Lee Richards Annular Monoplane a kruhové letouny
Napsal: 29/3/2017, 13:51
Lee Richards Annular Monoplane
Počátky letectví jsou ohromnou studnicí nepřeberných nápadů, kuriozit a slepých uliček v konstrukci letounů. Překvapivě životaschopnou slepou uličkou jsou projekty kruhových, oválných a diskovitých letounů. Často se ale zachovaly pouze kresby, makety nebo modely. První takový letoun navrhl Botts již v roce 1903. Následoval Lataste Aeroplane Gyroscopique, Lipkowského Helocopter z roku 1905. Následovali: Villard, Underwood (1907), Rickman (1908), Donovan (1909), Clement (1909), Thiersch (1910), Davidson (1911). V roce 1911, postavil William S. Romme a Harold F. McCormick kruhový letoun nazvaný "Umbrella Plane" nebo "Cycloplane". Projekt konzultovali s americkým letcem Chance Voughtem. letoun byl zklamáním a projekt dál nerozvíjeli. Chauncey Milton "Chance" Vought (1890-1930) pocházel z Long Island, New York, a jednalo se o jednoho z prvních amerických průkopníků letectví. Zabýval se jak jejich konstrukcí, tak i pilotáží. Stejnou cestou se ale vydal i Brit John George Aulsebrook Kitchen, jeho kruhový letoun je ale známější díky tomu, že se stal základem pro obdobný letoun, jeho kolegů z Manchester Aero Clubu - britští konstruktéři Cedric Lee a G. Tilghman Richards (1884–1960), kteří v roce 1913 zkonstruovali dvoumístný letoun s kruhovým křídlem.
George Tilghman Richards a Cedric Lee zahájili práce na kruhovém "prstencovém" letounu již roku 1910. Základem byla letecká stavebnice od J.G.A. Kitchena. Letoun byl postaven v roce 1911 a poháněl jej motor Gnome Omega o výkonu 50 hp (37 kW) v přední části trupu. Letové zkoušky v roce 1911 byly zklamáním a na podzim byl letoun zničen, když se na něj, v prudkém větru, zhroutil hangár. Práce ale pokračovaly a nyní se zaměřili na aerodynamické schopnosti letounu, které si ověřili na modelech v National Physics Laboratory. Nový stroj byl postaven v roce 1913 a poháněl jej vzduchem chlazený sedmiválec Gnome Lambda o výkonu 80 hp (60 kW). Maximální rychlost činila až 137 km/h. Nejpodivnějším prvkem ale bylo již zmíněné kruhové křídlo o průměru 6,7 m. Po celém obvodu bylo podepřeno soustavou lan, která vybíhala z centrálního stožáru. Tento kruhový jednoplošník byl později i vyzkoušen v praxi. Tehdy jej zalétával slavný zkušební pilot, závodník a inženýr Eric Cecil Gordon England (1891–1976) - britský průkopník letectví původem z Argentiny, který zalétával mnohé tehdejší letouny a prototypy. Výsledky byly překvapivě úspěšné, stroj byl při letu stabilní a dokázal bezpečně plachtit i při výpadku motoru. Konstrukce byla dál upravována a přepracována. Celkově byly postaveny tři odlišné prototypy a mezi nimi i kruhový dvojplošník. V roce 1914, postihla jeden letoun nehoda, když se Cedric Lee zřítil se strojem do jezera. Přežil, ale letoun byl poškozen. Další dva letouny byly v roce 1914 v rozpracovaném stavu, měly se účastnit slavného leteckého závodu Gordon Bennett Aviation Trophy. Když vypukla válka, byl Tilghman Richards jmenován inspektorem námořního letectví, u Royal Naval Air Service (RNAS), a poslán do Beardmore, kde probíhala výroba letounů. Richards i v této době propagoval výhody konstrukce kruhového křídla, byť neúspěšně. V roce 1916 si nechal patentovat vylepšenou konstrukční metodu a později pracoval pro Vědecké museum v Londýně - Science Museum. Maketa tohoto létajícího stroje je zde vystavena dodnes. Do Royal Naval Air Service vstoupil i jeho kolega - Cedric Lee. Tentokrát ale jako pilot a brzy byl zabit v boji.
Tato slepá ulička ale měla žít v mysli konstruktérů i v poválečném období. Velice pozoruhodný diskovitý letoun pochází z Ruska, kdy v roce 1921 vznikl návrh diskového letounu s rotorem uprostřed trupu. Doba ale těmto strojům nepřála, ale jistý zvrat přišel v roce 1935, kdy Chance Vought, navrhl pro americké námořnictvo stroj Vought V-173 Skimmer, který vyústil ve stíhačku Vought XF5U-1. Její další rozvoj ale ukončila probíhající válka. V roce 1935 navrhl Henri Coanda letoun, využívající efektu proudění tekutin a směrových trysek. Tento koncept v roce 1940 rozpracoval a otestoval německý konstruktér Viktor Schauberger u stroje Repulsin A a B. Jednalo se o velice pozoruhodný koncept s velice složitým systémem oběhu vzduchu. Podle očitých svědků byla manévrovatelnost tohoto stroje velice mizernou. Diskové letouny pak vznikaly jak Německu, tak i USA, Británii a Sovětském svazu. To je již ale jiné téma.
Zdroj:
http://celticowboy.com/William%20S.%20R ... w%20II.htm
http://celticowboy.com/round%20aircraft%20designs.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Chance_M._Vought
https://en.wikipedia.org/wiki/Lee-Richa ... _monoplane
https://en.wikipedia.org/wiki/Circular_wing
http://www.hitechweb.genezis.eu/UFOpreprava.htm
http://www.hitechweb.genezis.eu/UFOpreprava1.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Gordon_Be ... eroplanes)
https://en.wikipedia.org/wiki/Eric_Gordon_England
