorem, dále překryt kabiny a sedačka pilota systému SK (MiG-21F/F-13/PF), dále širší hřbet za kabinou s nádrží č. 7 na 170 l petroleje, široká SOP ála MiG-21PFM s horním uložením brzdícího padáku. Ještě zajímavější je ale vnitřek FL-ky. Motor R-11F-300 odpovídá verzi F/F-13, ve výbavě postrádá systém navedení na cíl "Lazur", zato je možné podvěsit namísto přídavné nádrže na 490 l paliva pod trup kanonové pouzdro GP-9.
Letoun MiG-21FL byl velice očesanou exportní verzí, kterou však mimo indické letectvo používaly jednotky VVS. Vzhledem k potřebě rychlého přezbrojení malé části letek sahlo velení VVS i po této verzi.

[skelet]

Egyptský MiG-21M a finský MIG-21bis s podvěšeným REB kontejnerem Selenia SL/ALQ-234

[Flogger G]

Diskuse ohledně F-35 je již úplně zbytečná, tak dám něco o službě MiG-21 v čs. letectvu.

Při výcviku byl dříve velice důležitý letoun se zdvojeným řízením. Nijaké dnešní cvičné kabiny s téměř dokonalým modelem chování letounu i v krizových situacích neexistovaly. Vše se tedy nacvičovalo rovnou ve vzduchu.
Když v r. 1965 dorazila do Československa první várka tří letadel MiG-21U, určitě musely pro učitele VSL (Výcvikové středisko Letectva) i frekventanty přeškolovacích kurzů na typ MiG-21 představovat úžasnou pomoc. Další část dodávky verze "U" přišla následující rok - 4 kusy a poslední čtyři až v r. 1967. Z celkového počtu 11 MiG-21U většina patřila do letadlového parku VSL.
MiG-21U byl vyvinut na základě frontové denní verze MiG-21F-13 a vyjma kanonu NR-30, kterým spárka nebyla vybavena, odpovídal plně svému vzoru. Motor R-11F-300, křídlo mělo vztlakové klapky typu Fawler s polohami 0°- let a 24,5° - vzlet a přistání. Každá polovina křídla byla osazena jedním závěsným bodem o nosnosti po 500 kg. Podvěsná výzbroj křídlových závěsníků odpovídala MiGu-21F-13, tedy obsahovala i samonavaděcí střely R-3S. Pod trupem byl instalová pylon na přídavnou nádrž objemu 490l. Aby bylo možné provádět výcvik v použití palubní rychlopalné výzbroje, mohla být namísto přídavné nádrže pod trup navěšena gondola s leteckým kulometem r. 12,7 mm. Osobně jsem tuto gondolu nikdy na spárkách neviděl.
Vzhledem k instalaci kabiny instruktora obsahovaly palivové nádrže asi o 200 litrů petroleje méně než jednomístná F-13, to i přes instalaci nadvěsné nádrže za druhou kabinou v rozšířeném hřbetu trupu. Pokud mne paměť neklame, nastavovalo se 2 250 litrů bez přídavné nádrže. Překryty obou kabin se odklápěly vpravo, sedačky standard "SK".
Zajímavé je, že jsme převzali dva výrobní bloky, které se na první pohled od sebe lišily provedením SOP a uložením brzdícího padáku. Jeden blok v této konstrukční části přesně kopíroval MiG-21F-13 (4 nebo 5 kusů), ostatní, do celkového počtu 11 strojů, již měly SOP i brzdící padák dle vzoru MiG-21PFM, široká směrovka s náběžnou hranou pod úhlem 62°12´, brzdící padák ve vřetenovitém pouzdru pod odtokovou hranou SOP - vyšší verze spárek již měly pouze toto konstrukční řešení..

Samozřejmě, počet 11 cvičně - bojových MiG-21U absolutně na stanovené úkoly nestačil. Již ke konci roku 1968 byly dodány první kusy dvoumístné verze "US", která odpovídala křídlem a motorem verzi MiG-21 PFM, tedy křídlo se sklopnými třípolohovými klapkami, které již pro přistání zaujímaly úhel 45°. Současně při dosažení úhlu 30°během otvírání do přistávacího režimu se otevřela štěrbina pro přívod vzduchu systému SPS -ofukování horní strany vztlakové klapky vzduchem odebíraným od 5. stupně kompresoru motoru. V letadlech byl instalován motor R-11F2S-300 nebo R-11F2SK-300. Sedačky v kabinách již byly nové KM-1UM v přední kabině, KM-1IM v zadním kokpitu. Překryt zadní kabiny byl vybaven vysouvatelným periskopem pro lepší výhled instruktora v průběhu vzletu a přistání. Při překročení asi 450 km/h se periskop automaticky zasunul do překrytu zadní kabiny. Periskop byl rozeznávacím znakem mezi verzí US a většinovým výrobním blokem u nás sloužící verze U. V letech 1968/69/70 jsme nakoupili a zařadili do výzbroje celkem 13 MiGů-21US.Tato verze putovala k bojovým útvarům a verze U se postupně přesouvala úplně ke školnímu leteckému pluku do Přerova, který převzal povinnosti VSL.

Poslední verze dvoumístných MiGů-21 UM se začala objevovat na našich letištích od r. 1972. Na první pohled se od verze US lišila krátkou anténou na hřbetě trupu těsně před SOP a indikátorem úhlu náběhu na levém boku přídě před protipumpážními dvířky. Stroje v počtu 28 kusů byly osazeny stejnými motory R-11F2S-300/R-11-F2SK-300. Toto výrobní provedení se dodávalo do r. 1974. Abychom doplnili provozní ztráty dvoumístných MiG-21, v letech 1980 - 82 nakoupila republika ještě 5 MiG-21UM posledního výrobního bloku, který měl již z výroby namontovaný motor R-13-300.
MiGy-21US/UM měly v trupu a křídlech o 100 litrů paliva více - nemám potvrzeno.

Celkový součet všech tří verzí činí 57 letadel dvojího řízení ve službách čs. letectva.

První dopřesnění se týká dodávek MiG-21U. Upraveno podle publikací z pera pana M. Irry.

Některé informace o dvoumístných dvacetjedničkách ještě zjistím a doplním do tohoto příspěvku.

[Wasp]

Děkuji za super čtení, zeptám se, u MiGu 21, jaké procedury souvisely s výměnou motoru, jak byl motoru uchycen a jak dlouho trvala taková výměna ?

[Flogger G]

Letos uplynulo 60 let od zařazení letounu MiG-21 do výzbroje čs. letectva. Sice se zde první 4 kusy objevily již na konci roku 1961, ale byly rozložené v bednách (tzv. rozsyp) a jeden stroj byl dodán sestavený coby vzorový kus pro připravovanou výrobu. První MiG-21 F-13 u nás smontovaný z dílů dodaných v bednách ze SSSR byl zalétnut až 20.4. 1962 - datum převzato z pera pana M. Irry.

[Flogger G]

Na You Tube jsem našel krátké video, v čase 2:56 - 3:41 provádí letoun MiG-21 PFM vzlet z travnatého pruhu podél hlavní VPD. V čase 3:49 - 4:45 provádí vzlet ze záložního pásu dvojice strojů MiG-21PFS. Na záběru si lze všimnout, že pilot po vzletu nezasunul vztlakové klapky. Ty se však začínají pomalinku zasouvat automaticky - jejich výchylka se postupně zmenšuje tak, jak narůstá rychlost letadla. Automatika začíná pracovat od dosažení rychlosti asi 450 km/h.
Verze MiG-21PFS v našem letectvu provozována nebyla, ale vlasnili ji třeba Bulhaři, létala v Sýrii a užívaly ji i VVS.
https://www.youtube.com/watch?v=nzAeihFvftc

[danny1691]

Dnes ukončilo provoz stíhaček Mig-21 Rumunsko. Tento letoun sloužil od 60. let minulého století. V 90. letech byl modernizován v rámci programu LanceR.
Od roku 2007 jsou postupně nahrazovány letouny F-16
https://www.aerotime.aero/articles/roma ... r-fighters