Northrop B-21 Raider
Napsal: 9/2/2017, 10:04
Bombardér Northrop B-21 Raider
První viditelné kroky k získání nového bombardéru začalo velení USAF a americké ministerstvo obrany podnikat už po roce 2000. Během následujícího desetiletí bylo vypracováno několik detailních studií, na jejichž základě pak byl spuštěn program označovaný jako NGB (Next Generation Bomber). V tomto případě se mělo jednat o provizorní řešení, díky kterému by se podařilo získat nový bombardér již kolem roku 2018. Následně by došlo k zavedení ještě novějšího těžkého nadzvukového bombardéru, s nímž se počítalo kolem roku 2037. Proti tomu NGB měl představovat sice také letoun vybavený technologiemi stealth a schopný překonávat moderní protivzdušnou obranu, avšak jen střední hmotnostní kategorie, pohybující se pouze podzvukovou rychlostí a dosahující akčního rádia zhruba 3 700–4 600 km. Technicky vzato neměl tento projekt nahrazovat těžké bombardéry typu B-52H, B-1B, nebo B-2A, ale spíše doplnit jejich portfolio menším strojem. První prototyp měl vzlétnout kolem roku 2009, ale v té době už byly plány USAF zásadně přehodnoceny a program NGB zastaven. Velení letectva dospělo k názoru, že takto koncipovaný střední bombardér by nemusel být schopen splnit všechny druhy úkolů, které se od něj očekávaly, zejména pokud jde o nosnost a dolet. Čekání na těžší bombardér, by bylo příliš dlouhé a vzhledem k finančnímu omezení, nemusel vůbec vzniknout. V květnu 2009 proto USAF oficiálně oznámilo, že program NGB opustilo a místo něj se hodlá zaměřit na schopnost dálkových úderů jako takových. Jinými slovy, že nepůjde pouze o bombardér, ale o koncept, do nějž budou zapojeny i další zbraňové systémy, jako například balistické střely. Program dostal označení LRS (Long Range Strike) a měla vzniknout i bombardovací varianta LRS-B. Naprostá většina technických požadavků a dalších podrobností týkajících se vývoje nového LRS-B je od počátku programu přísně utajována. Z dostupných informací tak lze vyčíst jen to, že akční rádius nového stroje by se měl pohybovat mezi 7 400 až 9 250 km a že půjde o letoun rozměrově větší než NGB, avšak zřejmě velikostí srovnatelný s B-2A Spirit. Už v roce 2011 padlo rozhodnutí o pořízení 80–100 nových strojů, z nichž první by měly dosáhnout počátečních operačních schopností kolem roku 2025. Maximální jednotková cena za jeden letoun byla stanovena na 550 milionů USD v ekvivalentu jejich hodnoty z roku 2010. Souboj o výběrové řízení, které bylo oficiálně vyhlášeno 9.července 2014, svedly dva vývojové týmy. Prvním Boeing a Lockheed Martin, druhým pak společnost Northrop Grumman. Dne 27.října 2015 byla vybrána společnost Northrop Grumman.
O technických specifikacích nového bombardéru je i dnes známo jen minimum informací. Velení USAF to vysvětluje tak, že i přes maximální otevřenost k daňovým poplatníkům nechce dát potenciálním protivníkům čas na vývoj vlastních protiopatření proti schopnostem nového stroje. Letectvo tak veřejnost připravuje na fakt, že bude informace dávkovat postupně. K prvnímu oficiálnímu představení bombardéru přistoupilo USAF až 26.února 2016, kdy bylo oznámeno také vojenské označení stroje, jako B-21, což má symbolizovat, že jde o letoun pro 21. století. Některé neoficiální zdroje sice hovoří o tom, že nakonec bude přece jen menší než B-2A, na druhou stranu mezi požadavky USAF má být mimo jiné i schopnost nést těžké průbojné pumy, jako je GBU-57A/B MOP (Masive Ordnance Penetrator) o délce 6,2 m a hmotnosti 13 600 kg. Zveřejněna byla také první vizualizace, kdy B-21 nejvíce připomíná první návrhy pokročilého strategického letounu ASPA (Advanced Strategic Penetration Aircraft) z počátku 80. let, z kterého později vyšel stroj B-2 Spirit, respektive návrhy prezentované už v rámci programu NGB. Má být využit koncept samokřídla a maximální využití již ověřených technických řešení. Takový přístup nejen snižuje vývojové náklady, ale snižuje také riziko ceny. Letoun bude mít pravděpodobně pouze dva motory, maximální rychlost bude podzvuková. Spekuluje se o dvojici motorů F-135 ze stíhaček F-35 Lightning II. Oproti původním návrhům ASPA byl B-2 přepracován, aby mohl létat v nízké výšce a pronikat sovětskou protivzdušnou obranou. Přepracování ale zmenšilo dolet, nosnost a snížilo stealth vlastnosti B-2 Spirit. Vstupní ústrojí proudových motorů a trysky motorů jsou umístěny na horní straně trupu, což zmenšuje radarový odraz, především vůči pozemním radarům. Samokřídlo vyniká plochou spodní části, což dále zmenšuje radarový odraz. Trysky ukryté na horní straně navíc zmenšují tepelnou stopu letadla. Podle amerického letectva má nový bombardér úspěšně čelit nejmodernějším nízkofrekvenčním radarům, které zavádějí do výzbroje Čína a Rusko.
Letectvo zároveň také upřesnilo, že minimální počet pořizovaných strojů bude činit 100 kusů, přičemž reálné potřeby USAF by vyžadovaly dodání celkem 174 bombardérů. Podle generála Robina Handa, vedoucího Velitelství letectva pro globální údery AFGSC (Air Force Global Strike Command), americké letectvo potřebuje minimálně 175 až 200 strategických bombardérů. Minimálně polovina budou stroje B-21. Dosud uzavřený kontrakt ale zatím pokrývá jen jejich vývoj a opci na nákup prvních 21 letounů. Společnost Northrop Grumman nicméně již nyní slibuje, že pokud bude skutečně pořízeno 100 letounů, měla by se výsledná jednotková cena snížit na zhruba 511 milionů USD (v cenách z roku 2010).
Vývoj B-21 i nadále probíhá pod přísným utajením, nicméně USAF prohlašuje, že je už mnohem dále, než je veřejnosti známo. Letoun a jeho subsystémy tak již mají za sebou zřejmě řadu testů včetně zkoušek v aerodynamickém tunelu a s největší pravděpodobností už probíhá i stavba funkčního prototypu. Nasvědčuje tomu i oznámení sedmi klíčových subdodavatelů, k němuž došlo letošního 7.března 2016. Pohonnou jednotku bude dodávat společnost Pratt&Whitney, jejíž motory F119 dnes pohánějí letouny F-22A Raptor a F135 jsou instalovány do nových F-35 Lightning II. Je možné, že právě verze odvozená od motoru F135 by mohla pohánět i nový bombardér, čemuž nasvědčují prohlášení představitelů letectva o tom, že v souvislosti s B-21 dojde i k zefektivnění provozu a údržby motorů v F-35. Je ale také možné, že půjde o zcela nové motory vzniklé v rámci vývoje řady PW9000, představené v roce 2010. Pokud jde o další dodavatele, najdeme mezi nimi například společnosti Spirit AeroSystems a Orbital ATK, které by měly mít na starost výrobu kompozitních drakových celků. Dalším subdodavatelem je pak americká pobočka BAE Systems, která bude dodávat systém vlastní ochrany a elektronického boje. Základem avioniky pak budou systémy od společnosti Rockwell Collins, do vývoje blíže nespecifikovaných komponentů se zapojí také firmy GKN Aerospace a Janicki Industries.
První jednotkou USAF, která získá nové bombardéry, bude testovací letka 419th Test Squadron na základně Edwards AFB v Kalifornii. V operačním provozu pak lze počítat s tím, že B-21 budou nejdříve nahrazovat nejstarší letouny B-52H, v případě navýšení objednávek později i část B-1B. Letectvo by rádo vyzbrojilo stroji B-21 celkem 12 operačních letek.
Zdroj:
časopis A-Report
http://www.northropgrumman.com/MediaRes ... 1name.aspx
http://www.northropgrumman.com/MediaRes ... eNews.aspx
http://www.armadninoviny.cz/americky-bo ... ime3f.html
http://www.military.com/daily-news/2016 ... as-tk.html
http://palba.cz/viewtopic.php?f=341&t=7323
http://palba.cz/viewtopic.php?f=341&t=7322
https://en.wikipedia.org/wiki/Northrop_ ... -21_Raider