Operace člunů XE proti Singapuru

Moderátor: Pátrač

Odpovědět
Nelson
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 857
Registrován: 11/6/2005, 10:25
Bydliště: Většinou doma

Operace člunů XE proti Singapuru

Příspěvek od Nelson »

Válka v Evropě skončila před téměř třemi měsíci. Už jen Japonsko vedlo svůj beznadějný boj. Nepřítel sice stál před branami ostrovní země ale císařská armáda nebyla poražena. Také japonské námořnictvo stále disponovalo mnoha silnými plavidly.
V Singapuru na námořní základně Sembawang v Johorském průlivu kotvila část zbývajících japonských lodí. Většinou to byly jen lehké jednotky ale byly zde i dva těžké křižníky Takao a Mjóko. Obě lodě utrpěly těžká poškození v bitvě u leyte v říjnu 1944. Nebyly sice schopny plavby ale celkem 20 děl ráže 203 mm chtěli Japonci využít při obraně pevnosti Singapur.

Protože bylo na podzim 1945 naplánováno obsazení Malajska a Singapuru, naplánovalo britské velení odpovědné za celou oblast útok proti oběma lodím. Jedním z navrhovaných způsobů bylo použití miniponorek typu X. Ty se osvědčily při napadení Tirpitze v září 1943 v Kaafjordu. Výrobní plány byly upraveny pro službu v tropických oblastech a bylo postaveno 12 člunů. Do konce války jich vstoupilo do služby 6 označených XE-1 až XE-6. Oproti původnímu provedení byly vybaveny klimatizací a pod trupem byly nainstalovány podpěry zajišťující stabilitu pokud miniponorka ležela na dně.

Těchto 6 člunů tvořících 14. ponorkovou flotilu dopravila zásobovací loď ponorek HMS Bonaventura na základnu Brunej Bay na Borneu. První dvě akce proběhly 30. a 31.7. kdy miniponorky přerušily podmořské telegrafní kabely, XE-4 u Saigonu a XE-5 v oblasti Hongkongu.

Na současnou akci proti Singapurským křižníkům vybralo velení flotily ponorky XE-1 (kapitánporučík J. E. Smart) a XE-3 (kapitánporučík I. E. Fraser). Miniponorky však neměly dostatečný akční rádius na cestu z Labuanu (tam měly základnu) do Singapuru a zpět, musely být odvlečeny klasickými ponorkami. To mělo navíc tu výhodu, že celou cestu tam i zpět mohly miniponorky řídit náhradní posádky aby námořníci určení k útoku byli odpočatí. Těsně před půlnocí z 30. na 31.7. se skupina zastavila asi 40 mil západně od Johorského průlivu, vyměnily se posádky a čluny vyrazily do akce.

XE-3 se do válečného přístavu Sembawang dostala poměrně snadno. Potápěč v posádce se právě chystal k výstupu do vody aby prostříhal protiponorkovou síť, v tom však japonské strážní čluny začaly tento zátaras otevírat. Do přístavu právě vplouvala nákladní loď, miniponorka tedy proplula za ní, a ve 14.30 dosedla na dno pod Takaem. Potápěč vystoupil do vody a postupně umístil pod kýl a na trup křižníku nálože. Pro tuto akci bylo plavidlo vybaveno jednou náloží Torpexu o hmotnosti 1996 kg a šesti magnetickými minami. Při pokusu o odplutí však XE-3 uvízla pod Takaem a trvalo dvacet minut než se ji podařilo uvolnit. Je zajímavé, že nikdo v přístavu si ničeho nevšimnul přesto že motory miniponorky běžely celou tuto dobu na plný výkon a vířily vodu v přístavu.

XE-1 neměla tolik štěstí. Při pokusu o vstup do přístavu se zamotala do zátarasu a trvalo několik hodin než se ji podařilo vystříhat ze sítí. Protože Mjóko kotvilo mnohem dál v přístavu a posádka ztratila mnoho času rozhodl se poručík Smart napadnout také Takao. Kvůli odlivu se však nedostal pod trup lodi a tak své nálože odhodil vedle boku křižníku. Při cestě z přístavu se již nevyskytly žádné potíže. Oproti tomu potápěč z XE-3 musel ještě jednou do vody, neodpojil se totiž kontejner ve kterém byly původně magnetické miny a plavidlo se nedalo řídit. Kolem 22.00 nalezly oba čluny své vlečné ponorky které je dopravily zpět na základnu.

Přesně ve 21.30 se Sembawangskou základnou rozlehlo několik obrovských výbuchů. Trup Takaa byl roztržen v délce přes dvacet metrů a klesl na dno. Nad hladinu vyčnívaly jen dělové věže a nástavby a loď byla definitivně vyřazena. Okamžitě po návratu miniponorek byla naplánována nová akce proti Mjóko ale o dva týdny později Japonsko požádalo o příměří a útok byl proto zrušen.

Posádce XE-1 a části z XE-3 byla udělena vysoká válečná vyznamenání. Poručík Fraser a jeho potápěč Magennis obdrželi Viktoriin kříž (obdoba americké Medaile cti), vyznamenámí za odvahu které během války obdrželo jen dvacet čtyři námořníků z toho devět ponorkářů.

Obrázek
takao-logo4.
Obrázek
XE při cvičné plavbě v Sydney
ObrázekObrázek

Z Palby jsem odešel, dotazy už na mě nesměrujte.
Odpovědět

Zpět na „Boje v Indickém Oceánu“