PALBA.CZ

Next Generation Combat Vehicle

NGCV (Next Generation Combat Vehicle) je dalším pokusem americké armády nahradit BVP Bradley. První snahou byl program FCS (Future Combat Systems) zrušený v roce 2009 a druhou program GCV (Ground Combat Vehicle) zrušený v roce 2014. Důvodem konce GCV byly raketově rostoucí náklady (28 mld dolarů), velká hmotnost a komplikovanost vozidla. Koncept GCV byl dále rozpracováván společnostmi BAE Systems a GDLS. V této době byl veden pod označením FFV (Future Fighting Vehicle) a pomalu běžel dál. Každá ze společností obdržela 28 mil dolarů, na vytvoření hrubého konceptu dle základní specifikace. Výsledky jejich práce byly odevzdány v listopadu 2016. Později byl projekt přejmenován na NGCV (Next Generation Combat Vehicle) a zařazen mězi šest klíčových modernizačních programů americké armády. Financování projektu se tak tedy opět zvýšilo a vedení projektu dostal na starost brigádní generál David A. Lesperance. Dle původních plánů by mělo NGCV vstoupit do služby v roce 2032. Vzhledem k tlaku armády na urychlení vývoje, má být vítěz programu znám již v roce 2023 a první vozidla zavedeny do výzbroje již v roce 2026. V současné době běží dva podprogramy NGCV. V roce 2017 americká armáda zadala firmě SAIC, která spolupracuje s Lockheed Martin, stavbu dvou technologických demonstrátorů. Původní termín dodání byl rok 2022, ale dodávka byla urychlena na rok 2020. Armáda díky demonstrátorům chce pochopit současné technické možnosti průmyslu. Jak již bylo zmíněno, v roce 2023 má být znám vítězný koncept a o tři roky později zavedena první vozidla do výzbroje. Druhým zmíněným podprogramem je OMFV (Optionally-Manned Fighting Vehicle), který byl zahájen v červnu 2018 a počáteční cena činí 98,6 mil dolarů. Je součástí programu NGCV, ale jeho cílem je vývoj dálkově řízeného vozidla. Oficiální žádost o nabídku (RfP) pro OMFV armáda zveřejní v říjnu 2018 a výběr dvou finalistů je plánován na podzim 2019. Celý vývojový program NGCV, vyjde do roku 2023 na necelou miliardu dolarů. Vzhledem k finančním úsporám, byl zrušen modernizační program Bradley A5, ve prospěch nového vozidla. Zcela nové vozidlo bylo vybráno především z důvodu většího modernizačního potenciálu a zavádění nových technologií. Musí být dostatečně prostorově, hmotnostně (plus 20 %) a energeticky (plus 50 %) dimenzováno pro budoucí modernizace. Připomeňme, že u programu Bradley A5 se v podstatě jednalo o masivní přestavbu korby, věže a podobně, logicky tak byla dána přednost výrobě zcela nového vozidla. Celkově NGCV nahradí 1199 aktivních BVP M2 Bradley, 453 průzkumných variant M3 Bradley a v ABCT (Armored Brigade Combat Team) rovněž část tanků M1 Abrams, jejichž počet má být snížen ve prospěch více BVP. Nástupce tanku Abrams se začne řešit až kolem roku 2030 a je docela možné, minimálně podvozek využije společnou podvozkovou platformu s NGCV.
Přesné technické požadavky nebyly specifikovány a armáda nehodlá omezovat kreativitu konstruktérů. Zajímavé je, že NGCV může rovněž vzniknout na základě zahraniční platformy (Puma, Lynx, CV90 atd.) nebo zcela nové. Maximální hmotnost má být až 41,5 tuny (u GCV to bylo 84 tun), možnost transportovat letounem C-17 Globemaster III. Osádka 2-3 + výsadek 5 vojáků (dříve se mluvilo o šesti). Vozidlo musí pojmout vybavení, munici a proviant k podpoře vojáků na minimálně 72 až 96 hodin. Nová vozidla tak získají značnou nezávislost na zásobování. Vozidlo bude vybaveno nezávislým zbraňovým modulem na věži, osazeným kulometem. Pokud jde o hlavní výzbroj, tak se počítá s kanónem XM813 ráže 30 mm a výhledově s kanónem XM913 ráže 50 mm. NGCV se ale stane platformou pro celou řadu zbraňových systémů. Vnitřní prostor a hmotnostní rezerva musí být nadimenzována o 20 % a energeticky dokonce o 50 %, což bude znamenat výraznou modernizační rezervu.

Současné vývojové portfolio NGCV tvoří:
Optionally Manned Fighting Vehicle (OMFV); náhrada M2 Bradley
Armored Multi-Purpose Vehicle (AMPV): náhrada M113
Mobile Protected Firepower (MPF): lehký tank pro pěší brigády (IBCT)
Robotic Combat Vehicles (RCV): lehká, střední a těžká bojová vozidla (bezosádková)
Decisive Lethality Platform (DLP): náhrada za tanky M1 Abrams.

Americká armáda po NGCV-OMFV požaduje:
Posádka musí mít schopnost ovládat BVP dálkově;
Ideální je dvoučlenná posádka a minimálně šest členů výsadku;
C-17 Globemaster III musí přepravit dvě OMFV. Normou je bojeschopnost do 15 minut po opuštění letadla;
Požaduje se "superelevace" hlavní zbraně a možnost nezávisle postřelovat cíle pomocí hlavní a doplňkové zbraně;
Nutná je vysoká ochrana pro současné i budoucí bojiště;
Rozměry, hmotnost a konstrukce musí umožnit budoucí vylepšení (instalace nových systémů, další pancíř, senzory, zbraně, atd.);
Požaduje se automatický kanón ráže 30-50 mm a možnost použití energetických zbraní a PTŘS.
Použitelnost zbraní nesmí být omezena denní dobou ani počasím. OMFV musí za jízdy ničit nepohyblivé i pohyblivé cíle;
Vozidlo musí získat systémy pro virtuální výcvik (s posádkou uvnitř) v rámci vyvíjeného virtuálního výcvikového prostředí Synthetic Training Environment;
Armáda chce u OMFV dosáhnout technologického průlomu v pohonném systému, který zvýší dojezd a sníží spotřebu paliva; ceněná je schopnost tichého chodu (jen na baterie), spolehlivost komponentů a snížené nároky na udržitelnost (opravy, servis).
Co se týče výzbroje a senzorů, armáda se spokojí s kanóny ráže 30 mm a termovizním senzorem (FLIR) druhé generace. Ideální je však kanón ráže 50 mm a FLIR třetí generace. Mezi cílové požadavky patří také reaktivní pancíř, aktivní systémy ochrany, energetické zbraně a pokročilé senzory.

Nové požadavky i harmonogram programu OMFV

Americká armáda začátkem dubna 2020 zveřejnila nové požadavky na program OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle), který je od ledna restartován. Původně byl kladen důraz na velmi mobilní platformu, schopnou rychlé přepravy po celém světě - dvě vozidla měla být schopna transportu v letounu C-17 a tak mít podobné míry jako Bradley. Tato omezení tak měla dopad na odolnost, výzbroj, velikost pracovního prostoru, velikost výsadku atd. Ve výsledku tak ale zůstal pouze jediný výrobce a i on plně nesplnil představy. prioritou nyní je odolnost, následuje mobilita, růstový potenciál, ničivost, hmotnost, logistika, přepravitelnost, velikost osádky a na závěr výcvik. Vozidlo má být schopno operovat na bojišti proti nepřátelským BVP, tankům, dělostřelectvu a útočným vrtulníkům. Přitom samo má být schopno ničit nepřítele (tanky i vrtulníky) na vzdálenost 1,5 až 2 km. Pokud jde o přepravu hlavních sil, tak prioritou je přepravitelnost na železnici a lodích, rovněž C-5 a C-17. V případě Evropy lze nová vozidla rozmístit ve spojeneckých zemích v Evropě již předem a tedy požadavky na strategickou mobilitu nemusí být tak velké. Tak je možné zvýšit velikost a hmotnost vozidla, tedy i odolnost a schopnost v budoucnu pojmout nové senzory a zbraňové systémy. V Tichomoří by pak hrálo prim námořnictvo a námořní pěchota. V současné době budou probíhat konzultace mezi americkou armádou a průmyslem. S vydáním poptávkové žádosti RFP (Request for Proposal) se počítá až v dubnu 2021, v říjnu pak budou poskytnuty finanční prostředky až pěti firmám. Ty digitálně (!) rozpracují své koncepty a armáda je vyhodnotí pomocí počítačových modelů a simulací. Armáda tedy nově nevyžaduje stavbu reálných prototypů a stačí jen modely v živé velikosti. Následně v dubnu 2023 armáda poskytne finance třem nejlepším firmám, které do července 2025 postaví funkční prototypy. Po provozních testech armáda v lednu 2027 vybere vítěze. S předsériovou výrobou (LRIP) se začne v roce 2027 a předávka první sady nových BVP se očekává v záři 2028 ‒ tedy o dva roky později než u původního OMFV. Plná sériová výroba (FRP) začne na jaře kalendářního roku 2030.

Zdroj:
https://www.armadninoviny.cz/americka-a ... ml#diskuze
https://breakingdefense.com/2020/04/arm ... ian-front/
https://tardec.army.mil/content/ID2018Slides.pdf
http://www.defensenews.com/story/breaki ... /28358693/
http://www.globalsecurity.org/military/ ... nd/ffv.htm
http://www.armadninoviny.cz/kudy-se-vyd ... rmada.html







projekt Ground Combat Vehicle od BAE

Hybridní elektrický pohon od QinetiQ a BAE

Společnost BAE Systems oznámila podepsání dohody o spolupráci se společností QinetiQ. Cílem smlouvy je implementace nejnovějších technologií elektrického pohonu do bojových vozidel. Britská společnost QinetiQ má sídlo ve Farnborough, Hampshire. V roce 2011 byla 52 největším zbrojním výrobce a šestým největším v Británii. Původně se jednalo o součást Britské armádní agentury DERA (Defence Evaluation and Research Agency), v roce 2001 byla ale privatizována a nyní funguje samostatně. Již v roce 1999 vyvinula elektrickou pohonnou jednotku E-X-Drive určenou pro pásová vozidla. Na jejím zdokonalím se podílí od roku 2004 společnost BAE Systems a jejich cílem je vyvinout el. pohonnou jednotku pro pásová vozidla o hmotnosti 18 až 70 tun a víc. Právě BAE se chce stát v budoucnosti lídrem tohoto odvětví, jelikož se domnívají, že teto trh bude v budoucnu významně růst a mnoho armád se vydá právě tímto směrem, především pak armáda Americká. O výhodách elektrického pohonu jsme se zde již zmiňovali. Již nyní, společnost DARPA (Defense Advanced Research Projects) zkoumá možnost, jak využít el.pohonnou jednotku pro kolová vozidla. Před několika lety investovala u společnosti QinetiQ, celkem 2.7 mil.USD do vývoje elektromotoru uloženého v náboji kola (viz poslední obrázek). Tento koncept si mimo jiné nechal patentovat již Ferdinand Porsche (1875–1951).

https://www.qinetiq.com/
http://newatlas.com/bae-gcv-hybrid-tank/25113/
http://www.defence24.pl/605986,naped-el ... -i-qinetiq
http://www.businesswire.com/news/home/2 ... tric-Drive
https://chargedevs.com/newswire/darpa-i ... echnology/


The Hybrid Electric Drive (HED) used by the BAE Systems/Northrop Grumman hybrid GCV


Zkušební vozidlo s hybridním el.pohonem

Manned Ground Vehicle - MGV

Zde se hodí i připomenout vozidlo MGV (Manned Ground Vehicle) které mělo být základem pásové platformy v programu FCS (Future Combat Systems).
Od jednotného podvozku měla být odvozena tato osádková a bezosádková vozidla:

Manned Ground Vehicles (MGV):
> XM1204 Non Line of Sight-Mortar (NLOS - M) – minomet působící mimo viditelnost
> XM1203 Non Line of Sight-Cannon (NLOS - C) – kanon působící mimo viditelnost
> XM1202 Mounted Combat System (MCS) – pohyblivý bojový systém
> XM1208 Treatment (MV - T) – pojízdná ošetřovna
> XM1207 Evacuation (MV - E) – evakuační vozidlo
> XM1205 Recovery and Maintenance Vehicle (FRMV) – opravárenské a uržbářské vozidlo
> XM1201 Reconnaissance and Surveillance Vehicle (RSV) – průzkumné a sledovací vozidlo
> XM1206 Infantry Carrier Vehicle (ICV) – obrněný transportér
> XM1209 Command and Control Vehicle (C2V) – vozidlo velení a řízení

Unmanned Ground Vehicles (UGV):
> XM1217 Transport MULE Vehicle (MULE - T) – transportní vozidlo
> XM1218 Countermine MULE Vehicle (MULE - CM) – odminovací vozidlo
> XM1219 Armed Robotic Vehicle-Assualt-Light (ARV – A - L) – obrněné útočné vozidlo; osvětlovač IR
> XM1216 Small Unmanned Ground Vehicle (SUGV) – malé neřízené pozemní vozidlo

...a mnohem víc verzí. Zde naleznete více informací

Výroba demonstrátoru u společnosti SAIC

Program vývoje nového bojového vozidla pěchoty GCV (Ground Combat Vehicle) byl ukončen teprve v roce 2014. Důvodem ke zrušení programu byly finance, ale nyní se zdá, že s novou vládou opět dojde k oživení projektu. Dodejme, že v případě programu GCV Armáda požadovala nákup až 1 450 nových bojových vozidel pěchoty za 40 miliard dolarů. V částce jsou započteny jak vývojové tak i výrobní náklady. Byť původní koncept údajně nenabízel masivní nárůst bojových schopností armády, ale jednalo by se o platformu použitelnou i pro jiná vozidla, byť vývoj byl osekán jen na BVP. Dá se říci, že dnes ji supluje platforma Bradley (OT, BVP, houfnice atd.) první M2 Bradley vstoupily do služby v roce 1981 a konstrukce má již více než 40 let (!). Současný prezidentův poradce pro národní bezpečnost generálporučík H. R. McMaster a Douglas Macgregor (hlavní oponent konceptu RSG), nyní upozornil, že v současné době je to poprvé od první světové války, kdy americká armáda nevyvíjí nové obrněné vozidlo. Americká armáda i nadále usiluje o zavedení nového vozidla a tento trend se odrazil na dění v centru TARDEC (Tank Automotive Research, Development and Engineering Center), které má projekt na starost. projekt nového vozidla je veden pod označením NGCV (Next-Gen Combat Vehicle). Dle plánu budou vyrobeny dva technologické demonstrátory a předány do roku 2022. Následovat budou vojskové zkoušky a testy. Technologické demonstrátory mají armádě názorně předvést nejmodernější vývojové a výrobní trendy. Velice zajímavé je, že se TARDEC obrátil na společnost která má s vývojem nových vozidel největší zkušenosti - singapurskou společností SAIC (Singapore International Arbitration Centre). Na stavbě demonstrátorů se podílí šest týmů – vedoucím týmem je zmíněná společnost SAIC, dále jsou zapojeny domácí společnosti Lockheed Martin, Moog, GS Engineering, Hodges Transportation a Roush Industries. Celková výše osmiletého kontraktu (včetně testování po dodání demonstrátorů) má hodnotu 237 milionů dolarů. Podle projektového manažera Chrise Ostrowskieho, armáda nepodala přesné specifikace, jelikož chce získat představu, co je vůbec realizovatelné. Základním požadavkem je, aby vozidlo mělo dvojčlennou posádku a v zadní části prostor pro šestičlenný výsadek. Prototypy mají získat automatické kanóny ráže 50 mm usazené v dálkově ovládané věži. Není zcela jasné, zda vozidlo bude na kolovém nebo pasovém podvozku. V dlouhodobém horizontu však NGCV může nahradit jak BVP M2 Bradley nebo transportéry Stryker, tak v upravené variantě dokonce částečně i tanky Abrams. Hlavními oblastmi vývoje budou zbraně se směrovou energií (lasery, mikrovlnné zbraně), výkonný zdroj a rozvod elektrické energie, pokročilý pancíř, ochrana vozidla (aktivní ochranné systémy, rušičky, zadýmovací zařízení, potlačení tepla, zvuku, atd.) a robotické a autonomní systémy (robotičtí asistenti řidiče a velitele/střelce). Podle Ostrowskieho týmy budou vozidla využívat nejnovější technologické komponenty, které mohou dramaticky změnit základní konstrukci bojového vozidla a zlepšit ničivost, ochranu, mobilitu, dosah a udržitelnost na bojišti.
Cílem TARDEC je přinést "čerstvý vítr" do oblasti vývoje vozidel v podobě spolupráce tradičních i netradičních dodavatelů Pentagonu. Společnost SAIC se účastní rovněž programu nového obojživelného vozidla ACV (Amphibious Combat Vehicle) pro americkou námořní pěchotu a nového lehkého tanku MPF (Mobile Protected Firepower) pro americké výsadkové jednotky. Singapurská armáda překvapuje velice moderní technikou, která činí z tohoto malého ostrovního státu významnou regionální vojenskou sílu. Již jsme si představili pásové bojové vozidlo NG AFV (New Generation Armoured Fighting Vehicle) od výzkumné agentury DSTA (Defence Science and Technology Agency) a firmy Singapore Technologies. Tato vozidla ve variantě obrněné transportéru, nebo bojového vozidla pěchoty, mají nahradit vozidla M113A2 Ultra. Slouží zde široká rodina pásových vozidel Bionix II AFV, konkrétně 400 vozidel ve variantě IFV (BVP) a 300 vozidel ve variantě APC (OT). Z další techniky bych rád připomenul 196 modernizovaných tanků Leopard 2 ve variantě SG a 195 moderních kolových transportérů Terrex AV-81. Právě novou generaci tohoto kolového vozidla 8x8 představila společnost STK (Singapore Technologies Kinetics). V roce 2017, představila Singapurská společnost ST Kinetics vlastní verzi bezosádkového vozidla 6x6 kategorie UGV (Unmanned Ground Vehicle) - pojmenované Jaeger 6. Singapurské zbrojovky tedy rozhodně mají co nabídnou a troufám si tvrdit, že se od nich mohou leč čemu přiučit i v USA. Základ vývoje byl položený už v projektu FCS, ale rozhodně se bude hodit jisté popostrčení. Jsem velice zvědavý, s čím vývojový tým přijde.

https://www.globalsecurity.org/military ... d/ngcv.htm
http://www.armadninoviny.cz/ngcv-americ ... nosti.html

Elektrický pancíř a projekt ELAV

Osobně jsem hodně zvědavý na různé moderní řešení, především na to, zda budou oprášeny některé nápady, jako třeba Electric Armor (elektrický pancíř). Tento typ je určený proti RPGs a částečně APFSDS. Pokud američtí plánovači někdy zmiňuji elektrický pohon a někdy v budoucnu i elektrickou výzbroj (railgun, laser). Tento typ pancíře by tak byl poměrně logickou volbou. Dosti zajímavý vývoj probíhal v Evropě, kde v říjnu 2010 společnost BMT Defence Services - dceřiná společnost BMT Group, dokončila výzkumný program ELAV (Electric Armour for Armoured Vehicles) pro agenturu EDA (European Defence Agency). Cílem výzkumu bylo přijít s řešením, které by bylo možno osadit na moderní obrněná vozidla. Tato technologie měla nahradit standardní masivní jednolitý pancíř, dvěma mnohem tenčími pláty, které jsou vzájemně oddělené. Tyto desky jsou elektricky nabité, aby vytvořily kondenzátor. Když těmito deskami proniká střela, uzavře se obvod a dojde ke zničení střely. Velkou výhodou tohoto řešení jsou výrazně nižší nároky na nosnost vozidla a ta mohou být konstruována mnohem lehčí. Zároveň ale nedojde ke snížení balistické odolnosti. Společnost BMT se rovněž zabývala výhodami a nevýhodami elektrického pancíře, zejména jeho potenciálem ve srovnání s konvenčními a reaktivními pancíři. Zkušebně byl systém osazen na vozidlo o hmotnosti do 30 tun a vypracovala plán pro klíčové technologie. Projekt ELAV vedl Stuart Olden - obchodní vedoucí pozemních systémů společnosti BMT Defence Services. Jak se zdá, tak projekt vznikl na popud Britského ministerstva obrany a měl být prvním krůčkem v hlubším vývoji těchto technologií. Bohužel se mi nepodařilo vyhledat, zda vývoj pokračoval i nadále, nebo v jaké fázi byl ukončen.

https://www.eda.europa.eu/docs/default- ... lav_es.pdf
https://www.bmtdsl.co.uk/media/6098489/ ... estudy.pdf
http://www.ceptm.iue.edu.ar/pdf/armored.pdf

Elektrický pohon vozidel

Donald Sando, civilní zástupce velitele amerického centra pro výcvik a vedení manévrového boje MCoE (Maneuver Center of Excellence), zmínil, že Americká armáda by mohla zavést první plně elektrizovaná vozidla, mnohem dříve, než si myslíme. Dle jeho představ, má má mít Americká armáda, již za 10 let, celou jednu brigádu, která bude fungovat pouze na elektřinu. Sando si představuje, že vozidla o hmotnosti až 75 tun, by mohly pohánět vysokokapacitní baterie s elektromotory. Současné li-ion baterie dosahují výkonové hustoty 300 Wh/kg, ale například lithium-sulfurové baterie již 500 Wh/kg. Pokud například obrněné vozidlo s 5 t těžkou (1,5 MW) li-ion baterií bude mít průměrnou spotřebu pohonné jednotky 250 kW, tak baterie postačí na 6 h jízdy. Baterie mohou být součástí pancíře. Nebude se ale jednat o modernizaci stávajících vozidel, ale o vozidla zcela nová. Generál zmiňuje program NGCV (Next-Generation Combat Vehicle), jehož první dva prototypy mají být vyrobeny u společnosti SAIC do roku 2022. Zde by se dle něj mohlo jednat o vozidlo poháněné elektřinou nebo vodíkem, případně jejich kombinací. V tomto případě je ale velice pravděpodobné, že prototypy budou vybaveny konvenčním pohonem - možná hybridním. Zde nějaký výrazný zlom nečekám - tuto představu potvrdil další zástupce armády. Generálmajor Cedric Wins, ředitel vývojového centra RDECOM (Army Research, Development and Engineering Command) zmínil, že armáda nebude vynalézat nové technologie, ale využije toho co nabízí průmysl. Podle Winse je přechod na novou technologii těžko uvěřitelný (během 15-20 let). Jeho brigádní bojové uskupení, ale denně spotřebuje 2 000 galonů paliva a tak je i dle něj nutno najít alternativní řešení, pro snížená provozních nákladů, které jsou enormní. Americké ministerstvo obrany se zavázalo do roku 2025 odebírat 25 % energie z obnovitelných zdrojů. Nejde rozhodně o zanedbatelné číslo, vždyť americké ministerstvo obrany každoročně spotřebuje energii (především palivo, elektrickou energii, teplo) v hodnotě 20 miliard dolarů. Jen účet za nákup elektřiny dosahuje v posledních letech 4 miliardy dolarů. V roce 2007 americké ministerstvo obrany spotřebovalo 30 TWh elektrické energie (celá ČR ročně 70 TWh).
Bylo by docela zajímavé, oprášit nějaký koncept bezdrátového přenosu elektřiny. Známé způsoby přenosu energie prostřednictvím rádiových vln se jeví jako neefektivní. Směřování energie prostřednictvím laserového paprsku zase není příliš praktické a ani zcela bezpečné. Zajímavé je využití magnetické rezonance. Využívá se tak vlastnosti, že dva objekty schopné rezonovat na stejné frekvenci si mohou poměrně efektivně vyměňovat energii. S tímto nápadem již prý ve 20. letech minulého století koketoval Nikola Tesla, když však zjistil, že se nedá využít na delší vzdálenosti, opustil jej. Vědcům z Massachusettského technologického institutu (MIT) se podařilo v roce 2007 přenést elektrickou energii, pomocí technologie elektromagnetické rezonance rozsvítili 60W žárovku. Tehdy se dosáhlo 40% efektivnosti oproti kabelu, při přenosu energie z jedné elektromagnetické cívky na druhou. Vědci si praktické použití představují tak, že jedna měděná anténa bude rezonovat na frekvenci kolem 10 MHz a tím vytvářet elektromagnetické vlny. Proudící energii zachytává druhá anténa napojená na přístroj, který má být napájen. Tato anténa musí být také nastavena na frekvenci 10 MHz, aby mohla energii získat. Nevyužitá energie má být znovu absorbována zdrojovou anténou. V nebezpečí mohou být pouze objekty, které rezonují na frekvenci podobné 10 MHz. Vývoj pokračoval a současný stav jsem nedohledal.
Pokud by se tuto technologii podařilo rozjet ve velkém, bylo by zajímavé, pokud by k dobíjení jednotek sloužil jeden generátor elektřiny (třeba reaktor) vzdálený od samotného bojiště. Umím si ale představit že by se bateriové články doplňovaly do vozidel manuálně, tak jako dnes munice. Zajímavé by bylo i elektrické pancéřování nebo railgun místo hlavní zbraně a laser jako sekundární. Odpadla by tak závislost na dodávkách munice. Je to ale hodně vzdálená budoucnost. Nějaké hybridní řešení by ale bylo použitelné už v blízké budoucnosti.
Již dnes existují prototypy sodíkových baterií s extrémně levnou výrobní cenou, díky odklonu od drahých surovin jako je Lithium a Kobalt. Existují bezpečné nehořlavé baterie, stejně jako baterie, které mají životnost v řádech desítek let. Zajímavé jsou takzvané Glass baterie, které by měly být bezpečné, rychle dobíjitelné, s počtem nabíjecích cyklů více než dvojnásobně překračující dnešní možnosti a s kapacitou trojnásobnou. Deklarované vlastnosti jsou opravdu velice zajímavé. Jedním z jejich autorů je John Goodenough - vynálezce Li-ion baterií. Jedná se ale zatím, většinou o laboratorní projekty a do sériové výroby je to ještě dlouhá cesta. Navíc bude nutné tyto schopnosti sloučit, pokud má vzniknout dokonalé úložiště elektřiny pro vojenská vozidla.

https://technet.idnes.cz/vedci-poprve-p ... chnika_vse
https://www.defensenews.com/digital-sho ... oud-think/
https://www.defensenews.com/digital-sho ... kicks-off/

Bi-ION elektrolyt pro pohon vozidel

Hodně mě zaujala možnost nahradit dobíjecí elektrické baterie tankováním elektrolytu. S tímto řešením přišla švýcarská společnost NanoFlowcell. Základem je kompaktní palivový článek velikosti „krabice od bot“, který si bere kladně a záporně nabitý bi-ION elektrolyt ze dvou samostatných nádrží. V závislosti na velikosti auta a požadovaném výkonu a dojezdu budou mít dohromady nádrže objem od zhruba 40 do třeba 300 litrů. Elektrolyt lze teoreticky prodávat kdekoli v běžném spotřebitelském balení, nepotřebuje komplikované skladování jako třeba benzín nebo nafta. Teoreticky si tak můžete zřídit i domácí minielektrárnu a elektrolyt si kupovat podobně, jako si kupujete třeba balení destilované vody nebo náplň do ostřikovačů. Výhodou je i to, že na póly akumulátoru se dá bez nebezpečí sáhnout, což je u Li-Ion vyloučené. Tekutá buňka neexploduje za žádných okolností a je dokonce nehořlavá. Ani zničující automobilová nehoda nevede k požáru, o výbuchu ani nemluvě. Termické samovznícení, jako je bohužel známe u jiných výrobců a hlavně u chytrých telefonů, je vyloučené. Elektrolytová tekutina, zvaná bi-Ion, není životnímu prostředí nebezpečná a její odstranění je též bezproblematické. Při spotřebování se odpaří a nevzniknou žádné škodlivé emise.

František Mašek píše: Když v roce 2014 vyšly první zprávy o společnosti nanoFlowcell AG, nikdo je nebral tak úplně vážně. Stejně tak i představení vozu Quant e-Sportslimusine na ženevském autosalonu proběhlo spíš ve stylu bulvární senzace než nějakého solidního ohlasu. Bohužel na něm měli vinu i představitelé firmy, kteří auto představili, ale pak tajnosnubně prohlašovali velká nej- hesla, ale bez reálného základu. Vlastně až koncept Quantino ukázal, že nanoFlowcell není tak úplně vymyšlená báje. A po tom, co firma dostala licenci na testování a provozování vozidla na evropských silnicích, už se nesmál nikdo. Před nedávnem pak vešla mezi novináře zpráva, že Quantino už v Curychu najelo v rámci testování 100 000 km. Základem vozidla jsou palivové články, ovšem do nich se nepumpuje vodík, ale ze dvou nádrží takzvaný bi-ION elektrolyt. Ten protéká podobnými punčoškami jako v klasickém palivovém článku, reaguje spolu a uvolňují se elektrony. Ty pak putují k elektromotorům, v případě Quantina jsou to dva menší s komplexním příkonem 80 kW a točivým momentem 200 N.m. Protože je auto velmi lehké a elektromotory mají svou typickou charakteristiku nejvyšší síly v nejnižších otáčkách, je i tak zrychlení vozu dost zajímavé – pod pět sekund. Maximální rychlost auta je 200 km/h. Ale zpátky k technologii. Nabitý elektrolyt se odsává a nalévá do nádrží Quantina velmi rychle – vlastně jako benzín. Jen tedy nádrže jsou dvě. Takže za 8 minut a 21 sekund se sem natlačí tolik elektrolytu, že stačí na dojezd 1000 km. Nádrže jsou ovšem větší (2x95 l), takže dojezd na jedno natankování přes 1400 km. Firma už auto otestovala natolik, že je schopná už nyní nabídnout případným zákazníkům záruku na 50 000 provozních hodin, což v přepočtu může dělat až 2,5 miliónů kilometrů. Tým v čele s Nunziem La Vecchiou ale má jiný problém – jak přesvědčit veřejnost, firmy, města a státy, aby investovaly do rozvoje sítě čerpacích stanic na bi-ION a komplexní infrastruktury - od výroby, přes distribuci až po samotné tankování. Tento iontový roztok má přitom mít ohromnou výhodu – jeho výrobní cena je minimální a i „dobíjení“ vyjde na minimální peníze. Jeden litr roztoku prý vyjde asi na tři koruny.

http://www.obnovitelne.cz/cz/clanek/206 ... ektrolytu/
https://www.autorevue.cz/jak-vyresit-do ... u-tankovat
http://www.autoforum.cz/bleskovky/nanof ... -za-2-4-s/
http://www.auto.cz/exkluzivne-ze-svycar ... -km-103971

Rase píše:Bi-ION elektrolyt pro pohon vozidel

Tiež som na túto variantu nedávno narazil a tá koncepcia sa mi javí ako veľmi zaujímavá ale...
V diskusiách pod tými článkami je tá firma dosť napádaná že je to asi podvod na akcionárov pretože firma už uviedla viacero prototypov ale stále z toho nieje žiadny reálny výstup okrem pár prototypov(s nejasným spôsobom pohonu) ani ozrejmenie tej technologie,nikto nevie na akom principe by to malo fungovať(aj keby sme mali vziať v úvahu snahu o patentovú ochranu,dokial sa nevybaví)

Aby to nebolo ako ten slovenský "pseudoadiabatický motor" s výkonom 800HP a spotrebou 5litrov ktorý ukazovali Ficovi.
https://www.aktuality.sk/clanok/443983/ ... -je-s-nim/

Slovenský supermotor: Vlani vyvolal senzáciu, čo je s ním?

Na jednu stranu chápu, že pár let trvá než se zařídí právní věci jako patenty a podobně, než se vyjde ven s podrobnostmi, ale tak. Přeci jen pokud to má být tak revoluční vynález, asi by si vysloužil od automobilek větší zájem. Ty ale víc zajímají baterie a vodík. Zajímalo by mě v čem je háček - asi se ty nádrže vyrábějí z delfínů a palivo z poníků

Rase píše:Na jednu stranu chápu, že pár let trvá než se zařídí právní věci jako patenty a podobně, než se vyjde ven s podrobnostmi, ale tak. Přeci jen pokud to má být tak revoluční vynález, asi by si vysloužil od automobilek větší zájem. Ty ale víc zajímají baterie a vodík. Zajímalo by mě v čem je háček - asi se ty nádrže vyrábějí z delfínů a palivo z poníků

Vzhľadom k tomu že Tesla dokázala postaviť fabriku a vyrába "čisté" elektromobily aj keď je nováčik v automobilovej oblasti,tak na naftársku lobby neverím(ani na Li-on lobby ani na vodíkovú lobby).Ten priebeh zverejňovania veľmi pripomína tých rôznych výrobcov "generátorov vodíku" aby mal spalovací motor spotrebu o 3 litre menšiu.
Osobne systému "tankovania nabitého elektrolitu" fandím viacej ako rôznym nabíjaniam akumulátorov pretože nepotrebuje takú elektrifikačnú sieť.
Hovorilo sa že v Rusku sa bojovalo prednostne pozdlž železničných ťahov,takto by sa muselo bojovať pozdĺž elektrických vedení.
Pre armádu je tá nezávislosť na infraštruktúre veľmi podstatná.

Hodně zajímavé je zmiňovaná bezpečnost celého systému, tedy i v případě zásahu by se němalo nic stát. V případě vojenských vozidel mi přijde skvělá ona možnost v případě potřeby rychle dotankovat palivo. Z pohledu civilního průmyslu asi plně dostačují automobily na baterie, které se dají v klidu dobít přes noc a stačí když vydrží fungovat pár hodin během dne. Tohle u vojenské techniky může být problém. Dokonalá zbraň (tank) by měl dle mého elektrický pohon, elektrický pancíř (viz ELAV) a třeba nějaký railgun, laser atd. aby stačilo jen průběžně doplňovat "šťávu"

Základní koncept dle generála Abramse

Generál Robert Abrams hovořil o konceptu NGCV. Dle něj by měla být tato vozidla schopna nasazení i v Megaměstech (tedy více jak 25 mil lidí). V současnosti jich je po stěvě 25 a do roku 2035 se jejich počet zdvojnásobí. Zároveň má být u nových bojových vozidel sníženy nároky na zázemí a zásobování. Pokud jde o výzbroj a ochranu osádky, tak vozidlo by mělo být co nejlépe optimalizované a vyvážené. Také nemá být stavěno jako protiváha některých soudobých vojenských vozidel, jako je zmíněný tank T-14 a rodina Armata. Znovu bylo zmíněno, že nové vozidlo má být dostatečně revoluční, aby překonalo vozidla Bradley a tanky Abrams tak, jako ony překonaly své předchůdce. Koncept mi tak nějak připomíná Izraelský koncept bojových vozidel Carmel, tak uvidíme s čím konstruktéři přijdou. Dodejme, že do roku 2022 má armáda získat dva demonstrátory bojových vozidel NGCV, které mají ukázat na jak vysokém stupni je moderní technika a technologie. Nyní výňatek, co se od vozidla NGCV očekává za schopnosti:

— Reactive armor
— Active protection systems
— Artificial intelligence
— Autonomy and/or teaming
— Advanced target sensors
— Lasers
— Precision, extreme-range lethality
— Potential to accommodate future upgrades

http://defence-blog.com/army/gen-robert ... ities.html

Pro zajímavost. Generál Robert B. Abrams je synem generála Creightona W. Abramse Jr, po kterém je pojmenován tank M1 Abrams, který jeho syn plánuje nahradit.

Mimochodem oba jeho bratři to také dotáhli do generálských hodností US ARMY. Zřejmě slušnej oddíl.

Předpokládané schopnosti NGCV

Základními rysem vozidla NGCV je dvojčlenná posádka a šestičlenný výsadek (tedy konfigurace 2+6). Armáda tak počítá, že dvě nová vozidla budou přepravovat jedno družstvo americké armády, které čítá 12 vojáků. Zmíněné rozdělení družstva do dvou vozidel je dáno nutností zachovat přijatelné rozměry a hmotnost vozidla, bez snížení balistické odolnosti. Výzbroj má tvořit optimálně automatický kanón ráže 50 mm v bezosádkové věži. Vývoj výzbroje probíhal v programu ALAS-MC (Advanced Lethality and Accuracy System for Medium Caliber) a výsledkem byl kanón XM813 (vylepšený Bushamster II) ráže 30 mm s novou municí Mk310. Tento kanón je již zaveden pro malé množství vozidel XM 1296 Stryker Dragoon, a budou jimi osazeny i modernizovaná vozidla Bradley. V rámci programu ALAS-MC spolu s výše zmíněným, probíhalo současně vývojové demo ještě výkonnějšího kanónu ráže 50 mm. Bude to vylepšený kanón Bushmaster III původně ráže 35 mm, který bude používat munici SuperShot 50 mm. V rámce vývoje se vylepšoval především programovatelný zapalovač PABM-T. Klíčovým prvkem NGCV však bude modularita, která umožní průběžné vylepšování pancéřové ochrany, pohonné jednotky, ale i instalaci elektronických modulů, senzorů a dalších systémů. Důležitá bude také ochrana proti kybernetickým útokům nebo elektromagnetickým zbraním, pokročilá automatizace může zase převzít rutinní nebo opakující se úkoly posádky. Velkou míru automatizace nabízí například vyhledávání a identifikace cílů, přiřazení priority a zvolení správné munice. Zcela autonomně se následně může otočit celá věž s hlavní a na střelci bude jen potvrzení zahájení palby. Díky tomu je možno snížit počet osádky ze tří na dva (!) Podle současných plánů, které počítají s klasickým vývojem zcela nové technologie, vstoupí NGCV do výzbroje v roce 2035.

http://www.armadninoviny.cz/tank-nove-g ... omentvypis


korba jednoho z těch technologických demonstrátorů k projektu NGCV

Zkoušky vozidel již v roce 2019

Zkoušky prototypů vozidla NGCV mají proběhnout již příští rok. Bude se jednat jak o verzi s osádkou, ak i bez. Vozidlo má být vybaveno systémem "umělé inteligence" pro usnědnění práce osádky (patrně pro třídění získaných dat). Ještě si vzpomínám, že americká armáda plánuje umělou inteligenci využít i při vyhodnocování informací z bojiště, tedy usnadnění práce i pro velitele a štáb. Hodně zajímavá je vizualizace NGCV ve verzi "tank" (viz obrázek), kde je jasně patrný experimentální kanón XM360 ráže 120 mm. Ten by měl být připravený kolem roku 2021 a počítá se s nimi i při modernizaci tanku Abrams a teoreticky i jeho nástupci. Výkony jsou opravdu pozoruhodné, zvlášť oproti M256 L44, používaném doposud na tancích Abrams. Standardní kanón M256 L44 má hmotnost 3780 kg, kanón XM360 váží ale jen 1865 kg, včetně nabíjecího a vratného ústrojí. S konvenční municí je dostřel XM360 údajně až 8 km, oproti tomu maximální dostřel kanónu M256 je 5 km. Předností je také mnohem nižší energie zpětného rázu (38 555 kg), oproti kanónu M256 (63 500 kg). XM360 dokáže rovněž používat programovatelnou, ve vzduchu explodující munici a s experimentální laserem naváděnou municí XM1111 MRM je dostřel XM360 (palba pod úhlem 30°) téměř 12 km, tyto hodnoty zajišťuje pomocný raketový motor. Bude patrně použit muniční datalink ADL (Ammunition DataLink) pro digitální nastavení ve vzduchu explodující tankové munice. Uvažuje o vývoji malých dronů pro tanky, které mohou automaticky startovat (nebo být vystřelovány kanónem) z tanku a provádět průzkum a ozařovat cíl laserem pro přesně naváděnou munici. Tyto drony by také mohly být vybaveny malou, přesně naváděnou municí, případně zařízením pro přímé napadení nepřítele. Vylepšenou alternativou k XM360 je XM360E1.

http://www.thefifthcolumn.xyz/Forum/vie ... =10&page=8


takto by mohlo vypadat vozidlo NGCV ve verzi "tank"

Dálkově řízené Robotic Combat Vehicle

Přesné parametry NGCV doposud nebyly zveřejněny, ale Kevin Mills, ředitel TARDEC Ground Vehicle Robotics, zmínil že v roce 2019 bude testován technologický demonstrátor robotického / bezosádkového vozidla z programu RCV (Robotic Combat Vehicle), postavené na podvozkové platformě transportéru M113. Vozidlo bude moct být osazeno bojovou věží s kanónem XM813 ráže 30 mm, minometem ráže 81 mm a kulometem ráže 7,62 mm. Bude osazeno moderní elektronikou, inteligentními systémy a autonomními senzory atd. Vozidlo bude koncipované jako modulární a v případě ztráty spojení, bude schopné se automaticky vrátit na poslední bod kde byla navázána komunikace s operátorem.

https://defence-blog.com/army/u-s-army- ... tform.html

Na této vizualizaci by měl být jeden z prototypů NGCV, které by mohly nahradit M2 Bradley. Povšimněte si systému aktivní ochrany na věži, vrstvené ochrany na bocích a kanónu ráže 50 mm.

Zde pohled do interiéru bojového vozidla pěchoty na bázi platformy NGCV

Minometný modul FIFT pro NGCV

Pro vyvíjené bojové vozidlo NGCV, obrněná vozidla Stryker a AMPV, je v rámci programu FIFT (Future Indirect Fire Turret), vyvíjen nový bojový modul s minometem ráže 120 mm. Samotný modul bude ve variantě osádkové i bezosádkové, plně otočný v rozsahu 360°, armáda požaduje schopnost nepřímé i přímé palby. Nový minomet má dalece převyšovat schopnosti stávajícího, manuálně nabíjeného minometu. Důraz je kladen na schopnost používat těžší a výkonnější munici. Bude mít schopnost odpalovat PTŘS a drony LMAMS (Lethal Miniature Aerial Missile System) nebo SMAMS (Single Multi-missile Attack Munition) přímo z hlavně. Požadovaný dostřel je 200 až 8 000 m. Pro přímou palbu je zmiňován minimální dostřel již 50 m a je požadováno ničení statických i pohyblivých cílů na vzdálenost 500 m, ideálně však až na vzdálenost 4000 m. Armáda rovněž požaduje schopnost sekvenční salvové palby MRSI, v tomto případě, aby na cíl dopadlo 6-12 min během čtyř sekund. Ideální rychlost palby má být až 24 min za minutu, po dvou minutách udržitelné tempo 12 ran/min. Automatizace musí umožnit vést palbu z pochodové pozice do 60 s od obdržení rozkazu, a do 30 s, pokud je již vozidlo v palebné pozici. Po skončení palby je nutné přemístit se do 90 sekund o 750 m dále. Armáda dokonce v ideálním případě hledá minomet schopný vést palbu i za pohybu vozidla. Společně s programem FIFT běží obdobný program MARC (Mortar Automated Remote Capability), jehož sílem je získat lehký minomet ráže 81 mm nebo 120 mm. U ráže 81 mm má být minimální dostřel 100 m, u přímé palby ideálně jen 50 m. Maximální dostřel 6 000 m, ideálně 15 000 m. Požadavky na ráži 120 mm jsou obdobné jako u programu FIFT. Maximální rychlost palby 20 ran/min a hlavním rozdílem mezi oběma programy je ten, že MARC nepožaduje ochranu osádky a bude tak kladen důraz na nízkou váhu. Tento lehký minomet tak bude možno osadit i na taktická vozidla JLTV.

https://nationalinterest.org/blog/buzz/ ... -war-29347
https://www.fbo.gov/index.php?s=opportu ... e&_cview=0
http://www.armadninoviny.cz/roboticke-m ... omentvypis
http://www.trucktrend.com/news/163-news ... os-mortar/


straší projekt NLOS mortar system

další vizualizace https://defence-blog.com/army/u-s-army- ... icles.html



3D model s vyrendrovaným povrchem, kvalita nic moc ale pro představu stačí



detail bloku nového reaktivního pancéřování (ERA)